Lítačka je levné a rychlé řešení, které jsme vyvinuli místo díry na peníze jménem Opencard. Co Lítačka je, jaká byla cesta k právě tomuto řešení a kolik to celé stálo se pokusím vysvětlit v následujícím článku.

Pro pořádek – v dozorčí radě městské společnosti Operátor OPENCARD a.s. (nyní již Operátor ICT) zasedám za Trojkoalici jakožto člen Strany zelených od března 2015. Úkolem dozorčí rady není řídit denodenní provoz společnosti, ale přijímat dlouhodobá strategická rozhodnutí a jmenovávat či odvolávat představenstvo. Odměna jest 10 000 Kč hrubého měsíčně, v případě chyby ručím svým majetkem.

Cesta k řešení
Smysluplná práce začala v červnu 2015, kdy jsme jmenovali nové představenstvo. Prvím úkolem představenstva bylo sestavit akceschopný interní IT tým a pokusit se narovnat vztahy s EMS. Cílem bylo nechat si od EMS vyčíslit servisní podporu na ty části systému, na které jsme neměli autorská práva a byly pro nás blackbox.

EMS stále trvala na uhrazení částek ve výši stamilionů do čehož se čistě náhodou v září objevilo „kurvítko“, které do systému schovali a které vyžadovalo prodlužování certifikátů z jejich strany v týdenních cyklech, bez kterého SW na přepážkách nenaběhl. Jednání v té době již vedl Václav Strnad (Ondřej Felix rezignoval z osobních důvodů). Nenechali jsme se ale zastrašit. Naopak se sluníčkáři ze Strany zelených zachovali jako drsní vyjednavači a necouvli jsme ani o kousek. Bylo na čase vymyslet řešení bez EMS (a to rychle než nám systém vypnou).

Proč nestačí papírové jízdenky
Proč toto řešení pro nás nebyla papírová jízdenka? Elektronické odbavovací systémy nabízí jednak vyšší uživatelský komfort, protože umožňují nabíjení kupónu přes internet (v současnosti přes eshop DPP), ale především jsou nepostradatelné v příměstské dopravě, kde dochází ke kontrole platnosti kupónu při nástupu. Doba nalodění plného autobusu s papírovým kupónem tvoří až 10 minut oproti 3 minutám s čipovou kartou. Tento rozdíl je zásadní pro konkurenceschopnost veřejné dopravy v příměstských spojích. Cesta zpět čistě k papíru tedy možná není.

Přichází Lítačka
Vzhledem k tahanicím s EMS a riziku, že každou chvíli mohou vypnout vydávání nových karet, bylo třeba vymyslet řešení, které lze nasadit co nejrychleji. Na všechny zakázky nad 2 mil. Kč musí být vypsány otevřené tendry, což je při zahrnutí odvolacích lhůt záležitost let, nikoliv měsíců.

Navíc na mobilní aplikaci má do roku 2017 zasmluvněný monopol Erika a.s. (thx a lot Bém a spol.), tendr na bankovní karty nikdo nezačal ještě ani připravovat, takže zbývala jediná možnost - pokusit se to udělat levněji.

Proto jsme se rozhodli dát ještě jednou šanci již starší technologi čipových karet, pro kterou nyní existují standardizovaná řešení, která dokáže ve funční systém poskládat i menší IT tým. A přesně takový tým jsme měli v Operátoru od léta k dispozici.

Největší část, programové vybavení pro Lítačku stálo 1 600 000 Kč a dodala ho společnost XT-Card. Dále bylo třeba nakoupit hardware, objednat řadu znaleckých posudků, konzultačních a právních služeb a vše do sebe integrovat, oživit a otestovat, což jsme zvládli již inhouse.

Původní systém Opencard stál dle auditu společnosti Nexia AP hlavní město 1,74 miliardy korun, spolčenost EMS po Praze nárokuje dalších 654 mil. Kč. Náklady na Lítačku nás včetně všech posudků a právních služeb vyjdou na méně než 10 mil. Kč.

Celé řešení bylo totiž koncipováno jako lowcostová čistě dopravní karta. Vize Pavla Béma, že by soukromý sektor měl zájem na městskou kartu za úplatu umisťovat různé aplikace a tím se podílet na financování extrémně drahého řešení se ukázala jako mylná a nenásledovali jsme ji.

Zásadní výhrou našeho inhouse přístupu je, že město vlastní k systému veškerá práva, může ho libovolně rozívjet, samostatně spravovat a nemusí zakupovat žádné extra licence. Lítačka je prostě naše a můžeme si s ní dělat co budeme chtít.

Kdo se na řešení podílel
Nejvěští podíl na úspěšné integraci má samozřejmě tým pod vedením Václava Strnada, který se skládá z administrátora IT infrastruktury, programáta (čerstvý absolvent ČVUT FIT), 1 projektové manažerky a 1 testerky (genderově vyváženo :)). Dále by systém nemohl vzniknout bez vydatné snahy Martina Vaice, předsedy dozorčí rady za ČSSD, který vše ohlídal procedurálně a legislativně. A velkou podporu jsme měli i od samotné primátorky Krnáčové (bohužel nikoliv klubu ANO, který nebyl schopen od září doposud vygenerovat nového generálního ředitele). Lítačku přesto považuji za úspěch společné vlády ANO, ČSSD a Trojkoalice (zelení, starostové, KDU-ČSL).

Co bude dále
Systém Opencard nepřestane fungovat, pouze již nebudeme obnovovat expirované karty. Současné karty dojezdí a jak budou expirovat budeme postupně vydávat Lítačky. EMS nedostane od Prahy již ani korunu.

Díky Lítačce město získalo čas na přípravu dlouhodobého řešení. Tím řešením je koncept multikanálové karty, kde nebude jeden dodavatel, jedna technologie, jeden systém, ale uživatel bude mít možnost svobodné volby (více viz můj minulý blog).

Jestli multikanálový systém někdy uvidí světlo světa, nebo zůstane pouze na papíře, je otázkou další politické reprezentace. Dle magistrátní šuškandy na 70% 28.1. Trojkoalice ve vedení města končí a bude nahrazena ODS. Já osobně moje místo v dozorčí radě klidně pánům z ODS přenechám, ať za průšvihy města ručí majetkem zase někdo jiný. Ale ten necelý rok za to stál.

PS: Chtěl bych dementovat titulek Aktuálně.cz, že jsem "zakladatel Lítačky". Zvolené řešení vzniklo kolektivním rozhodnutím dozorčí rady a představenstva Operátora Opencard a.s..
PS2: Základ pro toto řešení vznikl za předchozích rad, které společnost Operátor Opencard a.s. založily. Díky patří i jim.