Vypadá to, že výrok Jiřiny Šiklové „raději se budu mýlit s USA než mít pravdu s Ruskem“ v posledních dnech s kauzou novičok dostává novou, šílenější podobu. Kam až může vést ideologizace zahraniční politiky?

Když vláda VB v půli března označila v kauze Skripal Rusko za jediného možného původce novičoku a způsobila tím diplomatickou krizi (celkem bylo vyhoštěno více jak sto diplomatů a pracovníků ambasád z více jak dvaceti zemí), Moskva reagovala tím, že uvedla některé další země, mezi nimi ČR, které jsou schopné látku vyrobit: „Je zapotřebí objasnit, proč v ‚případu Skripalových‘ obvinili absolutně neodůvodněně Rusko, když vývoj (látky) pod západním kódovým označením ‚Novičok‘ probíhal ve Velké Británii, USA, Švédsku a České republice. Výsledky, jichž tyto země při vytváření nových otravných látek tohoto typu dosáhly, jsou uvedeny ve víc než 200 otevřených zdrojích zemí NATO.“

V našich médiích se zvedla vlna nevole, a že my nic, my muzikanti… Tenkrát jsem to komentoval slovy, že naše protichemická jednotka asi kalibruje přístroje, testovací tyčinky a bůhvíco ještě nejspíše s pomocí jahodové marmelády. Proto je zřejmě nejlepší na světě :).

Média hlavního proudu chybně (a nejspíš vědomě!) interpretovala ruskou reakci jako obvinění, že látka použitá ve VB pochází z ČR! Titulky v hlavních médiích převzaté z ČTK zněly: Stropnický i Šlechtová odmítli, že jed novičok mohl pocházet z Česka.

Přitom je v prohlášení Moskvy také uvedeno: „Prahu nikdo v ničem neobviňoval a neobviňuje. Na rozdíl od britských kolegů žádná obvinění nevznášíme. Mluvíme jen o tom, že dokonce i v mediálním prostoru – a není to propaganda, nejsou to ruská, ale česká média – existuje velké množství materiálů, potvrzujících potenciál Česka v oblasti chemických výzkumů. To je prostě třeba brát v úvahu…“

To se jednou bude vyučovat jako ukázková manipulace a propaganda!

Stropnický a Šlechtová jakoby svými výroky potvrdili titulky, ale byly tam i zadní vrátka… Stropnický: „Musím to nařčení nebo indikaci k České republice rezolutně odmítnout. Je to klasická ukázka, jak odvést pozornost od těch poznatků, co zjistili ve Velké Británii. ČR dodržuje všechny dohody a já můžu garantovat, že na našem území se žádné takové zbraně nenacházejí. Máme schopné chemiky, ale to jsou analytici…“ Šlechtová: „Rozhodně odmítám takové absurdní obvinění. Česká republika je od 90. let signatářem mezinárodní úmluvy o zákazu, vývoji, výrobě a šíření chemických zbraní a striktně ji dodržuje. Náš liberecký 31. pluk chemiků se zabývá výhradně ochranou proti těmto látkám…“

Tedy už v tuto chvíli, nejpozději 17. března, bylo jasné, že laboratorní množství látek řady novičok v ČR umíme připravit, identifikovat a zneškodňovat a že to příležitostně děláme. Tuto skutečnost v médiích potvrdil i ředitel Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslav Šafář.

Ve stejné době se ukázalo, že jsou veřejně dostupné dokonce i v češtině nejen chemické vzorce látek řady novičok, ale i jejich prekurzory a rovnice jejich přípravy. Což znamená, že je tyto látky schopna připravit každá slušně vybavená laboratoř. A v případě dostatku peněz a vůle i vyrobit množství „větší než malé“.

Malá vsuvka pro zájemce: v chemických listech jsou uvedeny dva dost odlišné chemické vzorce i jejich způsoby přípravy, jeden je z amerických zdrojů a jeden z ruských! Důležité také je, že „americká“ i „ruská“ řada látek A230, A232 i A234 se "uvnitř" od sebe moc neliší: mají identickou strukturu a rozdíl je pouze v tzv. „roubu“. U americké verze se liší ve dvou větvích molekuly, kde jsou „koncovky“ kombinací buď -H nebo -CH3, u ruské verze se liší pouze v jedné větvi, kde koncovkou je -CH3, -CH3O nebo -C2H5O). Pro chemické laiky: kdo umí připravit jednu z látek, umí připravit kteroukoli z nich.

Původně jsem nechtěl unavovat vzorečky, ale když teď slyším neuvěřitelnou propagandu, jak se jedná o “úplně jiné látky" - srovnává se o u nás připravený A230 a ve VB použitý A234 - nedá mi to. Zde jsou (koncovka R, respektive R1, R2 je oním “roubem”, který definuje odlišnost mezi variantami A230, A232 i A234):

“Americký” novičok


“Ruský” novičok


Aktivně do této mezinárodní maškarády vstoupil prezident Zeman, když veřejně (!) 26. března pověřil BIS, aby zjistila, jak se věci mají. Že výsledek je jasný, musel vědět nejen on, ale i všichni zainteresovaní.

Dílčí shrnutí: již v druhé polovině března tedy bylo všem aktérům schopným odložit ideologické brýle jasné, že tvrzení VB o vině Ruska je nepodložené, neexistují žádné důkazy a hledání a pojmenování údajných ruských motivů vyznělo někdy až trapně. Těch šest slidů „důkazů“ bylo jen dalším zoufalým pokusem udržet loajalitu spojenců (mimochodem, EU to rozdělilo prakticky půl na půl).

A nikdo si v tom mediálním běsnění nekladl základní otázku každého normálního vyšetřování „Cui bono?“. K tomu se odhodlal elitní francouzský generál v.v. Dominique Delawerde na stránkách specializovaného vojenského serveru ASAF: „Dovedete si představit, že by Putin nařídil likvidaci bývalého špiona, kterého osobně propustil v roce 2010 a po dlouhou dobu nebyl hrozbou, 16 dní před volbami a pod silným tlakem v důsledku bojů ve Východní Ghutě? V předstihu musel vědět o hysterii, kterou západní média vyvolají okolo jeho země. A proč právě teď?

A dále uvedl možné motivy našich spojenců:
Izrael: V Sýrii silné spojenectví mezi Ruskem a Bašarem Asadem, Íránem a Hizballáhem vyvolává v Izraeli silnou negaci. Stačí si přečíst izraelské sdělovací prostředky, abyste se o tom ujistili. Díky tomuto spojenectví je Rusko vazbou, kvůli níž se americko-izraelský plán na rozložení Sýrie po sedmi letech války nikdy neuskutečnil. Četné návštěvy Netanjahua u Putina, aby ho přesvědčil, aby ponechal Sýrii a Írán, ho nepřesvědčily. V důsledku toho bylo nutné jednat a zvýšit na něj tlak.

Spojené státy: Zvýšení tlaku na silné, a podle neokonzervativců, hrozící Rusko, je v současném zájmu Spojených států. Rovněž tak na vyprovokování velké krize mezi EU a Ruskem. Pokud se rozhodnou podvádět, mohou přidat k vyšetřování trestných činů několik záznamů o ruských telefonních rozhovorech mezi údajnými vrahy. Tím budou jejich protiruská obvinění pouze posílena. USA mohou být určitě zařazeny do seznamu podezřelých.

Velká Británie: Tajné služby Terezy Mayové mohou působit jako piloti pro Spojené státy nebo nepřímo pro Izrael. Izraelské velvyslanectví v Londýně má silné vazby a vliv v britských médiích a mezi politickými kruhy. Je třeba také připomenout, že v Británii je po Spojených státech a ve Francii třetí největší židovská diaspora. A být věrným spojencem Spojených států znamená, že Anglie nemohla odmítnout laskavost.

Co z toho plyne? Rusko není jediný podezřelý. Motivy měly i další země a Rusko ten nejméně věrohodný. Mohl to být pečlivě připravený scénář, jehož vedlejším efektem bylo zhoršení mezinárodně-bezpečnostní situace. Trochu z toho mrazí. (Moc nevěřím, že to byla individuální pomsta agenta samotáře. Ten by nepotřeboval vytvářet takový spektákl a použil by jistější, méně riskantní a nápadný způsob.)

Zpět k Zemanovi. Pět týdnů nato „odpálil mediální bombu“, když opět veřejně oznámil to, co bylo o možnostech ČR zřejmé již v březnu.

Hysterie našich „elit“ nabyla nových výšin. Přitom Zeman řekl, byť neomaleně a nepřesně, pravdu. Jenže tato pravda definitivně rozbíjí, i byť jen „mediální průkaznost“ viny Ruska. Jinak řečeno, naše a evropské politické elity prakticky unisono říkají, že raději budou lhát s Velkou Británií, než mluvit pravdu s Ruskem. To je velmi nebezpečná demagogie. Ani nechci domýšlet možné důsledky. A mimochodem, tohle už jsme zažili: “Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!”

Nepochybuji o tom, že to měl Zeman připravené. I když o tom neměl mluvit veřejně, byla-li správa BIS v režimu „vyhrazené“. Stejně tak použít slovo „výroba“ místo „příprava laboratorního množství“ bylo nepřesné. To je oprávněná kritika. Jenže, to nejzásadnější nepadlo - pokud to nebylo Rusko, důsledkem zveřejnění bude spíše zklidnění mezinárodní situace: vede totiž k objektivně menší možnosti dále eskalovat napětí těmi, kteří takto bezskrupulózně prosazují své zájmy.

Toto je příklad sebevědomé a samostatné zahraniční politiky suverénního státu. Politiky, která není postavená na podlézání spojencům bez ohledu na jejich skryté motivy. Politiky postavené na vědomí spoluodpovědnosti za rizika, které spojenci prosazováním svých zájmů vytváří. Politiky postavené na skutečném hájení zájmů ČR a jejich obyvatel.