Evropa před kolapsem: Stávka investorů

09. 12. 2011 | 13:06
Přečteno 4354 krát
Evropa stojí na kraji srázu a dívá se dolů do propasti, stálo v předešlém díle seriálu. Přední evropští státníci jsou zoufale nejednotní a přibírají na váze, protože kvůli takzvanému řešení dluhové krize se svolává jeden summit a jeden pracovní oběd za druhým. Jenže peníze mezitím docházejí: příští rok bude potřeba zaplatit staré dluhopisy – jenže nové nikdo nechce...

- První díl seriálu o Evropě před kolapsem - Kontinent na pokraji propasti

***


Čím zoufaleji se vlády zemí eurozóny snažily zefektivnit EFSF, tím rychleji padaly ceny jejich dluhopisů. „Výraz ‚stávka investorů‘ zdaleka nevystihuje to, co se dnes v Evropě děje,“ říká Joachim Fels, šéfekonom americké investiční banky Morgan Stanley. „Nazval bych to úprkem před státními dluhopisy.“

V listopadu vystřelily úroky italských, španělských a dokonce i francouzských dluhopisů vzhůru, v nepřímé úměře k cenám těchto bondů. To byla známka rostoucího rizika bankrotu, které dnes investoři vnímají téměř u všech členských zemí eurozóny. Itálie musela nedávno nabídnout ke svým desetiletým bondům víc než sedmiprocentní úrok.

Otázka, jak dlouho mohou ještě vysoce zadlužené země na periferii eurozóny vydržet, je stále naléhavější. Minulý týden nabyly splatnosti italské dluhopisy ve výši téměř devět miliard eur, ovšem ke konci roku to bude víc než 30 miliard eur.

Když už státy nedokážou udat investorům svůj dlouhodobý dluh, začnou lepit rozpočtové díry krátkodobými půjčkami. U těch však kupující požadují vyšší a vyšší úrokové míry. V pátek musela Itálie nabídnout za šestiměsíční bondy téměř 6,5procentní úrok. Tato provizorní strategie však může fungovat nejpozději do prvního čtvrtletí 2012, kdy dospěje ke splatnosti víc než 112 miliard eur italského státního dluhu.

Všeobecný ústup

To protože konec stávky investorů je v nedohlednu. V první fázi dluhové krize politici od Bruselu po Berlín stále chovali podezření, že Řecko tlačí na pokraj bankrotu „spekulanti“ spolu s ratingovými agenturami.

Dnes je však zřejmé, že na všeobecný ústup z krizí postižených zemí už troubí téměř všechny kategorie investorů. „Už nejde jenom o banky. Dnes odprodávají dluhopisy zemí eurozóny i pojišťovny, penzijní fondy, a dokonce i státní suverénní fondy,“ podotýká Joachim Fels. Investory z Evropy vyhánějí obavy ze ztrát a zániku eura, jakož i politici, kteří tyto obavy svými špatnými rozhodnutími vyvolali.

Už první pokus o záchranu Řecka zasadil semínka budoucích problémů. V květnu 2010 vymámil německý ministr financí Wolfgang Schäuble z německých bank slib, ač nezávazný, že nechají úvěrové linky řeckým bankám otevřené a nezačnou odprodávat řecké dluhopisy.

Rok nato se banky cítily zrazené. Po týdnech vyjednávání bankovní sektor se sebezapřením kývl na „dobrovolný“ sestřih řeckého dluhu. Banky nejprve odpustily Řecku 21 procent svého nároku a v říjnu kývly na další, 50procentní odpis.

Vysoká cena

Investoři považují účast soukromých věřitelů na oddlužovacím programu za vážnou chybu. Pokud nedokáže plně splácet své závazky jedna členská země eurozóny, kdo zaručí, že se k ní v budoucnu nepřidají další?

Josef Ackerman, generální ředitel Deutsche Bank, varuje, že spousta investorů z Asie a Spojených států nebude ochotna evropské dluhopisy za těchto podmínek kupovat. „Za porušení zásady, že evropské dluhopisy jsou bezrizikové, budeme v dohledné budoucnosti platit velmi vysokou cenu,“ uvedl Ackerman nedávno ve Frankfurtu.

Řada jeho kolegů z bankovní branže souhlasí. V kuloárech listopadového summitu zemí G20 v Soulu představitelé eurozóny naznačili, že podíl soukromých investorů na nákladech státních bankrotů se bude týkat pouze nového dluhu, nejdříve od roku 2013. V nervózním chaosu roku 2011 si nyní investoři uvědomují, že všechna tato ujištění jsou bezcenná.

Politici se dopustili i dalších vážných chyb. Šestadvacátého října bruselští, pařížští a berlínští záchranáři eura uvalili na své banky vyšší požadavky kapitálové přiměřenosti (devět procent celkových aktiv), aby banky byly lépe připraveny na potenciální krach některých zemí eurozóny. Banky nyní musejí do Vánoc předložit plán, jak nové požadavky hodlají do června 2012 splnit.

Toto opatření, které mělo stabilizovat bankovní systém eurozóny a zmírnit dopady možných státních bankrotů, se však obrátilo proti svým autorům. Tak především tím země eurozóny vyslaly signál, že se reálně obávají svého vlastního bankrotu. V takové situaci by se pokusil odprodat své eurozónové dluhopisy každý racionální investor.

Dluhopisový výprodej

Za druhé se většina bank nesnaží plnit nové požadavky kapitálové přiměřenosti prostřednictvím dodatečného kapitálu. To by totiž vzhledem k extrémně vyhrocené situaci na trzích ani nebylo možné. Místo toho banky raději redukují své rozvahy (a tedy i kapitálovou přiměřenost) odprodejem aktiv, například právě státních dluhopisů.

Podle studie německého státního finančního holdingu Landesbank Baden-Württemberg (LBBW) snížily banky v centrálních zemích eurozóny svá portfolia státních, bankovních a firemních dluhopisů z periferie eurozóny od začátku roku 2010 o 25 procent, na bilion eur. „Redukční trend bude s největší pravděpodobností dále pokračovat,“ uzavírá zpráva LBBW.

A co hůř, atraktivitu státních papírů do budoucna dramaticky snižují i sami bankovní regulátoři. Dosud totiž banky nemusely zajišťovat své investice do evropských státních bondů žádným vlastním kapitálem. To bylo pro státy samozřejmě výhodné, protože to znamenalo, že pro svůj dluh najdou mezi bankami vždy nějaké ochotné kupce. To se však po zavedení nových regulací, které už kapitálovou zajištěnost suverénního dluhu vyžadují, nejspíše změní.

Na urychlený úprk od státních papírů má vliv i kalendář. Banky, investiční fondy a pojišťovny krátce před koncem roku uzavírají své účetní knihy a do žádných nových nákupů se už nepouštějí. Zároveň odprodávají cenné papíry, které jim v daném roce přinesly jen ztrátu – jako například evropské státní dluhopisy. Jen málokterá instituce by totiž chtěla vysvětlovat svým klientům, proč po téměř dvouleté dluhové krizi ještě stále drží suverénní dluh postižených zemí.

Ze všech výše uvedených důvodů jsou nyní vysoce zadlužené země odříznuty od přísunu nových peněz, stejně jako tomu bylo u bank po krachu Lehman Brothers v roce 2008. Kdo je tedy bude v budoucnu financovat?

***


Text vyšel v německém týdeníku Spiegel.

Přeloženo pro Finmag.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jiří napsal(a):

Zajímavý článek. Politici se sice rozčilují nad trhy, spekulanty atd. - ale fakt je, že země se zdravými financemi se finančních trhů obávat nemusí, protože jim prostě nepotřebuje vnucovat své dluhopisy.
09. 12. 2011 | 13:27

Pepa von z Deppa napsal(a):

Ve středověku se říkalo bankéřům, kteří půjčovali na vysoký úvěr, lichváři.Jakmile dosáhla jejich činnost jistých mezí, byl na ně (s tichým souhlasem panovníka) uspořádán hon, tj. byli zabiti, včetně všeho, co bylo s nimi v domě.Majetek zabaven, dům podpálen.A tak se to cyklicky opakovalo.A co dnes?My všichni jsme jejich rukojmí.
09. 12. 2011 | 13:28

Xury napsal(a):

Pro Pepa von z Deppa:
je na to jednoduchý recept - nepůjčovat si.
09. 12. 2011 | 13:37

Gerd napsal(a):

Pokud je dnes výprodej dluhopisů, bylo by rozumné, kdyby státy odkoupily své dluhy za nižší hodnotu. Poměrně výhodný způsob splacení státních dluhů. To by ale státy musely mít, za co dluhy vykoupit. Politici vše státní odprodali, tak už nemají investorům, co nabídnout. Situace má tedy jen dvě řešení, hyperinflaci nebo státní krach. Obě s tragickými důsledky pro ekonomiku.
09. 12. 2011 | 13:45

Občan napsal(a):

To Gerd:

Jednoznačně odkoupit - by´t to bude ekonomika chvíli splácet. Ale takovéhle splátky mají smysl a lidé to přijmou. To JE investivce do budoucna (pokud stát znovu nezačně bezhlavě podlézat "investorům" a zadlužovat se.

Stávkující "investoři" nechť sbalí sakypaky a táhnou kam chtějí. Nejlépe na Papuu-Novou Guineu. Tam je totiž určitá šace, že je místní obyvatelstvo prostě a jednoduše sní.
09. 12. 2011 | 13:57

Marcus Agrippa napsal(a):

Evropa musí bojovat proti spekulačním útokům USA-Británie:
spekulační útok Wall Street a bank z londýnské City a hedge fondů proti evropským zemím, evropským bankám a euro nyní dosahuje crescenda. Současná evropská krize není odvozena primárně od ekonomických údajů, ale spíše představuje cynicky naplánovaný útok provádění anglo-americkými finančníky, jejichž filosofií je tradiční okraď svého souseda. Cílem je přesunout epicentrum světové ekonomické a finanční krize z Londýna a New Yorku na evropský kontinent, a tato operace již částečně uspěla. Londýn a New York vyváží svoji vlastní derivátovou krizi do EU, za použití úvěrových swapů, zkorumpovaných ratingových agentur a svého koše špinavých finančních triků. Nemáme zde co do činění s normálním fungováním trhů, máme co dělat s totální ekonomickou válkou.

Z IHNED a docela přesné.
09. 12. 2011 | 13:58

P. napsal(a):

Čtu o čem jednají politici, čtu články všemožných analytiků - ale nikde jsem se nedočetl, že by někdo řešil otázku, KDE SE TA PENÍZE ZTRÁCEJÍ? Vdyť pokud by systém fungoval, tak musí být zhruba vyrovnaný: lidi za peníze nakoupí zboží - obchodníci zaplatí zaměstnance, zaplatí výrobcům - výrobci (majitelé fabrik) zaplatí dělníky a dodavatele dílů a surovin - atd. Ze všeho toho si vezme desátek stát, něco musí zůstat jako bonus (zisk) "kapitalistovi" (v dobrým :-)). Ale pokud tenhle koloběh funguje, tak by mělo být vše OK, ne? Tak proč není, kde je chyba? Problém je v tom, že výrobci, dodavatelé nevracejí peníze do oběhu - oni jsou totiž v Číně. Takže peníze tečou jedním směrem - proti jednosměrnému toku zboží. Číně totiž nemáme co nabídnout - nemáme suroviny, nemáme zboží, které si neumí sami a levněji vyrobit! Není to o agresívním číňanovi - je to o nenasytných "kapitalistech", kteří tam vyvezli výrobu a technologie, aby dosáhli vyšších zisků. Že tímto jednáním ženou Evropu a celý "vyspělý" svět do záhuby, to jim buď nedošlo nebo jim to je jedno. A že včas nezasáhly vlády? To vypovídá o úrovni mocných: buď jsou hloupí nebo uplacení... A to, že vlády neumí vybrat daně od firem, které zde ještě zústaly, to je druhá věc.
09. 12. 2011 | 14:06

ex-nemo napsal(a):

Dobrá, socani,vypadá že je to jako pravda. A co s tím, medle, chcete teda dělat ?
Evropa je v krizi, hrozí zbídačení pracujících a to pořádné; řešení zdá se nějaké že je. Ale evropská levice včetně té naší, která by ho měla prosazovat jakoby zmizela. Ani slechu dechu po ní není.Kde je Socialistická internacionála, existuje ten spolek ještě ??
Nebo spoléháte že to za vás vyřeší ty "occupy" ?
Pane Drobku,. když tu něco píšete tak si uvědomte že nejte ani překladatel, ani nezávislý politologický žvanil, nýbrž politik, a to za Sociální demokracii. Jednou jste se do tépolitiky pustil, tak v ní musíte pracovat.
09. 12. 2011 | 14:22

Carlos V. napsal(a):

Domnívám se, že stále existuje cesta k získání levnějších úvěrů.

Ovšem by muselo jít o zaručené dluhopisy - kryté koknrétním majetkem každého daného státu.

Bylo by jistě zajímavé půjčovat se v ceně ekvivalentu ceny zlata - tedy de facto zlato.

Ale kdo by chtěl vracet...
09. 12. 2011 | 14:25

Petr z Tábora napsal(a):

Text ze Spieglu je velmi výstižný. Nikdo nikoho kdo má peníze nemůže nutit ke koupi státních dluhopisů. Je to o důvěře a tu země EU ztratily jak vysokou zadlužeností, tak krátkozrakými opatřeními politiků.
Ostatně kdo z nás diskutujících, kdyby měl volné peníze a chtěl investovat, by si koupil státní dluhopisy zemí EU s výjimkou snad Německa?
09. 12. 2011 | 14:28

Olda napsal(a):

Xsury:
A jak to podle Vás ovlivní občan? Jen mi prosím netvrďte, že u voleb. Za komunistů se volila jedna strana. V kapitalizmu se volí třeba z deseti, ale výsledek je naprosto stejný. Nakonec se stejně všichni slezou u jednoho koryta.
09. 12. 2011 | 14:30

český maloměšťák napsal(a):

Carlos V. napsal(a):
Domnívám se, že stále existuje cesta k získání levnějších úvěrů.

Ovšem by muselo jít o zaručené dluhopisy - kryté koknrétním majetkem každého daného státu.

Bylo by jistě zajímavé půjčovat se v ceně ekvivalentu ceny zlata - tedy de facto zlato.

Ale kdo by chtěl vracet...
09. 12. 2011 | 14:25
----------
Pane Carlosi V., ne že bych byl poťouclý :))...ale jak se to logicky shiduje s vaším pojetím "minimálního státu" ?
Jak by minimální stát vytvořil krytí pro získání low rates ? Když má být tedy minimální - podle vašeho dlouhodobě zastávaného názoru ?
09. 12. 2011 | 15:07

Carlos V: napsal(a):

český maloměšták :

v mém pojetí si minimální stát nepůjčuje. Nemá proč, pakliže zrovna nevybouchne Petřínská sopka.

Ale teď tu minimální stát není, a tak těžko aplikovat tyhle knížecí rady a spíš se dívám na věci z jiných stran.
09. 12. 2011 | 15:34

xx napsal(a):

Občan: stát podlejzá investorům, když si půjčuje na výdaje ? To je tedy vtip dne. Chudinky státy a chudáčci politici jsou nuceni těmi ošklivými tlustými zlými investory s doutníky jako roura od ropovodu, zadlužovat příští generace nesplatitelnými dluhy a nemohou s tím nic dělat. Ach bože jak jsme v rukou těch nenasytných krvelačný příšer z Wall Street a City. Je je je je, co si počnem, co si jenom počnem. Snad nás EU spasí všechny. Modleme se pro jistotu třikrát zdávas Angela, milostiplná.
09. 12. 2011 | 15:53

praktik napsal(a):

Kdy uz p ochopite ze kradenim a nepracovanim se prosperita neziska. Za uroky si muze dluznik. Nenadavejte veriteli. Mužete ty penize pujcit jim levñeji. Kdyz vam to vadi
09. 12. 2011 | 15:59

ex-nemo napsal(a):

Dobrá, socani,vypadá že je to jako pravda. A co s tím, medle, chcete teda dělat ?
Evropa je v krizi, hrozí zbídačení pracujících a to pořádné; řešení zdá se nějaké že je. Ale evropská levice včetně té naší, která by ho měla prosazovat jakoby zmizela. Ani slechu dechu po ní není.Kde je Socialistická internacionála, existuje ten spolek ještě ??
Nebo spoléháte že to za vás vyřeší ty "occupy" ?
Pane Drobku, když tu něco píšete tak si uvědomte že nejste ani překladatel, ani nezávislý politologický žvanil, nýbrž politik, a to za Sociální demokracii. Jednou jste se do té politiky pustil, tak v ní musíte pracovat. Zatím v tom směru od ČSSD nic nevidíme.
09. 12. 2011 | 15:59

praktik napsal(a):

Kdy uz p ochopite ze kradenim a nepracovanim se prosperita neziska. Za uroky si muze dluznik. Nenadavejte veriteli. Mužete ty penize pujcit jim levñeji. Kdyz vam to vadi
09. 12. 2011 | 16:05

nepříjemná pravda napsal(a):

Autore:

při vší Vaší nesporné erudici nakonec patříte k tuctovým, establishmentem schváleným nebo tolerovaným "analytikům" a vykladačům dění na finančních trzích (tedy i politice).

Ale nejen Paul Craig Roberts (pro nezasvěcené náměstek MF USA za Regana a autor "reganomics", který ale postupně a stále více a nemilosrdně kritizuje politiku USA, systémově, jak za Demokratů nebo Republikánů, s důvěrnou znalostí věcí nazývá, jako jiný libertarian, Ron Paul, věci pravým jménem a proto je nakonec vytlačován z médií ač po léta byl jedním z předních komentátorů) ví, že většina show zvaného "krize eura" je orchestrovaná Wall Streetem, americkým Fedem a vládou USA (nejen jako neopodstatněná invaze Iráku zase pilně asistovaná londýnským City a britskou vládou.

Nejdříve Britové a po ztrátě jejich impéria, obrovské výhody tisknutí rezervní měny světa a poválečném hlubokém zadlužení, posledních 30 let USA podobně neslušnou a na zbytku světa masivně parazitující monetární, fiskální a obchodní politikou vedou věci deficitně (rozpočty i obchod), zneužívajíc na svět uvaleného diktátu "rezervní měny", kterou ke svému obohacování se pilně znehodnocují.

Wall Street a londýnské City, stále světovým finačním trhům víceméně dominující centra, spolu s centrálními bankami USA a VB, anglofonními finančními médii a vládami obou zemí pilně rozehrávají svoji hru neb se (ne neprávem) obávají, že se svět, cestou eura a třeba i činských juanů, postupně vyvlíkne z chomoutu dolaru.

Není náhodou, že "princ Wall Streetu", hlavní hráč konzorcia soukromých amerických bank pod klamajícím názvem "federální rezervní banka USA" byl - kromě superčvindlů v oblasti "finanční inovace", "finančního inženýrství", všech těch derivátů a swapů, které (stavěné na uměle vyvolané realitní bublině a uměle vyvolávané krizi státních obligací (v euru ne v dolarech, ač 15 biliónů přímého amerického dluhu a 50 biliónů nezafinacovaných závazků na sociálním a zdravotním pojištění USA jak v absolutních tak relativních porovnáních "přebije" deficity nebo míru zadlužení jakékoliv jiné vyspělé země) Goldman Sachs, také po léta za absolutně lukrativních podmínek pomáhal zemím jako je Řecko švindlovat vše v procesu vydávání jejich státních obligací.

Jsme svědky velkého zápasu, slábnoucí anglosaský svět, když už nemůže tolik spoléhat na války a triky s tištěním rezervní měny, monetární a úvěrové expanze atd. už nenmají, jsa vyčerpány, nemají už tolik účinnek, zápasí se světem kontinentálního kapitalismu (a stále více s kapitalismem centrálně plánované ekonomiky Číny).

Jen jako ukázka: Jednoho dne "trhy" najednou, poprvé v historii, nekoupí všechyn německé obligace, ikdyž "trhy" tvrdě tlačí na Německo aby různými způsoby (skupováním obligací Řecka ECB atd. nebo vydáváním supraeurobondů) neslo většinu břemene vytahováni ŠVINDLUJÍCÍCH a rozařilých Řeku atd. z bryndy.
Potom ale, od dva dny později "trhy" skopupí obligace italské, ikdyž Itálie je na tom co se týká bonity i finačního zdraví mnohem hůř.

"Trhy" jsou, stejně jako Sadamovy ZHN a většina podstatných věcí dosti zmanipulované. Ale to by byla celá další diskuse. Paul Craig Roberts má pravdu, ví o čem mluví. Je to horší než si myslíme.
09. 12. 2011 | 16:13

Xury napsal(a):

Pro Oldu:
pokud bude volit ty, kteří mu slíbí vše zadarmo a navrch ještě štědré sociální dávky a životní jistoty. Tak se pak nemůže divit.
09. 12. 2011 | 16:18

nepříjemná pravda napsal(a):

Jiří (hned první komentář pod článkem) píše: " Politici se sice rozčilují nad trhy, spekulanty atd. - ale fakt je, že země se zdravými financemi se finančních trhů obávat nemusí, protože jim prostě nepotřebuje vnucovat své dluhopisy."

Jak si ale m.j. vysvětlujete skutečnost (viz. můj příspěvek výše), kdy "trhy", údajně nemanipulované, údajně objektivní a informované, jednoho dne, poprvé v historii vůbec, s gustem, jak je zvykem, nekoupí celou nabídku německých státních obligací, dokonce třetinu nekoupí, a o dva dny později skoupí celou nabídku mnohem nekvalitnějších obligací italských?

Přitom "trhy" tlačí na Německo aby vytáhlo s pomocí GS atd čvindlující Řecko atd., rating Německa, stejně jako jeho finance, jsou v mnohem lepší situaci než Itálie.

Věřit v (nemanipulované, objektivní) "trhy" je - bohužel, neříkám to rád - podobná naivita jako v 10 letech stále věřit na Ježíška nebo jako dopspělý na to, že Saddam ohrožuje sousedy ZHN. Bohužel.
09. 12. 2011 | 16:20

xx napsal(a):

nepříjemná pravda: netvrdím že znám pravdu, ale měl bych jeden návrh na vysvětlení vaší otázky.

Výnos těch neměckých dluhopisů je někde kolem 2% zatímco italských přes 6%. Navíc ty italské získali na atraktivitě kroky Italské vlády, které se zdají být dobré a tudíž je v ty dluhopisy zase důvěra. Pak se tedy investoři rozhodují, zda nakoupit dluhopisy s vyšším výnosem nebo s nižším. A to vše v atmosféře celkové nejistoty, kdy je dobré mít připravenu hotovost pro případné další nákupní příležitosti.

Víte v době kdy se v ekonomice nedějí nebo spíše nečekají žádné velké zvraty, se může jevit i umístění peněz do realtivně nevýnosných dluhopisů jako dobrej kšeft. Ale ve chvíli kdy hrozí vyšší inflace se ty dluhopisy stávají ještě méně zajímavé.

Investor který kupuje dluhopisy na 10 let musí samozřejmě hledět tak daleko do budoucnosti a to v dnešní situaci není snadné.

Samozřejmě že pro německo je výnos dluhopisu pod 2% skvělou zprávou, ale pro investory to zase tak zajímavé být nemusí.

Investoři nepřemýšlí jako drobný střádal který hledá jistotu pro svoje úspory, ale hledají ten nejvýhodnější poměr mezi výnosem a rizikem.

No, netvrdím že to je pravda, ale zdá se mi to pravdě blíž, než nějaké spiklenecké teorie o zlých mocipánech z Wall Streetu usilujících o světovládu.
09. 12. 2011 | 16:49

Pepa von z Deppa napsal(a):

Pro Xury.
Závidím vám tu svatou prostotu.I když jste si nic nepůjčil, již vás stát zadlužil.A tož již i nemluvňata.Přece někde žijete a někdo za vás rozhoduje o ekonomice (z vašich daní).
09. 12. 2011 | 16:52

Olda napsal(a):

Xury:
To ještě neřeší dluhy,které za mě naseká stát, protože to dělala a dělá dosud každá vláda od listopadu i tato vláda rozpočtové odpovědnosti a boje s korupcí, která je ale sama korupcí prolezlá od hlavy k patě. Odpoledne plkal pan Vondra, jak tato vláda účině bojuje s korupcí a má prý nejlepší výsledky. Chválil se, jaký je dobrý ministr obrany. Že se ten člověk nestydí takhle lidem lhát do očí. To už není ani drzost, to už je zločin.
09. 12. 2011 | 17:18

alvarova napsal(a):

Myslím že brzo už budou kupovat investoři jen dluhopisy těch států, které mají dostatečné zlaté rezervy. Pak budem k mání za facku všichni i s babičkou, Alíkem a fíkusem. Naše původně dobře míněná euroskepse přejde ve zvací dopis číslo 2.
09. 12. 2011 | 17:25

Béda napsal(a):

A.Alvarová

Snad 3, ne? Zvací dopis 2 zde již byl.
09. 12. 2011 | 18:10

mb napsal(a):

to je snad lepší rovnou předem dobrovolně prodat vlastní orgány ....
09. 12. 2011 | 18:40

jogín napsal(a):

Kupodivu za těch pitomejch komunistů náš stát zadlužený nebyl. Což má a bude mít podstatně důležitější důsledky než nedostatek toaletního papíru.
09. 12. 2011 | 21:21

hovorka11 napsal(a):

alvarová:
Většinu zlatých rezerv dorozprodala Fischerova technokratická vláda. Jste taky tak překvapená jako já, když jsem si myslel, že vcelku dobře hospodařili ? a Vida po roce 89 se jen tuneluje co se dá.
09. 12. 2011 | 21:40

bylonebylo napsal(a):

http://byznys.lidovky.cz/eu-prekvapive-chysta-jadernou-renesanci-fdv-/firmy-trhy.asp?c=A111209_140311_firmy-trhy_nev
tak prej
až čtyřicet nových jaderných reaktorů by mělo vyrůst v Evropské unii do roku 2030, a to i za pomoci evropských a státních dotací. Takový scénář obsahuje mimo jiné návrh plánu energetické budoucnosti EU, jehož část včera zveřejnil deník Süddeutsche Zeitung.
Oficiálně by měla Evropská komise zveřejnit tento plán až příští týden. Podle deníku je už ale dnes jisté, že dokument může vyvolat ostrý střet mezi komisí a německou vládou, která schválila opuštění programu jaderné energetiky.

Na rozdíl od Německa Brusel v důležitém energetickém dokumentu jádro vůbec nezavrhuje, ale naopak ho považuje za zcela zásadní energetický zdroj, bez kterého se Evropský unie do budoucna neobejde. Návrh, jehož přijetí by zřejmě přispělo k nové jaderné renesanci v Evropě, paradoxně vypracoval německý komisař EU pro energetiku Günther Oeettinger.

Atomová energie dnes největším dílem přispívá k energetické výrobě bez vytváření emisí skleníkových plynů, píše se v návrhu, který mají údajně Süddeutsche Zeitung k dispozici. Návrh sice zmiňuje i obavy, které Evropané po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě mají jak z provozu atomových elektráren, tak z uskladnění vyhořelého paliva, podle Oeettingera se ale jedná o problémy, které může vyřešit technologický vývoj a nová generace jaderné techniky.

Atomová energetika by nakonec mohla přispět k nižším systémovým nákladům a cenám energie, píše se v návrhu evropské energetické koncepce. Návrh přitom považuje nové jaderné elektrárny za důležitý a možná i nejdůležitější prostředek k tomu, aby EU naplnila svůj závazek, že do roku 2030 sníží množství vypouštěných emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 57 % a o dvacet let později dokonce o 96 % oproti současnému stavu.

Z těchto důvodů návrh připouští i možnost, že by členské státy mohly dotacemi podporovat atomový rozvoj podobně jako se to dnes děje u obnovitelných zdrojů energie.

Podle předsedy České nukleární společnosti Václava Hanuse je překvapivé, že s návrhem na renesanci jaderné energetiky v Evropě a veřejnou podporu jaderného technologického vývoje přichází právě německý komisař EU.

"Když ale budete dobře počítat, což asi Oeettinger udělal, stejně vám v otázce energetické budoucnosti unie v příštích čtyřiceti letech nevyjde," řekl LN Hanus. Návrh ale pochopitelně vzbudil velké pozdvižení jak v Německu, které ohlásilo výstup z jaderné energetiky, tak v antiatomovém Rakousku.

Rakouští aktivisté dokonce včera vyzvali vlastní vládu,
aby se konečně zasadila i o zákaz dovozu atomového proudu do země. To je ale opatření, které podle odborníků nelze zrealizovat v systému, v němž jsou evropské energetické sítě navzájem propojené.
Ty (mluvící)hlavy států eurozony a jejich ministři opravdu až včera v noci přišli na to, že je lepší mít přebytkový rozpočet než dělalt dluhy????
A jestli na to už přišli, tak to musí mít uzákoněné??
Ty přebytky příjmů.... to se bude týkat i Německa a Francie, nebo ti budou mít automatickou výjimku? A kdy pošle poprvé Německo svůj rozpočet k předschválení do Irska ??(pakliže teď irský minfin přednášel rozpočet dva dny, protože váznul překlad z němčiny :-) )

?Zkusil tam někdo spočítat, za kolik století třeba Německo při přebytku 2% dokáže splatit jistinu stávajícího dluhu?? :-)))
09. 12. 2011 | 23:22

Brundibár čs. státu napsal(a):

jogín:

Omyl, stát za komunistů zadlužen byl. Šlo o totální zanedbání údržby a obnovy strojového parku ("podchodná" lešení v čs. městech, aby chodce nezabila padající omítka, stařičké stroje nejen v Tatře Smíchov, mizivá inovace, takže čs. výrobky byly neprodejné na světových trzích), odebrání prostředků výrobním podnikům (a zavedení "úvěrů na trvale se obracející zásoby"). Používá se na termín "vnitřní zadlužení", případně žití z podstaty.
A konečně "krytí" našich dluhů pohledávkami, které byly nedobytnými (zejména, ale nejen v zemích RVHP).

Nehledě na to, že první "oddlužení proběhlo v roce 1953 (1:5 až 1:50) a nesetkalo se zrovna s obdivným jásotem (Plzeň, např.).
09. 12. 2011 | 23:47

Yosif k napsal(a):

Pane Jogine - CSSR byla jedinej stat ostbloku kde nepropukla zuriva inflace a kterej byl relativne malo zadluzenej. Evidentne nekteri starsi soudruzi meli jeste v krvi to co do nich natloukli stari bataci v Batovych skolach prace.

Dnesni socani uz tu Batovu skolu prace nemaji:
Zdroje tu jsou......
Statni dluhy se splacet nemusi.....
Italie ma dvbakrat vyssi penze nez CR a s financovanim nema zadne problemy.....

Hahaha......
09. 12. 2011 | 23:55

Yosif K napsal(a):

Jo pan Brundibar ma stoprocentni pravdu - neslo jen o hajzlpapir - slo take o to ze za 40 let sociku jsme byli technologicky 25 let za zapadem.

To vsak humanitne vzdelani soudruzi chapou hure nez manuelni proletariat.
09. 12. 2011 | 23:58

Karel Mueller napsal(a):

Paní Avarová,

raději zůstat v těch ušlechtilých výšinách Greinera, než to dnes sledovat a komentovat ...

A tak jen k tomu zvacímu dopisu: Nikdo by nemohl přijet. Rusko přezbrojuje jako divé, ale chystá se na obrannou válku. Všechno jde na ponorky a transkontinentální rakety, taže počítá s tím, že ho USA napadnou. Čína také, zdá se.

Pokud je celá partie vedená se zámyslem dostat Evropu na kolena a do výprodeje, jak se někteří domnívají, tak to není ani ruská, ani čínská hra. Asi se máme na co těšit.
10. 12. 2011 | 01:19

Pepa Řepa napsal(a):

Serie článků přeložená Drobečkem neměla chybu. Byla srovnatelná pouze s názory, které prezentuje Robejšek. Že by německé prostředí vytvářelo klima pro jasnou formulaci? Možné to je, pragmatičtí lidé.
Články ostatních blogerů-mudrců jsou děs a bída.

Jsem jenom Řepa z Widlákova, takže mám jeden technický problém.
Jak poznám, že je stávka investorů, nota bene, jak poznám toho zloducha investora od oběti-neinvestora?
Když stávkují doktoři je to jasné. Kapsy na bílých pláštích by mohly být ošizeny, když zaplatím za kyčel ještě jednou špitálu, Doktor má 20 měsíčně skřehotá Weisse Engel-anesteziolog. Pozoruhodné je, že jiný, jmenovaný do vlády uvádí příjem za tuto činnost 140 za měsíc. Asi dělá 52 hodin denně jako jiný borec z Vinohrad.

Když stávkuje učitelskej musí dělat randál, kdyby stávkoval v tichosti měsíc, nikdo by to nepostřehl. O EP netřeba hovořit, tátu pracujících stačí vzbudit na konci sezony. Od mačkání tlačítek ANO má otlačený palec. Kdo by za ty prachy palec neobětoval?

Ale stávka investorů?
Jak poznám na ulici investora od neinvestora? Má jinou kravatu, lepší oblek? Chtělo by to nějaké označení na klopě.Hvězda už tu byla, třeba velké I. Íčka.
U dluhů je to jasné. Pitomec Lincoln zrušil otroctví, tak se musel vymyslet život na dluh. Co jiného?

Co dál? Že by se hledal otec měnové reformy z r.53?
Co bude dělat Čang s tolary a ojry? Tapetovat Náměstí nebeského klidu? Nebo přeleze zeď a půjde vybrat své? Peněz je málo? Přikoupíme mašinu, pojede na tři směny?

Když se ukradne pár milionů, je to loupež století. Když zmizí ze sejfů ČNB 90 miliard, je to solidární výpomoc. Západ Evropy nezažil po válce bolševika, tak to dohání teď. Kolektivizace nejen zemědělství. S baronkou a Barossem v čele. Chybí už jen prezident EU Cohn-Bendit. Děsná parta!
Žasnu jaké finty lidský mozek vymyslí.

reCAPTCHA se mi směje
debtor aGsedC asi nějakej osobní kód
10. 12. 2011 | 06:55

Brundibár napsal(a):

Pepa Řepa:

Ad německé prostředí...

Marná sláva, přes veškerou pomoc Marshallova plánu se Německo muselo na nohy postavit především samo. Za situace, kdy průmysl byl v troskách (zemědělství naštěstí bylo prakticky nedotčeno), kdy se země musela postarat o miliony vyhnaných/odsunutých, kdy naopak chyběli miliony mužů, kteří padli nebo byli ještě v zajetí a (nejen) trosky Mnichova bylo nutné vyvézt za město na haldy, aby se mohlo znovu začít. A kdy stále žijí ti, kteří Německo po válce obnovovali, kteří si pamatují, že takové přídavky na děti byly v NSR někdy od r. 1953... S tímto za zády (pokud to ovšem člověk chce vidět) se formuluje prostě jasněji.
10. 12. 2011 | 07:53

helemese napsal(a):

Britové a Švédové proti, a my?
Je nápadný spěch, s jakým byla odsouhlasena zřetelně nehotová smlouva s dalekosáhlými důsledky. Jde o záchranu eurozóny a snad i celé Unie.

Zdá se, že od Unie odpadne Británie, nebo přinejmenším zvolní své vazby, to je nejdůležitější poselství z právě ukončeného jednání o budoucnosti společenství a její společné měny. V Bruselu zastupoval naši zemi premiér Nečas a k připravované smlouvě vyslovil maximální zdrženlivost. Česká delegace jednala rozumně: smlouva je nehotová v zásadním bodu, totiž jaké sankce budou vynaloženy proti tomu, kdo překročí daná pravidla.

V tomto směru může být naše země sebevědomá. Máme menší míru zadlužení než jiné země. Náš podíl na vyvolání krize je zanedbatelný. Princip vyrovnaných rozpočtů a trestání rozpočtových hříšníků Česko podporuje. Principiálně jsme tedy ve shodě, ale jaké budou konkrétní detaily? Kdo a jak potrestá Francii nebo Německo, jakmile se dostane mimo linku?

Vnitropoliticky se ovšem dostáváme do zajímavé konstelace. Sociální demokracie se rozkřičela, že je Nečasova vláda protievropská.
Jenže to, oč tu jde, jde příkře proti smyslu sociálně demokratické politiky nakupování hlasů za státní peníze.
Kdo bude volit sociální demokracii, pokud by se mělo přistoupit na vyrovnaný rozpočet a drastické škrty z toho vyplývající?
Aston/ V Neff
10. 12. 2011 | 10:18

arnazach napsal(a):

Marcus Agrippa & nepříjmená pravda:

Myslím, že máte pravdu, ale ... Je to absurdní situace, z níž profitovat nebude ani Evropa ani Amerika, ale zřejmě někdo třetí. Amerika vytáhla Evropu už z několika malérů a teď není důvod, aby evropské řešení poškozovalo americké zájmy.

Očekával jsem, že před summitem poběží intenzivní jednání jak s UK, tak s Američany, aby řešení neškodilo dolaru a hlavně aby Britové byli vztaženi do evropské integrace jako jeden z lídrů (vedle Německa). Jenže to by bylo na úkor Francie a trochu i Německa a tak to Merkozy nedopustili (pokud o tom vůbec uvažovali). Přeju jim úspěch, ale moc v něj nevěřím.
10. 12. 2011 | 12:13

anonym napsal(a):

?Zkusil někdo spočítat,
za kolik století
třeba Německo při přebytku 2%
dokáže splatit jistinu stávajícího dluhu?? :-)))
10. 12. 2011 | 13:40

investor napsal(a):

Nemáme čas stávkovat, vybíráme burzovní zisky (nejjistější je to v tiskárně dolarů).
Nepotřebujeme nasazovat páku pomocí % krytí nebo úroků. Natiskneme. Thatś economy, stupid! Shalom.
10. 12. 2011 | 18:46

Modrý pták napsal(a):

Brundibáre 23,47 - už ti z toho antikomunismu šibe. A po 22 letech rozkrádání a devastace vypadáš stále více jako tupý agitátor který opakuje politické fráze bez toho aby bral v úvahu konkrétní faktické argumenty. Trapné a ubohé
Vnitřní zadlužení za komančů.??? A naše dnešní silnice a železnice jsou co???.
..
Asi nepochopíte že fabrika která vyrábí na starých strojích ale pořád funguje je lepší než tu fabriku prodat nebo nechat ukrást, za úplatek si koupit banán a potom ve vlastní zemi do smrti dělat čeledína a otroka u běžícího pásu. To že se nedokážeme sami uživit a žijeme jak svoloč která umí posledních 20 let jen plodit dluhy a rozkrádat se tě asi netýká???.
...
Oni ti komanči dělali opravdu mnohé blbě. Alespoň ale chápali že se musíme uživit jen vlastní prací. 6e prostě potřebu obyvatel rozplánovali mezi lidi a MUSELO SE PRACOVAT, což byl hlavní zločin komunistů, který jim disidenti nemohli odpustit.
Ale alespoň nějak to fungovalo hospodářsky, sociálně a dokonce i morálně - alespoň v tom smyslu že lidská práva měl především slušný a pracující, a naopak kriminálnící a nemakači byli státem pronásledováni. Dnes je to naopak- lidská práva pro nemakače a stát trestá ty zbytky slušných pracujcích.
Podle toho to tu vypadá
11. 12. 2011 | 11:07

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy