Na hrdinství lze pohlížet jako na výjimečné chování, které se děje dobrovolně a ve prospěch ostatních lidí, nese značné riziko, zahrnuje oběti a je vykonáváno bez očekávání osobního zisku.

Od starověkých mytologií, náboženských příběhů a politických světonázorů až po komiksy a filmy od Marvelu se setkáváme s hrdinstvím, které je spjaté s vykonáním něčeho mimořádného za použití neobvyklé či nadpřirozené schopnosti, ať už se jedná o inteligenci, bystrost úsudku, odvahu nebo fyzickou sílu. V běžném životě pak míra hrdinství klesá.
Kdo je to vlastně hrdina? Z výzkumného hlediska lze na hrdinství nazírat jako na výjimečné prosociální chování, které je dobrovolné, riskantní, zahrnuje oběti a nenabízí osobní zisk.

Kvality a hodnoty hrdinů a hrdinek
Můžeme se tázat, jestli dnes hrdinství neztratilo svůj význam, jestli se nestalo nadužívaným. Do určité míry je hrdinou každý z nás, což nám však nezabraňuje v tom, abychom neustále čerpali z poháru inspirace. V současné filmové produkci narážíme na kvality statečnosti, nebojácnosti, nesobeckosti, obětavosti, čestnosti, síly a morální integrity. Klíčovou vlastností hrdinů je „odvaha“ pomáhat druhým, i když to znamená vystavovat se nebezpečí. Tyto chvályhodné vlastnosti zase slouží třem psychologickým funkcím v životech lidí. Funkce spadají do kategorie vylepšení (naděje, inspirace), morálního modelování (koncept „být dobrý“) a ochrany (před nebezpečím a zlem).

Inspirace v ohrožení
S hrdinou se nejčastěji ztotožníme, když se ocitneme ve vysoce stresujících podmínkách nebo nám hrozí smrt. Hrdina je pilíř, o nějž se můžeme opřít, abychom se cítili více v bezpečí a pocity ohrožení se začaly vytrácet. Hrdinové pomáhají „obyčejným“ lidem, aby si připadali silnější. Studie na Twitteru, která se zabývala analýzou obsahu statusů, odhalila, že lidé, kteří odkazovali na hrdinská témata, se smrtí zabývali méně. Zato se častěji zmiňovali o pocitech sebeuplatnění, zmocnění, vlastní účinnosti (self-efficacy). Když se podíváme na konkrétní příklady takových příběhů, zjistíme, že hrdinství naším životem doslova protéká. „Hrdinkou je pro mě moje matka, protože se vždycky snažila naplnit každou mou potřebu, i když byla na všechno sama.“ Nebo: „Mou hrdinkou je Angela Merkelová. Je to silná a nezávislá žena, která má moc vládnout světu a měnit ho k lepšímu.“
Hrdinové tedy pomáhají lidem vyrovnat se s hrozbami, dodávají jim naději ve vítězství dobra.
Ať už se jedná o akční filmy nebo komiksy založené na hrdinech, skutečný příběh každodenního hrdinství nebo knihy o historických osobnostech, nalezení vlastní inspirace z těchto zdrojů je způsob, jak se posílit ve své reakci na stresovou situaci. Dokud dokážeme identifikovat zdroj inspirace v někom, kdo prokázal statečnost, integritu a sílu, budeme schopni tuto identifikaci použít při hledání vlastního naplnění. Básnířka Maya Angelou řekla, že hrdinou „je každý člověk, který má skutečně zájem o to, aby toto místo bylo pro všechny lidi lepší.“ Martin Luther King jr. prohlásil: „Musíme se naučit žít spolu jako bratři, nebo spolu zahynout jako blázni.“

Sjednocující princip hrdinství
J. K. Rowlingová píše: „Jsme jen tak silní, jak jsme jednotní, a tak slabí, jak jsme rozdělení.“ Hrdinové jednají takovým způsobem, že ostatní lidi propojují a činí je celistvými, jednotnými. Hrdinství je všezahrnující, nerozlišuje pohlaví, náboženské vyznání, etnicitu. Jednoduché pravidlo pro rozlišení mezi hrdiny a padouchy je následující: Hrdinové mají tendenci sjednocovat, zatímco padouši rozdělují a rozvrací.
Ničemové si v průběhu dějin dali za cíl rozdělit lidské bytosti, přičemž takové rozdělení způsobuje utrpení a smrt. Vůdci, jejichž cílem je genocida, podporují blaho jedné skupiny na úkor druhé. Dělit svět na „my“ a „oni“ není vždy nežádoucí, pokud však členové druhé skupiny intenzivně trpí, je to „ničemnost“.
Hrdinové přijímají „neduální“ pohled na svět. Vidí lidstvo jako jednotu v různosti, oceňují a prosazují blaho všech bez ohledu na národnost, rasu, pohlaví, věk nebo sexualitu.
Sjednocující princip hrdinství funguje na úrovni skupin i jednotlivců. Na skupinové úrovni hrdinové sjednocují lidi například v rámci tématu občanských práv. Mnozí zasvětili svou celoživotní práci sbližování lidí různých barev pleti, pohlaví, etnických skupin a geografických oblastí. Sjednocení na individuální úrovni nastane, když hrdina zachrání člověka před ohrožením a újmou. Pokud hrdina někoho zachrání z hořící budovy, umožní mu, aby se znovu sjednotil se svou rodinou. Ať už je cíl velký (ukončení apartheidu), nebo malý (záchrana člověka před utonutím nebo kočky ze stromu), hrdina usiluje o dosažení blaha, jednoty a celistvosti, ať už v rámci společnosti, rodiny nebo jednotlivec.

Objevení hrdiny v sobě
Náš neklidný svět hrdiny zoufale potřebuje. Avšak odvážnými a odolnými lidmi, kteří jsou v harmonii se sebou a dokážou efektivně pomáhat ostatním, se nestaneme z ničeho nic – musíme si projít těžkými časy, začít sami u sebe. Jak na to? Francouzský filozof Georges Bataille řekl, že slova jsou jen pohyblivý písek. Záchranným lanem pro nás může být jedině zkušenost. Když se lana chytíme a tíživou situaci zvládneme, nalezneme v sobě sílu žít vlastní život naplno a také chuť pomáhat jiným lidem v nouzi. Proto abychom mohli pomáhat druhým lidem je potřeba se sjednotit uvnitř sebe. Objevit vnitřní pramen hrdinství, hrdinství v sobě samých. Než se vrhneme do pomáhání druhým, začněme u sebe. I přes pochopitelné obavy nám prospěje otočení přes rameno a nahlédnutí svého stínu. Vnitřní cestou krok za krokem vyjdeme z vlastního stínu, který nás plíživě doprovází. Uspěchaná doba nás ponouká k vykouknutí ven. Někdy tak příliš chvátáme, rozpínáme se do prostoru.

Neseďme tedy doma a nečekejme na smysl a účel, který se prostě „stane“. Dělejme věci, choďme ven a riskujme, že se budeme cítit nepohodlně. Hrdinství si nemůžeme naplánovat, ale můžeme se na něj připravit. Trénovat hrdinství se dá každý den – hrdina koná. Když nebudeme připraveni konat, neuděláme nic, ani když bude k hrdinství velká příležitost.
Dělejme tedy vše, co je v našich silách, abychom na hrdinství připravili, ať už k němu dojde nebo ne.

Psáno pro Psychologii dnes