Mezi vítěze voleb do europarlamentu patří i zelená frakce Greens/EFA, které přibylo zatím sedmnáct členů (vyjednávání teprve probíhají) a s rekordním počtem 69 mandátů je momentálně pátou největší evropskou frakcí, která může mít důležitý hlas při hledání většiny v parlamentu. Belgický europoslanec Philippe Lamberts (Ecolo), který je jedním z lídrů zeleného klubu, prohlásil, že k vytvoření stabilní většiny v parlamentu jsou teď zelení nepostradatelní, což znamená, že se budou dít změny.

Dosud měly pohodlnou parlamentní většinu (376 mandátů) dvě největší frakce, lidovecká EPP a socialistická S&D, jenže obě skupiny zaznamenaly po volbách velké ztráty a většinu už dohromady nedají. O slovo při sestavování většiny se také jistě přihlásí liberální ALDE s Macronovým En Marche, která po volbách posílila nejvíce.

Téma klimatické změny zajímá i české europoslance
Zelení sice nezvítězili ani v jedné členské zemi, ale výsledky v některých státech jsou nad očekávání dobré. V Německu skončili druzí, s dvojnásobně vyšším výsledkem proti posledním volbám - hlas jim dalo 21 procent voličů (získali 21 křesel). Ve Francii zelení byli třetí s 13,5 procenty hlasů (mezi voliči od 18 do 25 let by zvítězili s podporou 25 procent); předseda francouzské strany Europe Écologie-Les Verts Yannick Jadot reagoval, že jde o generační volbu, ve které se mladí mobilizovali, aby o jejich budoucnosti nerozhodovali jiní. Dobré výsledky měli i zelené strany ve Finsku, Lucembursku, Velké Británii, Belgii, Irsku nebo Nizozemsku. Naopak téměř žádné zastoupení nemají zelené strany v zemích střední a východní Evropy. Včetně Česka.

Téma ochrany životního prostředí jako důležité před volbami deklarovaly i některé české strany. Díky podpoře Strany Zelených a Liberálně ekologické strany mělo své místo v programu koalice TOP 09 a STAN a potřebu udržitelné a ekologické Evropy zmiňovaly i KDU-ČSL nebo Piráti, jejichž tři europoslanci možná ve frakci Greens/EFA nakonec usednou.

Mladí protestují v ulicích i ve volebních místnostech
Úspěch zelených můžeme přičítat hlavně mobilizaci mladých voličů, pro které je téma klimatické krize jedním z nejdůležitějších. To je patrné i z protestních akcí Fridays For Future, které začala v srpnu 2018 tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunberg, a ke které se následně přidaly tisíce mladých lidí. Ti ve více než sto zemích posledních několik měsíců pravidelně protestují a apelují na politiky, aby téma klimatické změny začali brát vážně. Do pravidelných protestů za klima se zapojili i studenti z Česka. V pátek 24. května, symbolicky v době kdy probíhaly eurovolby, vyšlo do ulic po celém světě více než 1,8 milionu mladých lidí, včetně Grety Thunberg, která promluvila ve Stockholmu: "Pokud by se Evropská unie rozhodla seriózně bojovat s klimatickou krizí, znamenalo by to rozhodující změnu v celosvětovém měřítku. Volby do europarlamentu by se měly týkat výhradně tohoto tématu.”

Téma klimatické krize sice nebylo tím nejdůležitějším v evropských volbách, ale rozhodně se ukázalo, že voličům není lhostejné a zejména pro mladé může být při volbě zásadní. Že je frakce zelených po eurovolbách silnější, je dobře, protože víc než kdy dřív je také potřeba přijmout opatření na ochranu klimatu a EU má v tomto ohledu ještě hodně práce před sebou. Díky většímu vlivu se snad zeleným podaří prosadit i více zelených témat, protože, že klimatická krize je aktuálně jednou z největších globálních hrozeb a její řešení na mezinárodní úrovni je nezbytné, i když bohužel zatím nedostatečné.


Foto: Tomáš Kouba.