Zítra (31. 1. 2015) proběhnout ve městech Bílina (12 tisíc voličů) a Chomutov (39 tisíc voličů) opakované volby. V obou městech bylo hlasování v podzimních komunálních volbách Krajským soudem v Ústí nad Labem zrušeno, neboť kupčení s hlasy voličů prokazatelně „zatemnilo“ výsledky voleb.

Krajské soudy posuzují po každých volbách několik desítek návrhů na vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování. Jedním z možných důvodů pro opakování volebního klání je i kupčení s hlasy voličů, ovšem jen v případě, že se před soudem prokáže taková intenzita, která má vliv na rozdělení jednotlivých mandátů. V minulých letech byly případy kupčení s hlasy voličů prokázány v několika městech (Český Těšín, Krupka, Jirkov u Chomutova, Roudnice nad Labem, Most) a letos přibyly na seznam nové lokality: Bílina, Chomutov a Brno sever.

Proč se hlasování v Bílině a Chomutově musí zopakovat?

V případě Bíliny na kupčení s hlasy ukazovaly audio a video záznamy pořízené neziskovými organizacemi, v případě Chomutova soud považoval za zásadní svědectví několika osob, novinové články, amatérská videa a několik fotografií, které zachycovaly skupinky romských občanů. Tyto jednotlivé důkazy však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem hlasování nakonec prohlásil za neplatné.

Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace od svědků, že se v dané lokalitě kupčilo pro tu či onu stranu. V obou městech byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy napříč politickými stranami a to navíc jedním či nanejvýš dvěma různými „rukopisy“. Hlasování se v Bílině a Chomutově musí zopakovat, neboť počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že strany, v jejichž prospěch byly tyto lístky odevzdány, by bez nich nezískaly stejný počet mandátů.

Jak lze kupčení s hlasy pozorovat:

Hloučky osob poblíž volební místnosti.
Hloučky osob v restauraci poblíž volební místnosti.
Auto svážející voliče k volební místnosti, opakovaně se stejné vozidlo objevuje před volební místností.
Vyplácení hotovosti na ulici, v autě, restauraci apod.
Stejná osoba doprovází opakovaně voliče do volební místnosti.
Předávání vyplněných volebních lístků.
Voliči se často netají tím, že svůj hlas prodali.

Je kupčení s hlasy trestné?

Prokázané kupčení s hlasy voličů po komunálních volbách v roce 2010 (zejména Český Těšín a Krupka) vedlo k tomu, že novela trestního zákona zavedla s účinností od 14. 11. 2011 novou skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda: „kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“.

Trestní represe však nefunguje, prokazování všech částí skutkové podstaty je obtížné a policie má navíc jen omezené procesní prostředky pro získání potřebných důkazů. Neziskové organizace sice mohou na problém upozornit veřejnost, nemohou však nahradit práci policie. V období let 2011-2014 byla za tento trestný čin odsouzena jediná osoba.

Co by mohlo ztížit kupčení s hlasy voličů:

Změna volebních zákonů: Stát by měl distribuovat platné volební lístky pouze ve volební místnosti. Dnes dostávají voliči do schránek a kupčení je převážně založeno na tom, že „koupení voliči“ obdrží již vyplněný volební lístek.

Změna volebních zákonů: Zavést volební delikty. Za kupčení s hlasy voličů (případně za jiné skutky, například vedení nepoctivé kampaně, organizování stěhování voličů apod.) by měly být postiženy i volební strany nebo kandidáti, kteří se na závadném jednání podílí. Kandidát, který se dopustil závažného volebního deliktu, by měl být postižen ztrátou mandátu, případně i ztrátou pasivního volebního práva na určité časové období.

Změna trestního zákona: Vypuštění podmínky, podle které je nutné prokázat, že volič hlasoval v rozporu se svou vůlí. Tuto část skutkové podstaty lze jen obtížně prokázat, neboť ústava zaručuje právo na tajné hlasování.

Změna trestního řádu: Zavést možnost policie nasadit agenta, získat informace o organizátorovi kupčení (politikovi). Policie by měla vyšetřovat skutečné pachatele této společensky škodlivé aktivity, nikoliv pouze spodní patra těch, co rozdávají odměny za hlasování.

Jak se kupčilo s hlasy voličů v minulosti

Český Těšín (2010, 2014, 20 tisíc voličů)

Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve věci Český Těšín (22 A 151/2010) odmítlo v roce 2010 dosavadní názor Krajských soudů (zejména Krajského soudu v Ústí nad Labem), že volební kampaň lze v případě komunálních voleb vést i tzv. „obchodně tržním způsobem“, tedy přímým nákupem hlasů zejména sociálně slabších voličů.

Krajskému soudu v Ostravě byl v roce 2010 jako jeden z důkazů o podplácení voličů předložen leták, který na sociálních sítích nabízel voličům částku 300 Kč za hlas ve volbách a dalších 200,- Kč za doporučení dalšího potencionálního voliče. Zájemci o odměnu se měli hlásit na email: registraceSOS@email.cz s tím, že následně obdrží další pokyny, kam se dostavit a jak postupovat. Podmínkou pro vyplacení odměny bylo trvalé bydliště v Českém Těšíně a účast v komunálních volbách.

Soud vycházel také ze zápisu Městské policie Český Těšín a zejména pak z výslechů řady svědků. Někteří ze svědků zaznamenali v době konání voleb zvýšený pohyb šesti konkrétních vozidel. Bylo prokázáno, že zmíněné vozy svážely místní bezdomovce a občany romské národnosti k několika volebním místnostem. Několik občanů před soudem vypovědělo, jakým způsobem jim byly činěny nabídky na finanční odměnu za volbu strany SOS PRO ČESKÝ TĚŠÍN. Někteří ze svědků se voleb dle instrukcí skutečně zúčastnili a úplatu obdrželi.

Předsedkyně jedné okrskové volební komise vypověděla, že v proběhlých komunálních volbách zaznamenala účast 97 voličů s místem trvalého bydliště na ohlašovně (v minulých volbách volilo pouze 5 takových voličů). Svědkyně dále vypověděla, že řada bezdomovců přicházela ve skupinkách. Evidentně byli volit poprvé, telefonicky se s někým radili, jakou stranu mají zvolit a někteří se domáhali možnosti upravit volební lístek mimo volební místnost.

Vícero volebních komisí zaznamenalo voliče, kteří po vykonání volby požadovali vystavit potvrzení o účasti ve volbách, popřípadě se domáhali vyplacení slíbené odměny. Jiné volební komise při sčítání hlasů zaznamenaly volební lístky pro stranu SOS PRO ČESKÝ TĚŠÍN upravené jednotným způsobem, tj. zjevně stejnou osobou.

Ze všech provedených důkazů soud dospěl k závěru, že v důsledku podplácení voličů odevzdalo pro stranu SOS hlasy více než 191 voličů, což ovlivnilo počet mandátů, které tato strana ve volbách získala (rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 A 151/2010).

Vzhledem k množství důkazů, které svědčily o kupčení s hlasy voličů, věnovaly se v roce 2014 čtyři neziskové organizace (Oživení, Nadační fond proti korupci, Transparency International a Naši Politici) monitoringu voleb v několika městech. Jednou z vytipovaných lokalit byl i Český Těšín.

V roce 2014 se však před Krajským soudem v Ostravě (22 A 152/2014) nepodařilo prokázat, že kupčení s hlasy voličů probíhalo v potřebné intenzitě, tedy že mohlo ovlivnit rozdělení jednotlivých mandátů.

Přesto existují indicie, že ke kupčení s hlasy voličů docházelo v Českém Těšíně i v roce 2014. V průběhu konání komunálních voleb, přesněji v sobotu 11. Října 2014, zaznamenali neziskové organizace svědectví konkrétní osoby o tom, že v jednom z místních barů docházelo k rozdělování částky 100.000 Kč s tím, že za jeden volební hlas bylo vypláceno 500 Kč.

Prokázání potřebné intenzity kupčení s hlasy voličů je velmi obtížené, neboť řada svědků odmítá vypovídat u soudu. V roce 2014 se vyskytlo i zastrašování svědků, kteří následně k soudu nedorazili. Navíc navrhovatelé, kteří se rozhodnou volby napadnout, mají pro sepis žaloby a předložení relevantních důkazů pouhých 10 dní ode dne vyhlášení výsledků voleb. Zkušenosti z roku 2010 nicméně ukazují, že v případě precizní přípravy lze prokázat intenzitu kupčení i ve městě typu Český Těšín, kde se nachází 20 tisíc oprávněných voličů.

Brno sever (2014, 35 tisíc voličů)

Krajský soud v Brně (67 A 13/2014) prohlásil za neplatné i volby v Brně sever. Rozhodnutí je sice pravomocné, nicméně spis byl odeslán k Ústavnímu soudu, možná se tedy dočkáme ještě argumentační změny.

V tomto případě soud vyslechl celou řadu svědků, kteří vypověděli, že osoby romského původu měly být verbovány pro hlasování pro stranu ČSSD, zejména pak pro starostu Hakla, který byl lídrem kandidátky. Výměnou za volbu dané volební strany měli Romové dostávat modré náramky, které opravňovaly ke vstupu na zábavu, která se konala na „Musilce“, jakož i k neomezené konzumaci občerstvení na této akci. Bylo prokázáno, že zábava se skutečně konala a že na ní bylo přítomno několik stovek občanů Romské národnosti, z nichž drtivá většina měla na rukách zmíněné modré náramky. Ti, kteří náramek neměli, si na zábavě museli občerstvení zaplatit.

Dále byla prokázána existence tzv. „volebních koordinátorů“, kteří se pohybovali v bezprostřední blízkosti volebních místností. Požadovaná intenzita narušení voleb byla dle soudu rovněž prokázána, neboť ČSSD by šestý mandát nezískala, pokud by volební zisk byl menší o 700 hlasů, což odpovídá dvaceti voličům. Z výpovědí několika členů volební komise pak vyplynulo, že se k volbám dostavilo minimálně 200 voličů, kteří k volbám běžně nechodí a o politiku se nezajímají, kteří byli doprovázeni k volebním místnostem tzv. volebními koordinátory, dožadovali se vydání modrého náramku, či vykřikovali, že „jdou volit jedničku, jdou volit Hakla“.

Bílina (2014, 12 tisíc voličů)

Zásadním impulsem pro detailní přezkum volební dokumentace byla důvěryhodná indicie, že ke kupčení s hlasy voličů skutečně mohlo dojít. Jednalo se o audio a video záznamy pořízené neziskovými organizacemi. Nahrávky však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem prohlásil hlasování v Bílině za neplatné.

Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace, že se v dané lokalitě kupčilo pro volební stranu Bílinští sociální demokraté a několik dalších kandidátů z volební strany Nezávislí pro Bílinu a KSČM. Mezi odevzdanými lístky byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy napříč politickými stranami. Volební lístky byly navíc vyplněny pouze dvěma různými „rukopisy“.

Hlasování se v Bílině musí zopakovat, neboť počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že minimálně strana Bílinští sociální demokraté, by bez nich nezískala pátý mandát do zastupitelstva města.

Chomutov (2014, 39 tisíc voličů)

V případě Chomutova se soud rozhodl pro detailní přezkum volební dokumentace na základě důvěryhodného svědectví několika osob, novinových článků, amatérských videí a několika fotografií, které zachycovaly skupinky romských občanů před diskotékou Roxy. Ke kupčení mělo docházet tak, že na diskotéce byli „verbováni“ voliči z řad romské populace. Těmto občanům byla nabízena úplata 400,-Kč v souvislosti s výkonem jejich volebního práva. Voliči měli obdržet předvyplněné volební lístky pro volební stranu ČSSD a následně měli být rozváženi k jednotlivým volebním okrskům dle jejich místa bydliště.

Tyto jednotlivé důkazy však nebyly hlavním důvodem, proč Krajský soud v Ústí nad Labem hlasování nakonec prohlásil za neplatné. Zcela zásadní byla skutečnost, že podrobná kontrola odevzdaných volebních lístků potvrdila prvotní informace od svědků, že se v dané lokalitě kupčilo právě pro některé kandidáty ČSSD. Mezi lístky byly totiž ve větším množství nalezeny volební lístky, na kterých byly jednotně vyznačeny preferenční hlasy některých kandidátů ČSSD a to nanejvýš dvěma různými „rukopisy“.

Hlasování se v Chomutově musí zopakovat, neboť počet hlasů na takto „podezřelých“ volebních lístcích byl tak zásadní, že bez nich by byl v rámci ČSSD zvolen minimálně jeden rozdílný kandidát. Bez výše uvedených volebních lístků by jeden z označených kandidátů neměl dostatek preferenčních hlasů a zvolen by byl jiný kandidát ČSSD, který byl na kandidátní listině umístěn na lepší pozici.

Krupka (2010, 11 tisíc voličů)

V řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem (sp.zn. 15 A 92/2010) bylo prokázáno, že ve městě Krupka byli voliči organizovaně sváženi k volebním místnostem jednotlivých volebních okrsků a za volbu volebního sdružení ČSNS a NK – Šance pro město dostávali určitou finanční částku.

Za rozhodující důkazy soud považoval záznamy z kamer Městské policie a České televize, ze kterých prokazatelně vyplynulo, že na parkovišti na horním sídlišti docházelo k hromadnému srocování osob a jejich organizovanému svážení k volebním místnostem čtyřmi konkrétními vozy. Zmíněná vozidla se na záběrech objevují opakovaně, vždy odjíždějící s určitou skupinou osob a po určité době s touto stejnou skupinou osob přijíždějící. Řada svědků rovněž popsala detaily komunikace zástupců volební strany, která nabízela vybraným osobám finanční odměnu za pomoc při zajišťování hlasů. Konečně jiní svědci vypověděli, jak jim byly činěny finanční nabídky za odevzdání hlasu pro konkrétní stranu.

Vedení „volební kampaně“ tímto obchodně tržním způsobem bylo soudy označeno za nečestné a nepoctivé jednání, které je v rozporu se zásadami dobrých mravů a morálky a které zásadním způsobem ovlivnilo výsledky hlasování v komunálních volbách. Nabízení finanční částky voličům přitom ústavní právo ČR jednoznačně zapovídá, a proto bylo hlasování ve volbách prohlášeno za neplatné.

Krajský soud ve svém prvním rozhodnutí prohlásil za neplatné hlasování pouze ve třech z jedenácti volebních okrsků, avšak po nálezu Ústavního soudu, Pl ÚS 57/2010, své rozhodnutí změnil tak, že hlasování bylo neplatné v celém městu Krupce. Opakované hlasování pouze ve třech volebních okrscích za situace, kdy všechny volební okrsky tvoří jediný společný obvod, by dle nálezu Ústavního soudu zakládalo evidentní porušení principu rovnosti hlasů. Voliči, kteří by znovu hlasovali pouze ve třech okrscích, by znali výsledek ve všech zbývajících okrscích včetně jmen těch, kteří již byli do zastupitelského sboru obce zvoleni, a mohli by tak své hlasování této skutečnosti přizpůsobit.

Ve městě Krupce se konalo v roce 2011 i dvoje opakované hlasování, při kterém mělo údajně rovněž docházet ke kupčení s hlasy voličů. Opakované hlasování ve volbách bylo rovněž napadeno u soudu, avšak intenzita předložených důkazů postupně slábla. Odůvodnění soudů totiž slouží jako inspirace nejen právníkům, ale i těm, kteří se kupčení s hlasy dopouští. Přistihnout stejné osoby několikrát za sebou je z tohoto důvodu velmi složité.

V roce 2014 volby napadeny nebyly.

Autorka je advokátka.

Poznámka: Nadační fond proti korupci zveřejnil 26. ledna informace nasvědčující tomu, že i v opakovaných volbách v Chomutově hrozí manipulace s hlasy voličů.

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org