Jak jsem zpochybnil audit
Ve videu nazvaném Hrajeme o stovky milionů a reputaci Česka. Babiš lže. Já bych audit zveřejnil nám Ivan Bartoš sděluje
Babiš je žába na prameni smysluplné práce, nešel jsem do politiky řešit jeho problémy. Audit by nikdo neměl zpochybňovat, když půjdeme do soudního sporu s Evropskou komisí, bude to ostuda, peníze by se měly vymáhat po Agrofertu, ČSSD a KSČM hrají roli podržtašek, nevěřil jsem, že to půjde tak rychle z kopce, premiér se jen fotí na Facebook a řeší svoje problémy.
Bartošova výzva mne překvapuje, vždy jsem chápal Piráty jako stranu, která má neortodoxní názory a odmítá stávající autority. Jeho výzva „nezpochybňovat audit“, i když sám přiznává, že ho nečetl, nám starším (Bartoš v té době nebyl ještě na světě) připomíná události kolem Anticharty.
S Ivanem Bartošem ovšem souhlasím v jednom, že je potřeba co nejdříve zveřejnit kompletní text konečné verze auditu a to nejen proto, aby se o něm nešířily zmateční informace a vyslovené nesmysly, ale především proto, aby on i každý občan na vlastní oči ověřil to, co tvrdím. Měl by přikázat svému palubnímu důstojníkovi Hřibovi, aby text, o němž tvrdí, že ho má, zveřejnil, nic strašného se mu stát nemůže.
Následující text se týká předběžné auditní zprávy, ale podle informací, které se objevily v médiích o obsahu konečného auditu, jsou finanční aspekty auditu identické. Například tabulka v článku Kolik mají „Babišovy“ firmy skutečně vracet? Známe to hlavní číslo z unijního auditu je až na název („List of irregularities“) identická s tabulkou v Dodatku II.a., viz níže a právě různost názvu tabulky při stejném obsahu nasvědčuje tomu, že jde tabulku v konečné verzi.
Pro pochopení tvrzení auditorů, že Řídící orgán Operačního programu Podnikaní a inovace pro konkurenceschopnost, jimž je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), poskytl po 9. 2. 2017 firmám Babišova impéria neoprávněně dotace, je třeba znát náš zákon 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění po novele z 9. 2. 2017 (tzv. Lex Babiš).
§ 2
Veřejný funkcionář
(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí
a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "poslanec"),
b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),
c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády
§ 4
(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až m) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
§ 4c
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.
Zatímco paragraf 4 je v zákoně od roku 2007, paragraf 4c, je součástí Lex Babiš. Je dobré si uvědomit, že zatímco ustanovení paragrafu 4(1) ukládá povinnosti členu vlády (nebo vedoucímu jiného ústředního správního orgánu, mezi něž patří např. Národní bezpečnostní úřad, Český statistický úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost apod.), paragraf 4c ukládá povinnost poskytovateli dotace, v našem případě dominantně MPO, NIKOLIV členovi vlády, tedy v našem případě Babišovi. Pokud někdo porušil paragraf 4c, bylo to MPO v době, kdy ho řídili ministři za ČSSD (Mládek, Sobota a Jiří Havlíček) a ANO (Hüner a Nováková).
Ve stejnojmenném blogu jsem okomentoval text předběžné zprávy, která dělí finanční korekce na dvě části
A. Chyby zjištěné ve vybraném vzorku případů dotací ukazující na vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů.
Tyto chyby a za ně uložené finanční korekce se nevztahují ke střetu zájmů a audit by je identifikoval, i kdyby Babiš nebyl premiérem nebo Agrofert včas prodal. Přitom sedm z devíti auditovaných dotací v této části spadá současně do následující části související s údajným porušením pravidel o střetu zájmů a i v těchto případech by proto byla uložena korekce, i kdyby Babiš nebyl ve vládě. Auditoři konstatují
Z celkového počtu 98 dotací udělených firmám Agrofertu auditoři našli chyby v 9 případech, které měřeno objemem poskytnutých dotací představují 18,48 %. Seznam těchto náhodně vybraných chyb je v Dodatku II.a.
Vysoký počet chyb spojený s charakterem zjištěných chyb ukazuje na vážné nedostatky ve fungování řídícího a kontrolního systému, zvláště pokud jde o efektivní fungování výběru a ověřování poskytovaných dotací a opravňuje hodnotit systémy kategorií 3 a to pro obě období 2007-2013 a 2014-2020.
Proto byla na celý soubor dotací aplikována finanční korekce ve výši 18,48 %. Extrapolovaná korekce činí 303 681 873,26 Kč (přibližně 11,77 milionů EUR). Tato částka zahrnuje individuální korekce v objemu 285 226 784 Kč za 9 individuálních dotací.
Velké množství závažných chyb a nesrovnalostí auditoři objevili například u dobře známého projektu nové linky na toastový chleba Penam v pekárně Zelená Louka u Prahy za 100 milionů Kč. Auditoři se pozastavili nad tím, že dotace byla podepsána pouhý den před počátkem platnosti článku 4c, ale tuto skutečnost respektovali.
B. Systémové chyby související s porušením pravidel o střetu zájmů, což byl hlavní předmět auditu, je závěr rozdělen na dvě období, před a po 9. 2. 2017, kdy vstoupil v platnost paragraf 4c zákona 159/2006 Sb.
B.1 Období před 9. 2. 2017
Do tohoto období, které zahrnuje celá období vlád Topolánka, Fischera, Nečase, Rusnoka a převážnou část doby funkčního období Sobotkovy vlády, spadá 82 z celkem 98 dotací poskytnutých firmám koncernu Agrofert z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje a Kohezního fondu. Auditoři ostře kritizují (ne)činnost řídících orgánů dotčených Operačních programů, ale pak dodávají
Auditoři si ovšem jsou vědomi, že český národní zákon o střetu zájmů nezakazoval poskytnutí veřejných prostředků, včetně prostředků fondů EU, společnostem, v nichž veřejný činitel měl podíl. Proto není navrhována žádná korekce Evropskou komisí z důvodu porušení národních pravidel o střetu zájmů.
B.2 Období po 9. 2. 2017
V tomto období bylo uděleno 16 z 98 přidělených dotací a auditoři konstatují:
V tomto období auditoři shledali, že kromě pokračujícího nesouladu s článkem 32(3) Nařízení 996/2012 a článkem 4(1) českého zákona 159/2006 Sb., bylo 16 grantů bylo uděleno společnostem skupiny Agrofert v rozporu s článkem 4c zákona 159/2006 Sb. a jsou tedy protiprávní a 100procentní finanční korekce by měla být použita na všechny související výdaje, deklarované Komisi (Dodatek II.b.) a veřejné příspěvky by měly být zrušeny. To představuje 16 dotací (všechny pro období 2014-2020, 14 z nich spadající pod OP PI a 2 pro OP ŽP).
Celkový příspěvek EU k těmto dotacím činil 282,719 milionů Kč (přibližně 10,98 milionů Eur), ale protože 7 z těchto 16 dotací s příspěvkem 5,24 milion EUR bylo již korigováno v části A. Systémové chyby, činí čistý objem dotací, jež je třeba korigovat v tomto bodě (tedy v důsledku střetu zájmů, pozn. JCh.), 5,24 milionů EUR.
Celkový objem navržených korekcí (pramenících jak z extrapolovaných chyb tak systémových nesprávností popsaných v částech A a B.2) činí 451 174 585 Kč (přibližně 17,49 milionů Eur), což představuje 27,46% celkového příspěvku EU.
Z celkové pokuty 451 milionů Kč jdou tedy dvě třetiny na účet závažných nedostatků v činnosti řídících a kontrolních systémů a jen jedna třetina (cca 148 milionů Kč) je důsledkem údajného střetu zájmů Andreje Babiše. A ani tato částka není, jak uvidíme, správná. Tabulky ve výše citovaných Dodatcích II.a. a II.b. tabulky jsou v článku Babiš a dotace: velké shrnutí v deseti otázkách a odpovědích. první pod názvem „Projekty, kde auditoři našli chyby“, druhá s nadpisem „Dotace schválené protiprávně po novele zákona o střetu zájmů“.
Pokud by se kapitán Bartoš podíval pirátským okem na tabulku zmíněnou v Dodatku II.b, která obsahuje celkem 16 podle auditorů neoprávněně poskytnutých dotací, z nichž ovšem 7 (čísla 3, 9-14) je také v Dodatku II.a, zjistil by (Sloupec Signature date of grant decision“), že dotace číslo 7, 8 15, a 16 v celkovém objemu 90 milionů byly uděleny mezi daty 31. 7. 2017 a 13. 11. 2017, kdy Babiš NEBYL ČLENEM VLÁDY (Babiš nebyl členem vlády Bohuslava Sobotky od 25. 5. 2017 do 5. 12. 2017, tedy 6,5 měsíců) a tedy se na něj nevztahoval paragraf 4c zákona 159/2006 Sb. Navržená korekce ve výši 90 milionů byla tedy udělena zcela neoprávněně a musí být zrušena. Příčina této hrubé chyby auditorů spočívá podle mého názoru v tom, že se zjevně nenamáhali pořádně se seznámit s našimi zákony, takže jim ušlo, že omezení v paragrafu 4c se vztahuje jen na členy vlády a nikoliv na poslance či senátory. O tom svědčí skutečnost, že auditoři na všech místech, kde hovoří o střetu zájmů, např.
Na základě toho jsou právníci Komise toho názoru, že článek 4c se vztahuje i na situace, kdy veřejný činitel vykonává rozhodující vliv na obchodní korporaci prostřednictvím kontrolované entity, která není obchodní korporací komerčním a která nemusí mít právní subjektivitu, jako jsou svěřenské fondy.
používají výraz „veřejný činitel“, ačkoliv právě článek 4c zákona 159/2006 Sb. se vztahuje jen na členy vlády a nikoliv na všechny „veřejné činitele“. Na účet údajného porušení článku 4c našeho zákona 159/2006 Sb. tedy připadá nikoliv 148, ale 58 milionů Kč, tedy jen šestina celkové finanční korekce. Očekávám, že ve světle této skutečnosti kapitán Bartoš zvolá Mea culpa, nyní i já zpochybňuji audit. Samozřejmě, nikdo není dokonalý a každý se může dopustit chyby, i auditoři, ale pokud k tomu dojde, je třeba chybu bezodkladně opravit. A na tom bychom měli trvat všichni, nejen vláda, ale i Babišovy přátelé z opozice.
A ještě něco, kapitán Pirátů vyzývá „peníze by se měly vymáhat po Agrofertu“, ale neměly by se vymáhat spíše po těch orgánech, které zanedbaly své povinnosti nebo neoprávněně dotace poskytly, tedy MPO v době, kdy v jeho čele stáli politici z ODS, ČSSD a ANO?