K počátkům Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově

05. 11. 2019 | 10:07
Přečteno 3096 krát
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se distancoval od aktivit Miloše Balabána, který si nechal proplácet od Velvyslanectví ČLR v Praze faktury za pořádání konferencí na půdě univerzity. Zatím ale nevysvětlil, proč Balabánovi věnoval takovou důvěru, že mu svěřil Česko-čínské centrum formálně koncipované jako mezifakultní platforma pro rozvoj výzkumu a akademické výměny se zaměřením na Čínu.

Nedávno se provalily skandály Miloše Balabána, ředitele Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, který si na soukromou firmu účtoval čínské peníze za pořádání propagandistických konferencí pod hlavičkou univerzitního Česko-čínského centra. Počínaje rokem 2016 konference zahajoval rektor po boku čínské velvyslankyně (a po jejím odvolání v souvislosti se zmizením Zemanova čínského poradce pak po boku nového velvyslance ČLR v Praze). Odhalení vedlo k okamžité rezignaci Miloše Balabána z pozice tajemníka Česko-čínského centra, v jehož čele nominálně stojí rektor Zima. Rektor osobní zodpovědnost nepřipustil, od Balabána se distancoval s tím, že nemůže vědět vše o tisících zaměstnanců univerzity a ručit za jejich morální profil.

Toto vysvětlení není přesvědčivé, konference se konaly v reprezentativních univerzitních prostorách a Miloš Balabán nebyl jeden z tisíců zaměstnanců UK, ale člověk, kterého rektor Zima osobně přivedl do Česko-čínského centra, učinil ho výkonným tajemníkem a de facto ho nechal centrum řídit, přestože nominálně měl být jako tajemník zodpovědný pouze za svolávání pravidelných schůzí rady a vedení zápisu.

Česko-čínské centrum

Česko-čínské centrum bylo zřízeno Opatřením rektora 6/2016, které vešlo v platnost 15. března téhož roku. V opatření se uvádí, že „centrum je odborným celouniverzitním střediskem výzkumu a vzdělávání specializovaným na témata politických, ekonomických, právních, sociálních, teritoriálních, mediálních, kulturních a bezpečnostních studií v rámci spolupráce mezi Českou republikou a Čínou.“ Rektor přizval k založení centra čtyři fakulty: filozofickou, sociálních věd, pedagogickou a právnickou.

Za dobu své činnosti se centrum výzkumu a vzdělávání na téma čínské společnosti a kultury nevěnovalo, ani nemohlo, protože na to nemělo ani odborné kapacity ani prostředky. Hlavní činností centra byly ony problematické konference zaštítěné rektorem. Není bez zajímavosti, že generálním partnerem předposlední konference konané v září 2018 s názvem „40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám“ byl Home Credit. O rok později s Home Creditem rektor podepsal smlouvu o partnerství s Univerzitou Karlovou, která vedla část akademiků k tomu, že rektora vyzvali k odstoupení.

Česko-čínské centrum dále organizovalo komerční letní školu pro čínské studenty. Na podnět pana rektora vznikla pod hlavičkou centra také učebnice čínštiny pro děti. Tu měla vypracovat filozofická fakulta, ale nakonec se práce zhostili bývalí studenti sinologie, protože učitelé FF nepovažovali projekt za smysluplný z hlediska vlastní odborné práce.

Navzdory proklamované podpoře rozvoji odborného výzkumu Číny, centrum bylo od počátku především nástrojem, jak vycházet vstříc politickým představitelům ČLR v naději, že to umožní univerzitě vydělávat peníze. Podobně jako se čeští politici nadchli pro myšlenku čínských investic výměnou za lidská práva, pan rektor Zima se nadchl pro myšlenku přílivu čínských studentů výměnou za servilní gesta vůči čínskému režimu. Jak známo, místo investic do České republiky dorazila podvodná firma CEFC, jejíž „předseda“ následně zmizel, nejspíš proto, že jeho blízký spolupracovník byl v USA usvědčen a odsouzen za uplácení politiků v Africe. A místo platících čínských studentů se na Univerzitě Karlově objevil skandál, který bude ještě dlouho poškozovat její jméno. Drobný přivýdělek pro pár učitelů na komerční letní školy ani bonusy typu placeného výletu proděkana právnické fakulty profesora Tomáška do Tibetu se za příspěvek k rozvoji UK nedají počítat.

Na počátku politika

Ačkoliv se o tom v Opatření rektora nehovoří, Česko-čínské centrum při UK vzniklo jako přímý produkt jednání rektora Zimy s českými a čínskými politiky. Podle zpráv z českého tisku navázání spolupráce s čínskými politiky zprostředkoval rektorovi tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Jan Hamáček. K ČSSD má tradičně blízko také Miloš Balabán, o němž se uvádí, že působí jako bezpečnostní expert strany, a jediným vysvětlením, proč se Miloš Balabán – nijak výrazný odborný asistent fakulty sociálních věd, který se výzkumu Číny nikdy nevěnoval – stal tajemníkem Česko-čínského centra, může být, že rektorovi zprostředkoval politické kontakty.

Výsledkem jednání s politiky byla v červnu 2015 návštěva vicepremiérky Liou Jen-tung, členky politbyra ÚV KS Číny a dřívější vedoucí Oddělení ÚV KS Číny pro práci na jednotné frontě, vlivové organizace zásadního významu.

Foto Prague Chinese Times
Foto Prague Chinese Times

Teprve v souvislosti s probíhajícím skandálem kolem tajemníka ČČC se mi do ruky dostaly staré čínské noviny Prague Chinese Times, které v Praze vydává čínská komunita. Ty v červnu 2015 uveřejnily článek o návštěvě paní Liou na UK, kde se mimo jiné uvádí, že během návštěvy „místopředsedkyně Čínské lidové republiky uzavřela dohodu s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou, že na pražské Karlově univerzitě zřídí Česko-čínské centrum. Cílem centra bude nejen podporovat výzkum v oblasti sinologie, ale také v oblasti sociologie, bezpečnosti, ekonomie a dalších“.

Podle autora článku se setkání na půdě Univerzity Karlovy „neslo v atmosféře přátelského porozumění“ a paní Liou Jen-tung „slíbila upřímnou aktivní podporu spolupráci Univerzity Karlovy se všemi čínskými univerzitami a stejně tak vyjádřila velkou podporu akademické výměně všech čínských univerzit s Univerzitou Karlovou“. Jak by něco takového mohla zajistit je záhadou, ale pan rektor tomu zjevně uvěřil.

Článek věnuje značný prostor docentu Vladimíru Beňáčkovi, zvláštnímu hostu na setkání rektora s vicepremiérkou Liou, který je zde uveden jako „ředitel Výzkumného centra pro politiku a ekonomii“ na fakultě sociálních věd. Docent Beňáček, později pravidelný řečník na konferencích Miloše Balabána, přednesl za všeobecného nadšení čínských hostů referát, v němž navrhuje vytvořit při Univerzitě Karlově výzkumné centrum se zaměřením na vztahy Číny a EU.

Autor článku cituje Beňáčka, jak se odvolává na výzkum na FSV působícího „badatele Cheng Yu-china“, který sleduje „subtilní změnu“ ve vztazích mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, zejména poté, co byl v Pekingu zřízen Sekretariát pro spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy, tedy zvláštní orgán pro koordinaci regionálního sdružení 16+1.

Vychvalovaný badatel Cheng Yu-chin byl student doktorského programu, který studium nedokončil, nicméně absolvoval kurs ve Středisku bezpečnostní politiky. O půl roku později skutečně založil EU-China Economics and Politics Institute s.r.o. s adresou na Ovocném trhu, v těsném sousedství univerzity, aby lákal do Prahy čínské vysokoškolské studenty. Přednášeli jim učitelé z FSV a VŠE, včetně pana docenta Beňáčka, jinak též předsedy mezinárodní rady institutu. Podle rejstříku firem má přitom tento institut akreditaci pouze pro „rekvalifikační kurzy“. Pan Cheng Yu-chin účtoval čínským studentům školné a zároveň jako ředitel prestižně vyhlížející instituce pilně publikoval v novinách na Tchaj-wanu články oslavující čínský projekt Nové hedvábné cesty.

V článku v Prague Chinese Times je ještě jedna perla – na fotografii ze setkání v Karolinu postává také Jaroslav Tvrdík, spojka Sobotkovy vlády a PPF. Celá skupinka se nechala vyfotografovat před pomníkem Mistra Jana Husa, který se kdysi dal, bláhový, pro pravdu upálit.

DeníkReferendum 4. 11. 2019


Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy