Agresivní neklid je odleskem rétoriky jejího šéfa z ANO, pro něhož jsou parlamenty a zastupitelstva jen žvanírnami, které prostě nahradí jeho profíci. Paní Krnáčová nastoupila do jeho stáje teprve nedávno, i když námluvy trvaly podle jejich slov řadu měsíců.

17.3.2014 se stala náměstkyní na ministerstvu vnitra jako nominantka Babišova hnutí. O měsíc později (18.4.2014) získala občanství České republiky. Do faktické politiky nastoupila 31. 7. t.r., kdy se stala novou tváří hnuti ANO v Praze. Jedničkou kandidátky měl být nejprve Jan Kasl, pak Martina Schopperová a nakonec se jí na třetí pokus stala krajanka pana Babiše paní Krnáčová.

Do politiky tedy vstoupila za minutu dvanáct, takříkajíc bočním vchodem a výtahem rovnou na vrchol. V hnutí ANO je však tento model zcela běžný. Záleží výlučně na rozhodnutí nejvyššího náčelníka.

Adriana Krnáčová vystudovala v Bratislavě vědu o výtvarném umění. V letech 1991 – 1995 byla ředitelkou Soros Center for Contemporary Arts v Bratislavě. V letech 1995 – 2000 byla spolumajitelkou a jednatelkou firmy Makum, s.r.o., společně s galeristou Jiřím Švestkou. V roce 2000 začala pracovat pro českou pobočku Transparency International. V roce 2001 se stala její výkonnou ředitelkou. A byla jí až do roku 2007, kdy z Transparency International odešla.

Transparency International vznikla v roce 1993 jako nezisková organizace se sídlem v Německu. Spolu s dalšími ji založil Peter Eigen, bývalý vyšší funkcionář Světové banky. Dnes funguje jako sdružení více než 80-ti národních poboček, řízených mezinárodním sekretariátem v Berlíně. Adriana Krnáčová opustila TI v prosinci roku 2007, kdy se kolem TI v ČR vyrojilo několik kauz. Transparency International vyhrálo v roce 2007 výběrové řízení na provoz protikorupční linky ministerstva vnitra za 1,8 mil. Kč na čísle 199. V té době řídil ministerstvo Ivan Langer (ODS), jemuž Krnáčová a její spolupracovníci pomáhali s tvorbou předvolební kampaně týkajíce se korupce. Ve stejném období se navíc TI zaměřovala na kauzy jiných stran a začalo se spekulovat o možné odměně pro Krnáčovou. (zdroj: Aktuálně.cz, 19.9.2007 a Euro.cz, 12.8.2014).

V roce 2001 poskytlo ministerstvo financí 30 ti milionovou dotaci TI na pořádání protikorupční konference. Pro nízkou účast však polovinu částky musela vrátit, jenomže vyúčtování zaslala až o 14 měsíců později. V roce 2007 tuto skutečnost ministerstvo financí kritizovalo a navrhovalo udělit TI dodatečné penále. Transparency International ČR se v roce 2005 změnila z občanského sdružení na veřejně prospěšnou společnost. Tedy na jiný právní subjekt, než byl ten, který dotaci získal. Případ řešila i police, nikoho však neobvinila (zdroj: idnes.cz, 2.4.2007 a Euro.cz – 19.4.2007 a 12.8.2014).

Stanislav Beránek z TI se v květnu 2010 ohradil proti spojování kampaně ODS s jeho protikorupční organizací. V rámci předvolební kampaně občanských demokratů totiž vystupovala Adriana Krnáčová, bývalá ředitelka TI, jež však v té době neměla s organizací nic společného, ale při přestavování se jí bývalé angažmá hodilo (zdroj: Novinky.cz, 20.5.2010).

S Ivanem Langerem udržoval blízký osobní kontakt i Andrej Babiš. Scházeli se i v době, kdy byl Langer v Topolánkově vládě. Oba se mimo jiné potkávali v prostějovském tenisovém klubu. Babiš tady byl i hostem na oslavě čtyřicátých narozenin Langera. A dokonce byl prý hostem i na Langerově svatbě. V listopadu 2005 se oba například sešli v jedné pražské luxusní restauraci, v době kdy se uvažovalo o zřízení parlamentní vyšetřovací komise k privatizaci Unipetrolu. Své blízké vztahy měl Andrej Babiš i v nejvyšších patrech ČSSD (více na www.mapovani.cz).

Ale zpět k Adrianě Krnáčové. V letech 2007 – 2009 byla zaměstnána jako ředitelka komunikace ve společnosti Johnson & Johnson, což je globální americká farmaceutická společnost, která vyrábí kromě leků také zdravotnické, toaletní a hygienické zboží. Od roku 2009 až do roku 2014 byla jednatelkou a spolumajitelskou firmy Blue Ocean Solutions. Tato společnost nabízí mimo jiné prosazování legislativních změn, konzultace v oblasti legislativy, tvorbu koalic pro prosazování zájmů klienta, poradenskou činnost, krizové PR, vedení vyjednávání atd. Souhrnným výrazem lobbying. Zaměřuje se především na oblasti zdravotnictví a farmaceutického průmyslu. Jistě by byl zajímavý i výčet klientů. Možná, že někteří také patří mezi stálé hosty večírků v prostějovském tenisovém areálu. Kdo ví?

Ale ani to není všechno. V letech 2011 – 2013 byla také jednatelkou a spolumajitelkou firmy New Times Publishing, s.r.o.. A to společně s Miloslavem Novákem. Ten figuruje v dalších asi 15 firmách, mimo jiné také ve společnostech nesoucích název Datasys. Adriana Krnáčová je také podle dnes aktuálního výpisu z obchodního rejstříku členem správní rady společnosti Restart_edu, o.p.s. a předsedou její správní rady je zde již zmiňovaný Miloslav Novák.

2. října t.r. si bylo možné přečíst na portálu prvnízprávy.cz i toto: „ Pan Miloslav Novák je totiž šéfem firmy Datasys. Tato společnost byla v nedávném pořadu Reportéři ČT dána do souvislosti s lobbistou Ivo Rittigem, proti němuž spustili operaci policisté a státní zástupci. Firma Datasys a Datasys Services pracuje například i pro ČEZ v oblasti IT. Firma Datasys získala v posledních pěti letech veřejné zakázky v celkové výši 80 mil. Kč (podle zdroje z ministerstva financí).“ V pořadu Reportéři ČT zaznělo z úst analytika Transparency International (kouzlo nechtěného) : „ Je to model, kdy zde existuje společnost, která odvádí služby, ale vedle ní stojí společnost, která je prostředníkem. Tuto společnost z poloviny vlastní firma, která odvádí služby a z druhé poloviny neprůhledná společnost napojena na Ivo Rittiga. Stopy těchto firem pak končí na Kypru či na Panenských ostrovech.“

Protikorupční kandidátka má tedy zřejmě co vysvětlovat. Mimo jiné i to, jak dnes hodnotí například návrhy iniciativy Rekonstrukce státu, k nimž se ještě před rokem okázale hlásila. Týká se to zejména návrhu zákona o registru smluv, který na ministerstvu vnitra patří do její gesce. Podle jejího návrhu by se za zveřejněnou smlouvu považovala i taková smlouva, ve které jsou všechna data zakrytá. Tato výjimka by se vztahovala zejména na největší polostátní a státní firmy (např. ČEZ atd.). V listopadu 2013 označila ve svém blogu paní Krnáčová předvolební akci iniciativy Rekonstrukce státu za - cituji: „ zběsilou kampaň mladých aktivistů“. To zní od člověka, který se touto aktivitou do značné míry zaštítil poněkud licoměrně. Ostatně dnes již pani Krnáčová považuje občanské iniciativy „en bloc“ za křičící kverulanty, kteří se bojí vstoupit do politiky. Opravdu zajímavý posun.

Znamená tedy ANO opravdu ano, anebo spíše ano, ale… či dokonce raději NE? Personální hra na principu pokus – omyl svádí spíše k záporné odpovědi.

P.S. Všechny zde uváděné informace jsou z otevřených, tedy veřejně dostupných zdrojů.