Tak jako nic rozumného a řešícího nepřinesly občanům ani zdravotnímu systému ve svých důsledcích Julínkovy neregulačně regulační poplatky, nenese zjevně nic dobrého ani Hegerovo pojetí proměn zdravotnictví cestou nadstandardů a nadlékařů. Na rozdíl od poplatků zůstávají nadstandardy naštěstí jen neživotnou rétorikou a život sám kráčí kolem. Postupně si toho všimnou i bystrá média jako třeba aktuálně MF Dnes ve článku 
O výběr lékaře za peníze není zájem.

Určitě nás však brzy čeká vážná diskuze, zda a v čem u nás je nebo není prostor pro komerční připojištění na služby pojišťovnami nehrazené, zbytné a komfortní. Lze o nich jednat za předpokladu, že svobodnější volba jedněch neomezí solidaritu a volbu jiných ve zdravotní péči nutné a potřebné. Protikorupční vláda rozpočtové odpovědnosti je však především vládou chaosu a nekomunikace a stejně tak její ministerstvo zdravotnictví. Dále se tedy letos už nedostaneme ani ve zkoumání  účelnosti regulačních poplatků nebo standardů či nastandardů ani v jakýchkoli účelných opatřeních, které by potěšily občany, plátce, poskytovatele a dodavatele zároveň. Neboť pouze tak lze navodit rovnováhu, udržitelnost  a stabilitu systému, o které jde nakonec všem.

ČSSD se bude odpovědně věnovat přípravě svých 4 PINS,  tedy čtyřech pilířů náprav a stabilizace zdravotnictví, jimiž jsou konkrétní opatření ve struktuře, financování, vzdělávání a legislativě. Kdo je nadstandardně připraven, standardně už pak nebývá překvapen