Mayová a úpadek Británie
Británie dávno není královnou moří a ztratila své impérium. Až do nástupu premiérky Theresy Mayové však byla počítána mezi silné hráče s mocenským vlivem. Mayová po své demisi zanechává stát ve velké vnitřní slabosti. Porovnejme britskou premiérku Theresu Mayovou a skotskou premiérku Nicolu Sturgeonovou. Rozdíl je v odvaze a osobní pevnosti realizovat politickou vizi.
Mayová nebyla schopna provést rozhodnutí voličů odejít z Evropské unie. Lpěním na dohodě s Evropskou unii kapitulovala před Bruselem. Každý britský premiér, který do vyjednávání s Evropskou unií půjde bez alternativy odchodu bez dohody, je vydán na pospas druhé straně. Dá-li najevo jedna strana vyjednávání, že se chce domluvit za každou cenu, zaplatí cenu přemrštěnou. Brusel si vynutil ekonomické oddělení Severního Irska od Británie a jeho ponechání v bruselském ekonomickém vlivu. To bylo ponížení Británie a protestanté v Severním Irsku si to vyložili jako krok k převedení Severního Irska z britského do irského státu, proti čemuž sto let bojují.
Kdyby se Mayová nebála odejít z Evropské unie bez dohody, mohla Británii z Evropské unie vyvést. Odchod Británie z Evropské unie je snazší než odchod Skotska z Británie. Británie nemá jednotnou měnu s Evropskou unií a není v schengenském prostoru. Mnohem závažnější, než odchod Británie z Evropská unie, byl zánik Rakouska-Uherska a vytvoření nového státu na území Čech, Moravy, Slezska a Slovenska roku 1918 či rozdělení Československa 1. 1. 1993. Přesto rozdělení Československa většina občanů nepocítila jako výrazný problém pro život.
Skotsko má naopak anglickou libru i bezhraniční prostor pohybu s Anglií. Přesto skotská premiérka usiluje o nové referendum o oddělení Skotska od Anglie. Nikdo nepochybuje, že pokud by Skotové v referendu řekli ANO, premiérka Sturgeonová by skotsko-anglickou rozluku realizovala, byť je Skotsko víc propojeno s Anglií než Británie s Evropskou unií.
Příklad Mayové a Sturgeonové ukazuje na úlohu osobností v dějinách, jež jsou určující pro realizaci politických vizí. Odchodem Mayové odchází neosobnost, která se zapsala do dějin jako premiérka ponížení Británie a likvidátorka Konzervativní strany.
Mayová nebyla schopna provést rozhodnutí voličů odejít z Evropské unie. Lpěním na dohodě s Evropskou unii kapitulovala před Bruselem. Každý britský premiér, který do vyjednávání s Evropskou unií půjde bez alternativy odchodu bez dohody, je vydán na pospas druhé straně. Dá-li najevo jedna strana vyjednávání, že se chce domluvit za každou cenu, zaplatí cenu přemrštěnou. Brusel si vynutil ekonomické oddělení Severního Irska od Británie a jeho ponechání v bruselském ekonomickém vlivu. To bylo ponížení Británie a protestanté v Severním Irsku si to vyložili jako krok k převedení Severního Irska z britského do irského státu, proti čemuž sto let bojují.
Kdyby se Mayová nebála odejít z Evropské unie bez dohody, mohla Británii z Evropské unie vyvést. Odchod Británie z Evropské unie je snazší než odchod Skotska z Británie. Británie nemá jednotnou měnu s Evropskou unií a není v schengenském prostoru. Mnohem závažnější, než odchod Británie z Evropská unie, byl zánik Rakouska-Uherska a vytvoření nového státu na území Čech, Moravy, Slezska a Slovenska roku 1918 či rozdělení Československa 1. 1. 1993. Přesto rozdělení Československa většina občanů nepocítila jako výrazný problém pro život.
Skotsko má naopak anglickou libru i bezhraniční prostor pohybu s Anglií. Přesto skotská premiérka usiluje o nové referendum o oddělení Skotska od Anglie. Nikdo nepochybuje, že pokud by Skotové v referendu řekli ANO, premiérka Sturgeonová by skotsko-anglickou rozluku realizovala, byť je Skotsko víc propojeno s Anglií než Británie s Evropskou unií.
Příklad Mayové a Sturgeonové ukazuje na úlohu osobností v dějinách, jež jsou určující pro realizaci politických vizí. Odchodem Mayové odchází neosobnost, která se zapsala do dějin jako premiérka ponížení Británie a likvidátorka Konzervativní strany.