Dva roky po volbách. A další dva roky do dalších. Česká vláda se nachází uprostřed svého volebního období. Podle Petra Fialy, předsedy Občanské demokratické strany (ODS) a premiéra zastupujícího pravicovou koalici, je to jako druhý poločas, ve kterém se snaží dosáhnout dobrého výsledku.

Jeho výrok může působit komicky, ovšem je zároveň i pochopitelný, neboť premiér musí veřejně vyjadřovat optimismus a sebedůvěru.
Fiala nemůže veřejně prohlašovat fakt, že je nejméně populárním premiérem v Evropské unii, a že jeho vláda čelí silné kritice. Tento faktor je dán kombinací několika krizí, které vláda musela řešit. Nikdo nečekal válku na Ukrajině, invazi Putinova režimu a jeho dezinformační přesah, ani s tím vším související migrační vlnu. Vše vedlo až k energetické krizi. Státní dluh a příliš peněz v oběhu po vládě minulé zas vyústily v nejvyšší inflaci od 90. let. Všechny tyto výzvy objektivně nepřispívají k oblibě vlády.
Kromě těchto objektivních faktorů, které ovlivnily vnímání vlády, jsou tu také problémy spojené s jejím fungováním. Jedním z hlavních slibů bylo, že se nenavýší daně, což však popřeli zrušením daňových výjimek, což v důsledku znamená, že se daně zvýšili všem. Toto selhání v plnění volebního slibu zůstane v paměti voličů ještě dlouho.
Vláda se sice pokouší zvládnout vysoký a postupný nárůst státního dluhu tím, že zavádí úsporná opatření, ale tím bohužel opět rozzlobila velkou část společnosti. Nízkopříjmové rodiny ztratily část svého příjmu. Na druhé straně jsou voliči, kteří se obávají o budoucnost státních financí a oceňují snahu vlády o fiskální disciplínu, kteří ovšem hodnotí kroky jako nedostatečně radikální. To však není zdaleka většina voličů.
Výzvou pro vládu se stává také rozdílné vnímání jednotlivých stran v koalici. Starostové a Piráti mají nyní napjatý vztah kvůli různým názorům a konfliktům, což ovlivňuje vnitřní dynamiku vlády. Koalice SPOLU, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 také nemá jasno ohledně spolupráce v nadcházejících volbách, což ukazuje nedostatečnou jednotu.
Ve světle těchto obtíží je stále větší výzvou to, jak vláda získá zpět podporu veřejnosti. Přestože se může snažit komunikovat svá opatření lépe, její osud závisí i na ekonomických podmínkách. Mírný růst ekonomiky a nižší inflace mohou zlepšit životní podmínky občanů, což by mohlo zlepšit vnímání vlády. Vláda by mohla sázet na to, že voliči mají krátkou paměť a zapomenou na obtíže. Kladně je zatím vnímaná zahraniční politika vlády a větší slušnost, ve srovnání s vládou minulou. Můžeme jen doufat v lepší druhý poločas, protože jestli se ho nedočkáme, tak můžeme být svědky vlády ANO se stále oblíbenějším populistickým hnutím SPD. To si naše rozdělená společnost a nevzkvétající země dovolit zdaleka nemůže.