Prezidentský podpis stvrdil návrh na vyplácení kompenzačního bonusu pro tzv. dohodáře. Podporu lidí, kteří pracují na dohody, mezi něž patří nejčastěji maminky na rodičovské, invalidní či starobní důchodci a lidé s nízkým vzděláním, prosazovali Piráti již od března, kdy vypukla koronavirová krize. Měla se týkat pouze těch, kteří platili daně a sociální pojištění. Vláda ji opakovaně odmítla, pak naštěstí situaci přehodnotila a kompenzace mohla projít. V blogu zmiňuju i nutnost reformovat systém dohod (a přitom je zachovat).





Vláda o potřebách dohodářů věděla už od března. Přehled odmítání.

Brzy po začátku koronavirové krize jsem na svém blogu i skrze sociální sítě vyzvala lidi, kteří se vinou nové situace ocitli v nesnázích, aby mě kontaktovali. Během dvou dnů se na mě obrátilo více než 500 lidí v potížích, kteří pracují právě na nějakou formu dohody.

Na potřebu podpory lidí pracujících na dohodu jsem proto upozornila ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou již 22. března. A to v souvislosti s problematickým postavením samoživitelek, které pracují na dohodu, protože zaměstnanecký poměr neseženou, v rámci dohody platily pojištění, o práci přišly, ale stát jim žádný příspěvek nepřiznal. V dalších týdnech jsme proto za Piráty připravili návrh kompenzačního bonusu pro dohodáře ve výši 350Kč na den, získali pro něj další opoziční strany, ale Sněmovna ho 7. dubna hlasy vládních poslanců odmítla.

A to navzdory tomu, že dohodářů platících si pojištění bylo přes sto tisíc. Nejednalo se přitom jen o samoživitelky a samoživitele, maminky na rodičovské dovolené, ale i invalidní či starobní důchodce s nízkými důchody a další ohrožené skupiny. Často jde o lidi bez finančních rezerv, kteří kombinací několika dohod nezřídka suplují klasický zaměstnanecký poměr. Hrozí jim tak snadno pád do dluhové pasti či ztráta střechy nad hlavou.

Schváleno. Kdo se dočká pomoci? A Kolik to bude stát?

Vláda tedy nakonec na naše naléhání obrátila a návrh úspěšně prošel i Parlamentem. Kompenzačního bonusu se tak dočkají dohodáři, ale kromě nich i lidé, kteří mají souběh dohody s živností. Nebudou tak muset vracet prostředky, které již obdrželi. Dále se maže i rozdíl mezi pěstouny, kteří jsou OSVČ, a tedy nárok na bonus měli, a těmi, kteří jsou společníky malých s.r.o. a žádná podpora se na ně nevztahovala.

Při délce období 89 dnů může tato podpora činit až 31 150 Kč. V důvodové zprávě k návrhu Ministerstva financí se počítá s maximálním dopadem pro veřejné rozpočty ve výši 3,6 miliardy korun. Na základě dat z programů určených pro OSVČ však vláda reálně počítá s částkou 2,1 miliardy korun, z toho 1,4 miliardy ze státního rozpočtu, 0,5 miliardy z rozpočtu obcí a 0,2 miliardy z rozpočtu krajů. Výpadek příjmu obcí vláda nahradí navýšením transferu obcím ze státního rozpočtu o padesát korun na každého občana.

Systém dohod bude vyžadovat úpravu - Pirátské návrhy

Koronavirová krize odhalila díry v systému dohod a především skutečnost, že jsou často využívány tam, kde by měla být uzavírána zaměstnanecká smlouva. Dohody o provedení pracovní činnosti nebo práce byly původně zamýšleny k právnímu ošetření příležitostných prací typu sezónní brigády. Ve snaze ušetřit na odvodech dnes ale leckde krátkodobými dohodami suplují klasický pracovní poměr. Nebo hůř - ve státním sektoru se tak řeší nedostatek tabulkových pracovních míst jako třeba u učitelů jazyků.

Lidé, kteří pracují v tomto režimu, pak nejsou chráněni pracovními předpisy ani dohodami odborů. Nemají nárok na dovolenou, na přestávky, na odstupné, leckdy ani na podporu v nezaměstnanosti. Pokud neodvádí pojištění na sociální zabezpečení, zůstávají navíc nezajištěni i do budoucna - nepočítají se jim roky do důchodu. Hrozí jim tak velmi nízký nebo dokonce žádný důchod.

Nic to nemění na tom, že dohody jsou potřeba. Jsou práce, které celoročně vykonávat opravdu nelze - jako sezónní sběr ovoce, práci zvukařů a jiných techniků na festivalech, činnost odborných medicínských konzultantů a dalších. Na druhou stranu je ale třeba zamezit jejich zneužívání.

A navíc, minulé léto Rada EU přijala směrnici, která ukládá zaměstnavatelům nové povinnosti směrem k zaměstnancům. Nově bude nutné je už od prvního dne informovat např. o počáteční základní částce odměny, délce placené dovolené, standardního pracovního dne nebo týdne, v případě nepředvídatelné pracovní doby pak budou dány referenční hodiny, kdy bude moct být pracovník povolán.

O takovém jednání si dohodáři v tuto chvíli mohou nechat jen zdát. Vláda se však na zpřesnění pravidel pro dohodáře zatím zjevně nijak nechystá. Nehledě na nekomfortní situaci dohodářů to ovšem znamená i hrozbu evropské sankce ve výši desítek až stovek milionů korun. Implementační lhůtu mají členské země EU do poloviny roku 2022. Ještě nějaký čas máme, moc už ho ale nezbývá.

P.S.: A máte-li chuť, sledujte naši práci a aktuální dění v sociální oblasti.