TOP 10 nespolehlivých státních webů
Změřili jsme, jak spolehlivě fungují státní weby - rejstřík firem, zakázek či portál veřejné správy dopadly mizerně.
Už téměř rok monitorujeme padesátku veřejných webů, v některých případech dosahují velmi slabých výsledků ( detailní výsledky zde). Nelze říci, že by to náš tým překvapilo - sběrem dat veřejné správy se živíme. Celý projekt ostatně začal naštváním, jak špatnou technickou infrastrukturu může mít služba veřejnosti - například registr veřejných zakázek či firem, které vypadávají prakticky denně. Výsledky vypadají takto:
Pořadí v žebříčku je ovšem jen půl informace - je velmi podstatné, kdy a jak weby vypadávají - to lze vidět v prokliku u každého z nich. První systém datových schránek například vypadává pouze jednou za měsíc kvůli pravidelné údržbě - což sice je špatné vysvědčení pro vývojáře (email či internetové bankovnictví fungují pořád, proč ne datové schránky?), ovšem z hlediska služby veřejnosti je to menší zlo, než weby jako registr firem ARES či Věstník veřejných zakázek, které se s menšími výpadky potýkají takřka neustále, a to zejména v pracovních hodinách, kdy je lidé chtějí nejvíce využívat. Dostupnosti jednotlivých severů z našich dat pěkně vizualizoval ihned.cz v tomto článku.
Co přesně děláme? Jednoduše každých 10 minut zkoušíme, jestli daný web funguje. Námi zjištěný výpadek v praxi ukazuje, jak často se uživatelům stránky nenačítají buď vůbec, nebo extrémně pomalu (15 vteřin a déle). Kdo s danými weby pracuje, důvěrně problém zná. Důvod pro takové výpadky je dvojí - buď pomalé servery, nebo špatně napsaná aplikace. V obou případech je technicky relativně dobře řešitelný, jen zřejmě není motivace k snaze o nápravu.
Nejčastější přiznanou "příčinou" výpadku samozřejmě je, že službu využívá mnoho lidí a ta je přetížená. Zatímco provozovatel komerčního webu by v takové situaci žhavil dráty a dojednával rozšíření serveru, provozovatel veřejného webu to zpravidla nechá být. Tristním důsledkem je, že informace, které mají být volně dostupné široké veřejnosti .. příliš dostupné prostě nejsou.
Studii považujeme za první výkop, aby měla požadovaný efekt, budeme měření opakovat a zlepšovat. Do budoucna plánujeme rozšířit množství sledovaných webů a zkoumat i zobrazený obsah. Současná čísla totiž ukazují pouze na to zda web nemá úplný výpadek. Jestli ale skutečně zobrazuje co má (a nikoliv např. "omlouváme se, došlo k chybě") je sledovatelné podstatně obtížněji.
Už téměř rok monitorujeme padesátku veřejných webů, v některých případech dosahují velmi slabých výsledků ( detailní výsledky zde). Nelze říci, že by to náš tým překvapilo - sběrem dat veřejné správy se živíme. Celý projekt ostatně začal naštváním, jak špatnou technickou infrastrukturu může mít služba veřejnosti - například registr veřejných zakázek či firem, které vypadávají prakticky denně. Výsledky vypadají takto:
Pořadí v žebříčku je ovšem jen půl informace - je velmi podstatné, kdy a jak weby vypadávají - to lze vidět v prokliku u každého z nich. První systém datových schránek například vypadává pouze jednou za měsíc kvůli pravidelné údržbě - což sice je špatné vysvědčení pro vývojáře (email či internetové bankovnictví fungují pořád, proč ne datové schránky?), ovšem z hlediska služby veřejnosti je to menší zlo, než weby jako registr firem ARES či Věstník veřejných zakázek, které se s menšími výpadky potýkají takřka neustále, a to zejména v pracovních hodinách, kdy je lidé chtějí nejvíce využívat. Dostupnosti jednotlivých severů z našich dat pěkně vizualizoval ihned.cz v tomto článku.
Co přesně děláme? Jednoduše každých 10 minut zkoušíme, jestli daný web funguje. Námi zjištěný výpadek v praxi ukazuje, jak často se uživatelům stránky nenačítají buď vůbec, nebo extrémně pomalu (15 vteřin a déle). Kdo s danými weby pracuje, důvěrně problém zná. Důvod pro takové výpadky je dvojí - buď pomalé servery, nebo špatně napsaná aplikace. V obou případech je technicky relativně dobře řešitelný, jen zřejmě není motivace k snaze o nápravu.
Nejčastější přiznanou "příčinou" výpadku samozřejmě je, že službu využívá mnoho lidí a ta je přetížená. Zatímco provozovatel komerčního webu by v takové situaci žhavil dráty a dojednával rozšíření serveru, provozovatel veřejného webu to zpravidla nechá být. Tristním důsledkem je, že informace, které mají být volně dostupné široké veřejnosti .. příliš dostupné prostě nejsou.
Studii považujeme za první výkop, aby měla požadovaný efekt, budeme měření opakovat a zlepšovat. Do budoucna plánujeme rozšířit množství sledovaných webů a zkoumat i zobrazený obsah. Současná čísla totiž ukazují pouze na to zda web nemá úplný výpadek. Jestli ale skutečně zobrazuje co má (a nikoliv např. "omlouváme se, došlo k chybě") je sledovatelné podstatně obtížněji.