Budou mít rodiče, kteří se ocitnou bez prostředků kvůli zavřeným školám a nutnosti hlídat děti, právo na čerpání pomoci od státu? - Jde o to, aby kvůli delší karanténě neskončili ve velkých problémech např. OSVČ, lidé s dětmi staršími 10 let s postižením, a také lidé pracující na DPP či DPČ. Potíž je ale i omezená doba ošetřovného a jeho výše - níže konkrétní výpočet. (Na potíže firem a zaměstnavatelů se tento blog nezaměří, ač to je další velmi důležité téma.)



Školy jsou zavřené, do deseti let věku dětí mohou rodiče čerpat ošetřovné. Ale jen někteří
Uzavření škol není nijak kompenzováno ani (částečným) ošetřovným pro osoby samostatně výdělečně činné a lidi pracující na dohodu (DPP nebo DPČ). Smůlu má i ta zhruba čtvrtina OSVČ, co si platí nemocenské.
Pro právnické fajnšmekry: jde o část zákona o nemocenském pojištění (par. 39 odst. 1 písm. a) bodu 2.), kde je vyjmenován jen "zaměstnanec" a chybí věta "a osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila k účasti na pojištění". 

Mimochodem, na nerovnou pozici OSVČ v systému nemocenského pojištění upozorňuje i Analýza plnění závazků plynoucích pro ČR z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, zpracovaná za účelem přípravy ratifikace Opčního protokolu k tomuto paktu, a to na straně 17: "Druhým sociálně pojistným systémem je nemocenské pojištění, (...) Nemocensky pojištěná OSVČ přitom nemá nárok na ošetřovné." Jde tedy o dlouhodobý, státu dobře známý kiks.
Ale co s ním teď, když to je akutní?

Pro připomenutí - 9 nebo 16 dní u ošetřovného
§ 40(1) Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle a) 9 kalendářních dnů,b) 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Všimněte si slůvka "zaměstnance" - živnostníci opět nejsou zmíněni, tj. žádné ošetřovné pobírat nemohou.

Ošetřovné je dnes výrazně finančně zastropované



Počítejme s extrémním příkladem, že dítě onemocní v pátek a bude nemocné celý další týden, tedy že jsou v tom zahrnuté 3 dny víkendu a 5 pracovních dní (další neděle už je 10. neplacený den). Za těch 5 pracovních dní by měl rodič v zaměstnání 5x 822 = 4 140,-, ošetřovné už je tedy se ztrátou, byť mírnou. Zbývající dny už má ale zaměstnanec denně ztrátu celých 822,- Kč.

Pokud budou karanténní opatření delší, znamená to pro rodiče velké ztráty na příjmu nebo nefunkčnost karantény - jenže kdo bude hlídat? Senioři jako nejrizikovější skupina? Nebo se podaří vytvářet skupinky svépomocného hlídání? Zčásti to tak patrně bude.

Jak to řešit? Jednou možností je využít tzv. stav legislativní nouze
Pokud se vyhlásí stav legislativni nouze, je možné zákony změnit velmi rychle. Ministerstva práce se proto ve včera odeslaném dopise ptám, zda to zvažuje, a zda vedle prodloužení možné doby ošetřovného pro takovéto mimořádné situace bude řešit i situaci OSVČ platících si nemocenskou.

Druhou možností je využít stávající dávkový systém a dobře ho zacílit pro nejkrizovější případy
Ministerstvo píše na svém webu o možnosti využít dávku zvanou "MOP", mimořádná okamžitá pomoc. Jenže ono to má zádrhele. Proto jsem zformulovala velmi konkrétní dotaz, a ptám se na přesně chystaný postup prostřednictvím otevřeného dopisu.

Důležité je stihnout připravit státní úřady včas, než se objeví lidé v akutních potížích
Přesnou metodiku a konkrétní pokyny budou potřebovat především Úřady práce. Bez nich totiž dávky nebudou moci vyplácet, ač by si to konkrétní úředníci možná přáli. Lidé, kteří budou čelit výpadku příjmu, budou v určitém (byť omezenějším počtu) potřebovat finanční pomoc, aby třeba nepřišli o bydlení. A úkolem vlády je, aby zajistila funkčnost záchranné sociální sítě, která ve finále navíc vyjde celou společnost levněji .

Prakticky jde u MOP o aplikaci paragrafu 2 odst. 4 Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který se má vztahovat na vážné mimořádné události. V případě takové situace by ÚP měly posuzovat jen aktuální měsíc. Pokles příjmů bude znatelný už v dubnu a ještě citelnější nejspíš v květnu. Co se týče prověřování úspor a prokazatelných životních nákladů, předpokládáme, že budou platit stávající podmínky, takže dávka naplní svůj účel a bude zacílena velmi adresně.

Rodiny dětí se zdravotním postižením nad 10, resp. 16 let věku
Mezitím se ovšem v podnětech v mé poště objevil další okruh lidí v potížích - a to ti, kteří mají děti s postižením nad 10 (resp. 16) let, které chodí do běžných, praktických nebo speciálních škol, a kteří třeba na částečný úvazek pracují, ale nyní tyto děti musí stejně jako ostatní nechat doma. Přitom tyto děti nemohou zůstat doma samy, potřebují asistenci. Jsem toho názoru, že rodiče dětí s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem spadají pro účely ošetřovného nejen v době karantény, ale i nemoci do par. 39 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění:
"Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu
a) ošetřování ... 2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou."
Je to ale méně známé ustanovení a praxe bohužel ukazuje, že lékaři se domnívají, že ošetřovné v těchto případech psát nemohou.

Opět jsem se optala dopisem, zda by, pokud ministerstvo s tímto výkladem souhlasí, mohlo tyto informace dostat k lékařům či Ministerstvu zdravotnictví.

PS: Pokud do praxe přejdou slova paní ministryně o mimořádném prodloužení podpůrčí doby a vyplácení náhrad po celou dobu karantény, dává smysl omezit to na dny, kdy má rodič plánovanou směnu v práci. Jinak ale stávající systém, jak ukazují čísla, žádnému "rejžování" nenahrává. Navíc vyšlo toto upřesnění: Dle výkladu MPSV ze dne 11. 3. 2020 týkajícího se počátku běhu podpůrčí doby u ošetřovného v případě uzavření školy bude počátek běhu podpůrčí doby vázán na termín, který si rodič po uzavření školy individuálně určí. Běh podpůrčí doby pak již nelze přerušit.

P.P.S.: A máte-li chuť, sledujte naši práci a aktuální dění v sociální oblasti.