I tak bychom mohli nazvat pokusy o hlubší pohled na motivaci těch, kteří šíří u nás dezinformace či spiklenecké teorie. Podle nedávného průzkumu sociologického ústavu společnosti STEM pět procent lidí v České republice alespoň jednou přepošle fake news známým. Jsou to často frustrovaní, osamělí lidé a senioři, kteří kvůli tomu chtějí získat větší respekt.

Tato zjištění však ukazují jen na povrch fenoménu. Při hlubším zkoumání jde o zásadnější poškození společnosti, které má historické pozadí: minimálně několik generací od druhé republiky do roku 1989 se odnaučilo z velké části přijmout za svůj život odpovědnost. Místo toho si zvykli ji delegovat mimo sebe: na vládnoucí stranu, na vládu, na prezidenta atd., a proto ti, kteří jim zase nabízejí, že za ně všechno vyřeší experti, mají u nich největší šance, i když jde rovněž o fake news. Žádný expert není schopen akceptovat systémové množiny vlivů. Cyničtí politici tzv. chladného čtení toho, co chtějí lidé slyšet, ale využívají, a tím si získávají jejich přízeň.

Spiklenecké teorie zase silně oslabují vůli k odporu u existenciálně prázdných lidí, protože potvrzují u nich představu, že o všem stejně rozhoduje v zákulisí skupina skrytých jedinců a vláda je musí poslouchat. Za tím je i to, čemu v sociologii říkáme spodní proud tradice: jedna z prvních takových spekulací u nás pochází z roku 1457 o zavraždění krále Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků, který ve skutečnosti zemřel na leukemii, aby mohl na trůn sednout Jiří z Poděbrad. Na nesmyslnost dnešních falešných teorií upozorňuje například profesor Robert Grimes z Oxfordu, který spočítal, jak dlouho by trvalo uplacení odborníků, abychom uvěřili zprávě, která se stále na internetu šíří, že Američané na Měsíci nepřistáli. Došel k číslu 3,68 roku.

Zvláště v době internetu šíření falešných zpráv a spikleneckých teorií dostalo nový rozměr a právě kvůli tomu vypracoval profesor Michael Sherman seznam znaků, podle kterých poznáte konspirační teorii. Základní pravidlo zní: snažte se rozlišit korelaci a kauzalitu, tedy jevy náhodně se objevující ve stejnou dobu a jevy, u nichž nemůžeme prokázat příčinnou návaznost. Jako příklad lze uvést spikleneckou teorii o tom, že Američané infikovali virem covid-19 Číňany, aby ovládli svět. Už fakt, že Američané proti této látce nemají vakcínu a mají tam skoro nejvíc nakažených, teorii vyvrací: výskyt je náhodný a uváděná příčina nevěrohodná.

Tyto teorie představují kulturní či mediální odpad, který šíří a jsou ochotni jim nejvíc věřit ti, kteří jsou u nás nespokojeni s transformací po roce 1989, a těch je podle různých průzkumů kolem 25 procent: ostatní vnímají vývoj po roce 1989 pozitivně.

Za takové situace je nejdůležitější nebojovat proti jednotlivcům, ale proti institucionálnímu nihilismu, který - jak již říkal Thomas Marshall - zajistí rovnováhu mezi společenskými třídami, tedy postavením lidí v tržní společnosti a občanskou zásadou, že před zákonem jsou si všichni rovni.

Item: samy výsledky průzkumů mají jen malou vypovídací hodnotu, ale měly by nás nasměrovat k hlubšímu přemýšlení.

(Psáno pro ČRo Plus)