V posledních týdnech se v souvislosti s vyjednáváním o podpoře vlády Andreje Babiše stále častěji objevuje téma obecného referenda, jehož zavedení by mohlo v konečném důsledku vést až k odchodu České republiky z Evropské unie. Referendum o takzvaném czexitu prosazují SPD i komunisté. O tom, jaké by mohl mít pro Českou republiku fatální následky, však mlčí. A už vůbec nenabízejí alternativu.

Některým z dopadů zmíněným níže lze samozřejmě zabránit nebo je minimalizovat smluvním ujednáním mezi Evropskou unií a vystupující zemí. Vyjednávací pozice vystupujícího státu je ale slabší, jak již nyní můžeme vidět u Velké Británie, která tahá za kratší konec. Je navíc jasné, že na dohodě s Českou republikou nikdy nebude takový zájem, jako na dohodě s Británií.

- VOLNÝ POHYB OSOB -

Čeho bychom se tedy mohli po czexitu dočkat? Odchod České republiky z EU by mohl vést ke ztrátě volného pohybu osob. A to nejen ve smyslu obnovení kolon na dálničních přechodech. Český občan by ztratil možnost být zaměstnán v kterékoliv členské zemi EU či v ní mít trvalý pobyt. Skončila by svoboda podnikání v rámci EU a samozřejmě by to mělo dopad také na postavení českých občanů, kteří v EU pracují a žijí již nyní.

- STUDIUM A VĚDA -

Dopady czexitu by se dotkly také českých studentů. Ti by museli platit daleko vyšší školné na evropských univerzitách a rovněž by ztratili možnost využívat programy jako ERASMUS+, jenž podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání a odborné přípravy. Vystoupením z EU by s vysokou pravděpodobností nastal problém uznávání profesních kvalifikací. Česká republika se také v současné době zapojuje do řady vědecko-výzkumných projektů, z nichž čerpá nejen finance, ale její subjekty mohou být součástí kvalitních týmů vědců. Po odchodu by Česko zaostávalo i v tomto směru, přičemž by mohlo přijít i o své nejlepší vědce a inovátory, kteří by chtěli setrvat ve špičkových týmech.

- VNITŘNÍ TRH -

Pokud by Česká republika ztratila přístup na volný trh, mohly by se zvýšit tarify pro export českého zboží a vzniklo by mnoho administrativních překážek v době, kdy nejen v Evropě sílí protekcionismus. Česká republika by rovněž přestala těžit z dohod o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi a sama by jen velmi těžko dokázala s těmito státy vyjednat stejně dobré podmínky, jako má EU. Export českých výrobků by tedy mohl podražit rovněž mimo EU, což by mělo dopad nejen na podniky, ale rovněž na pracovní podmínky jejich zaměstnanců.

Není třeba si namlouvat, že by byla Česká republika mimo EU stejně atraktivní pro zahraniční investory, jako je tomu nyní. Ti chtějí vyrábět v rámci EU a těžit tak z jejího volného trhu. Není také vyloučeno, že by se kvůli stejným výhodám přesunuly do jiných států EU i české podniky. Odliv investorů z Česka by vedl mimo jiné ke ztrátě zaměstnání mnoha lidí. Pokud by se omezil volný pohyb zboží, služeb nebo kapitálu, k čemuž by po czexitu skoro jistě došlo, následovalo by snížení konkurence, což by se nejspíš rovněž odrazilo na cenách zboží.

- EKONOMICKÝ RŮST A FINANCE -

V případě Velké Británie již nyní vidíme, že v dalších letech může očekávat nižší ekonomický růst a slábnoucí měnu. Co se týče České republiky, mohly by být tyto změny ještě výraznější. To by vedlo v konečném důsledku k nižším příjmům do rozpočtu a pnutí při financování některých politik, jako jsou důchody, dávky, dopravní infrastruktura či zdravotnictví. V případě oslabování měny by rostly ceny dovážených výrobků.

Od vstupu do EU má Česká republika pozitivní rozpočtovou bilanci ve výši přes 700 miliard korun za celé období. Ztráta příjmů z unijních fondů by vedla částečně k propadu investic a mimo jiné k horší infrastruktuře, částečně rovněž k výpadku financování některých oblastí, jak bylo zmíněno v předchozím odstavci.

- DOPRAVA -

Česká republika nyní těží ze zapojení do společného dopravního trhu, v rámci něhož jsou velmi dobře chráněna práva cestujících, která budou dále posílena, a to i při multimodální dopravě. Po vystoupení by se také objevily překážky nejen pro naše podniky a autodopravce, ale i pro občany, jejichž práva by již nebyla zajištěna Unií. Zkusme si vzpomenout na jednostranná opatření Německa, Francie a dalších proti zahraničním dopravcům, která jsou následně na unijní úrovni korigována především aktivitami Evropské komise a Evropského parlamentu. Jelikož bychom se v silniční dopravě nemohli opřít o evropské orgány, s vysokou pravděpodobností by čeští přepravci čelili nerovným podmínkám v protekcionistickém prostředí. Mnozí z nich by zbankrotovali.

Odchod z České republiky by měl okamžitý dopad rovněž na letecké dopravce a jejich cestující. Po vystoupení z EU bychom totiž přišli o bilaterální letecké dohody s třetími zeměmi a jejich sjednání by nějaký čas trvalo a jelikož bychom měli slabší vyjednávací pozici, jejich následná kvalita by byla nižší. Možnost koupit si po vystoupení letenku s ročním předstihem by byla pryč, jelikož bychom byli ve smluvním vakuu. Ještě podstatnější by bylo, že bychom nebyli součástí jednotného evropského leteckého prostoru.

- BEZPEČNOST A PRÁVNÍ OCHRANA -

Velkým tématem posledních měsíců je bezpečnost. Česká republika by se po vystoupení stala “ostrůvkem” obklopeným Unií. Mimo EU by do bezpečnosti musela investovat výrazněji vyšší náklady, a i tak by byla nižší a Česko zranitelnější.

Byť se objevily i některé právní normy, které vzešly ze špatných kompromisů mezi členskými státy, unijní právní rámec a dohled nezávislých orgánů vedly ke kvalitnějšímu právnímu prostředí i snížení korupce. Častým argumentem proti EU je, že nám přináší administrativní zátěž. To je ale pravda jen částečně, jelikož ta se rodí především u nás doma. A jakmile takové nabalování odporuje pravidlům vnitřního trhu, musí být odstraněno.

Jednotlivé právní normy EU usnadňují obchod, služby i pohyb. Po vystoupení bychom měli jen dvě možnosti. Buď bychom je dál přebírali, avšak neměli bychom na jejich tvorbu žádný vliv, nebo je nepřebírali, a tím pádem bychom byli mimo vnitřní trh s plnohodnotnými hranicemi a z toho vyplývajícími ekonomickými dopady. Stali by se z nás Evropané druhé kategorie.

- A TO STÁLE NENÍ VŠE -

Samozřejmě že důsledky zmiňované výše nejsou vším, čemu bychom museli po vystoupení z EU čelit. Dopad by to mělo i na celou řadu dalších vymožeností, které dnes bereme již za samozřejmé. Výrazně by to ovlivnilo i nákupy přes internet, jejichž podíl naopak v rámci EU roste. V zahraničí bychom si za zatelefonování, SMSky či internet museli opět připlatit. Nedávné zrušení roamingu by se nás totiž netýkalo. Datová ekonomika se bude rozvíjet stále více, potřeby lidí porostou a s nimi i náklady za roaming v případě vystoupení.

Členství v EU s sebou navíc přináší i energetickou bezpečnost, možnost využít ji v případě přerušení dodávek plynu a nedostat se tak do potíží, s nimiž se musela potýkat Ukrajina v roce 2009, kdy Rusko odřízlo nejen jí, ale také několik členských států EU od dodávek plynu. I po vystoupení bychom měli ještě nějaký čas finanční závazky vůči EU, ale benefity již minimální.

Celkově je tedy jasné, že by se zhoršila naše životní úroveň, přestali bychom dohánět západní země a začali bychom se propadat. To by občané pocítili na platech, své kupní síle a důchodci na důchodech. Nenechme si tedy populisticky nalhávat, že by byl czexit to nejlepší, co by mohlo naší republiku potkat. V referendu jsme již jednou reprezentativně rozhodli a argument o údajné proměně EU do té míry, že potřebujeme další referendum, je falešný a účelový.