Jeden z donátorů našeho fondu mne upozornil na to, že bychom se měli místo korupce zaměřit na neefektivitu a nehospodárnost výkonu státní správy, konkrétně ve zdravotnictví, vědě a výzkumu a ICT projektech. Nejde prvoplánově o rozkrádání a tunely. Jde o realizaci projektů zcela zbytečných, které mnohdy slouží pouze k tomu, aby uspokojily ambice jednotlivce nebo aby jednotlivec nebo skupina měla tak říkajíc do čeho píchnout.

Shodou okolností se mi několik dní po schůze s donátorem dostalo do rukou několik záznamů z informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Když jsem materiály letmo pročetl, tak jsem se domníval, že jde o žert. Nahlédl jsem tedy přímo do zmíněné databáze a nestačil jsem se divit. Projekty byly skutečné a navíc jsem se i zasmál. Bohužel za veřejné peníze. Posuďte sami, tak např. projekt z roku 2011 s názvem „Jak předvádět mléčný skot na výstavách“ . Tento výzkum byl realizován Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Neumím si vůbec představit, co může být předmětem takového výzkumu, resp. jak takový manuál na předvádění krav může vypadat. Zda se řeší psychika kravky, její kondice a nálada den před výstavou nebo zda má jít pomalu a uklonit se, či zda má spíše diváky ignorovat. Režisér Zdeněk Troška vlastně svojí komedií z roku 1983 Slunce, seno, jahody předběhl dobu a v kontextu současného výzkumu je nutné na jeho filmový „projekt“ zvýšení dojivosti krav přehráváním hudby nahlížet s patřičnou vážností.

Další projekt je také mimořádně přínosný pro Českou republiku. Uznejte, že projekt z roku 2010 s názvem „Antilopa losí - perspektivní druh na talířích českých strávníků? Senzorické vlastnosti masa antilopy losí“ Vás musí minimálně zaujmout. Kdybyste náhodou narazili na restauraci, kde by byla servírována antilopa losí, tak před samotnou návštěvou takové restaurace neváhejte nahlédnout do výsledků tohoto projektu.

Co říci závěrem? Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou to úplné blbosti bez významu, ale kdo z nás ví, co bude za padesát let. Třeba skutečně budeme potřebovat manuál na to, jak prodat krávu nebo jak sníst antilopu losí. Jules Verne ve svých knihách také popisoval ve své době naprosté fantasmagorie, které se ovšem o pár let později staly realitou. Pravdou ale také je, že Verne psal knihy za své peníze.