Státy vznikají právně revoluční nebo legální cestou. Značné množství států vzniklo odštěpením od větších celků v rozporu s právním řádem původního celku. Spojené státy vznikly vzpourou proti Velké Británii. Z pohledu britského práva nelegálním způsobem. To, že vzpoura je označována jako boj za nezávislost a Spojené státy jsou nezávislým státem, je díky tomu, že válku vyhrály. Odtržení Krymu od Ukrajiny je obdobné. Je v rozporu s právním řádem Ukrajiny, ale to neznamená, že nemůže být úspěšné. Nakonec rozhodnou mocenské poměry. Stejně tak vznik Československa 1918 byl v rozporu s rakouským i uherským právním řádem, přesto Československo vzniklo. Samotný převrat na Ukrajině v únoru 2014 byl v rozporu s ukrajinskou ústavou. Vzbouřenci ovládli Kyjev a jiní se proti nim vzbouřili na Krymu.

Jiný způsob vzniku státu je cesta legální, kdy nový stát vzniká podle právního řádu státu dosavadního. Tak vznikly Česká i Slovenská republika 1. 1. 1969 ještě jako subjekty československé federace, které k 1. 1. 1993 získaly podle československého ústavního zákona o zániku Československa plnou svrchovanost. Federalizované Československo uznávalo ve svém ústavním řádu právo na sebeurčení až do odtržení. Obdobně vznikly podle britských zákonů i Kanada a Austrálie. Snad takto bude obnoveno samostatné Skotsko, kde se má za souhlasu britské vlády konat referendum o samostatnosti.
Mezinárodní právo nestanoví jasná pravidla vzniku států, proto bude docházet ke sporům. Někdo je pro právo na sebeurčení Krymu a jiný hájí nedotknutelnost hranic Ukrajiny. Samostatnost Krymu stejně jako USA, Československa či Kosova nebo odtržení Texasu od Mexika mají stejný základ ve vzpouře proti dosavadnímu státu.

Jiný článek: Texas, Kosovo, Krym.