Toxické stravovací prostředí je všude okolo nás a maří snahy o cokoliv zdravého. Podporuje příjem nezdravých potravin, přejídání a zdravotní potíže.

Odborníci i populární média se předhánějí v apelování na nás: Jezte zdravě, sportujte a nekuřte. Ve skutečnosti ale žijeme v zemi, ve které čelíme útokům nezdravých potravin a reklam na ně ze všech stran. V zemi s nedostatkem příležitostí k pohybu a stále i s celou řadou veřejných prostor, ve kterých se toleruje kouření.
Za toxické stravovací prostředí můžeme označit prostředí, ve kterém se dnes pohybujeme a které podporuje příjem nezdravých potravin. Pojem „toxic food environment“ poprvé použil v knize Food Fight profesor Brownell, ředitel centra pro výživovou politiku a obezitu na Yaleově univerzitě.
Toxické stravovací prostředí podporuje obezitu a přejídání. Čím dál více nás obklopuje na ulicích, v kinech a muzeích, na mnoha pracovištích, dokonce i ve školách. Slovo toxické v tomto spojení označuje vysoce kalorické, hojně reklamované, levné a snadno dostupné potraviny. Typické pro toxické stravovací prostředí jsou vysoce průmyslově upravovaná jídla, fast food restaurace, zvětšující se porce a vzrůstající dostupnost potravin na místech, kde nejsou nezbytné.

Příklady:
• Cesty jsou lemovány neustále se zvyšujícím počtem fast food restaurací.
• V obchodech jsou ty nejméně zdravé možnosti na nejatraktivnějších plochách a místech, kterými je nezbytné projít (včetně pokladen).
• Potravinové automaty jsou všude – v práci, ve školách, na zastávkách autobusů, v zoologických zahradách a muzeích, občas dokonce i v nemocnicích a lékařských ordinacích.

Jak prostředí ovlivňuje to, co jíme?
V prostředí, které pomocí snadné dostupnosti, nízkých cen a návykovosti nezdravých potravin přímo vybízí k jejich nadměrné konzumaci, jsou důsledky špatného stravování snadno předvídatelné. Levné a snadno dostupné potraviny vedou k jejich nadměrné konzumaci, která přesahuje potřeby organismu, a následně zdravotním potížím. Důsledkem je populace, která se sice dožívá vyššího věku, ale je zároveň mnohem nemocnější. Podle právě publikované nejrozsáhlejší mezinárodní studie, jež vyhodnocuje zdravotní stav populace v historii medicíny, v současnosti až třikrát častěji umíráme na nemoci způsobené přejídáním se nezdravými potravinami než na důsledky nedostatku potravin. Životy jsou delší, ale nemocnější. Jsou provázeny zdravotními problémy, které způsobují bolest, tělesná a duševní postižení.

Nezdravá jídla jsou nejen záměrně propagována a prodávána na atraktivních místech, ale jako nezdravá i cíleně připravována. Podle Dr. Kesslera, bývalého komisaře FDA, potravinářský průmysl úmyslně vyrábí potraviny s nadbytkem cukrů, tuků, soli a aditiv, která ovlivňují naši psychiku, s cílem vybudovat závislost na potravinách. Potravinářský průmysl tím získává stálé klienty podobným způsobem jako v minulosti průmysl tabákový. Kessler píše, že přejídání není znakem poruchy charakteru jednotlivce, ale především biologickou poruchou způsobenou závislostí. Konzumace vykonstruovaných, nepřirozeně koncentrovaných a výživově chudých potravin vede k nadbytku energie a k uvolňování dopaminu, podobně jako v případě konzumace drog. Dopamin je mediátorem, který přináší pocit štěstí, ale jeho nadbytek vede k tvorbě závislosti na konzumované substanci.

Nepříznivý zdravotní stav obyvatel vyspělých zemí a vysoké počty obézních lidí jsou významně ovlivněny právě toxickým prostředím. Genetická výbava lidí se totiž v průběhu několika desetiletí, kdy došlo k prudkému nárůstu obezity, v podstatě vůbec nezměnila. Proto je třeba hledat příčiny zdravotních potíží jinde. Vliv nezdravého prostředí, nezdravá výživa a nedostatek pohybu se nabízejí jako nejpravděpodobnější vysvětlení.

Čím dál více odborníků vidí v toxickém stravovacím prostředí základní příčinu obezity. Potravinářský průmysl však opakovaně prosazuje myšlenku tzv. osobní zodpovědnosti a přesvědčuje nás o potřebě jíst vyrovnanou stravu (balanced diet). Osobní zodpovědnost podle potravinářského průmyslu znamená, že každý z nás se má dokázat ovládat a v moři junk food si doplavat pro mrkve. Za správnou výchovu dětí zodpovídají rodiče. To znamená, že je naší zodpovědností své děti přesvědčit, že mají na příklad i přes hromady nechutných sladkostí preferovat sušené ovoce.

Balanced diet je však extrémně zjednodušená a nesmyslná definice zdravé výživy, kterou zástupci nadnárodních potravinářských společností prosazují. Cílem je zmást konzumenta a udržet status quo. Jak ironicky uvádí Michele Simon v knize Appetite for Profit, do balanced diet patří tak trochu vše, a proto není třeba cokoli měnit.

Jak se bránit?
1. Normálně jíst, protože sytý a spokojený člověk snadněji odolá jakýmkoliv nástrahám.
2. Být připraven, tj. pravidelně s sebou nosit svačinku anebo si zjistit, kde je možné během dne natrefit na zdravé jídlo.
3. Modlit se, aby stát konečně pochopil, že zdravé prostředí, a tím i zdravá populace, jsou pro prosperitu země nezbytné, a začal zdravé prostředí aktivně podporovat (a nejlépe rovnou regulovat to nezdravé).

Zodpovědnost státu
Pro vyřešení epidemie obezity a chronických nemocí, významně podporovaných nezdravým životním stylem, je nezbytné přenést pozornost z obviňování jednotlivců na státní zdravotní politiku. Zlepšení stravovacího prostředí vyžaduje komplexní přístup od podpory produkce a prodeje zdravých přirozených potravin až po regulaci nabídky a reklamy na nezdravé potraviny.

Jak sami zvládáte odolávat nástrahám nezdravých potravin a co dalšího byste doporučili?