Jaké mezinárodní aliance vznikaly a zanikaly od roku 1945? Jak se měnila politika států po převratech a revolucích? A jaké je reálná rozdělení světa právě dnes? Na všechny tyto otázky odpovídá vizualizace hlasování v OSN.

Valné shromáždění OSN je celosvětový „parlament“, v němž od vzniku této organizace zasedá každý členský stát. Od roku 1946 se v něm hlasovalo více než 5000 krát o prakticky každé zásadní události světových dějin. Všechny státy mají při hlasování stejnou váhu bez ohledu na svoji velikost či bohatství.

Státy samozřejmě nehlasují vždy stejně. Asi nikoho nepřekvapí, že USA a Sovětský svaz hlasovaly v době studené války téměř vždy právě opačně nebo že Polsko dnes hlasuje společně s Velkou Británií častěji než třeba v 70. letech.

Hlasování všech států zároveň můžeme analyzovat pomocí tzv. multidimenzionálního škálování. Každý bod v grafu dole představuje jeden členský stát OSN. Čím blíže se dva státy v grafu nachází, tím častěji hlasovaly společně. Kdyby dva státy hlasovaly pokaždé přesně stejně, nacházely by se ve stejném bodě grafu.



Animaci spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem v levé dolní části grafu. Konkrétní zemi můžete vybrat pomocí menu vpravo dole. Státy jsem obarvil na základě jejich příslušnosti k NATO nebo Varšavské smlouvě a jejich spojencům. Toto zařazení je konstantní, takže např. Maďarsko je označeno za stát východního bloku i po roce 1990. Pro přehlednost je politická příslušnost zobrazena na mapě dnešních států dole.



Pro větší názornost jsem vytvořil totožný graf, kde jsou země obarveny podle regionů.



Příslušnost k regionům je zobrazena na mapě dole. Připadá mi užitečné rozlišovat mezi „Předním Východem“ (Near East) a „Blízkým Východem“ (Middle East). Země jsem mezi tyto regiony rozdělil více méně arbitrárně, takže někomu může připadat podivné řadit např. Maroko k Přednímu Východu nebo Kazachstán k Blízkému Východu.



Každý stát je na grafech nahoře reprezentován stejně velkým bodem, což vyjadřuje skutečnost, že všechny státy mají ve Valném shromáždění jeden hlas. Kvůli tomu je ale těžké na první pohled rozlišit třeba USA od řady drobných státečků. Proto jsem vytvořil druhou verzi grafu, v němž velikost států odpovídá počtu obyvatel podle webu Gapminder od Hanse Roslinga. Následuje graf obarvený podle poltických bloků a po něm totožný graf obarvený podle regionů.





Některé státy vytváří v grafu zřetelné shluky. To odpovídá skutečnosti, že tyto státy hlasovaly ve Valném shromáždění často společně. Do 90. let můžeme najít v zásadě tři hlavní shluky – shluk zemí Varšavské smlouvy (oranžová), shluk členských států NATO (tmavě modrá) a velký shluk ostatních států (světle modrá, žlutá, zelená).

Voting

Je zajímavé, že ostatní státy hlasovaly téměř po celou dobu studené války společně se západními velmocemi, s výjimkou dvou jasně oddělených období – první poloviny 70. let a druhé poloviny 80. let. Dělení Východ – Západ vzalo za své po rozpadu Železné opony a bylo vystřídáno dělením na „globální Sever“ (v grafu vpravo) a „globální Jih“ (v grafu vlevo), který reprezentují státy jako Irán nebo Sýrie. Toto dělení je dominantní i v současné době.

Voting

V grafu můžeme jasně vidět, že některé státy radikálně změnily své hlasování ve Valném shromáždění v důsledku určitých politických událostí. Např. Jugoslávie opustila shluk komunistických zemí po roztržce se Sovětským svazem v roce 1948.

Voting

Naopak Kuba se přesunula opačným směrem po Castrově revoluci v roce 1959.

Voting

Výjimkou z tohoto pravidla je Albánie, která zažila ve druhé polovině 20. století hned tři významné politické milníky – sovětsko-albánskou roztržku v roce 1955, sino-albánskou roztržku v roce 1972 a pád komunismu v letech 1991-1992. První dvě události přitom neměly žádný dopad na hlasování tohoto státu ve Valném shromáždění.

Československo hlasovalo v době studené války poslušně s ostatními zeměmi východního bloku, což se nezměnilo ani v době pražského jara. Po roce 1989 pochopitelně rychle „přeletělo“ zleva doprava a zařadilo se mezi západní státy, než bylo nahrazeno Českou republikou. Ta od té doby hlasuje společně s „globálním Severem“.

Voting

A jak se taková „mapa hlasování“ vytváří? Z autoatlasů určitě znáte tabulku vzdáleností, která přehledně ukazuje vzájemnou vzdálenost dvojice měst. Tato tabulka je sestavena na základě měření skutečné polohy měst na mapě státu.

Představte si, že byste našli takovou tabulku vzdáleností měst pro stát, který jste nikdy neviděli na mapě. Dokázali byste na jejím základě rekonstruovat, jak tento stát vypadá? Ano, s určitou přesností. Stačilo by jen najít takovou vzájemnou polohu měst na mapě, aby byly zachovány vzdálenosti všech dvojic měst. A to za vás dokáže udělat matematický algoritmus.

Při tvorbě „mapy hlasování“ se postupuje úplně stejně. Začínáme s tabulkou, která ukazuje „vzdálenosti“ států. V tomto případě se ale nejedná o vzdálenosti v kilometrech, ale o četnosti společného hlasování vyjádřené např. korelačním koeficientem. A pak už jen stačí najít takovou kombinaci vzájemné polohy všech států, aby jejich vzdálenost v grafu odpovídala četnosti hlasování. Schematicky tento postup ukazuje obrázek dole.



Je zřejmé, že osy X a Y nemají na „mapě hlasování“ žádný věcný význam, podobně jako způsob, jímž měříme zeměpisnou šířku a délku, nijak neovlivňuje skutečnou vzdálenost dvou míst na Zemi. Kdybychom polohu vyjadřovali jinak, svět sám o sobě by se samozřejmě nijak nezměnil. Body v grafu hlasování můžeme libovolně otáčet okolo počátku, aniž by docházelo ke ztrátě informace.

Datový soubor výsledků hlasování ve Valném shromáždění OSN sestavili Erik Voeten a Anton Strezhnev. Poslal jsem anglickou verzi tohoto článku Eriku Voetenovi a ten ho označil za "very cool" :)

Multidimenzionální škálování používám i pro analýzu hlasování v parlamentech. Populární je např. moje vizualizace hlasování v Poslanecké sněmovně, která ukazuje, jak nezařazení poslanci přebíhali při hlasování mezi vládou a opozicí. Z vizualizace hlasování v Senátu je zase mimo jiné vidět, že na Ostravsku si paradoxně zvolili jednoho z nejvíce pravicových senátorů.

Rozsáhlý archiv výsledků multidimenzionálního škálování hlasování v Československu, ČR a SR najdete zde.

Tento článek byl původně vytvořen pro projekt Opening Parliament.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT(cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)

O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku: