Česká televize a s ní téměř všechna média přišla s úžasnou první zprávou dne. Nejčastější titulky zněly – „Pravice ovládla studenty“, „Studentské volby drtivě vyhrála TOP 09“ nebo „Levice u studentů zcela propadla“.

Jako pravicově smýšlející volič bych z toho vlastně měl mít velkou radost. Jenže, je tady několik ale.

Je škoda, že podobnou akci nepořádá přímo nějaká autentická studentská komunita, nýbrž společnost Člověk v tísni. Šéf této ctihodné party je Šimon Pánek. Tentýž Šimon Pánek, kterého nedávno Václav Havel označil za vhodného kandidáta na budoucího prezidenta. A tentýž Václav Havel je dnes jednou z tváří kampaně Zelených. Přesto Zelení v této akci příliš neoslnili.

V ČR je 1433 středních škol (zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, stav k 30.9. 2009). Studentské volby se zúčastnilo celkem 135 škol, což je 9,42% z celkového počtu. A snad to nejdůležitější – kromě středoškoláků máme i vysokoškoláky, kteří se studentských voleb nezúčastnili vůbec. Správně by titulek měl znít – „Na některých středních školách se konaly tzv. studentské volby a v nich zvítězily ty a ty strany…“

Je odvážné učinit závěr, že si všichni studenti anebo dokonce všichni mladí lidé něco myslí a něco nemyslí. Je odvážné tvrdit, že se hlasovalo na základě analýzy programů jednotlivých stran, což jsem slyšel v dnešním ranním komentáři ČT.
Pokud bylo úmyslem organizátorů probudit v mladých lidech zájem o politiku a správu země, pak tleskám. Mám však jiný dojem. Zdá se, že pro většinu zkušebních mladých voličů to byl jen jakýsi happening.

Vysoké zisky mediálně populárních stran, které táhnou své extrémně drahé kampaně již téměř rok, nejsou překvapivé. Svědčí o tom, že mladí středoškoláci vnímají spíše symboly virtuální reality, která převzala nadvládu nad českou politickou scénou. Sympatie či nesympatie ještě není politický postoj. Ono je prostě cool a in fandit knížeti a Radkovi. Není to o pravici či nepravici. Kalousek je pouhý pragmatik a John populista. Je to jen výsledek vulgarizace a popularizace určitého druhu zboží. Celebrita z bulváru je atraktivnější nabídka než obyčejné politické osobnosti s plnohodnotným programem.
Pokud by chtěli pořadatelé akce vyvážený hlas lidu, pak měli uskutečnit podobný projekt i v domovech důchodců či v léčebnách dlouhodobě nemocných.

Na západ od nás je politické zrání postaveno zcela obráceně. Mladí levičáci se ve středním věku promění v pravičáky. S naší pravicí je to ošidné, neboť stále ještě žijeme ve schématu či dokonce bludu, že pravičák je jen ten, kdo nemá rád komunisty. To je velmi plytký základ. Svědčí to spíše o marketingové orientaci ve své komunitě. Pravicový životní postoj se opírá o tradiční křesťanské hodnoty, o úctu k právu a pořádku, respektu k pojmům vlastenectví, mravnost, rodina. Je to soubor životních zkušeností, názorů, víry v síly jednotlivce, je to o odvaze a odpovědnosti zároveň. A tento koncept konzervativní nebo liberálně-konzervativní se pak utkává s levicově orientovanými postoji, které akcentují větší míru ochranářství a větší míru ingerence státu.

I tak je dobře, že akce proběhla a možná přispěje k lepší budoucí politické gramotnosti žáků nejen několika, ale i většiny středních škol.

A poslední poznámka pod čarou. Jedno ukázal průzkum zcela jistě – Jiří Paroubek je u mladých zcela neprodejný produkt. Kdyby měla ČSSD svého Tonyho Blaira, pak by byl resultát podstatně jiný.