Petr Uhl: Romské děti v české škole

04. 11. 2016 | 19:06
Přečteno 3157 krát
Romea.cz zveřejnila před několika dny zprávu o zjišťování počtu romských a sociálně znevýhodněných dětí vzdělávajících se v rámcovém vzdělávacím programu pro žáky s lehkým mentálním postižením, jehož se užívá v základních školách praktických. Ty vznikly před lety přejmenováním původních zvláštních škol, jež byly v České republice i v Unii kritizovány jako odkladiště poskytující méně hodnotné vzdělání především romským dětem. Ty v nich totiž tvořily vysoké procento žáků, 50 až 70 procent, zatímco v české populaci jsou jich jen čtyři procent.

Se svobodou a rozšířením ochrany lidských práv po roce 1989 se i mezi dosud ušlápnutými Romy rozšířilo vědomí, že lidé musejí o svá práva aktivně usilovat, pokud je chtějí skutečně získat, a že v demokratické společnosti je toto rozhodování svěřeno soudům. Už od února 1991 je tato země (bylo to ještě Československo) členem Rady Evropy, a proto podalo v roce 2000 spolu se svými rodiči pět chlapců a třináct dívek k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) se sídlem ve Štrasburku, stížnost, že byli jako Romové v letech 1996 až 1999 (tedy v době, kdy Česká republika byla již léta vázána Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, vylučující diskriminaci z důvodů rasy nebo národnosti) přímo zařazeni – nebo byli po určité době strávené na základních školách přeřazeni – do zvláštních škol v Ostravě. ESLP vzal na vědomí, že tak stalo vždy s písemným souhlasem rodičů, někdy i na jejich žádost.

Po zamítnutí jejich stížnosti malým senátem rozhodl v roce 2007 velký senát třinácti hlasy proti čtyřem (ti čtyři soudci pocházeli ze Španělska, Slovinska, Slovenska a z České republiky – soudce Karel Jungwiert), že stížnost je oprávněná, že se stěžovatelé, označení pro svou tehdejší nezletilost jako D. H. a ostatní (viz http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Judikatura/2006-DH-proti-CR.pdf) stali oběťmi nepřímé diskriminace, a uložil České republiky finanční náhradu. Bylo pak na České republice, aby usilovala v českém základním školství o poměry, jež by diskriminaci romských dětí postupně zcela vyloučily. Přejmenováním zvláštních škol na praktické ani pozdějším zavedením vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením se to nestalo.

Buďme spravedliví, státní orgány však nebyly zcela nečinné. Ministerstvo školství nyní v říjnu oznámilo, že na přelomu listopadu a prosince zveřejní výsledky sběru dat ze základních a praktických škol, kde se zjišťovalo kolik a v jakých studijních programech se vzdělávají romské a sociálně znevýhodněné děti. Je to reakce na rozsudek ESLP z roku 2007, podle něhož tu jsou romské děti, nejen tedy skupina „D. H. a ostatní“, ve vzdělávání segregovány a diskriminovány. „Současná praxe ukazuje, že v některých školách stále dochází k segregaci těchto dětí,“ uvádí nyní upřímně ministerstvo.

Sčítání, nebo odhady počtů?

Jarmilu Balážovou znám od roku 1997 z pracovní skupiny pro romské záležitosti ministra bez portfeje Pavla Bratinky (ODA) vlády Václava Klause (ODS). Vždy se hlásila ke svému romství, a navíc pilně studovala. I proto jí rád dám slovo, dnes je mluvčí ministerstva školství: „Co se týče zjišťování kvalifikovaných odhadů romských žáků vzdělávaných podle Rámcového vzdělávacího programu s přílohou Lehké mentální postižení (v žádném případě se nejedná o ,sčítání' či ,statistiky romských žáků ve školách'), prováděla je v minulosti také Česká školní inspekce na základě plnění rozsudku ve věci D. H. a ostatní proti České republice. Školy předávají údaje v souladu se školským zákonem (§ 28 odst. 5), jde o ,další údaje nezbytné ke stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy'.
Nejsou to statistiky, ani to není součást statistického výkaznictví, na což jsou školy při zpracování upozorněny. Je nezbytné zdůraznit, že to není žádné nové zjišťování, neboť poskytování těchto údajů ze základních škol probíhá v ČR již čtvrtým rokem," uvedla pro server Romea.cz mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.

V konkrétní podobě to podle ministerstva jsou kvalifikované odhady počtu romských dětí a žáků na základní škole, a to především v jednotlivých oborech vzdělání při rozlišení jejich případné úpravy. „Jde o postup ve shodě s veřejným ochráncem práv a dalšími zainteresovanými stranami. Tyto informace jsou zjišťovány v rámci plnění rozsudku ve věci D. H. a ostatní proti České republice a jsou každoročně předkládány výboru ministrů Rady Evropy,“ řekla Balážová.

Letošní kvalifikované odhady budou k dispozici po jejich zpracování v průběhu listopadu a prosince, tedy ve stejném termínu jako všechna další údaje k novému školnímu roku. Poté bude ministerstvo školství podávat zprávu v uvedené záležitosti jak výboru ministrů Rady Evropy, tak komisařce Evropské komise Věře Jourové. Letos už uskutečňuje zjišťování kvalifikovaných odhadů samo ministerstvo, a to v souvislosti s novelizací školského zákona, který to upravil.

Podle Jarmily Balážové se od doby rozsudku mnohé zlepšilo a ministerstvo učinilo celou řadu kroků k nápravě. „S novelou školského zákona přišlo také zajištění peněz pro školy na podpůrná opatření. Školy mohou žádat také o evropské peníze, žádat o asistenta pedagoga, ale také o další pracovní místa, která pomohou zkvalitnit prostředí škol obecně. K novým podpůrným opatřením patří například školní asistent (může chodit i do rodin, například sociálně vyloučených, chudých, víte, že v sociálně vyloučených lokalitách žije přes sto tisíc lidí, stále častěji například matky samoživitelky apod.). Dále mohou školy získat na psychologa, který často chybí, a přitom může řešit preventivně například šikanu,“ uvedla Jarmila Balážová. „Mluvíme-li obecně o segregaci romských dětí. Je to problém složitější, souvisí s bydlením a s prací, logicky také dalšími resorty. V rámci meziresortní spolupráce existují projekty například ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování atd.," dodala pro server Romea.cz Jarmila Balážová.

Štafetu ochrany romských dětí převzal VOP Varvařovský

Rozsudek ve věci D. H. a ostatní proti České republice padl v roce 2007, tedy v době vlády koalice Kalousek – Topolánek – Bursík a v době vládnutí otevřené pravice. V oné neradostné době převzal štafetu právní ochrany romských školáků před rasovou diskriminací veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Ten byl ve funkci po úmrtí svého předchůdce Otakara Motejla v době od září 2011 až do konce roku 2013, kdy z funkce odstoupilo. V červnu 2009 byl ale naštěstí přijat antidiskriminační zákon a státním orgánem ochrany před diskriminací se podle něho stal, byť v nejslabší myslitelné podobě, veřejný ochránce práv (VOP).

Pracovníci oddělení jeho kanceláře (kVOP) pro rovné příležitosti se pustili do práce, a ve školním roce 2011–2012 opakovaně navštěvovali speciální školy (jejich neznámější název byl základní škola praktická), kde odhadem (pohledem po třídách) zjišťovali, kolik dětí je tam romských. Vzorek škol to byl hodně reprezentativní, šetřilo se ve zhruba třetině všech praktických, i tedy v oblastech, kdo Romové nežijí. Od odhadu učitelů a ředitelů škol, z nich mnozí s kVOP praktických ochotně spolupracovali, se lišil jen třemi procenty.

Zpráva VOP, která je bohužel nedatovaná, uvádí ve svých závěrech: „Pokud v ČR žije cca 150 až 300 tisíc Romů a celkový počet obyvatel je podle nejnovějšího sčítání lidu 10 562 214, je zastoupení Romů v ČR cca 1,4 až 2,8 procenta.( Pozn. P.U.: Odhaduju počet Romů, kteří trpí, byť jen částečně, sociálním vyloučením, na méně než 150 až 200 tisíc, celkový počet Romů, kteří se aspoň někdy k romství soukromě hlásí, bude asi dvojnásobný). Obdobný poměr bychom tedy měli najít v navštívených školách. Procentní podíl však byl (jak je výše uvedeno) ovšem 32 procent, resp. 35 procent. Takové procento by bylo možné zdůvodnit buď mnohonásobně častějším výskytem mentálního postižení Romů ve srovnání s majoritou, nebo pochybením některých orgánů zapojených do procesu rozhodování o zařazení žáků.“ Zpráva VOP také zmiňuje práci České školní inspekce, která se už předtím počty romských žáků rovněž zabývala.

O nových poměrech na ministerstvu školství, které se tam vytvářely po odchodu ministra Petra Fialy (ODS) v létě 2013 a definitivně po nahrazení ministra Marcela Chládka (ČSSD) Kateřinou Valachovou (ČSSD) v červnu 2015 poskytla už loni v únoru novinám Romea.cz rozhovor jeho pracovnice Klára Laurenčíková.

(Někteří) učitelé proti dětem, tedy těm romským

Proti rušení praktických škol a za zachování segregace romských dětí při vzděláváním se léta vyjadřoval Jiří Pilař. Poté, co za ministra Ondřeje Lišky (Strana zelených) musel odejít z ministerstva školství, kde zastával funkci ředitele odboru zvláštního školství, založil Jiří Pilař (TOP 09), Asociaci speciálních pedagogů, nejhlasitějšího odpůrce inkluze romských a dalších žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Inkluzi Pilařova asociace mohla jen házet klacky pod nohy, zastavit ji už nemohla.
Místo tohoto občanského sdružení (novou terminologií spolku) se vytvořila skupina, iniciativa, která se na svých webových stránkách označuje za „sdružení“ – Učitelské profesní sdružení. Bojuje na nich proti inkluzi v základních školách, proti kvalifikovaným odhadům počtu romských školáků (které označuje za „sčítání“). „Sdružení“ není evidováno u žádného rejstříkového soudu, nemá žádný statutární ani jiný orgán, pouze označuje za svou mluvčí Janu Karvaiovou. V českých základních školách učí 58 tisíc učitelů, takže 98 jmen učitelů, uvedených na seznamu Učitelského profesního sdružení, tvoří pouhý 0,17 procenta učitelů základních škol. Je ovšem pravda, že na svůj web nebo na facebook si každý může psát, co chce, pokud nevyzývá k násilí, k nenávisti či k diskriminaci.

Britské listy se mě zeptaly na názor k postoji této skupiny učitelů a zveřejnily moji poznámku: „Učitelské profesní sdružení, které dokonce není ani spolkem, je - jak ukazuje prohlášení ženy, jež se označuje za jeho mluvčí - tribunou osob, které chtějí i dále segregovat a tím i diskriminovat romské děti. Proto na svých webových stránkách vystupují proti potřebnému odhadu počtu romských žáků ve třídě a ve škole, založenému - vzhledem k nutné ochraně citlivých osobních údajů - na zcela anonymních odhadech učitelů a ředitelů škol. Tyto osoby také brání začleňování zdravotně či sociálně znevýhodněných dětí (inkluzi). Někdy tak činí z tradičního konzervativizmu, častěji však z osobních důvodů.“

Bezpráví a svévole jsou v české společnosti velmi zakořeněny. Základní odmítavý postoj Učitelského profesního sdružení totiž vyjadřuje jeho věta na adresu kvalifikovaných odhadů romských školáků: „Celé toto počínáni je zcela v rozporu s lidskými právy.“ Bez příslušné pasáže zákona nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, je to plácnutí vody, asi jako když se napíše, že nějaké počínání je v rozporu s principy dobra nebo s „pravdou a láskou“. Přitom je to naopak, jak jsme viděli z odkazu na český školský zákon, na nějž poukázala Jarmila Balážová.

Rád zdůrazňuji, co všechno, od vynálezu kola, přes vynález písma až po zásady volnosti, rovnoprávnosti a bratrství přišlo do této země zvenku. Proto ještě přidávám:
„Za rasovou diskriminaci nejsou považována zvláštní opatření, učiněná výhradně pro zajištění přiměřeného rozvoje některých rasových nebo etnických skupin nebo jednotlivců, kteří potřebují takovou ochranu, jež může být nezbytnou k tomu, aby jim zabezpečila rovné užívání nebo výkon lidských práv a základních svobod, pokud ovšem tato opatření nevedou k zachovávání rozdílných práv pro různé rasové skupiny a pokud nezůstanou v platnosti po dosažení cílů, pro něž byla přijata.“

To se píše v Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace (sjednána v OSN), která je v České republice ratifikována a byla pro Československo a pak i pro Českou republiku už od ledna 1969 závazná. Tato zásada prostupuje všemi předpisy, které chrání základní práva a svobody, V republice, v Unii, v Radě Evropy i ve světě.

Romea.cz 31.října 2016

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy