(Projev ze Sněmu hnutí ANO ze dne 17.2.2019)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,
 

když jsem před více než rokem nastupoval do vlády, věděl jsem, že mě čeká těžký úkol: řídit resort, který má na starosti 320 miliard korun, 220 tisíc zdravotnických profesionálů a zdraví 10 miliónů občanů. Byla to velká výzva, já jsem ale neváhal. Byl jsem přesvědčen o tom, že tenhle úřad je nutné rozhýbat a otevřít lidem. Ve společnosti převládal dojem, že zdravotnictví funguje jako „černá díra na peníze“ a peníze nejdou za pacienty ve formě kvalitní zdravotní péče, investic do modernizace nemocnic nebo platů pro zdravotníky. Byli jsme svědky stamilionových kauz a lidé začali v řízení českého zdravotnictví ztrácet důvěru. Nepomohla ani velká fluktuace ministrů či překotné, nekoncepční změny jako zavádění či rušení zdravotnických poplatků. 


Zdravotnictví nutně potřebovalo změnu. Potřebovalo, aby se na jeho fungování někdo podíval „jinak“ - kriticky a především systémově.

Dnes je to již 14 měsíců, co se na zdravotnictví díváme „jinak“. 


Tento „jiný“ pohled ztělesňuje letošní úhradová vyhláška, která je vůbec poprvé výsledkem dohody celého zdravotnictví. Už žádný lobbing u ministra a direktivní nařizování úhrad z naší strany. Naopak, konsensus, spravedlivé úhrady a důraz na kvalitu péče. 

Otevřeli jsme dveře úřadu pacientům, kteří jsou našimi partnery při přípravě legislativních i nelegislativních změn, dále lékařům, lékárníkům, odborným společnostem a samozřejmě občanům. Zpřístupnili jsme seznam poradců a všech poradních orgánů na ministerstvu, včetně zápisů z jednání. Připravujeme první veřejně dostupný rozklikávací rozpočet resortu. A radikálně jsme změnili doposud neprůhledné rozhodování o drahé přístrojové technice. Rozhodnutí, včetně odůvodnění o nákupu přístrojů, jsou nyní veřejná, a poprvé z přehledných map lidé také ví, kde se nachází. 


Možná, že Vám transparentnost může znít jako fráze. Pro české zdravotnictví je však zásadní. 


Své o tom ví ministerstvem přímo řízené nemocnice. Nejedna ministerská kontrola skončila trestním oznámením či zásahem policie. Udělali jsme proto řadu kroků ke zprůhlednění jejich hospodaření. Dali jsme jasná pravidla problematicky vnímaným zpětným bonusům, které ročně dosahují několika miliard korun. Od nového roku sledujeme jednotkové ceny, za které nemocnice nakupují léky. Odmítli jsme také tolerovat netransparentní zadávání veřejných zakázek. U patnácti nemocnic jsme rozjeli pilotní projekt sdružených nákupů a už vidíme první úspory v řádu desítek milionů. Nově musí ředitelé nemocnic projít bezpečnostní prověrkou, což vnímám i jako další protikorupční opatření. 


Začali jsme zkrátka aktivně řešit dlouho odkládané problémy. 


Hlavním z nich je jednoznačně nedostatek lékařů a sester. Dovolím si říct, že jsme vůbec první vláda, která se tomuto problému začala skutečně věnovat. Bohužel doplácíme na laxnost předchůdců a řešení přichází za pět minut dvanáct. 


V současné době chybí asi 3 000 sester. Na ministerstvu proto vznikla skupina pro personální stabilizaci, která mimo jiné analyzuje motivační prvky - například výsluhy či příspěvek na bydlení pro sestry, které by ty stávající ve zdravotnictví udržely a nové přilákaly. 

Klademe důraz i na kontinuální růst platů. Nejkritičtější situace je u sester ve směnném provozu, proto jsme jim navýšili příplatek až o 5 000 měsíčně. Tarifní platy se navíc zvýšily o 7 %. Všechny sestry tak letos dostanou v průměru o 2 000 korun měsíčně více. Sestry ve směnách si celkově polepší až o 22 %. A v dalších letech jistě platy porostou znovu! 


Uvědomujeme si však, že jen peníze situaci nevyřeší. 


Musíme zvýšit atraktivitu povolání sestry. Jednáme proto o navýšení jejich kompetencí. Začít musíme již u mladých lidí, kteří si vybírají střední školu. Mediální kampaní jim chceme připomenout pozitiva tohoto povolání a motivovat je ke studiu. S kolegy ze školství jednáme o finančních odměnách za odbornou praxi či o prospěchových stipendiích. 


V této souvislosti si dovolím jednu poznámku. Stále slýcháme, že situace ve zdravotnictví je katastrofální, že práce sestry je velmi náročná a za málo peněz. Prosím, nepřistupujme na tuto rétoriku, nešiřme negativní reklamu povolání sestry založenou na pouhém pocitu a pojďme společně znovu vrátit této profesi prestiž. 


A co lékaři? Problém je v jejich nerovnoměrném rozmístění po republice a v personální vyprázdněnosti oborů, jako jsou například pediatři, z důvodu jejich stárnutí. 


Společně s resortem školství jsme prosadili jedenáctiletý akční plán zahrnující 15% navýšení kapacit lékařských fakult a zvýšení platů učitelů. V letech 2019 až 2029 tak fakulty dostanou téměř 7 miliard. Kromě toho pracujeme na reformě primární péče, která významně posílí roli praktiků, což jednoznačně tento obor zatraktivní. 


Je nepochybné, že dochází k odlivu mladých lékařů do větších měst. Nasměrovat je po studiích zpět do regionů pomáhá naše nová vyhláška o postgraduálním vzdělávání, která umožňuje, aby se lékaři mohli co nejvíce vzdělávat i v okresních nemocnicích. S cílem finančně podpořit praktické a zubní lékaře v místech, kde není dostatečná dostupnost zdravotní péče, vypisujeme i dva dotační programy. Loni jsme takto rozdělili 15,5 milionu.

 
Zájem absolventů o obory, které čelí nebo budou čelit kritickému úbytku lékařů, chceme podpořit novou koncepcí rezidenčních míst neboli dotací pro mladé lékaře. Lékař, který bude pracovat na rezidenčním místě, by mohl mít až dvojnásobný nástupní plat, ale zavázal by se po určitý čas po atestaci v daném regionu pracovat. Aby nedošlo k mýlce, jako minulý týden v médiích, zdůrazňuji, že se jedná o zcela dobrovolný program. 


Chceme zdravotníkům práci maximálně zjednodušovat, proto klademe velký důraz na snížení administrativy. 


Výrazně jsme zjednodušili vedení zdravotnické dokumentace. To byl však pouze začátek. V současnosti provádíme další administrativní audit a připravujeme zákon o elektronizaci zdravotnictví, který přinese benefity pacientům i lékařům. Od roku 2020 bychom se tak měli v elektronizaci zdravotnictví zařadit mezi vyspělé státy západní Evropy. 


První vlaštovkou je eRecept, který úspěšně funguje stejně dlouho, jako jsem ve funkci ministra. Za pouhý rok jsme k němu dokázali připravit a poslat do legislativního procesu sdílený lékový záznam pacienta. Ten významně zvýší bezpečnost pacienta, protože lékař uvidí všechny léky, které pacient užívá a nebude tak docházet k tomu, že by mu předepsal navzájem nevyhovují léky, či duplicity poškozující zdraví. 


Ano, pacienti jsou pro nás středobodem zdravotnictví. Co dalšího jsme pro ně udělali? 


V minulém roce se povedlo přijmout novelu, díky které budou mít pacienti přístup k řadě dosud nehrazených zdravotnických pomůcek, jako jsou berle, sluchadla či vozíky. 


Konečně jsme zahájili reformu psychiatrické péče. Každý pátý Čech trpí duševní chorobou a naším cílem je zlepšit péči o tyto pacienty. I proto jsme otevřeli první centra duševního zdraví, která umožní duševně nemocným žít normální život mimo léčebny. 


Aktivně také řešíme nedostupnost léků. Nepamatuji si, že by se tomu moji předchůdci vůbec věnovali. Nový emergentní objednávkový systém zajistí, že pacient svůj lék, který není dostupný standardní distribuční cestou, dostane do 2 dnů v jakékoliv lékárně. Toto opatření omezí i reexporty léků. Není možné vyvážet léky do zahraničí na úkor českých pacientů. 


Další kapitolou jsou drahé a inovativní léky. Všichni známe medializované případy pacientů, kterým pojišťovna odmítla hradit léčbu. Proto pracujeme na zásadní revizi takzvaného paragrafu 16. Cílem je dostat život zachraňující léky k pacientům co nejdříve. 


Vnímáme i volání po ekonomické dostupnosti léčebného konopí. Potřebují ho pacienti, kteří trpí bolestmi a běžné léky jim už nezabírají. Navrhli jsme proto 90% úhradu z veřejného zdravotního pojištění a doplatek tak bude pouze pár stovek měsíčně. 


Za pouhý rok máme za sebou hodně odvedené práce. Abych představil všechny kroky, které jsme podnikli ve prospěch zdravotnictví a pacientů, potřeboval bych na to mnohem více času. Je jasné, že k řešení problémů ve zdravotnictví nestačí lusknout prsty. Ale už jen to, že jsme se do zásadních změn pustili, vnímám po letech stagnace jako skutečný úspěch. 


Závěr svého projevu chci věnovat  jedné výzvě do budoucna. 


Přes řadu úspěchů bohužel ještě nedokážeme měřit kvalitu zdravotní péče. Stále řešíme péči v nemocnicích nebo kolik kde chybí lékařů. Ale musíme se také podívat na kvalitativní parametry, které bychom měli začít měřit, srovnávat a do jisté míry i zpřístupnit pacientům. Pacienti se chtějí dostat včas ke správné léčbě v odpovídající kvalitě. Lepší organizace a kvalita péče, na to se chci v následujících letech zaměřit. 


Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost!

Adam Vojtěch