Viník krize na silnicích se našel, ředitel služby dopravní policie Bambas je odvolán. Nic už nebrání tomu, aby se děsivé silniční statistiky konečně staly minulostí: naše silnice brzy budou rájem.

Nebo je to jinak? Zdeněk Bambas možná ve své pozici udělal pár chyb, možná někdy nebyl dostatečně důsledný, možná přivíral oči nad věcmi, nad kterými měl spíše prásknout bičem. Ale pokud někdo čeká, že jeho vyhazovem se zlepší situace na silnicích, nebo že jeho nástupce způsobí zázračnou změnu v práci policie, pak čeká marně.

Zkusím teď potlačit ryze subjektivní pocit, že zrovna ředitel Bambas patřil mezi ty rozumnější šéfy a že jeho názory měly obvykle až nezvykle logickou hlavu a patu. Zkusím potlačit i pocit, že nový šéf dopraváků, ať už bude jakýkoliv, nedokáže nijak výrazně zvýšit ani počet hlídek v akci ani jejich profesionalitu.

I kdybych se v tomhle všem mýlil, i kdyby nový šéf dopraváků dokázal nemožné a navíc způsobil, že policie bude skutečnou elitou národa a ne jen jejím vzorkem, stejně se na silnicích nic nezmění. Hlavní důvod totiž neleží ani v policejním šéfovi ani v jeho podřízených: leží jen a jen v nás samotných.

Když budete pracovat jako obchodní zástupce ve Spojených státech, a budete za volantem třeba celé dny, potkáte dopravní nehodu nejvýš jednou za měsíc. Zato projedete-li dvakrát denně Brnem, máte skoro stoprocentní jistotu, že podobnou podívanou zažijete dvakrát do týdne. Přitom řidiči v USA jsou většinou horší, nemají přesný odhad, neovládají dobře auto, neposuzují adekvátně vzdálenosti. Přesto nebourají.

Nemá smysl vyslovovat nějaké hlubokomyslné závěry, stačí to říct stručně: nehodovost nesníží Bambas, nesníží ji policie, nesníží ji politici: snížit ji můžeme jen my sami, a to až ve chvíli, kdy za ni budeme ochotni převzít spoluzodpovědnost.

Ale naštěstí to nemusíme dělat hned. Přijde totiž nový šéf dopravky, a bude to určitě sekáč, ten se nezakecá: všechno vyřeší, děsivé silniční statistiky se stanou minulostí a naše silnice budou tím vysněným rájem.