Více místa i chladu ledním medvědům
V zasedací místnosti správní budovy Zoo Praha máme ve vitríně model budoucího expozičního celku Arktidy. Bude to rozsáhlá stavba, která zaujme prostor více než osmi tisíc metrů čtverečních. Na modelu jsou krásně vidět nejdůležitější části naší budoucí Arktidy: dva veliké výběhy a čtyři bazény pro lední medvědy, doplňková expozice, návštěvnické prostory zahrnující i restauraci a samozřejmě rovněž objekty skrývající zázemí jak pro zvířata, tak pro technologie, zejména ty na čištění vody. Naopak z modelu není patrné, že výtvarné pojetí expozic bude propojeno s příběhem slavného pábitele Jana Eskymo Welzla ve ztvárnění umělce světového jména Petra Síse.
Záměr vybudovat expoziční celek Arktidy není jenom záležitostí dalšího rozvoje Zoo Praha. Je nezbytný zejména proto, abychom v naší zoo udrželi chov ledních medvědů.
Starý „medvědinec“ si své zkrátka už odsloužil. A navzdory tomu, co jsem napsal výše, sloužil velmi dobře. Davy návštěvníků v něm s překvapením a radostí sledovaly první „pražskou“ lední medvědici Noru, zakoupenou v roce 1932 z cirkusu, i všechny její následovníky a následovnice. Například slavnou Polárku, s jejímž jménem se dodnes setkáváme v označení mraženého smetanového krému. Za okupace se v tomto „medvědinci“ narodilo i první uměle odchované mládě medvěda ledního – samička Ilun neboli Sněhulka.
Dlouhá tradice chovu ledních medvědů v Praze by určitě měla pokračovat – a to v nové, moderní Arktidě. Přiblížil jsem ji tu pohledem na model, ale do finále jde již i příprava projektové dokumentace pro stavební povolení. Jistě, cena tohoto expozičního celku bude odpovídat vysokým nárokům, jimž bude muset dostát. Jenže zatímco v přírodě lední medvědy existenčně ohrožuje globální oteplování, v lidské péči je to právě náročnost a nákladnost jejich chovu; od osmdesátých let klesly jejich počty v zoologických zahradách na polovinu. Náklady spojené s dalším chovem ledních medvědů v Praze však vedle mimořádné tradice ospravedlňují i jejich neradostné vyhlídky v tající Arktidě a radost i poučení, jež poskytují jak dětským, tak dospělým návštěvníkům.
(Vyšlo v rubrice Zoopisník MF Dnes a v Trojském koníkovi. Tištěná verze brožury "Expozice Arktida" je přílohou Trojského koníka, kterého si nyní můžete zakoupit i v dobrých trafikách.)
Model plánované expozice Arktida. Foto Khalil Baalbaki
Záměr vybudovat expoziční celek Arktidy není jenom záležitostí dalšího rozvoje Zoo Praha. Je nezbytný zejména proto, abychom v naší zoo udrželi chov ledních medvědů.
Brožura věnovaná nové expozici Arktida je ke stažení ZDE.
Naše lední medvědy máme umístěny v objektu, který je přes všechna dílčí vylepšení již absolutně nevyhovující. Veřejnosti byl představen v roce 1933 a je vůbec nejstarším zařízením v zoo, které je využíváno ke stále stejnému účelu. Už před lety jsem psal, že v tabulce pětačtyřiceti srovnávaných zařízení pro lední medvědy se nachází na mizerném 35. místě. Navíc byl vybudován na jihovýchodně orientovaném svahu, který se v teplých měsících ohřívá do velmi vysokých teplot. Není myslitelné, že by v něm lední medvědi mohli zůstávat déle, než bude opravdu nezbytně nutné.Starý „medvědinec“ si své zkrátka už odsloužil. A navzdory tomu, co jsem napsal výše, sloužil velmi dobře. Davy návštěvníků v něm s překvapením a radostí sledovaly první „pražskou“ lední medvědici Noru, zakoupenou v roce 1932 z cirkusu, i všechny její následovníky a následovnice. Například slavnou Polárku, s jejímž jménem se dodnes setkáváme v označení mraženého smetanového krému. Za okupace se v tomto „medvědinci“ narodilo i první uměle odchované mládě medvěda ledního – samička Ilun neboli Sněhulka.
Dlouhá tradice chovu ledních medvědů v Praze by určitě měla pokračovat – a to v nové, moderní Arktidě. Přiblížil jsem ji tu pohledem na model, ale do finále jde již i příprava projektové dokumentace pro stavební povolení. Jistě, cena tohoto expozičního celku bude odpovídat vysokým nárokům, jimž bude muset dostát. Jenže zatímco v přírodě lední medvědy existenčně ohrožuje globální oteplování, v lidské péči je to právě náročnost a nákladnost jejich chovu; od osmdesátých let klesly jejich počty v zoologických zahradách na polovinu. Náklady spojené s dalším chovem ledních medvědů v Praze však vedle mimořádné tradice ospravedlňují i jejich neradostné vyhlídky v tající Arktidě a radost i poučení, jež poskytují jak dětským, tak dospělým návštěvníkům.
Nahoře vizualizace části expozice Arktidy a dole pohled do prostoru, odkud návštěvníci uvidí lední medvědy pod vodou. Vizualizace: G. L. architekti, s. r. o.
(Vyšlo v rubrice Zoopisník MF Dnes a v Trojském koníkovi. Tištěná verze brožury "Expozice Arktida" je přílohou Trojského koníka, kterého si nyní můžete zakoupit i v dobrých trafikách.)