Tikající eurobomba: Budiž euro (1991 - 1997)

21. 10. 2011 | 11:16
Přečteno 4431 krát
Řecká krize ukázala, proč je euro nejnebezpečnější měnou na světě. Základy, na nichž euro stojí, jsou dluhy a účetní triky a romantické politické vize, které nahradily solidní ekonomické principy. Následující dějiny společné měny vyprávějí o tom, jak se z dobré myšlenky stala tragédie epických proporcí.

Řekové věděli dávno předtím, než Horst Reichenbach vystoupil v Aténách z letadla, kdo se k nim chystá na návštěvu. Řecká média jej počastovala několika nelichotivými přezdívkami, například „Třetí Reichenbach“ nebo „Horst Wessel“, což je narážka na nacistického aktivistu, z něhož NSDAP udělala posmrtně mučedníka a hrdinu. A ostatních 30 členů jeho týmu se dočkalo přirovnání k nacistickým zemským pohlavárům.

Taxikáři na letišti stávkovali a před budovou parlamentu stál mnohasethlavý dav a skandoval hesla. Jeden demonstrant měl na tričku nápis: „Nepotřebuju sex. Stát se mnou vy...ává každý den.“ Stačilo pár hodin a Horst Reichenbach si uvědomil, že přistál v oblasti postižené živelní pohromou.

Reichenbach je šéfem pracovní skupiny Evropské komise, která byla vyslána do Atén, aby zde poskytla „technickou asistenci“ (slovy bruselských úředníků) při zavádění nutných reforem. Pro řecká média je pracovní skupina předvojem invazních sil, jednotkou eurokratů, která přijela přestavět jejich krásnou zemi na německou kolonii.

Reichenbach vysvětluje své úkoly následovně: restrukturalizovat daňový systém, zeštíhlit státní správu, urychlit privatizaci, posílit právní jistotu, zajistit volný vstup do dosud uzavřených profesí, restrukturalizovat energetiku a zdravotnictví a odstranit investiční překážky. To vše podle něj obnáší „uvažovat v horizontu nikoli měsíců, nýbrž let“. Předtím působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj a na konci prosince se chystal do důchodu. Pak mu ale zavolal předseda Evropské komise José Manuel Barroso a vyslal jej na misi do ztraceného ráje.

Reichenbach je nyní prostředníkem mezi dvěma Evropami, Severem a Jihem. Euro mělo Evropu spojit a vyrovnat vzájemné rozdíly, ale hned první eurokrize staví proti sobě Sever a Jih, ekonomiku deutschmarkovou a lirovou. A jako by to nestačilo, Evropa je dnes ke všemu dvourychlostní – jedna část se řítí po dálnici finančních trhů a bank, zatímco druhá se kodrcá po okreskách úřadů a parlamentů. A v neposlední řadě je tady Evropa dvou pravd. Jedna sídlí v Bruselu, Berlíně a Paříži, v mocenských centrech, a druhá přebývá v obývacích pokojích a v ulicích evropských měst.

Jakkoli Reichenbach a jeho 30 budovatelů zaslouží obdiv za to, že se snaží vnést do Athén nějaký řád, smutnou pravdou je, že žádná reorganizace jen tak neodmaže 350 miliard eur státního dluhu. Jak se s tímto břemenem vyrovnat bez destrukce celého evropského projektu, tak zní klíčová otázka posledních několika týdnů. Po 20 letech neschopného politického vedení, bezpáteřných reforem a odkládaných opatření to nebyli občané, nýbrž trhy, kdo sjednocenou Evropu konečně přinutil k vážné diskuzi o euru. Jakou má tahle měna budoucnost? Existuje riziko, že Řecko je pouze prvním dílkem domina v dlouhé řadě, která končí Německem? Je eurozóna špatně navržený projekt?

Tým reportérů časopisu Spiegel, z jejichž pera pochází tato reportáž, se vydal hledat odpovědi do Bruselu, Lucemburku, Atén a Berlína. Výsledkem je zrekonstruovaný příběh o vzestupu a pádu měny, která může přežít jen tehdy, pokud se během několika málo příštích měsíců podaří napravit chyby, které se staly v uplynulých dvaceti letech.

Jednání první: Smělé plány

Jak to, že chyby, které později ohrozí samotnou existenci eura, se staly již v počáteční fázi. Jak Řecko a další země podvodně proklouzly do měnové unie. Proč je společná měna sázkou za bilion eur, kterou politici uzavřeli proti trhům... a kterou nakonec nemohou vyhrát.

Smělý, vizionářský projekt společné měny pro odlišné země a národy nemůžeme plně pochopit, aniž si nejprve připomeneme, že na konci 80. let se zhroutila Berlínská zeď, svět měl pocit, že 2. světová válka se odehrála relativně nedávno, a Evropa stále debatovala o tom, zda by Německo mohlo někdy v budoucnu znovu představovat hrozbu.

Jacques Delors byl tehdy již desátý rok předsedou Evropské komise a zároveň jedním z hlavních autorů Maastrichtské smlouvy, která definovala základní rysy eura. Dnes musí dennodenně poslouchat výčitky, jak iluzorní jeho vize společné měny byla. On však tvrdí, že kdyby bylo stoprocentně po jeho, byla by dnes Evropa mnohem lépe připravená, měla by jednotnou ústavu a byla by centrálně řízena Evropskou komisí, které by neustále neházela klacky pod nohy Evropská rada, tedy sbor šéfů evropských vlád.

Delors vždy mířil výš než politická elita, s níž tenkrát vyjednával. Ta sice sestávala ze zapálených Evropanů, jakým byl například francouzský prezident Francois Mitterand, německý kancléř Helmut Kohl, holandský premiér Ruud Lubbers nebo portugalský premiér Aníbal Cavaco Silva. Jenže ani ti neměli odvahu k tomu, aby integrovali své země natolik, aby se dalo mluvit o skutečné evropské koordinaci.

Evropa bez kolébky demokracie neprošla

Maastrichtská smlouva, která se roku 1992 stala zakládacím dokumentem Evropské unie, to vše umožnila. Evropu postavila na „tři pilíře“, z nichž prvním byl pilíř ekonomický, včetně „hospodářské a měnové unie“. Smlouva poskytla nutný právní rámec, který by snadno pojal společnou finanční a koordinovanou fiskální a úrokovou politiku. Politická vůle naplnit maastrichtský rámec společným evropským obsahem však chyběla.

„Spojené státy evropské“ zůstaly pouhým sloganem. Zavedení eura však mělo být prvním krokem k této vizi, a to krokem nevratným. Tento evropský Velký třesk měla následovat postupná evoluce, během níž už by se všechny detaily nějak vyřešily.

Co je však možná ze všeho nejdůležitější, společná měna byla také politickým symbolem. Delors sám přiznává, že Řecko vždy vnímal jako zemi poněkud vzdálenou, odlišnou a cizí. Dodává, že vstup Řecka do eurozóny byl příliš unáhlený. Jenže v 90. letech politici veřejně deklarovali, že Evropa bez Atén, „kolébky demokracie“, by byla jednoduše nepředstavitelná. A i Portugalsko si po „karafiátové revoluci“ členství v klubu přeci zasloužilo. A zády jsme se nemohli obrátit ani k Irům, tak dlouho sužovaným britskou nadvládou. A kdo by chtěl ukázat dveře Itálii jen kvůli tamější vysoké ceně práce a úporné inflaci?

A tak když se z eurozóny stala realita, sloni jako Německo a Francie se dali dohromady s myšmi jako Portugalsko, Irsko nebo Lucembursko. Stabilní, bohaté země Severu začaly platit stejnou měnou jako vachrlaté, polorozvinuté ekonomiky Jihu; vyspělé průmyslové národy spojily síly s de facto rozvojovými zeměmi. Uměření protestanti vstoupili do svazku manželského s živelnými katolíky.

Přísliby eura zvěčnila Maastrichtská smlouva. Měla to být měna, která posílí roli Evropy v globalizovaném světě, přivine evropské ekonomiky těsněji k sobě, přinutí jednotlivé země omezit dluhy a deficity, zaručí, že žádná země nebude zodpovědná za cizí dluhy, a stane se symbolem politické jednoty.

A detaily? Inu, ty se měly nějak vystříbřit.

Řekové popadají příležitost za pačesy

V Řecku euro rozdmýchalo naděje v lepší budoucnost. V říjnu 1993 byl premiérem opětovně zvolen socialista Andreas Papandreu. Tehdejší ministr financí Janos Papantoniu dnes vzpomíná, že Papandreova nová vláda došla rychle k závěru, že vstup Řecka do měnové unie jediným možným řešením finančních problémů země.

Už tenkrát vězelo Řecko v dluzích až po uši a závazky státu dalece přesahovaly jeho ekonomickou sílu. Státní dluh dosahoval 114 procent HDP a Atény zápasily s více než 14procentní inflací. Ekonomika se smršťovala.

Všichni ekonomové tenkrát museli jasně vidět, že Řecko není konkurenceschopné a že bez vnějšího zásahu není schopno žádných zásadních změn k lepšímu. Euro mělo Řeky k reformám jednoduše přinutit a také jim usnadnit přístup k úvěrům. Vstup do eurozóny se stal Papantoniovým životním úkolem.

Nevynechal jedinou příležitost, aby za něj nezalobboval. Když se v dubnu 1997 sešli v Bruselu ministři financí EU, aby prodiskutovali vzhled nových bankovek a mincí, Papantoniu navrhl, aby mince nesly nápisy v latince i alfabetě. Tehdejší německý ministr financí Theo Waigel ho odbyl zkrátka. Řecko není v pozici, aby mohlo něco žádat, prohlásil. A pak se otočil na Papantonia a dodal: „Vy k tomuhle projektu nepatříte a nikdy patřit nebudete.“

Když se oba ministři sešli později v soukromí, Papantoniu se s Waigelem vsadil, že Řecko se eura dočká. Trvalo jen pár let, než Papantoniu svou sázku vyhrál.

Papantoniu tvrdí, že Waigelovi, který nedávno pro německý deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že vstup Řecka do eurozóny byl „smrtelným hříchem“, Řecko časem přirostlo k srdci. „To on nás přivedl k euru. V žádném případě není pravda, že našemu vstupu do eurozóny bránil,“ dušuje se.

Bývalý řecký ministr financí odmítá nařčení, že jeho země do eurozóny proklouzla úskokem. „Nedělali jsme nic, co by nedělali všichni ostatní,“ tvrdí tehdejší řecký ministr financí.

***


Stručné dějiny eura původně vyšly v německém týdeníku Spiegel.

Přeloženo pro Finmag.

Pokračování příště.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

SansLogique napsal(a):

Já vám nevím, pane Drobku, ale takový práce s překladem nesmyslnýho blábolu o pitomostech.
Požírači česneku z posledních sil zachraňujou ty svoje bezcenný zelený papírky a Řecko bylo prostě nejsnadnější cíl, kdyby ho nebylo, vybrali by si nějakou jinou zemi.
Podstata Eura je stejně špatná, jako kterýkoliv jiný měny, podložený suchým z nosu, která množí sama sebe dělením.
21. 10. 2011 | 11:51

resl napsal(a):

Euro je stejně "bezpečné" jako každá měna. Zeptejte se českých vývozců, zda chtějí euro. Stejně tato měna bude v ČR a nemyslete, že Klaus to neví. Sjednocená Evropa a měna bude to nejlepší, jen nesmí jednotlivý chytrolíni se snažit potopit vše, čeho Evropa dokázala. Jsme v EU, NATO a děláme mrtvé brouky, my nic, to oni. Je tu plno novinářů, "ekonomů vystudovaných" za bolševika, "vystudovaných" v Rusku, komunistů, ti všichni spojené Evropě nepřejí. Chvíli to ještě trvat bude, ale každý začátek je těžký. Přeji všem škarohlídům, komunisticým ekonomům a národním vlastencům, aby se jejich zlé předpovědi nevyplnily. Evropa je bohatá a bude-li jednotná, nic jí nepoloží. Ani nepřející Václav Klaus, kterého jako hlavního hulváta už EU dávno vyřadila z okruhu slušných lidí. Ten už jen ve svém věku kope kolem sebe a pokouší se strhnout slabé povahy do své národní jamky. Nedovede se smířit s tím, že zůstane bez vlivu na společnost. To se ale ve stáří stává, moudrý to vezme přirozeně, hlupák má pocit ublíženosti a škodí dokud mu síly stačí. Sám si ovšem život ničí.
21. 10. 2011 | 12:15

Koplkop napsal(a):

resl
Možná bude spojená Evropa, možná bude jednotná měna. Ale rozhodně ne v této podobě. Potopit EU se nesnaží jednotlivý chytrolíni, ale do záhuby vede EU její politika. Systém EU úředníků, zřizování různých EU fondů a rozdělování dotací. To vše pokřivuje normální tržní chování, způsobuje nárůst byrokracie, korupčního prostředí a různých podvodů. Právě ti chytrolíni vydělávají na tomto systému a ti se rozhodně nebudou snažit EU potopit. Jim tento stav nejvíce vyhovuje.
21. 10. 2011 | 12:42

Targus napsal(a):

To Koplkop:

Mé názory s Vašimi málokdy rezonují, bohužel v tomto případě Vám však musím dát za pravdu.
EU čím dál více připomíná RVHP se vším všudy.
Nemyslím si, že to je ta nejlepší cesta, spíše naopak.
21. 10. 2011 | 13:09

resl napsal(a):

Koplkop
Podobu jiné Evropy musí někdo zkusit, navrhnout, ale začít se musí a postupně se to bude určitě lepšit. Jen nechtít úmyslně škodit, ale navrhovat zlepšení. A to od našich alibistů nevidím.
21. 10. 2011 | 13:23

Koplkop napsal(a):

Targus
To je dobře, že se na něčem shodneme ne? Ono by toho možná bylo víc, na čem bysme se shodli. Jenže tato internetová diskuze má jiná pravidla. Daleko víc vyostřená. Já to vidím u sebe.
resl
Možná se špatně díváte. Já např. kladně hodnotím Klausovo vyhraněnost vůči EU v dnešní podobě. Když postavíte barák na špatných základech, tak je někdy lepší jej zbourat a začít znova, než jen stále dokola opravovat a opravovat neopravitelné.
21. 10. 2011 | 13:48

Zbyněk napsal(a):

resl...
není to tak dlouhé jako překlad pana Drobka,ale situaci jste popsal naprosto přesně, takže považuji za zbytečné, také něco přidat. Děkuji.
21. 10. 2011 | 14:28

santawizard napsal(a):

Dluh=hřích:Slováci hlasovali.Buď Evropa pomůže Řecku a nebo Řecko bude muset prodávat svoje ostrovy.Evropa vyhrála.Ostrovy se prodávat nebudou ,ale budou to mzdy pracujících ,které se sníží až o jednu polovinu!! Taková finanční gramotnost státu a občana ,kde mzdy půjdou dolů ,ale ceny půjdou nahoru,znamená že nastane obrovský příliv osobního bankroptu.Řecko není zvyklé na kasty jako indie!I když fůze a štěpení politického kapitálu bude v Evropě pokračovat nastanou klasické problémy ,kde se buržoazie a proletariát znovu dostane do vzájemného konfliktu.V pozadí je to konflikt mezi bezpečnostní a rozpočtovou politikou jakéhokoliv státu, či církve,či domácnosti či firmy.Jestli euro padne tak padne i řecký dluh!!??
21. 10. 2011 | 15:02

bella ciao napsal(a):

Deutsche Bank, když neuspěla s nalákáním národů na federalizační referendum, zkusila to podvodem. Vytvořila měnu pro neexistující státní entitu.
Chytří spekulanti v New Yorku pochopili, kde je do záchodu díra a využili situace. Amen. Ex EU.

Když se zjevně nikdo nechystá sepsat eulogii na plukovníka Mojmíra Kadavého, velkého přítele Československa, ještě většího obdivovatele ženské krásy a muže tisíce tváří (a dvou tisíců slunečních brýlí), musím to udělat sám.

Jak zde referuje jeden maršál Sovětského svazu, byl plukovník zajat, zrádně zastřelen a jeho tělo vláčeno ulicemi. Chvilkové zapnutí radiobudíku mi k tomu dodalo dutý komentář, pronesený loutkou černé magie, vydávající se za amerického prezidenta. Všechno je fajn, svoboda a demogracie zvítězily, pravil hlas.

Když 28. dubna 1945 partyzáni zastřelili ranami do zad duceho a Clarettu Peacciovou, pověsili je napřesden, instruováni agenty OSS, za nohy na markýzu benzínové pumpy (amerického koncernu, který z neustálých připomínek této události měl pěknou reklamu) na milánském piazzale Loreto. Spolu s nimi tam viselo asi 15 dalších lidí, údajně fašistů.

Milánský lid měl tento tyjátr vnímat jako akt spravedlnosti za popravu 15 rukojmích ze srpna 1944, jejichž těla byla na tom samém náměstí vystavena spolu s potupnou cedulí.
Italský plukovník, který dal gardám RSI příkaz rukojmí postřílet, byl sám během dubna 1945 likvidován.
Trochu proto zapadl historický fakt, že mu tuto popravu nařídil SS-Hauptsturmführer Theo Saevecke, který také osobně vybral oběti poprav.

Saevecke až do posledních dnů války pilně popravoval partyzány a deportoval židy. Po válce navázal plodnou spolupráci s OSS a později CIA. Když CIA na začátku padesátých let vyhodnotila jeho pozici kvůli velkému počtu válečných zločinů jako riskantní, byl uklizen do Bundeskriminlamtu, kde mimo jiné vedl slavnou operaci proti časopisu Der Spiegel. V BKA (kde také fungoval jako informátor Američanů) se dožil důchodu. Když byly v itálii v devadesátých letech nalezeny dokumenty, dokládající jeho činnost, odmítla jej Spolková republika vydat. V roce 1999 byl Saevecke v Itálii odsouzen k doživotí (neb trest smrti byl v EU mezitím bývalými nácky zrušen), v roce 2000 pak v Hamburku klidně umírá v požehnaném věku 89 let.

Tuto trochu zdlouhavou a nudnou historii uvádím pouze pro poučení, že skutečný svět je jiný, než se jeví čtenářům Mladé fronty.
Až bude černoušek, instalovaný spojenými silami pána zástupů a satana (jako součást jejich sázky) do bledého domu sám vlečen po Pennsylvania avenue zástupem Limbaughů, Brentů Bozellů, Johnů Hanlonů a Michelle Malkinových vedených Martinem Sheenem, měl by se svým dutým hlasem modlit, aby rozdovádění náckové nechali jeho rodinu na pokoji.

Demogracie nakonec vždycky vítězí, jak nejlépe dokládají volby, které byly po anšlusu uspořádány společně v Německu a Rakousku. Goebbels se trochu pozastavoval nad tím, že na volebním lístku je vytištěno i Nein. Ale Vůdce dobře věděl, co dělá. Odpověď spojeného germánského lidu byla na víc než 99% Ja. V Rakousku o šest desetin procenta víc, než v Říši.
Mojmírovi čest.
21. 10. 2011 | 15:50

kormoran napsal(a):

Soudruh Barroso planuje v bunkru nadvladu.

https://www.youtube.com/watch?v=PfWKYBR9epI
21. 10. 2011 | 16:03

Silvie napsal(a):

Richard Sulík: Odvážný Slovák, který se vzepřel diktátu Bruselu

Text: Ivan Hamšík

Haló, tady Brusel. Posíláme nějaké zákony. Rychle je schvalte. Ne, jiná možnost není.

Zjednodušeně řečeno, takhle nějak vypadá procedura, kterou si právě prošlo Slovensko při schvalování fondu na záchranu eura. Šéf parlamentu Richard Sulík, jenž se postavil proti, byl odvolán. Vláda, ve které seděl, kvůli tomu padla.
Pozoruhodné na tom je, že Sulík, šéf strany Svoboda a Solidarita, čelí útokům médií a slovenských elit. Je vykreslován jako národní ostuda a téměř vlastizrádce.
Myslím, že Slováci by na něj naopak měli být pyšní.
Kdo chce, zná následující fakta: Evropa čelí největšímu zadlužení od druhé světové války. Řecko už fakticky zbankrotovalo, Itálii to nevyhnutelně čeká a Španělsko zřejmě taky. A jak myslíte, že v Řecku šetří? Asi takto: jenom letos už stihli vyrobit deficit čtyři sta miliard korun, tedy čtyřikrát větší než Česko. Podobně „hospodaří“ i v ostatních zadlužených zemích.

V dekadentně rozmazlených státech Evro­py nikdo nemá odvahu začít tvrdě šetřit. Problém se řeší politicky, nikoli ekonomicky. Proto další zbytečné a nic neřešící půjčky putují do zadlužených zemí, tentokrát v podobě spasitelsky znějícího fondu na záchranu eura.



Sulík a jeho strana se postavili proti. Celkem logicky se diví, proč by mělo ekonomicky chudší, ale rozumně hospodařící Slovensko automaticky půjčovat rozmařilému Řecku.


Sulík v rozhovoru pro Reflex (strana 24) dokonce připustil, že před hlasováním mu telefonoval německý ministr zahraničí, aby se ujistil, že bude hlasovat „zodpovědně“. Německo totiž řeší obtížné dilema. Jako lídr sjednocení Evropy a její hlavní sponzor nechce dopustit krach eura, ale zároveň nemůže vystát plýtvání a rozmařilost zadlužených zemí.

Chápu, že pro někoho může být důležitá demonstrace jednoty Evropské unie a ochrana eura. Ale demonstrativní, jednohlasné schvalování má pro nás ve střední a východní Evropě neblahé konotace, že. Taky bych se nechtěl dožít toho, že slovo „zodpovědnost“ bude nově znamenat, že se chovám proti zdravému rozumu, v rozporu s vlastním přesvědčením a ve jménu nějaké vyšší myšlenky. To, jak známo, málokdy vede k dobrým koncům.

Slovák Sulík se ke své zemi zachoval zodpovědně právě tím, že se postavil proti dalším zbytečným půjčkám. Já mu k tomu blahopřeju.
21. 10. 2011 | 16:15

český maloměšťák napsal(a):

Trocha faktů : /jak vidno, tak i po Kalouskově magasekeře loni...situace zdaleka Řecko nepřipomíná, že? Milí "Strašení místo řešení"./

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1931520/zadluzeni-eurozony-loni-na-novem-rekordu-cr-s-5-nejmensim-dluhem-k-hdp-v-eu-kompletni-poradi-eurostatu.html

Stále mi nikdo neodpověděl, proč si Albánie je schopna na světových finančních trzích půjčit na úrok, téměř 10 krát menší, než si je schopno půjčit Řecko .
To tam mají tak skvělé hospodářské výsledky ? A tak inteligentní a pracovitou vládu ? A tvrdě pracující , vzdělaný lid ?
:----()

Řecko je zkouška.
Bude hůř. Pokud se nezačne regulovat tak, až se začne od kaftanů prášit....

Např. :

http://zpravy.kurzy.cz/288737-vysokofrekvencni-obchodovani-regulatori-si-na-pocitace-brousi-zuby/

:((
Vítej na burze, boy ! Sice nevíme kolik máš peněz, ale předem víme - jak dopadneš.
:((((((((
21. 10. 2011 | 16:30

český maloměšťák napsal(a):

ad Silvie
Slovák Sulík dohlédne tak maximálně ns dvorek sousednímu borovičkáři.
21. 10. 2011 | 16:31

Jáchym napsal(a):

Bella ciao 15:50:

Díky.
Jdu si postříkat xicht horkou vodou.
Nějak mi zamrzl úsměv.
21. 10. 2011 | 16:48

pgjed napsal(a):

Myšlenka eura sama o sobě není ničím špatným. Naopak pro zónu společného trhu je společný měnový ekvivalent nutností, ke kterému se dříve, nebo později v určité podobě dospěje. Nutnost deklarování eura vyvolaly těžkosti amerického dolaru. I RVHP měla svou společnou přepočítací měnovou jednotku, tzv. převoditelný rubl. Ve společné měně, jako takové, opravdu problém není. Problém je v pravidlech pro její užívání. Tzv. Maastrichtská kriteria deklarují deficitní hospodaření jako trvale možnou normalitu. A Zde je jádro problému. Pokud všichni uživatelé jakékoliv měny trvale hospodaří s deficitem, a to ne malým, protože HDP je statistickým údajem násobně převyšujícím svou výší příjmy jakéhokoliv rozpočtu příslušné země, nemůže to skončit jinak, než všeobecnou zničující insolvencí a následným všeobecným krachem. Žádné eurovaly nepomohou. Žádné státní a unijní intervence nic nevyřeší, dokud se nezmění pravidla. Dokud nebude povinností všech zemí eurozóny hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem a splácet své dluhy, nejenom úroky z nich. Deficit by měl být ojedinělou mimořádností, nikoliv pravidlem. Současně s touto změnou pravidel by pak byl pohřben i fetiš zdánlivého trvalého vysokého růstu opřeného jen o utrácení peněz, které nikdo nemá a nikdo nevydělal. Růst by se stal menším, zato stabilnějším a reálným, protože by byl opřen o hodnotu financí, které by byly ušetřeny z příjmů předchozího období. (jak o tom píše třeba pan Sedláček).

Aby to bylo vůbec možné, musí se nejprve evropští politici probudit do reality a vrátit k ověřeným konzervativním hodnotám. Především u madam Merkelové a ostatních představitelů EPP by to bylo na výsost žádoucí! Ale na to zřejmě není ten nebetyčný průšvih EU ještě dost nebetyčný.
21. 10. 2011 | 16:49

Silvie napsal(a):

Šlapko,

Sulík dohlédne i za roh, na rozdíl od těch vlastizrádců, kteří dostanou Slovensko za pár měsíců na kolena. To, že Slováci, aby mohli futrovat do německých a francouzských bank, nemůžou provést reformy a je výrazně ohrožena celá jejich, dosud slušně fungující ,ekonomika, vám asi ušlo.
Když už tak nesnášíte ty banky a kapitalismus, tak byste spíš měl držet se Sulíkem, ne? Jak jsem si dnes přečetla, euro bude do dvou až tří let devalvovat(prof.Tuček), lézt do eurozóny v současné době může jenom totální magor.
Nejvíc se mi líbí moralitky typu - "s unií v časech dobrých i zlých" a podobné komické vložky. Je úsměvné, kolik lidí ještě přikládá mezinárodní politice (resp.politice vůbec) nějaký smysl pro etiku a morálku. I blbec přece vidí, že jde jen o národní zájmy a hájí si je především Sarkozy s Merkelovou.
Bakalův Respekt je jak Rudé právo - tam se jiný názor vůbec nepřipouští. Je vidět, kdo ty redaktory platí - tristní pohled.
Ale žijte si klidně dál v iluzi, jak ti soudruzi unii skvěle řídí.
21. 10. 2011 | 17:09

zdarv napsal(a):

SansLogique: ve Vašich výrocích skutečně žádná logika není!
21. 10. 2011 | 18:32

Kanalnik napsal(a):

Nejnebezpecnejsi mena neni Euro, ale Dolar. Tam to vsechno zacalo a diky tomu se propadla Evropa do problemu nynejsich. A to jak z pohledu poslednich 30ti tak z pohledu poslednich 3 let.

Nebyt celosvetove "rezervni" meny, ktera sama sebe neustale znehodnocuje a tuneluje globalni ekonomiku, svet by vypadal asi jinak.
21. 10. 2011 | 18:32

Július napsal(a):

Tomáš Ježek - taková ekonomická kapacita a všichni jej obcházejí; doporučuji studovat knihu Petr Husák (není příbuzný Gustáva) "Budování kapitalismu v Čechách". Mohl by snad poradit.
21. 10. 2011 | 18:46

santawizard napsal(a):

Levice a odbory proti pravicové vládě,zda-li by se Řecko mělo privatizovat a nebo znárodňovat?Nebo jako osobní majetek proti soukromnému a veřejnému majetku?
21. 10. 2011 | 21:03

santawizard napsal(a):

Krize je z nedostatku peněz a ne z přebytku peněz. Z nedostatku cukru a ne z přebytku.Nedostatek je však uměle udržován .Je spousta ve skladišti ,ale málo v oběhu.Čaj a káva se prodává hořká za cenu slazené.!?
21. 10. 2011 | 22:25

pv napsal(a):

pgjed

Máte plnou pravdu, že dluhová ekonomika je cesto do pekel. Jak ale donutit PIIGS či GIPSI, aby hospodařili odpovědně? Neměla nejprve vzniknout evropská vláda, schopná vynutit si dodržování pravidel, a teprve až poté euro?
21. 10. 2011 | 22:40

JC napsal(a):

pv,
Olé, už je to tady. Jednoduché řešení zvané evropská vláda.
Tak si jako příklad vezmeme vnitrostátní politiku.

Jak zabráníte tomu, aby demokraticky zvolený starosta a zastupitelstvo v Horní Dolní nezadlužilo obec a k bankrotu ?
Pokutami z ústřední vlády ? Hmm tak jo oni si půjčí dvakrát tolik aby ty flastry mohly zatáhnout.
Zákonem o dobrém hospodaření s trestní odpovědností ? Mno OK ale i zákony se dají porušovat, takže také nic.
A tak co jiného vás napadne v rámci EU ? Vojenská intervence ?
Nezapomínejte, že mastrichtská kriteria porušovali nejen Řekové, ale také Němci a Frantíci.
21. 10. 2011 | 23:20

Mard napsal(a):

český maloměšťák napsal:Trocha faktů : /jak vidno, tak i po Kalouskově magasekeře loni...situace zdaleka Řecko nepřipomíná, že? Milí "Strašení místo řešení"./

Chodil jste aspoň do základní školy? Pokud ano, tak jistě s menším úsilím zjistíte že roční nárůst dluhu Řecka o cca 500 mld. Kč (přepočteno z Eur) je o trochu víc, než nějaké Kalouskovy megasekery, jak píšete.
23. 10. 2011 | 15:47

Mard napsal(a):

pgjed napsal: Myšlenka eura sama o sobě není ničím špatným.

Bohužel se mýlíte. Ekonomicky je to špatný nápad a následně tedy je to i politicky špatný nápad. Usnadnění vzájemné výměny zboží je možné víceměnným tokem peněz, kdy je možné snadno a bez poplatků převádět jednu měnu do jiné. Naopak, jak zafixujete kurzy měn (a zavedení Eura je de facto fixace) tak se budou projevovat odstředivé tendence dané makroekonomickou nerovnováhou. A k tomu přesně došlo. To prostě nemohlo dopadnout jinak a proto mnoho ekonomů od počátku zavedení Eura tuto myšlenku kritizovalo (u nás např. Klaus).
23. 10. 2011 | 15:52

Mard napsal(a):

santawizard napsal: Krize je z nedostatku peněz a ne z přebytku peněz.

Myslím že se mýlíte. Zavedení Eura umožnilo Italům a Španělům získávat levně peníze za nízký úrok - peníze se najednou staly levné a dostupné. Proto začaly raketově růst ceny nemovitostí a to vyústilo v cenovou bublinu na trhu nemovistotí, která ve Španělsku bohužel bouchla.
23. 10. 2011 | 15:56

modrý edvard napsal(a):

pgjed: myslím, že se mýlíte. Maastrichtská kritéria neberou deficitní hospodaření jako standard, ale jako možný případ. Pokud to chápu správně, tak ta 3% by se měla nechat odečíšt z růstu HDP. (že to bylo zneužito Francií a Německem, to je jiná historka).
Za posledních x let pamatuju, že euro prochází križí tak cca každý druhý rok. Pokládám ho za ekonomicky správné, a doufám, že přežije (ne-li, pak kvůli nedostatku politické vůle. Řecko je ekonomický trpaslík a jeho dluh je dluh trpaslíkův.)(předem: ČR je taky ekonomický trpaslík.)
24. 10. 2011 | 14:22

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy