Sobotkova vláda sice požádá o důvěru až v úterý, Sněmovna ale hlasuje v novém složení už skoro čtyři měsíce. Jaké hlasovací koalice se v ní formují? Místo dvou táborů (vláda a opozice) je nyní Sněmovna rozdělena hned na tři bloky – budoucí vládu, bývalou Nečasovu vládu a blok KSČM a Úsvitu.

Ve Sněmovně zatím proběhlo 357 hlasování. Přitom 230 z nich nebylo příliš zajímavých, protože všechny strany (resp. jejich nadpoloviční většiny) hlasovaly stejně. Jednalo se zejména o různá procedurální hlasování. Pojďme se podívat, jaké hlasovací koalice vznikaly ve zbylých případech.

Graf dole je výsledkem tzv. multidimenzionálního škálování, statistické metody, která odhaluje skryté vzory ve výsledcích hlasování. Každý bod představuje jednoho poslance. Čím blíže se dva body nachází k sobě, tím častěji daní poslanci hlasovali shodně. Kdyby dva poslanci hlasovali naprosto totožně při každém hlasování, v grafu by se nacházeli na stejném místě. Osy grafu nemají žádný věcný význam, graf je možné libovolně otáčet okolo počátku. Důležitá je pouze relativní poloha bodů.



Jak je vidět, poslanci ze stejné strany se shlukují k sobě, protože často hlasují podobně. Současně se Sněmovně rozděluje na tři shluky, které odpovídají relativně stabilním hlasovacím koalicím. První z nich tvoří strany budoucí vlády (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), jež „drží spolu“ už nyní.

Ve druhém bloku najdeme strany bývalé vládní koalice ODS a TOP 09 (včetně Starostů a nezávislých). Ty často hlasují společně proti budoucí vládě, což se projevilo např. při schvalování tzv. zákonných opatření, která byla přijata Senátem a nynější Sněmovna je musela buď potvrdit, nebo zamítnout. Tato opatření byla zpravidla schvalována levicovou většinou v Senátu, takže pravicové strany neměly zájem na jejich platnosti.

Třetí blok tvoří KSČM a částečně i strana Úsvit přímé demokracie. Vzniká v situacích, kdy poslanci KSČM hlasují buď sami, nebo společně s poslanci Úsvitu proti všem ostatním stranám. Šlo zejména o schvalování státního rozpočtu na rok 2014.

Uvidíme, jak se hlasovací koalice změní, až nová vláda začne navrhovat vlastní zákony. Poprvé od roku 2006 ve Sněmovně vznikla tzv. dvojstranná opozice. To znamená, že proti vládě složené ze středových stran stojí opozice jak zleva (KSČM), tak i zprava (ODS, TOP 09).

Může se stát, že se utvoří dva klasické hlasovací bloky (všechny vládní strany versus všechny opoziční strany), jako tomu bylo ve funkčním období 2002-2006, nebo se konfigurace tří bloků zachová. Uvidíme, nová Sněmovna je nicméně nejzajímavější za dlouhou dobu.

Podíval jsem se i na dosavadní docházku poslanců na hlasování. Zatím je poměrně slušná, i ti nejhorší poslanci byli téměř na polovině všech hlasování. Je pozoruhodné, že mezi poslanci s nízkou docházkou najdeme často členy týmů vyjednávajících o vládě. Je možné, že kvůli časově náročným jednáním neměli možnost účastnit se hlasování ve větší míře.



Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT(cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)