První týden dlouho očekávaného soudního jednání je za námi. Babiš jen znovu ukázal svou pravou (čti ukňouranou) tvář a zastáncům demokracie svitla jistá naděje. Po počátečních dnech a vystoupení prvních svědků vidíme, že si Babiš nestojí vůbec dobře.
Nikdo si tuhle budoucnost nepřál, nikdo si ji ani nepředstavil. I ti největší odpůrci uhlí uznali, že planetu máme jen jednu, a že je potřeba učinit rozhodné kroky na její obranu. S uhlím se přestalo počítat. Doly se začaly uzavírat, zasypávat, odstavovat. S uhelnou budoucností nepočítal už vůbec nikdo, státy započaly svou zelenou éru a začaly investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů a podobných bohulibých záležitostí.
V sobotu proběhl v Praze na Václavském náměstí protest s názvem Česká republika na 1.místě. Za zvuků české hymny se krátce po druhé hodině odpolední začal plnit Václavák davem dychtícím po demisi vlády, převratu a ne-li přímo po pražské defenestraci.
V posledních dnech a týdnech hýbe českým prostředím věc, o které by to snad nikdo ani neřekl. Jde totiž o úplně obyčejný svetr. Ten se na konci srpna stal symbolem a zbraní mnohých, především ale hlavních aktérů tohoto energetického dramatu – předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové a obviněného zoufalce Andreje Babiše.