Dříve než Transparency International podá odvolání proti rozhodnutí prvoinstančního soudu ve věci své žaloby na Andreje Babišem pro pomluvu, měl by David Ondáčka a jeho právníci shlédnout film Miloše Formana Lid kontra Larry Flynt. A zamyslet se nad ním, neboť poselství tohoto filmu má platnost i pro naši společnost obecně a Transparency International speciálně.

PS: kaji se za hroznou chybu ve jménu režiséra, které jsem si všiml teprve v pondělí v 7.45.

Článek Proč Babiš vyhrál: Jeho slovům patří vyšší ochrana, "zkorumpovaný" je přípustný výraz přináší informace o druhé porážce Transparency International (TI) v soudním souboji a Andrejem Babiše. Po pravomocném rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, kterým zastavil přestupkové řízení vedené proti Babišovi kvůli podezření, že porušuje paragraf 4a zákona 159/2006 SB. „neboť' spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno.“, jde tentokrát o prvoinstanční rozhodnutí soudce Vladimíra Sommera ve věci žaloby TI, která se domáhá omluvy Andreje Babiše za jeho opakované výroky, že je zkorumpovaná.

Podstata sporu TI s Babišem připomíná příběh Formanova filmu, za nějž byli on a představitel hlavní role Woody Harrelson nominováni na Oscara (ale cenu nedostali) a získali spoustu ocenění. Ve filmu, založeném na reálném příběhu, hrál roli soudce, který Flynta osvobodil, sám Flynt a drobnou roli najatého atentátníka, který Flynta během jednoho z mnoha soudních sporů postřelil a upoutal tak na kolečkové křeslo, Jan Tříska. Nebudu vyprávět příběh Formanova filmu podrobněji, jeho kostra je například zde. Jeho základní téma bylo stejně jako v případě sporu TI s Babišem: souboj svobody slova a práva na ochranu dobrého jména. A důležité poučení z obou soudních řízení je také stejné a lze ho shrnout slovy, že veřejně známé osobnosti musí být schopné přijmout vyšší míru a ostrost kritiky, která by u normálních lidí byla žalovatelná.

V případě Larry Flynta, bezohledného vlastníka pornografického časopise Hustler, šlo o to, že v zájmu získání zájmu veřejnosti v klubovém zpravodaji Hustler Newsletter zveřejňoval různé skandální informace plné sexu a fotek, například snímek bývalé manželky prezidenta Kennedyho, jak se nahá opaluje na řeckém pobřeží. Nejslavnější souboj se samozvanými cenzory a ochránci morálky svedl Flynt díky žalobě evangelického fanatika a televizního kazatele Jerryho Falwella, zakladatele ultrapravicové náboženské organizace "Morální většina". Hustler otiskl fiktivní reklamu, ve které abstinent Falwell "propagoval" světové proslulý alkoholický nápoj a vzpomínal na soulož se svou vlastní matkou. Případ "Lid kontra Larry Flynt" se dostal až k Nejvyššímu soudu, kde se Flynt hájil svobodou slova zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států. Soud tento precedentní případ jednomyslně rozhodl v jeho prospěch. Vydavatel pornografie, muž bez vzdělání, který nedokončil ani základní školu, se tak stal paradoxně jedním z největších bojovníků za nedělitelnost práva na svobodu slova, zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států.

Hlavním argumentem Nejvyššího soudu USA přitom byla skutečnost, že karikatura byla tak zjevně absurdní, že nemohla pověst Jerryho Falwella poškodit a ten měl jako veřejně známá osobnost bezproblémový přístup k médiím, kde se mohl proti karikatuře ohradit. V případě souboje TI kontra Babiš soudce Vladimíra Sommer vycházel, podobně jako Nejvyšší soud USA v případě Larryho Flynta, ze zásady

"Obecně je třeba uvést, že ve sporech o ochranu dobrého jména dochází ke střetu dvou základních ústavně zaručených práv. Jde o střet svobody projevu a práva na ochranu dobré pověsti,"
"Při střetu dvou základních práv je potřeba poměřovat, kterému z nich je třeba v konkrétní věci dát přednost. Žádné z nich však nesmí být zcela popřeno."

TI se bránila vůči 17 výrokům, v nichž ji Babiš mezi srpnem 2018 a červnem 2019 spojil s korupcí. Nejčastěji používal spojení "zkorumpovaná neziskovka". Slovní útoky vůči TI stupňoval od chvíle, kdy organizace předloni v srpnu poslala Evropské komisi podnět upozorňující na Babišův střet zájmů. Soudce Sommer svůj rozsudek opřel o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Při poměřování váhy dvou zmíněných základních práv se řídil evropskou institucí určenými šesti kritérii, jako jsou povaha žalovaných výroků, míra jejich expresivity či role kritizovaného ve veřejném životě. Při posouzení všech hledisek u něj pokaždé bodovala svoboda slova. V první řadě konstatoval, že Babišova nařčení nejsou skutková tvrzení. Výraz "zkorumpovaná" považoval za výrok, po němž lze legitimně ve veřejné diskusi sáhnout, neboť není vulgární.

"A je v běžné řeči užíván k označení činnosti, jež nemá povahy trestného činu. Lze ho užít k vyjádření názoru, že může docházet k ovlivnění někoho prostřednictvím jeho financování. Jde o výraz expresivní, zjevně nadsazený a přehnaný,"

a v rámci kritiky věcí veřejného zájmu je proto přípustný. V jeho očích musí TI jako aktér veřejného života unést silná vyjádření na svou adresu, podobně jako je musel podle Nejvyššího soudu USA Jerry unést Falwell.

"Z tohoto důvodu jsou limity přijatelné kritiky širší než u soukromých osob a je od ní očekávána vyšší míra tolerance,"
"Každý má tak možnost udělat si vlastní názor na žalovaným hodnocenou problematiku veřejného zájmu."

Shoda s argumentací Nejvyššího soudu USA v případě Larryho Flynta je zjevná.


Soudce Sommer také upozornil na veřejný zájem, jemuž podléhá financování TI. V jejím případě je podle něj takový zájem o to silnější, když sama aktivně vstupuje do společenské debaty. Připomněl také její opakovanou kritiku Babišova střetu zájmů a poukázal i na účast ředitele organizace Davida Ondráčky na demonstraci proti předsedovi vlády, kterého Ondráčka vyzýval k rezignaci. Musím říci, že v jistém ohledu mi David Ondráčka Jerryho Falwella svým zarputilým zápalem v boji proti Babišovi dost připomíná. Jeho neustále opakovaná tvrzení, že Babiš je ve střetu zájmů i podle českého zákona, jsou stejně „expresivní a přehnaná“ jako tvrzení Babiše, že TI je zkorumpovaná. Vezměme například jeho slova ve vystoupení na tiskové konferenci TI
Andrej Babiš v posledních třech letech v každém rozhovoru veřejnosti lhal, s úsměvem a natvrdo, že neovládá Agrofert, že neovládá média, ….
Není možné, aby dotační podvodník zůstal dále v čele vlády

To, že neovládá média, potvrdil i Krajský úřad Středočeského kraje a to, že neovládá Agrofert je i názor Jana Kněžínka. A ten „dotační podvodník“ je ještě „expresivnější“ vyjádření než „zkorumpovaná neziskovka“.

Anebo se podívejme na vyjádření přímo na webové stránce TI Po finálním auditu vidíme, které úřady pracují pro Babiše

Finální audit Evropské komise definitivně usvědčil Andreje Babiše ze střetu zájmů. Náš kolega a právník Transparency International Jan Dupák popisuje, jak se k tomuto faktu staví státní správa vedená právě Babišem.
Na začátku prosince vydala Evropská komise finální auditní zprávu o čerpání evropských dotací, která předsedu vlády definitivně usvědčila ze střetu zájmů. Přestože se jedná o konečný verdikt, nehodlají se s tím některé české úřady smířit.
Podle unijních auditorů porušuje Andrej Babiš článek o střetu zájmů finančního nařízení Evropské unie účinného od 2. srpna 2018. Zároveň došli auditoři k závěru, že při čerpání evropských dotací porušoval Andrej Babiš také český zákon o střetu zájmů od okamžiku jeho novely účinné od 9. února 2017. Důležité je, že Evropská komise je oprávněna zabývat se dodržováním české legislativy, pokud má vliv na čerpání unijních prostředků.

Kdyby Jan Dupák aspoň trochu přemýšlel, nemohl by napsat takový nesmysl, jako je v posledních dvou větách. Možná, že by se dopustil následující úvahy. Pokud je Evropská komise oprávněna zabývat se dodržováním české legislativy, pak totéž musí platit i v případě legislativ všech ostatních států EU a tedy třeba i Německa a do minulého měsíce i legislativy Spojeného království. A pak by možná zapochyboval, že by Spojené království souhlasilo s tím, že do dodržování jejich zákonů bude oprávněna kecat Evropská komise. A kdyby si ještě přečetl bod 101 Nálezu Ústavního soudu ve věci návrhu prezidenta republiky na zrušení Lex Babiš, narazil by tam na následující charakteristiku pravomocí Evropské komise

Z hlediska čl. 10a Ústavy nelze za jeho porušení považovat to, že Evropská komise sleduje, jak jsou prováděny unijní předpisy v podmínkách členského státu, a to zejména na základě poznatků o jejich (přímé či zprostředkované) aplikaci správními úřady a soudy.

pochopil by, že se mýlí. Ano, Evropská komise může a dokonce musí sledovat, jak jsou prováděny JEJÍ předpisy v podmínkách členského státu. To činí v současné době například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, když tlumočí polské vládě obavy Evropské komise, že nedávno polským parlamentem přijatý zákon o soudnictví je v rozporu s principy, na nichž je založena Evropská unie. Aby bylo jasné, co Komise i Evropský soudní dvůr dělat mohou a co ne, doporučuji Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Evropská komise v. Polská republika na webové stránce judikatur Evropského soudního dvora, jehož začátek a konec zní takto

Evropská komise se svou žalobou domáhá, aby Soudní dvůr, určil, že Polská republika tím, že snížila věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců Sądu Najwyższego (Nejvyšší soud, Polsko) a toto opatření použila na soudce ve funkci jmenované k tomuto soudu před 3. dubnem 2018, a dále tím, že prezidentu republiky přiznala diskreční pravomoc prodloužit soudcům tohoto soudu aktivní výkon funkce nad nově stanovenou věkovou hranici pro odchod do důchodu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

S ohledem na vše výše uvedené je třeba určit, že Polská republika tím, že stanovila použití opatření spočívajícího ve snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců Sądu Najwyższego (Nejvyšší soud, Polsko) na soudce ve funkci jmenované k tomuto soudu před 3. dubnem 2018, a dále tím, že přiznala prezidentu republiky diskreční pravomoc prodloužit období aktivního výkonu funkce soudců uvedeného soudu nad nově stanovenou věkovou hranici pro odchod do důchodu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU.

V našem kontextu tedy Evropská komise může například konstatovat, že náš zákon 159/2006 Sb. je nedostatečný pro naplnění cílů EU v oblasti střetu zájmů, ba dokonce, že podle Komise Babiš podniká, i když podle našeho Občanského zákoníku nepodniká, ale není oprávněná tvrdit, že Babiš či kdokoliv porušil kterýkoliv náš zákon, pokud to nekonstatoval náš soud. To je tak elementární úvaha, že by jí i Jan Dupák a David Ondráčka mohli pochopit. Museli by ovšem chtít.

Pokud nechce TI dopadnout i po pravomocném rozhodnutí Vrchního soudu tak, jako Jerry Falwell, měla by na odvolání zapomenout.