Svítá naděje pro české montovny?
Stále se totiž nic zásadně nezměnilo, ekonomika se nadále dusí a skomírá pod neustálými státními intervencemi a nesmyslnými dotacemi z rukou notorických plánovačů, které likvidují i ty poslední konkurenceschopné ostrůvky nadále dýchavičné a ještě více zadlužené ekonomiky.
Největším problémem ekonomiky české je pak její struktura a vysoká závislost na velmi málo konkurenceschopném průmyslu. Velkou část českého průmyslu tvoří montovny, které jsou pak v naprosté většině závislé na zahraničním kapitálu, ať už z hlediska vlastnictví, tak z hlediska zakázek, kdy české montovny dodávají práci ve mzdě zahraničním odběratelům.
Problém spočívá v přidané hodnotě. Většina montoven se zabývá jednoduchou výrobou nebo montáží. Nejvyšší přidanou hodnotu však vytváří výzkum a vývoj, zákaznické služby, design či pouhá schopnost prodávat a vyrábět své vlastní produkty a služby na evropské či světové trhy. Nejnižší přidanou hodnotu má pak montáž a jednoduchá výroba, práce ve mzdě, tedy to, čím se zabývá většina českých montoven.
Často slýcháváme, že montovny nejsou vůbec špatné, že mají špičkové technologie a roboty. Jak to tedy je?
Jsou pro nás montovny dobré nebo ne?
Vyspělé ekonomiky se soustřeďují právě na ty činnosti, které mají nejvyšší přidanou hodnotu. Aktivity, které mají nízkou přidanou hodnotu, přenášejí do zemí s levnou pracovní silou (outsourcing), což byla v minulosti často naše Česká republika. Typickým příkladem je Apple, na jehož produktech je značka „Designed in California, manufactured in China“. Navrženo v Kalifornii a vyrobeno v Číně je jednou z částí strategie, která posunula Kalifornii mezi státy s nejvyšším HDP v rámci celých USA a dokonce mezi nejvýznamnější ekonomiky světa. Jejich počítače se také před pár lety dělaly u nás, než se přestěhovaly dál do levnějších krajů.
Outsourcing činností s malou přidanou hodnotou je však jen první krok v růstu produktivity práce konkurenceschopné firmy světového formátu, tím druhým logickým krokem je pak automatizace a plná automatizace procesů s nízkou přidanou hodnotou. I proto je v řadě českých montoven řada robotů a automatů, protože už na tu práci s tak nízkou přidanou hodnotou nelze využít příliš drahou lidskou pracovní sílu, protože na to jsou již i ty levné české ručičky příliš drahé. Devalvace české koruny je jen přesouvání židle na Titanicu, nic to zásadně nevyřešilo a nevyřeší, bez zvýšení přidané hodnoty žádná prosperita nikdy nepřijde.
Montovna plná složitých robotů je pořád jen montovna!
Automatizace v českých montovnách již frčí plným proudem a obraty montoven rostou. Nezaměstnanost však neklesá a celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel i nadále klesá. Z oficiálních statistik lze vyčíst, že kupříkladu jedna z největších firem v ČR, tchajwanské továrny Foxconnu neustále zvyšují obraty, ale významně snižují celkové počty svých zaměstnanců v ČR, a to díky růstu produktivity práce a automatizaci. Tento proces bude i nadále pokračovat, neboť neustálý tlak na ceny produkce z montoven povede k mnohem razantnějšímu nástupu automatizace.
Notoričtí plánovači opět volají po dalších nových investicích a nabízejí nové dotace a pobídky. Důl Darkov vylekal notorické plánovače dokonce až v daleké Praze !!! a tak CzechInvest hledá další výrobce po celém světě, kteří by zaměstnali české občany a opět nabízí masivní podpory, včetně daňových úlev a třeba přijde ona spásná výroba pneumatik z Koreje. Jen doufejme, že ona "spásná" výroba pneumatik jen dále nezhorší již tak otřesné životní prostředí na Ostravsku, ono totiž ty pneumatiky nevytvořili čeští inženýři ani čeští vědci, zde budou opět jen levní Češi, či dovezení Rumuni a Bulhaři jen mačkat tlačítka na strojích a vypouštět čmoudíky ..
Je to správná cesta? Co udělat s českými montovnami?
Především je potřeba začít respektovat fakt, že ekonomiku řídí potřeby spotřebitelů, nikoliv notoričtí plánovači ze Strakovky či v ČNB a podnikatelé na tyto potřeby zákazníků reagují. Jsou to spotřebitelé, kteří chtějí stále kvalitnější automobily, ale za nižší a nižší ceny a jiné cesty než zvyšování produktivity práce a vlastní inovace k tomu nevedou.
Typickou ukázkou úspěšné strategie je vstup společnosti LEGO do průmyslové zóny Kladna. Tato původně čistá montovna miliónů plastových kostiček do miliónů papírových krabiček se postupně mění a již nyní vyrůstají nové haly pro výzkum a vývoj nových produktů, čeští inženýři ve spojení s českýma ručičkama slaví první úspěchy a ukazují možnou cestu dalším montovnám, počty zaměstnanců neustále rostou.
Další pozitivní příklady existují, vznik vývojových center firmy Continental na Valašsku, které zaměstnají stovky českých inženýrů a potažmo pak tisíce českých ručiček, vývojová centra firem Siemens a řady dalších. Objevují se rovněž první české firmy, které převádějí výrobu s nízkou přidanou hodnotou blíže k zákazníkům na Východ, např. Škoda či Brano atd. a soustředí se na vlastní výzkum a vývoj. Především v českých firmách je budoucnost a možnosti růstu ekonomiky a zaměstnanosti, tj. firmy jako Linet, Vítkovice, Krnovské opravny a strojírny a tisíce dalších. Českých z hlediska vlastnictví, protože český majitel má ke svému regionu vztah a je ochoten podpořit místní fotbal či mateřskou školku, nepřestěhuje fabriku rychle jinam nebo ji jen tak nevypne jako tlačítko u televize.
Ono je totiž nákladově celkem jedno, zda po automatizaci onoho robota postavíte v ČR nebo v USA, což dokládá současná snaha firmy Apple budovat opět výrobní kapacity v Severní Karolině a „vyrobeno v Číně“ bude platit nejen v Apple stále méně.
Jedinou cestou k prosperitě je tedy podpora výzkumu a vývoje, podpora firem, které zde u nás budou vytvářet nové produkty a služby, a to nejen v případě montoven. Nic nového, mluvíme o tom již 20 let, ale mluvit nestačí.
Kde začít, aby naše montovny přežily? Potřebujeme nových 50.000 inženýrů ročně !
Notoričtí plánovači by se měli přestat starat o to, aby neustále poroučeli podnikatelům, co a jak mají dělat, ničit české podnikání nesmyslnými dotacemi narušujícími konkurenční prostředí a podporujícími korupci, ale začít ihned a zcela měnit systém českého školství !!!
Nepotřebujeme 70 soukromých vysokých škol, nepotřebujeme 2/3 studentů na humanitních oborech, nepotřebujeme školy, jejich absolventi neumí spočítat ani trojčlenku a kdo ví, zda to vůbec dokážou jejich učitelé. Zaveďte konečně měření kvality absolventů do školství a podle toho plaťte mzdy učitelům a přidělujte finanční příspěvky jen těm školám, které nevyrábějí tisíce nových nezaměstnaných.
Potřebujeme stabilitu, včetně přijetí EURA !
A pokud zase nějaké notorické plánovače na ministerstvech napadne, že budou cpát své frňáky do podnikatelské sféry, pak ať se především starají o to, abychom konečně přijali EURO, jak jsme se zavázali při vstupu do EU. Z dnešních průzkumů vyplývá, že ¾ českých podnikatelů si již dávno přeje EURO (Svaz průmyslu). Čeští podnikatelé chtějí mít stejné podmínky pro podnikání jako Němci, nechceme poslouchat notorické plánovače z ČNB, jejichž chování je naprosto nepředvídatelné. Ekonomika je složitá organická síť, navíc globálně propojená a neustále se měnící, tu nelze ovládat jednou páčkou na náměstí Republiky. Podnikatelé si přejí stabilní prostředí pro podnikání, ne neustálé nové a nepředvídatelné kroky našich notorických plánovačů, potřebují eliminovat kurzová rizika, snížit transakční náklady v silně proexportní ekonomice, posílit zahraniční investice a růst HDP. Pracovní místa nezajistí notoričtí plánovači, kteří si z (ne)přijetí EURA dělají jen nechutnou a nezodpovědnou politiku, ale především podnikatelé, kteří v EUROzóně denně obchodují.
Je to mnohem více, ale to by pro začátek mohlo nakopnout důvěru podnikatelů v náš stát, všichni bychom opět měli nějakou vizi, kam jdeme a kdy tam chceme dojít a kdo udělá to či ono. Dnes chybí vše, vize, termíny i odpovědnost.
Nepotřebujeme nové montovny, ani nové daňové úlevy, ani další dotace a už vůbec ne ty zelené ! Příklady některých stávajících montoven ukazují světýlko na konci tunelu, tak tu šanci nepromarněme a dejme jim šanci, když už je tady jednou máme.
Desetitisíce chytrých českých hlaviček a měnová stabilita montovnám jistě pomohou víc než jen hloupá devalvace.
Slabé české korunky děkujeme, ale odejděte :-)
Libor Witassek