Odešla Líba Šilhánová, statečná chartistka

11. 10. 2016 | 21:50
Přečteno 2377 krát
V pondělí zemřela v Praze ve svých sedmaosmdesáti letech socioložka, mluvčí Charty77 pro rok 1987 a pozdější předsedkyně Českého helsinského výboru Libuše Šilhanová.

Líbu Šilhanovou jsem poznal až v roce 1974 v Zahradním Městě v Praze, v bytě manželů Stehlíkových, který jsme oba často navštěvovali. Byl jsem tehdy krátce po čtyřletém „trestu“ odnětí svobody, kde za stejný trestný čin – „podvracení republiky“ – seděl i Josef Stehlík, vyloučený komunista v opozici. Cílevědomě jsem se seznamoval s bývalými komunisty, kteří se nesmířili s normalizačními poměry. K bližšímu poznání tohoto potenciálně opozičního okruhu mě vedl i osobní důvod – „přiženil jsem se“ do onoho prostředí, jehož byl můj nový (tehdy už léta vězněný) tchán Jaroslav Šabata jednou z jeho nejvýraznějších postav.


Líba Šilhánová se od většiny reformních komunistů dost lišila, hlavně svou angažovaností, půjčováním textů a jejich rozepisováním a rozšiřováním i jejich redigováním a organizováním peticí. Píšu teď o dlouhém období od konce roku 1976 do konce 1989, kdy v Chartě 77 patřila k nejaktivnějším. V roce 1987 byla celý rok její mluvčí a trojici tehdejších mluvčích táhla ona, byla nejpilnější a nejčinorodější.

V Chartě představovala moderní levici
Líba se odlišovala od většiny chartistů nejen odvahou, ale i vzděláním a kultivovaností. Protože měla mnoho kontaktů i na nestalinskou část levice v této zemi i v zahraničí, věděla, jaké jsou v Evropě a ve světě levicové názory na četné problémy, jež se v československé, kulturně poměrně konzervativní společnosti neprobíraly, ba ani se o nich moc nevědělo. Domluvila se německy i anglicky. Velmi ji zajímala emancipace ženy, trápilo ji nerovnoprávné postavení žen a často se k tomu i veřejně vyjadřovala.
Zabývala se i právy etnických menšin, ochranou životního prostředí a také sociálními právy, nejen sociálními jistotami. Účastnila se i mezinárodní spolupráce Charty 77 s opozičními skupinami v Polsku, Maďarsku a zejména SSSR. Statečně hájila práva vězně svědomí Pavla Wonky a po jeho smrti ve vězení spolupracovala s americkými lékaři, jimž byla povolena účast na pitvě.

Její aktivita byla v prostředí těch bývalých komunistů, kteří se nově sdružovali v Chartě 77, neobvyklá. Bylo tomu tak o to více, že z půldruha milionu lidí vyhozených ze strany (většinou „jen“ vyškrtnutých, a pak diskriminovaných, ale i početných vyloučených a perzekvovaných) podepsalo jen několik málo stovek lidí Chartu 77, a vystavilo se tak dobrovolně represi. To oni symbolizují zápas za právo na svobodu slova a další základní práva a demokratické svobody.

Svou činnost v Chartě 77 popsala Líba Šilhánová později, v roce 2007, ve dvouměsíčníku Listy (viz http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=072&clanek=020706) . V roce 2007 vydalo také nakladatelství Portál její paměti. Líbě Šilhánové byl také věnován pátý díl televizního cyklu Ženy v Chartě (Česká televize 2007).

Za houževnatou obranu práv Pavla Wonky ji Státní bezpečnost perzekvovala. Dokonce ji spolu s herečkou a aktivistkou Charty 77 Vlastou Chramostovou v roce 1989 nechala trestně stíhat, formálně za útok na veřejného činitele respektive na státní orgán (ve skutečnosti za výkon jejího práva na svobodu slova a práva na pokojné shromažďování). Obě ženy byly odsouzeny k podmíněným trestům odnětí svobody.

Gendrová nevyváženost i v Chartě 77
Nikoliv v Chartě 77, kterou si získala svou odvahou a činností, avšak na veřejnosti, hlavně po listopadu 1989, stála někdy Líba Šilhánová ve stínu svého muže Věňka Šilhána, ekonoma a univerzitního profesora. Už v polovině padesátých let to byl Věněk, kdo odjel na dvouletý studijní pobyt do Leningradu, zatímco Líba, matka tří dětí, učila ve škole v Poděbradech. Byl to také Věněk, koho mimořádný vysočanský sjezd KSČ koncem srpna 1968 zvolil tajemníkem nového, protiinvazního ústředního výboru a koho pověřil zastupováním Alexandra Dubčeka až do jeho návratu ze sovětského zajetí. Už tím má Věněk právem zajištěno místo v československých dějinách.

Nebyl to ale Věněk, nýbrž naopak to byla Líba, která koncem roku 1986 souhlasila s tím, že na rok 1987 převezme funkci mluvčí Charty. Vystavila se tím značnému riziku uvěznění. Byl to naopak Věněk, a ne Líba, kdo se jako představitel Klubu za socialistickou přestavbu Obroda (založena v roce 1988) koncem roku 1989 účastnil na straně Občanského fóra vyjednávání s odcházející husákovskou mocí, a kdo pak byl nejprve kooptován do Federálního shromáždění, a pak v červnu 1990 zvolen jeho poslancem. Věnek byl pak i místopředsedou jeho Sněmovny lidu.

Věnek, jehož jsem si vždy vážil a byl mi názorově i blízký, byl i rektorem Vysoké školy ekonomické. Líba byla skromná, prosazovala zásady a postupy, které považovala za správné, ale sama se nikam netlačila. Nezaslouženě se na ni zapomínalo.

Názorová otevřenost Líby Šilhánové ji v devadesátých letech postupně přivedla k větší aktivitě v Helsinském výboru, nejprve v československém (k jehož zakládajícím členům v roce 1988 sama patřila), později v českém. Stala se pak místopředsedkyní a pak i předsedkyní ČHV.

Sledoval jsem její činnost v Helsinském výboru jako jeho člen od založení v roce 1988 až dodnes. Líbě a podobně založeným lidem, mezi nimiž byli už i ti, které ani nepokřivila státněsocialistická diktatura a kteří ani nepodlehli svodům nového pragmatizmu, se povedlo to, co se nepodařilo Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných – zachovala se tu předlistopadová nezávislá instituce na ochranu lidských práv, která působí dodnes. Stalo se tak pomocí změn v zaměření výboru i jeho metod práce. „Její skromná a neúnavná práce udělala z výboru respektovanou a funkční organizaci i v demokratických poměrech,“ řekla o ní dnešní veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která jí začátkem roku 1987 předávala funkci mluvčí Charty 77 a v roce 2008 po ní funkci předsedkyně Českého helsinského výboru převzala.

Líba Šilhánová byla také člověkem – a takových lidí je v zemi málo – který problematiku lidských práv po odborné stránce skutečně znal a nespokojil se s dojmem, že jejich ochranu považuje za správnou, protože „má taky rád lidská práva“.

Deník referendum 11. 10. 2016

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy