Právo přineslo text, že Slováci se znovu přou, zda zrušit ypsilon (Právo 19. 7. 2008, s. 1) a stejně tak slovenské Hospodárske noviny Učiťelia chcú zrušiť ypsilon, 16. 7. 2008. V blízké slovenštině Bernolákova i původní Štúrova jazyková verze y neobsahovala. Proto v zápisu slovenské hymny v Dobrovolnické písni z roku 1851 žádné y na rozdíl od dneška nebylo a první verš byl psán: "Nad Tatrou sa blíská, hromi divo bijú...". Do slovenštiny tvrdé y zavedl až jazykovědec Martin Hattala pod vlivem češtiny. Za zkomplikování pravopisu byl kritizován, když se y a i vyslovuje v mluveném jazyce stejně. Hlavním zastáncem zrušení y byl předseda Slovenské jazykovědné společnosti a generální tajemník Slovenské akademie věd a umění jazykovědec Ľudovít Novák. V roce 1953 bylo ve slovenštině zrušeno tvrdé y alespoň ve shodě přísudku s podnětem. Od té doby se ve slovenštině píše "ženy išli" s měkkým i stejně jako "muži išli".

Blízkost našich jazyků nás může inspirovat. V zásadě čeština ve svém písemném vyjádření užívá heslo: Piš, jak slyšíš. To se bohužel netýká i a y, kdy se používají dva znaky pro zachycení hlásky, jež se v mluveném jazyce neliší. Praktický rozdíl je jen u měkkého i, když změkčuje předchozí souhlásku (dítě), kdy ovšem nejde o vlastní výslovnost měkkého i, ale o výslovnost ď, ň, ť, které se v takovém případě píší bez háčku. Obdobně je tomu u dlouhého ú a kroužkovaného ů, které vznikly jiným jazykovým vývojem, ale dnes označují v mluveném jazyce stejnou hlásku. Pravopis je jen technikou, mnohem obsažnější je bohatství písemné kultury. Pokud dojde k zjednodušení pravopisu, ušetřené hodiny výuky by se měly věnovat studiu klasické i moderní literatury a slohu.

Související článek: Zjednodušme pravopis.