Jak jsou na tom čeští poslanci s docházkou na hlasování ve srovnání se svými kolegy z jiných zemí? Tady jsou data.

Účast poslanců na hlasování je důležitým (i když ne jediným) ukazatelem jejich činnosti. Je zajímavé srovnávat docházku poslanců mezi sebou a v KohoVolit.eu to děláme už několik let. Stejně poučné ale může být i porovnání více parlamentů. Proto jsem shromáždil výsledky hlasování ve 34 parlamentech a vypočítal u každého průměrnou docházku zákonodárců.



Barva pruhů odpovídá kontinentu (Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika, Oceánie, Asie). V případě zemí s dvoukomorovými parlamenty jde o docházku do dolní komory. Čísla se vztahují k různým časovým obdobím podle dostupnosti dat.

Důležité je upozornit, že v některých parlamentech se nezaznamenávají všechna hlasování po jménech jednotlivých zákonodárců. Zpravidla se to stává za určitých podmínek (např. jsou zaznamenávána pouze závěrečná hlasování o návrzích zákonů), nebo když o to požádá zákonodárce nebo skupina zákonodárců.

To samozřejmě zkreslovat informaci o docházce – pokud jsou např. zaznamenávána jen důležitá hlasování, dá se očekávat, že při nich bude v průměru vyšší docházka. Graf dole ukazuje, že není žádný zřejmý vztah mezi četností zaznamenávaných hlasování a průměrnou účastí. Pokud tedy určité zkreslení vzniká, neprojevuje se všude.



Každý puntík představuje jeden parlament. Po najetí myší na puntík se zobrazí další informace. Parlamenty můžete hledat pomocí menu vpravo. Barva puntíků opět odpovídá kontinentu (Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika, Oceánie, Asie).

Naopak existuje poměrně jasný vztah mezi účastí zákonodárců a průměrnou velikostí vítězných většin při hlasování. V parlamentech, kde jsou hlasování často „těsná“, je účast vyšší. Naopak v parlamentech, kde obvykle proti velmi velké většině stojí velmi malá menšina, je účast nižší:



To může být způsobeno dvěma jevy: buď platí, že zákonodárci, kteří by při hlasování stejně nevyhráli, do parlamentu ani nechodí, protože to „nemá cenu“, nebo parlament nemá příliš velkou reálnou moc. V takovém případě jsou nízká docházka a velké většiny dvěma oddělenými důsledky stejné příčiny – není „nic v sázce“.

A jak to vypadá s docházkou mezi našimi poslanci? Graf dole ukazuje hodnoty od loňských předčasných voleb do konce června. Je zajímavé, že mezi poslanci s nízkou docházkou jsou skoro samí členové vlády – Sobotka, Chovanec, Zaorálek, Mládek, Bělobrádek, Jurečka a další.



Barva pruhů odpovídá politické straně (ODS, TOP 09, ANO, Úsvit, KDU-ČSL, ČSSD, KSČM). Členové vlády jsou zvýrazněni tučným ohraničením.

Co s tím? Řešením by mohl být tzv. klouzavý mandát, který mají třeba na Slovensku. Když se nějaký poslanec stane členem vlády, mandát mu automaticky zaniká a nastupuje za něj náhradník. Pokud ale z vlády odejde, opět se do parlamentu vrací. Díky tomu má „klid na práci“ a nemusí se přitom bát o své parlamentní křeslo.

Graf dole ukazuje průměrnou účast členů jednotlivých stran za stejné období:



Vysoká docházka poslanců KSČM je pravidlem. Oproti předchozímu funkčnímu období naopak docela dost poklesla účast poslanců ODS, a to i přesto, že už ji nekazí nízká docházka členů Nečasovy vlády. Čím je jejich nynější nízká účast způsobena? Možná se do Sněmovny nedostali poslanci, kteří dříve vykazovali vysokou účast.

Nebo to může souviset s poklesem volebních preferencí. ODS byla zvyklá mít mnohem víc poslanců, a tím pádem i členů výborů, a celkově větší vliv na legislativní proces. Nyní, když se z ní stala vlastně malá strana, může mít řada poslanců ODS pocit, že do Sněmovny vlastně „nemá smysl“ chodit.

Na závěr je třeba podotknout, že jenom samotná účast poslance na hlasování samozřejmě nevypovídá zcela o jeho pracovitosti. U poslanců s velmi malou docházkou je ale přesto dobré se ptát, proč si na hlasování neudělají čas. To se v minulosti týkalo hlavně Michala Haška, který zjevně nezvládal sladit své početné funkce.

Bylo by zajímavé sledovat současně i docházku poslanců na schůze výborů, tam se totiž často reálně rozhoduje o podobě zákonů. Jenže s tím je dost problém – prezenční listiny často nevisí na Internetu a u některých výborů asi ani neexistují (zejm. Mandátový a imunitní výbor, jehož jednání jsou neveřejná).

Zatím jediný pokus o měření české docházky poslanců do výborů, který vyšel nedávno na iHNED.cz, je navíc dost problematický. Když jsem ho začal kontrolovat, zjistil jsem, že v něm chybí řada poslanců, namátkou (od začátku abededy) Petr Adam (Úsvit) - Hospodářský výbor; Ivan Adamec (ODS) - Hospodářský výbor; Augustin Karel Andrle Sylor (Úsvit) - Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu; Marie Benešová (ČSSD) - Ústavně právní výbor; Martina Berdychová (ANO) - Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. A tak dále.

Nezdá se mi, že by byl nějaký systém v tom, kteří poslanci v přehledu chybí. Např. obsahuje část členů Hospodářského výboru, ale ostatní chybí. Také v něm nejsou data za Mandátový a imunitní výbor, Rozpočtový výbor, Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, Zahraniční výbor. U některých výborů prezenční listiny prostě nejdou dohledat, ale třeba u Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj lze seznamy přítomných poslanců najít přímo v zápisech ze schůzí na webu Poslanecké sněmovny, takže nechápu, proč tam není zahrnutý.

Také mi není jasné, k jakému datu je tento přehled aktuální. Píše se ke konci května, ale například první nezahrnutá schůze Hospodářského výboru byla už 9. dubna. Pokud existují pro tyhle vady legitimní důvody, měly by být v článku uvedeny. Neúplný seznam je k ničemu, protože vznikající zkreslení může být zavádějící.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku: