Významný český psychiatr prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. ve svém pravidelném sloupku v Reflexu tento týden zajímavě komentuje některé jevy současné české politické scény.



„Jděte se podívat před nějaký „kulturák“, kde se právě odehrává sjezd některé větší strany. Uvidíte tam zaparkovaná terénní auta (většinou v naprosté rovině a mimo jakýkoli „terén“) s čísly jako 0007, 8888 apod. Už to samo o sobě svědčí o děsivé infantilitě vlastníků. Jsou to v podstatě děti, v lepším případě psí dečky.“¨

A já si vzpomněl na projev téhož Cyrila Höschla z pražského Karolina 24. září 1991, když mu tam byla udělována profesura. Řekl v něm mimo jiné:

»Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel v této zemi má podprůměrný intelekt... Jestliže jedinec, který je v této intelektové kategorii, má nějakým způsobem rozumět světu, má-li se v něm pohybovat a má-li ho nějak uchopit, musí si ho drasticky zjednodušit. Těmto lidem, a je to tedy polovina národa, uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa; a to, co z tohoto světa v jejich očích zbývá, se dá rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení.«

Nu, není divu, že ve volbách tito lidé dávají svůj hlas těm, kdo je dokáží oslnit okázalým buranstvím, jak se to daří řadě představitelů stran etablovaných, anebo falešným hrdinstvím maskujícím celoživotní bažení po slávě či penězích, jak se to ukazuje u některých představitelů stran vstupujících právě na scénu.

Není divu, že když jednou v minulosti prof. Höschl kandidoval do Senátu (a já měl tu čest ho volit), neuspěl.

A není divu, že tváří v tvář tomu všemu se někdy člověku zasteskne po osvícenském absolutismu.