O Velkobarringtonském prohlášení, Janu Hnízdilovi a jiné zvířeně
Citovanou deklaraci (používám standardní český překlad anglického názvu The Geat Barrington Declaration, Great Barrington je město v americkém státě Massachusetts, nikoliv název „Prohlášení Z Great Barringtonu“, který je v jeho české verzi) uvedl Jan Hnízdil 11. října v relaci CNN Prima News, kde diskutoval společně s Petrem Smejkalem, hlavním epidemiologem Institutu klinické a experimentální medicíny, na podporu Otevřeného dopisu lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize, kterou 4. října podepsalo devět lékařů a pracovíků ve zdravotnictví. Jan Hnízdil konkrétně uvedl
Podívejte se, my jsme pod obrovským tlakem. A ta petice skutečně vznikala velice dlouho, podílelo se na několik desítek odborníků různých specializací, my jsme vážili každé slovo a za každým slovem si stojíme. Ostatně ta petice je zcela v souladu i třeba s velkou Barringtonskou deklarací, kterou podepsali špičkoví epidemiologové z celého světa, stovky tisíc lidí, desítky tisíc špičkových epidemiologů, oni mluví stejným jazykem jako my.
Podívejme se nejdříve, kdo jsou autoři citovaného dopisu vládě. Čtyři z nich, Radkina Honzáka, Jana Hnízdila, Jana Pirka a Romana Šmuclera veřejnost dobře zná a ví, kdo čemu rozumí a čemu ne. Z dalších je MUDr. Ladislav Fiala předseda České homeopatické společnosti a MUDr. Kateřina Lucká je autorkou Prohlášení českých homeopatů k tzv. koronavirové krizi z 3. června 2020
My, homeopaté České republiky, jsme velmi znepokojeni vývojem situace v naší zemi. Od samého začátku tzv. koronavirové krize je české veřejnosti podsouván obraz katastrofy apokalyptických rozměrů. Občané jsou informováni o počtu nakažených a zemřelých v absolutních číslech, uměle se navyšuje počet obětí hlavně tím, že se nerozlišuje, zda oběť byla osoba trpící dlouhodobými chronickými potížemi, která v době úmrtí byla kromě svých závažných onemocnění také nakažena koronavirem, či zda tato infekce byla hlavní příčinou smrti pacienta. Pokud pečlivě a pravdivě porovnáme všechna dostupná data o COVID-19, zjistíme, že v současné době tato choroba není nebezpečnější než běžná chřipková onemocnění, a že počet nakažených v České republice zdaleka nedosáhl hranice epidemie.
Bc. David Petrásek absolvoval v roce 2016 studium Farmaceutickou fakultu Karlovy univerzity v Hradci Králové v oboru zdravotní laborant. Jeho bakalářská práce Přehled terapeutik na bazi syntetických analogů nukleovych kyselin naznačuje, čemu asi rozumí a čemu ne.
Velmi zajímavou a členitou osobou je MVDr. Jiří Urbánek, MBA, podle vlastních slov „Consultant, trainer, coach, speaker, author, ibuumerang ambassador“, který publikoval pozoruhodnou knihu Nenechám si srát na hlavu - Jsem tvůrcem svého života. Doporučuji projít si celou jeho činnost, je zřejmé, že i on je skutečný odborník na problematiku epidemiologie a imunologie.
A MUDr. Ivan Vondřich podle vlastních slov pracoval 14 let práce na ARO FN Bulovka Praha a od roku 1993 se specializuje na alternativní způsoby léčby bolesti v PAIN s.r.o. Od této doby na plný úvazek praktikuje akupunkturu a homeopatii. Takže další odborník na homeopatii.
Uvádím plně znění prohlášení, tučně jsem vyznačil je hlavní body.
Toto prohlášení existuje i v češtině a dalších 19 jazycích a bylo tedy dlouho před zveřejněním připravováno. Používám správný český překlad anglického názvu, nikoliv zkomolený název Jana Hnízdila „velká Barringtonská deklarace“. Je zajímavé, že na této webové stránce není uvedena organizace, na jejíž půdě Prohlášení vzniklo. To je až na webové stránce AIER Hosts Top Epidemiologists, Authors of the Great Barrington Declaration, kde je uvedeno, že Prohlášení je výsledkem setkání epidemiologů, ekonomů a novinářů 1-4. října t. r. v Americkém institutu pro ekonomický výzkum, které mělo za cíl „diskutovat globální krizový stav vyvolaný bezpříkladným použitím donucovacích prostředků při zvládání pandemie Covid-19.“ V této souvislosti je dobré připomenout, že AIER si klade za cíl „vzdělávat Američany o hodnotách osobní svobody, volného podnikání, majetkových práv, omezené vlády a zdravých financí“ a vystupuje zásadně proti opatřením americké vlády v boji s Covid-19. Proč byl AIER hostitelem tohoto setkání a odkud vítr fouká je tedy zřejmé. Fouká možná až z Bílého domu, kterému se zjevně jeho poselství hodí do prezidentské kampaně Donalda Trumpa.
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.
Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně: méně proočkovaných dětí, zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu, včas nepodchycené výskyty rakoviny a zhoršující se duševní zdraví. To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy. Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.
Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.
Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.
Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.
Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.
Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.
4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.
Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.
Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.
Takže shrnuto: nic neomezovat a čekat, až se většina obyvatelstva nakazí a získá tím imunitu, jen chránit zranitelné, tedy staré a nemocné lidi, kteří jsou ohroženi tisíckrát víc než ti mladí. Tohle nám tedy doporučuje i Jan Hnízdil.
Tato teorie promořování a selektivní ochrany rizikové skupiny je stará věc. Teoreticky může fungovat, ale v praxi nikoliv. Ta riziková skupina je u nás 2,5-3 miliony lidi. Tolik lidí, mnohdy závislých na pomoci jiných, nelze účinně a dlouhodobě izolovat tak, aby nepřišly do kontaktu se zbytkem populace, ve které by se nechala epidemie volně proběhnout. To je v praxi neuskutečnitelné a nikde se o to ani vážně nepokusili, ve Velké Británii to na chvilku myslel vážně Boris Johnson, ale poté co sám pobyl na JIP a měl na kahánku, zásadně změnil názor. Promořování může trvat dlouhá léta, než dosáhne potřebného rozsahu, aby bylo účinné.
Nikdo také neví, jak úplná bude nakažením získaná imunita, může být jen částečná a pak se člověk může nakazit a onemocnět vícekrát, takový případ už byl. Přední britský lékařský časopis Lancet zveřejnil 12. 10. studii o případu opětovného nakažení koronavirem, jejíž výsledky jsou shrnuty takto
Stupeň ochranné imunity získaný nakažením akutním respiračním syndromem koronavirus 2 (SARS-CoV-2) je v současné době neznámý. Možnost opětovného nakažení SARS-CoV-2 není dobře pochopena. Popisujeme rozbor dvou případů nakažení SARS-CoV-2 touž osobou.
Nikdo také neví, jak dlouho bude nakažením získaná imunita trvat. Je známo, že v některých případech (neštovice, spalničky, zarděnky) je doživotní, v jiných případech slábne a po několika letech (nebo dokonce měsících) už nefunguje prakticky vůbec, je docela možné, že to je i případ koronaviru. A jsou signály, že i u mladých zdravých lidí koronavirus zanechává vážné chronické následky (kardiovaskulární, ledvinové, neurologické). Slovy imunologa a bývalého ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího
Celá teorie promořování populace vychází z nepodložených předpokladů, že ten, kdo nemoc prodělá, bude dlouhodobě imunní. Vůbec bohužel nevíme, jak se v tomto případě chová imunitní systém při infekci, jak dlouho vydrží případná imunita a jestli vůbec to, že má někdo protilátky, znamená, že je imunní. Jsou známé případy toho, že u některých patogenů přítomnost protilátek nejen, že nechrání dostatečně proti infekci, ale v některých případech může dokonce zhoršovat případnou opakovanou infekci.
Nic z tohoto autory Velkobarringtonského prohlášení ani Jana Hnízdila a spol. zjevně nezajímá. Naštěstí to zajímá ty, kteří nesou u nás i v zahraničí odpovědnost za přijatá opatření, která mají za cíl dostat koronavirus pod kontrolu.