Peněženku byste neukradli, ale film ano?

03. 02. 2012 | 10:03
Přečteno 7526 krát
Právníci, ekonomové a filozofové se přou o koncept takzvaného duševního vlastnictví už pěkných pár desítek let, nicméně „většinový“ člověk se o piráty a stahovače začal pořádně zajímat až nedávno. To když na svět přišel internet a odešel zákon. Tedy autorský.

Je zajímavé, že k táboru ochránců duševního vlastnictví se hlásí i lidé, pro které je otázka svobody a soukromého vlastnictví základem životní a politické filozofie, například Benjamin Kuras nebo Alexander Tomský. Ve svých článcích velmi ostře odsuzují „piráty“ a lidi protestující proti kontroverzním ochranářským zákonům, leč střílejí přitom argumentačními patronami, jež osobně shledávám poněkud slepými. Jako by totiž zcela opomíjeli, co vůbec „vlastnictví“ znamená a nač jej máme.

Jak vlastnit něco, co nic neváží?

Rozhodně si nemyslím, že zastánci duševního vlastnictví jsou lidé nepřejícní, hloupí a kradou malým dětem lízátka. Právě naopak, představa, že pokud člověk něco vytvoří, tak by za svou práci měl být také přiměřeně odměněn, je naprosto normální a intuitivní. A intuitivní je i názor, že román nebo software je výtvor jako každý jiný. Jenže co když je to trochu jinak? Co když představa, že i spisovatelé, programátoři či hudebníci si zaslouží odměnu, ještě automaticky neznamená, že jim tuto odměnu musí mermomocí obstarat stát prostřednictvím zákonů o duševním vlastnictví?

Zkusme se nejprve pobavit o tom, co je to vůbec vlastnictví a zda lze vlastnit něco duševního. Ekonomie nám říká, že institut vlastnictví potřebujeme, neboť již bohužel nežijeme v rajské zahradě, kde byla všeho hojnost a sdostatek, nýbrž ve světě vzácných, omezených zdrojů. A proto, abychom se neustále nehádali o to, kdo má právo používat ten či onen předmět nebo spravovat ten či onen pozemek, tak předměty a pozemky vlastníme, neboli s nimi máme výhradní právo nakládat podle vlastního uvážení (víceméně). Jak kdysi prohlásil slavný anglický filozof John Locke, člověk, který jako první „smíchá svou práci se zdrojem, jež mu poskytla příroda“, stává se vlastníkem tohoto zdroje. Vlastnictví fyzických, hmotných zdrojů – ať už osobní, nebo sdílené – je tedy přirozeným a nutným pilířem každého společenského řádu.

Proč bychom ale měli svazovat vlastnictvím něco, co je ze své podstaty neomezené? S čím mohou dle svého uvážení nakládat třeba všichni lidé na světě zároveň, aniž by přitom vznikaly hádky a konflikty? Příběhy, písničky, módní trendy, myšlenky, inovace, recepty, zkrátka informace? Proč by měl mít někdo monopol na nehmotnou, neomezenou informaci, a co je ještě důležitější – proč by měl mít stát povinnost takovýto monopol vymáhat? To je totiž samotné jádro současných sporů o zákonech jako SOPA, PIPA nebo ACTA – zda by měl stát chránit soukromé informační monopoly, třeba za jakoukoli cenu.

Jaký by byl svět bez copyrightu? Experiment už probíhá!


Možná jsme vás s Johnem Lockem přesvědčili, že krádež peněženky není totéž jako „krádež“ písničky, jenže vám pořád leží na srdci živobytí spisovatelů, hudebníků, herců, programátorů, vynálezců a podobně. Věřte, že mně také. Jako překladatel si popravdě neumím představit, jak by asi vypadala moje profese bez copyrightu. Který nakladatel by si mě asi najal na překlad románu, kdyby mu bylo jasné, že jakmile kniha vyjde, ostatní vydavatelé si ji zkopírují a začnou prodávat levněji, protože nemuseli platit překladatele a korektora? Kolik lidí by asi hudebníkům dobrovolně platilo za alba nabízená volně ke stažení na internetu? A hlavně – jak by bez ochrany duševního vlastnictví vypadal průmysl farmaceutický, elektronický nebo softwarový? Kdo by se namáhal s vynalézáním nových léků, kdyby si je nemohl patentovat? Kdo by nám programoval počítačové aplikace a hry?

To všechno jsou výborné otázky, na které vám nikdo na světě neodpoví úplně přesně. Pokud si však představujeme, že bez copyrightu a patentů by se celá ekonomika úplně zadřela, pak se zřejmě obáváme zbytečně.

Díky internetu, který vytrvale podemílá ochranu duševního vlastnictví už dobrých deset, patnáct let, si už dnes můžeme udělat poměrně jasnou představu o tom, jak by v paralelním světě bez copyrightů fungoval hudební či filmový průmysl. V hudebním průmyslu to internet si tím podemíláním dotáhl asi nejdál a už dnes v podstatě žádná účinná ochrana hudebníků neexistuje. Písničky či alba lze dnes stahovat prakticky beztrestně. Přesto lidé stále kupují fyzické nosiče, a dokonce platí i za hudbu v digitální podobě, třebaže ta dnes už neobsahuje žádnou protipirátskou ochranu ani jiná omezení. Když skupina Radiohead vydala své album In Rainbows čistě jako digitální produkt k volnému stažení, necelá polovina z těch, kteří si je stáhli, za něj přesto dobrovolně zaplatila, a skupina si tak jen za první měsíc přišla na nějaké tři miliony dolarů. A pokud jde o méně známé skupiny a hudebníky, tak pro ty se stejně nic nemění – dnes jako dřív si vydělávají především objížděním koncertů a festivalů.

Filmová studia už také začínají pomalu chápat, že s právníky a soudy se daleko nedostanou. A tak nabízejí divákům to, co počítač nezvládne – špičkový zvuk, trojrozměrný obraz a obří plátno (IMAX). Méně ambiciózní filmy zase víc spoléhají na soutěže a festivaly, které dnes rostou jako houby po dešti. A komunikační giganti zase pochopili, že internet nejen bere, ale také dává, a že v přímém streamování filmů a televizního vysílání se možná skrývá nejeden třpytivý dolárek.

V těžší situaci by se bez copyrightu zřejmě ocitl nakladatelský průmysl, ačkoli ani ten by ještě nutně nemusel psát závěť. Například obrovský úspěch Kindlu ukázal, že obchodní model, který v sobě kloubí vlastní čtečku a šifrovaný formát textu, může být zlatým dolem. Navíc lidé budou zřejmě vždy kupovat papírové knihy, i kdyby jen z estetického hlediska či z pohodlnosti. Ostatně státní dokumenty, například zákony a regulace, jsou také volně na internetu, a přesto si některé firmy na jejich vydávání v papírové podobě vystavěly slušnou živnost. V USA se jedním z největších bestsellerů poloviny minulé dekády stala oficiální zpráva vyšetřovací komise k útokům 9. září. Přestože byla volně ke stažení a nepodléhala copyrightu, prodalo se jí v tištěné podobě půldruhého milionu kopií. Své verze přitom nabízeli hned dva vydavatelé najednou a oba na tom velice slušně vydělali.

Patentová válka bez jasných vítězů

V oblasti softwaru se naopak už delší dobu ukazuje, že patenty a copyrighty rozvoj tohoto odvětví spíš poškozují a brzdí. V kolébce počítačů USA povolil Nejvyšší soud patentování softwaru až v roce 1981 a současná patentová válka v tomto odvětví naplno propukla teprve v roce 1996, kdy americký patentový úřad vydal nové směrnice. Když ovšem ekonomové provedli důkladné ekonometrické studie situace „před a po“, překvapivě se ukázalo, že ačkoli softwarové firmy dramaticky zvýšily náklady na patentové právníky, k žádnému pozorovatelnému zvýšení indexů efektivity či inovativnosti nedošlo. Právě naopak, firmy kvůli vyšším výdajům na patenty snížily investice do výzkumu a vývoje. Navíc nejasné zásady a nepředvídatelné výroky soudů přispěly k velmi neprůhlednému právnímu prostředí, kdy si najednou nikdo nebyl jistý, zda se mu podaří uhájit vlastní patent nebo zda náhodou během vývoje neporuší patent někoho jiného. A k tomu navíc přičtěte nejrůznější patentové „trollování“, vydírání a jiné zneužívání patentového práva.

Okolo patentů se vůbec točí nejvíc duševně-vlastnických mýtů a legend. I lidé, kteří o oprávněnosti duševního vlastnictví obecně spíše pochybují a se vším, co tady zatím padlo, by i souhlasili, obvykle nakreslí tlustou čáru u patentů na léčiva. Většinová představa totiž říká, že bez patentové ochrany by se farmaceutickým koncernům nevyplatilo vkládat obrovské částky do vývoje nových léků. Když pomineme fakt, že za raketovým vzrůstem nákladů na vývoj léků stojí z největší části regulační úřady, které požadují stále delší a dražší klinické testy (průměrná investice do nového léku dnes dosahuje zhruba jedné miliardy dolarů, přičemž náklady na klinické testy spolknou až 80 procent), tak nám historie nedává jediný důkaz, že by patentová „anarchie“ bránila rozvoji farmaceutického průmyslu. Historický vývoj tohoto odvětví v zemích jako Švýcarsko, Itálie nebo Francie dokonce svědčí o tom, že by tomu mohlo být právě naopak. Ve všech třech zemích bylo totiž patentování samotných léků (nikoli výrobních procesů) až do roku 1977 (Švýcarsko) a 1978 (Itálie, Francie) výslovně zakázáno. Přesto se právě tyto země staly evropskými farmaceutickými velmocemi, včetně Itálie, která byla ještě ke konci 70. let pátým největším výrobcem farmak na světě. A ve Španělsku se patenty na farmaka reálně vymáhají teprve od roku 1992.

Byli jsme před patenty, budeme i po nich

Sečteno a podtrženo, duševní vlastnictví je oxymóron. Výhradní, monopolní vlastnictví informací je nelogické, nereálné a nemá žádnou oporu ve filozofii ani ekonomii. Samozřejmě že stát může vydávat a vymáhat příslušné zákony, stejně jako by mohl, čistě technicky, zakázat třeba hlasitý smích po celé zemi. Jenže v éře celosvětové informační sítě se nabízí otázka, kolik peněz by na takové vymáhání musel vynakládat, kolik policistů a soudců a dalších zdrojů zaměstnávat, s jakou efektivitou a za jakou cenu? Jsme kvůli ochraně tohoto pochybného monopolu ochotni žít v jakési měkké verzi policejního státu? Jsme kvůli němu ochotni zchromit a vykleštit internet, nejúčinnější zbraň obyčejných lidí proti tyranii, totalitě, tmářství a propagandě mocných?

O to, co by se stalo s inovacemi a ekonomikou bez patentů, se s největší pravděpodobností nemusíme bát. V softwarovém či farmaceutickém průmyslu nehrály patenty po většinu historie téměř žádnou roli a není vyloučeno, že dnes patenty obě tato odvětví naopak brzdí. Z některých studií a anket navíc vyplývá, že průmyslové patenty nejsou ani příliš efektivní zárukou návratnosti investic. Z šetření u víc než tisíce amerických firem, jež roku 2000 provedla Carnegieho-Mellonova univerzita, vyplynulo, že nejúčinnější záruky přináší firemní tajemství, výhoda prvního na trhu a doplňková výroba. Patenty se umístily na beznadějně posledním místě.

A pokud si děláme starost s lidmi, kteří se duševní prací živí, myslím, že ani je by posluchači, diváci, čtenáři a fanoušci nenechali umřít hlady. Ostatně spoustu duševních výtvorů nelze opatřit copyrightem ani dnes, a přesto jejich autoři rozhodně nestrádají. Módní návrháři si nemohou chránit své modely, kadeřníci své účesy, voňavkáři své parfémy, kouzelníci své triky, kuchaři své recepty, automobiloví designéři své karoserie nebo nábytkáři svůj nábytek. Přesto asi nikdo nebude tvrdit, že se módní návrháři nebo kadeřníci nebo kuchaři nebo automobiloví designéři neuživí. A pokud jde o ty, kdo hřejivé ochrany copyrightu využívat mohou, ti by oproti současnému stavu asi opravdu tratili. Bez arbitrárních copyrightových zákonů v zádech by se dnes majetek takové J. K. Rowlingové neodhadoval na miliardu dolarů, ale třeba na „pouhých“ pár desítek milionů. Jenže sbírka zákonů by byla o něco tenčí, soudy a policisté by měli víc času na ochranu skutečných vlastnických práv a samotná Rowlingová by na tom ve srovnání se svým předchozím povoláním učitelky na částečný úvazek taky nebyla nejhůř.

***


Napsáno pro Finmag.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Čochtan napsal(a):

Pokud stahuji film vyrobený českou televizí, pak jsem ho už dávno zaplatil mými poplatky a daněmi.
03. 02. 2012 | 10:11

Čochtan napsal(a):

Stáhl jsem si kdysi celé "Četnické humoresky". Když vyšly za rozumnou cenu, tak jsem si je přesto koupil. Jenže to trvalo pár roků, než vyšly.
Většinu těch stažených bych si nikdy nekoupil. Jedno podívání mi stačilo. To je podobné jako v knihkupectví, kde si můžete knihu prohlédnout a (u Hugendubla) i velkou část přečíst. Mají tam taková polstrovaná zákoutí, kde vás nikdo neruší,...
03. 02. 2012 | 10:22

Marcus Agrippa napsal(a):

V Číně koupíte za 1 USD na A4 veškeré ochranné a certifikační prvky. Pak se není co divit, že někteří chytráci v EU prodávají"značkové"baterie, které vybuchují. Ale ten zisk - nákup za 1 USD a prodej za 10 USD .... Filmy jsou jen špička ledovce, která se teď momentálně mediálně nafoukla. Při prodeji na optických médiích, je pro spoustu mladých lidí zábava veškeré ochrany prolamovat. Nejde jim o krádež, jde jim o to, to dokázat. Většinou to zvládnou i při nejmodernějších technologiích během pár dnů / měsíců.
03. 02. 2012 | 10:29

n.č,. napsal(a):

No nevím, ale když si stáhnu film, podívám se na něj , vymažu a šmitec, tak si myslím, že jsem nic neukradl a budu mít čisté svědomí. Když najdu peněženku, nechám si ji, tak si myslím, že svědomí mi bude připomínat, že jsem kradl.
03. 02. 2012 | 10:31

ex-nemo napsal(a):

Co je opravdu umění, je vlastnictví všech a chráněno není.Peněženku bych pozbyl nerad, ale to moderní pseudoumění, neboli diletantské kýče, to může mi být klidně ukradené.
03. 02. 2012 | 10:39

stehno napsal(a):

Autoři "nehmotných" děl by už s tím měli počítat, že zveřejněné dílo je už vlastně věc veřejná, ono uložení i do mozku je vlastně nelegální kopírování, neboť, dílo může někdo popsat nebo převyprávět.
03. 02. 2012 | 10:42

mv napsal(a):

Pane autore, díky, popsal jste to nádherně. Mě by k tématu zajímala ještě jedna věc, jak je to třeba s půjčováním filmů, koupím si film, zkouknu a půjčím známým, či přátelům, napachám tim hrozné škody, protože deset lidí uvidí film, aniž by za něj zaplatilo, jsem proto pirát, neřku-li rovnou nepřítel státu.

Nebo jsem opět zloděj? Často si potřebuju koupit velmi drahé(3-6 tisíc) odborné knihy, ale předtím, než tak udělám, chci vědet, zda ta kniha obsahuje požadované informace, prostě to, co mohu udělat v knihkupectví, že si ji prolistuju, bych potřeboval mít i v internetových knihkupectví, bohužel, jsem nucen jít cestou ilegální abych neinvestoval do něčeho, co nechci.

Tady je prostě obrovská asymetrie v informacích, mám platit za film o němž nedokážu dopředu říct, zda je dobrý nebo ne, mám investovat do hudebního cd, u kterého nevím, zda má kvalitu, potažmo, zda mi stojí za to, si to cd koupit. My softwareáři vydáváme dema, zkušební verze, hledáme nové obchodní modely, jak vydělat, proč by to nemohl být i případ i celého odvětví obchodu s informacemi věru netuším.
03. 02. 2012 | 10:43

český maloměšťák napsal(a):

Co se týče hudebních vydavatelství či velkých distributorů - myslím si, že zaspala dobu. Kdyby již v počátcích nástupu trendu intermetu nabízela své produkty za rozumnou cenu - vypěstovala by v posluchačích /zákaznících/ návyk stahovat si desky - ale platit za ně.
Svou dinosauří politikou vypěstovali návyk takový, že své potíře chtějí řešit přes restriktivní instituce.
Čímž ale své potenciální zákazníky jen více naštvou.

Ještě jedna poznámka.
Oni i autoři si tak jaksi navykli na to, že něco udělají - a o zbytek/distribuci, modelování poptávky např. reklamou, tantiémy.../ se jim postará někdo jiný. Ve spoustě povolání ale tomu tak není. Vezměme například lékaře - ten také jen neoperuje...musí se podílet na řízení provozu zdravotnického zařízení, vyřizuje administrativu, financování, zásobování, nese odpovědnost za provedenou operaci do budoucna....
I nad tím by se měli autoři zamyslet...a raději se spolehnout na přímé prodejní kanály a na sebe - než na policii a poslance.
03. 02. 2012 | 10:44

kelner napsal(a):

K tomuto článku není podle mého názoru co dodat. Bohužel lidé takto smýšlející nemají dostatek vlivu nebo kapitálu na to, aby zamezili zkorumpování legislativců od těch, kterým tyto stupidní zákony na ochranu t.zv. duševního vlastnictví vyhovují.
03. 02. 2012 | 11:00

Veterán napsal(a):

Velmi bych přivítal možnost stáhnout si z internetu legálně asi tak třetinu filmu, knížky písničky atd. Hned bych viděl, jestli nekupuji něco, po čem vůbec netoužím.
Mám totiž v knihovně plno knížek, které v knihkupectví vypadaly velmi nadějně, ale dočíst jsem je nedokázal. Stejně tak i pár filmů a o nových CD obsahující jednu poslouchatelnou novou písničku, několik remixů starých a výplňovou vatu ani nemluvě.
Nelegální stahování z internetu a případná následná koupě některých děl, se tak stává jedinou možností, jak se bránit snahám podstrkávat šmejd jako super kvalitu.
03. 02. 2012 | 11:02

Karel (taky) napsal(a):

Pokud je zde někdo natolik zvědavý, že jej zajímá například názor švýcarské vlády na problematiku stahování, a ještě jej nečetl, tak tady: http://www.chip.cz/novinky/internet/2011/12/legalni-stahovani-ve-svycarsku-realita
03. 02. 2012 | 11:08

Tommy napsal(a):

Oba zmínění autoři - Benjamin Kuras a Alexander Tomský - hlavně dávají rovnítko mezi "piráty" (ve smyslu hnutí protestujícího proti zběsilostem typu ACTA/SOPA/PIPA) a lidi kteří tvrdí že duševní vlastnictví chráněno být nemá. To samozřejmě není pravda, dokonce by se dalo říct že většina pirátů potřebu chválit duševní vlastnictví plně schvaluje. Ale ne pokoutně vyjednanými smlouvami (ACTA) a ne za cenu narušení standardních principů právního státu (zásahy bez rozhodnutí soudu v případě SOPA/PIPA apod.).

Ale hlavně pomíjejí že způsoby ochrany hmotného a duševního vlastnictví se v mnohých ohledech liší. Např. pokud dvě firmy nezávisle na sobě vyvinou a vyrobí obdobný hmotný výrobek, mohou ho víceméně bez problémů vyrábět a prodávat. Vyvinou-li ale nějakou novinku (např. lék na základě výzkumu) a patentují-li si ji, může ji pak prodávat jen jedna firma (resp. ta druhá jí musí platit licenční poplatky), a to i pokud danou věc vyvinuly zcela nezávisle. Jsou oblasti kde toto vede k absurditám typu "patent na matematický zákon" a má to zcela destruktivní dopad na inovace v daném oboru (např. softwarové patenty).
03. 02. 2012 | 11:15

Tommy napsal(a):

n.č.: Jsem sice "pirát" (ve smyslu podpory hnutí), ale přístup "když na to kouknu a pak vymažu tak je to vlastně OK" mi přijde poněkud ujetý. Máte samozřejmě pravdu že nikde nic fyzicky nezmizí (jako když např. ukradnete auto), nicméně určitá hypotetická škoda samozřejmě vzniká. Vy už na ten film pak nepůjdete do kina a nekoupíte si ho na DVD - tj. distributor přichází o zisk.

Obdobně u seriálů, na které tu všichni koukáme - je pravda že do kina na něj jít nemůžete, na DVD ještě nejsou a televize je nedávají. Do jisté míry to ale snižuje zisk televizí pokud by někdy v budoucnu zakoupily práva, protože ty jsou navázány především na sledovanost reklamy no a vy už se na to koukat nebudete protože jste viděli staženou kopii. Ale je otázka nakolik se televize chovají ekonomicky - mile rád bych se např. podíval na Dextera nebo Big Bang Theory v angličtině jen s titulky (což je nepoměrně levnější a rychlejší než dabing).

Podobné výpočty jsou ale velmi problematické, protože je samozřejmě otázka zda byste za něj jinak ty peníze utratil - každopádně není to nulová škoda ale také to není "počet stažení krát cena DVD". Dokonce existují studie podle kterých v některých segmentech stahování zisk buď nesnižuje (např. studenti kteří na kino stejně nemají peníze) nebo dokonce zvyšuje, např. tím že lidé si koupí DVD k filmu který si původně někde stáhli (protože jim to za to stojí) nebo jdou do kina na film o kterém by bez stahování z netu nebylo povědomí (např. já mám několik desítek DVD k filmům které naši nablblí distributoři neměli odvahu pustit do kin protože to není nablblý mainstream a dostal jsem se k nim právě přes kdesi stažené kopie, načež jsem si je pořídil i na DVD).
03. 02. 2012 | 11:34

rejpal napsal(a):

Celá ta jinak dost vážná kausa má i svou úsměvnou stránku: že ODS prostřednictvím ministra MPO, podepíše v tichosti dokument, přicházející z EU, ke které je jinak tato strana velmi odtažitá a možná se dočkáme toho, že parlament, který jinak není v obecné lásce, možná konečně udělá něco užitečného a ACTA uloží ad acta. Svět je plný paradoxů.
03. 02. 2012 | 11:37

Tommy napsal(a):

ex-nemo:

Princip je dle mého názoru takový že i když podle mne něco není kvalitní to ještě neznamená že to mohu ukrást. To myslím bez ohledu na to zda se jedná o hmotný nebo nehmotný majetek. Jestliže mi drtivá většina dnešních filmů či hudby přijde padlá na hlavu, nebudu je krást na internetu a koukat na ně, ne?

Když nic jiného tak je to jak v tom židovském vtipu: "Paní Kohnová se vrátí z lázní, všichni se jí ptají jaké to tam bylo. Masáže a rehabilitace byly výborné, ale to jídlo co nám tam dávali, to se prostě nedalo žrát. A takové malé porce!"
03. 02. 2012 | 11:39

rejpal napsal(a):

Tommy
Ty výpočty škod mají asi takovou relevanci, jako když štáby vědců dumali nad tím, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Obzvlášť, když se stane, že někdo vydá knihu v nákladu 3000 kusů, a z počtu stažení usoudí, že přišel o odměnu za 300 000 prodaných knih.
03. 02. 2012 | 11:40

neo napsal(a):

Tommy:

"Vy už na ten film pak nepůjdete do kina a nekoupíte si ho na DVD - tj. distributor přichází o zisk"

Co filmy, na kterých jsem v kině už byl a v televizi už je taky dávali?

jinka Big Bang dávaj na Coolu i v originále. jinak je to jedna z nejlepších věcí co se v našich TV kdy objevila
03. 02. 2012 | 11:44

Medikolog napsal(a):

Autor dělá, že nechápe meritus věci. Když mi někdo ukradne peněženku, Nebudu ji mít já, bude ji mít on. Když si někdo moji peněženku vyfotografuje, peněženka mě zůstane i s obsahem a on bude mít jenom její fotku. Takže zakážeme občanské fotoaparáty a vyfotit vás bud moci pouze člen autorských svazů za nehorázné peníze?
03. 02. 2012 | 12:08

Carlos V. napsal(a):

Peněženku byste neukradli, ale peníze z kapsy obyčejného člověka ano ?

Obyčejného člověka, kupujícího si počítač, flashku, tiskárnu ?

Křičet můžou čistí. Nikoliv zlodějští autoři a jejich sdružení, kteří prostřdnictvím zlodějského prolobovaného zákona okrádají prosté lidi.

Mor na ně, křivosudce. Sami kradou, nemají právo křičet.
03. 02. 2012 | 12:11

Postní pokrm & kulatý roh napsal(a):

Pro "n. č."
To je také moje praxe: stáhnout, shlédnout, smazat. Nic dalšího v úmyslu nemám a tak jako tak by mně to nebylo nic platné. Chtít na stažených filmech vydělávat je k smíchu, protože jiní si mohou film stáhnout také a pokusy o archivaci filmů jsem vzdal už dávno. Snímků je příliš mnoho a filmový průmysl stále chrlí další, s periodicky se opakujícími tématy. Nefunguje ani půjčování stažených filmů - opět postačí doporučení a následné stažení vlastními silami. Jistě ani tato praxe není košer, nicméně představa, že bych měl zaplatit za jedno DVD řekněme sto korun, u mě vyvolává salvu smíchu.
03. 02. 2012 | 12:14

rejpal napsal(a):

Tommy
ösobně mi argumentace tím, že kvalita (hudby, firmů) je mizerná, a autoři si proto nezaslouží ochranu, přijde mimózní. Kdyby se navíc nějak promítla do legislativy, to by bylo škatulkování, komisí a hádek. Ono to tady rotiž už bylo. OSA skutečně měla škatulky podle umělecké hodnoty, a podle jakési pyšvejcovy konstanty se přepočítávaly poplatky tak, aby třeba z výnosu tantiém za prodej desek Karla Gotta dostal svůj díl nějaký uvědomělý autor budovatelské kantáty, kterou nehráli ani na stranických veselicích. Psalo se o tom už před listopadem.
Ale vydavatelé si vůbec neuvědomují, že dnes je doba taková, že vůbec nestahují jen dvě skupiny obyvatel: ti, kteří nemají internet a ti, které filmy a hudba v podstatě vůbec nezajímá (trochu přeháním, ale ne zas tak moc). A na základě osobní zkušenosti získané mezi dospělou populací (lidmi, kteří vydělávají) bych zastával hypotézu, že platí úměra čím víc stahuji, tím více také investuji do standardních nákupů (schválně nepíšu legálních, protože stahování stále ještě legální je). Pokud tato hypotéza jakkoli nepřesně platí, pak z toho vyplývá jasný závěr: vydavetelé se pustili do boje se skupinou lidí, kteří je nejvíce živí (i když by je mohli živit ještě lépe, řekněme). Ten boj se nedá vyhrát, jen znepříjemňuje spoustě lidí život. Pokud se totiž to obrovské stádo fanoušků hudby a filmů naštve, a začne tuhle produkci bojkotovat, přijde na čas o svou zábavu, ale ty firmy budou mít opravdový problém.
03. 02. 2012 | 12:14

Carlos V. napsal(a):

Medikolog : nebojte se, ony si ty utorské svazy stáhnou popltek i z vašich fotografií. Tedy - pakliže máte fotky na kartě, pak na disku, a nedejbože si je i vytiskntete.

Jo, na staré kinofilmy svazy nedosáhly. To je systémová chyba...
03. 02. 2012 | 12:15

honolulu napsal(a):

Neztracejte cas zabivanim se hloupostmi...
Co je na internete patri vsem a zdarma, protoze to platime kazdy mesic.
Dominovani internetu po vzoru Ciny je take odporne a bude-li zavedena v USA, tak bude konec sveta. Protoze neutronova bomba znici vsechny computry a programy na svete. Ani vodarny nebudou pracovat.
Mam pana Kurase rad, ale zde zije v omylu. Kdo chce neco vlastnit, tak at si na to sedne a neuverejnuje to.
Kdyz napr. prohlasim, ze Tencokyda je hlupak, tak tato informace je vlastnictvi a obohacujici vedomost pro vsechny.
03. 02. 2012 | 12:24

Carlos V. napsal(a):

honolulu : je mi líto, ale budeme se soudit. Stejný výrok o Tencokyda jsem již uveřejnil dříve a mám n něj autorské právo.
03. 02. 2012 | 12:28

Marcus Agrippa napsal(a):

Postní pokrm & kulatý roh:
je pravda, že oblíbené filmy není špatné mít na originálním médiu. Na stáncích už mají celkem dobré filmy a vyjdou kolem 100 kč. To už celkem jde. Když si tak vzpomenu na VHSky kolem 800 kč ; )
03. 02. 2012 | 12:31

DVD-ROM napsal(a):

Pár faktů:
1) Film lze ukrást tak že se třeba ukrade filmový pás z trezoru. Zkopírování DVD s filmem může způsobit leda tak ušlý zisk, nikoliv však krádež.
2) Autoři a producenti požívají mimořádnou a ničím neodůvodnitelnou státní ochranu, to jest stát jejich díla chrání po dobu 70 let a to prosím bezplatně, autor ani producent neplatí za ochranu ani korunu. Ostatní profese musejí platit za ochranu tučné patentové poplatky a ochrana trvá maximálně 20 let.
3) Autoři a producenti si díky tomu navykli na ničím neodůvodnitelné bezpracné zisky, to se takhle půlročním úsilím vydá album a pak se do konce života sedí s nohama na stole a založenýma rukama, částka na kontě narůstá sama a logicky se jim tento stav nechce měnit a tak kolem sebe kopou jako malé děti.
03. 02. 2012 | 12:39

Postní pokrm & kulatý rok napsal(a):

Marcus Agrippa:
Také mám nějaká DVD, většinou z Levných Knih za 50 Kč. Vlastním také jednu kuriozitu a tou je originální DVD s filmem Vozvrashchenie (2003), které mně přivezl známý z Ruska, mělo několik ochranných známek a stálo 300 Kč. Nicméně, vše je poplatné své době a dnes už nic takového nekupuji, ani nearchivuji. Všechno probíhá výše popsaným "instantním" způsobem.
03. 02. 2012 | 12:44

český maloměšťák napsal(a):

ad hononulu
"zabivanim se"..." dominovani je odporne a jestli bude zavedena" + obsah odpovídající imbecilnímu jedinci

...a takový zde o někom napíše, že je hlupák.

To je nesmysl. Imbecil nemůže objektivně někoho jiného posoudit jako hlupáka.
Leda že by se sešli imbecilové dva.
03. 02. 2012 | 12:44

rejpal napsal(a):

Carlos V.
To by se dalo komerčně využít. Sám o sobě někam napíšu, že jsem slabomyslný. Určitě dříve nebo později někdo napíše totéž, já ho zažaluji kvůli porušování autorských práv a navíc ještě za pomluvu. On mi bude těžko dokazovat, že měl pravdu, když jsem se zmohl na tu žalobu - a já ho zkásnu dvakrát.
03. 02. 2012 | 12:44

Mlčící většina napsal(a):

Marcus Agrippa
u nákup 1$-prodej 10$ se tomu říká přidaná hodnota ...
03. 02. 2012 | 12:51

n.č. napsal(a):

Postní pokrm & kulatý roh: ď za reakci

PS: Máte nádherný nick.
Jeden roh u stolu zavazel, tak jsem ho jednoduše zaoblil, a tak někdy na stole s jedním kulatým rohem mívám postní pokrm a poočku se přitom dívám na staženej film :-).Pak umeju talíř, smažu film. Jen roh zůstane kulatým.
03. 02. 2012 | 12:52

Marcus Agrippa napsal(a):

Mlčící většina:
no jo no - jen kdyby tomu nechyběl ten ochranný obvod. Pak je ta přidaná hodnota ( pro zákazníka ) hořící kapsa, kde byl mobil : )
03. 02. 2012 | 12:56

Z. Wagner napsal(a):

V článku chybí jedna podstatná zmínka. Nikdo z ČPS (tedy podle vyjádření, které jsem od nich četl) nezpochybňuje nárok na odměnu pro autora za jeho dílo. ACTA, PIPA, SOPA, poplatky za nosiče atd. však nejsou primárně určeny pro autory, ale pro ochranu zisku distributorů, kteří sami autorské dílo nevytvořili. A to je špatně! A dále tam není vyčísleno, jakou část prodejní ceny vlastně autor dostane. Před 15 lety jsem si kupoval 3 CD obsahující free SW. Cena zahrnovala výrobní náklady, poštovné (z USA) a clo. Celkově to stálo 100 Kč. Když to srovnám s cenou hudebních CD, pak je jasné, že výrobní náklady tvoří tak 5 % prodejní ceny. Po vynásobení počtem prodaných kusů je zřejmé, že na každém vydaném CD někdo vydělá nejméně 2 roční platy normálního zaměstnaného člověka. Kdo? Autor, nebo distributor? Koho zákonodárci chrání? Já jsem také autor a nemám z té ochrany nic, naopak cítím, že mi všechny ty smlouvy budou překážet.
03. 02. 2012 | 13:47

ex-nemo napsal(a):

Tommy
celkem souhlas.Já jsem tím mluvil opravdu jen za sebe; nemíním řešit majetkové věci za jiné lidi.
Ale trvám na tom, že opravdové Umění a hrabivost spolu nebydlí. Kdo se chce stát milionářem, ten má k Umění daleko, i kdyby sesmolil kdoví kolik kýčů. A kdo má blízko k Umění, netouží po milionech a tenhle spor je mu asi stejně cizí jako mně.
A co mě týče
nemám rád kýče.
Takže řešení dotyčného problému rád přenechávám ostatním zde přítomným.
03. 02. 2012 | 13:48

n.č. napsal(a):

ex-nemo

Co je kýč? Nebo kdo má právo něco pojmenovat kýčem?? Někomu může nějaké dílo nebo prostě něco připadat jako kýč a druhému ne, tomu se to může líbit.
Nesnáším, když někdo prohlásí: tohlůe je kýč, Jak to poznal?

A neplatí to jen pro laiky. Ale i pro umělce. Co jednomu připadne jako kýčovité, druhému se může líbit a za kýč to nemá.
03. 02. 2012 | 14:09

Pepa Řepa napsal(a):

honolulu napsal(a):
Kdyz napr. prohlasim, ze Tencokyda je hlupak, tak tato informace je vlastnictvi a obohacujici vedomost pro vsechny.
Carlos V. napsal(a):
honolulu : je mi líto, ale budeme se soudit. Stejný výrok o Tencokyda jsem již uveřejnil dříve a mám n něj autorské právo.
--------------
Ale no tak,
pan Drobek, který se lepší a jehož přístup k autorským právům je mi bližší než Kurasův, mně promluvil do duše.
Jsem ochoten za vaši překvapivou a obohacující informaci zaplatit.
Dobrovolně. O tantiémy se podělte.

Abych udělal radost panu Stejskalovi a zastal se jmenovaného, vaše sdělení bych upřesnil.
Kolega Tencokydal není hluoák.
Je korunovanej.
03. 02. 2012 | 14:13

ex-nemo napsal(a):

n.č.
Kýč je dílo používající forem umění, vyrobené nikoliv pro vyjádření myšlenek, ale pro peníze. Podle toho ho poznáte.
A jestli se někomu kýč líbí tak ať za něj cvaká, plný souhlas.
03. 02. 2012 | 14:15

český maloměšťák napsal(a):

...nebo tři.
:)))
Sdělení patří hluoákovi Pepce z Dálnice Bratří Grimasů.
03. 02. 2012 | 14:21

n.č. napsal(a):

ex-nemo: ď za odpověď

Myslím si, že nemáte tak zcela pravdu. Spousta uměleckých, v dnešní době velmi ceněných, děl, byla vytvořena jen pro peníze, by dotyčný umělec měl alespoň na chleba.
03. 02. 2012 | 14:27

Michal Macek napsal(a):

to je furt dokola ukradnu nekomu penezenku - on ji nema ja ano - stahnu film - mam film ,distribucni spolecnost ma svuj film take
03. 02. 2012 | 14:51

Michal Macek napsal(a):

navic - koupim spatny vyrobek - du ho reklamovat dostanu penize zpet - jdu na film - je spatny - penize zpet nedostanu...
03. 02. 2012 | 14:52

Standa Novák napsal(a):

Mně vždy velmi zlobí současná podoba autorského zákona, o filmy se příliš nezajímám, knížky si půjčuji v knihovně. Tento zákon však umožňuje, aby mně jacísi registrovaní autoři pravidelně okrádali: z každé kopie mé vlastní práce, kterou si udělám, mi vemou částku, bez toho, žebych nějaké jejich dílo vůbec četl nebo poslouchal; a podobně je to i s hardisky atd. Nevím, jaký zákon platí v USA, ale tady to není právo, ale zvůle.
03. 02. 2012 | 14:58

buldatra napsal(a):

Nevztahuje se náhodou autorské právo i na diskusní příspěvky?
Možná to čte spousta lidí zbytečně zadarmo.
Snad s výjimkou některých zkušených a všemi mastmi mazaných autorů, kteří preventivně diskuze pod svými výtvory nečtou, ale to je jiná kapitola, páč by se neradi dělili.
03. 02. 2012 | 15:25

Eleshar napsal(a):

Z. Wagner - výše:
Velmi relevantní poznámka. Sami autoři mají z děl minimum, největší podíl jde distributorům, kteří tvoří zájmové a nátlakové skupiny.

RIAA - RECORDING Industry Association of America
MPA - Music PUBLISHERS' Association

O umělce tu vůbec nikomu nejde, ti žijí převážně z koncertů. Tratit pravda mohou filmy. Když si stáhnu film a je dobrý, půjdu na něj do kina, možná i dvakrát či třikrát (ne za sebou, ale za 5 let... pokud ho budou promítat). Pokud ale stáhnu film a zjistím, že je to nekoukatelná srágora (většina české a holywoodské produkce), tak na něj do kina nepůjdu. Kinům tak kledá rok od roku návštěvnost (doložený fakt). Zajímavé však je, že jim rok od roku stoupají tržby (doložený fakt v tomtéž výzkumu).
03. 02. 2012 | 15:38

Eleshar napsal(a):

Jinak pro anglicky nemluvící:

RIAA - RECORDING Industry Association of America
= Svaz amerického NAHRÁVACÍHO průmyslu

MPA - Music PUBLISHERS' Association
= Svaz hudebních VYDAVATELŮ

Jen u nás se to skrývá za lživě pojmenovaný OSA - Ochranný svaz autorský.
03. 02. 2012 | 15:40

alesdrobek napsal(a):

Uh, jak tak čtu zdejší příspěvky, tak si říkám, jestli někteří lidé jen přečtou název blogu a hned šup do diskuze, nebo čtou i samotný text :))

Jinak celou podstatu "vlastnění" informace asi nejlíp vystihl honolulu - kdo chce vlastnit nějakou informaci, tak ať si na ni sedne a nezveřejňuje ji. Jakmile ale tato informace jednou pronikne do veřejného prostoru, nemůže chtít po státu, aby stíhal lidi, kteří se ji dozvěděli (vyfotili, okopírovali).
03. 02. 2012 | 15:45

gaia napsal(a):

také mně docela zaujalo, jak Obama někde zpíval na předvolební schůzi a oni z toho hned udělali vyzvánění do mobilů.Nevím, jestli se ho ptali, ale tohle mi přijde docela divné. Někde budete křičet na děcka a pokud se to někomu zalíbí, může si to nahrát a pak budou vaším hlasem řvát všechny mobily? Tohle je divné, ale že si zkouknu nějaký film a po 10 minutách zjistím, že je to kravina, do kina bych za 100 na nějakou blbost stejně nešla.
03. 02. 2012 | 16:21

Almo G™ napsal(a):

Představte si, že v nějaké velmi blízké budoucnosti bude vynalezena technologie, která vám umožní rozmnožit si tělesné orgány. Např. ruku. Játra. Nejen to, ta technologie to umožní udělat docela levně. Koupíte si přístroj za pár tisíc Kč, vhodnou "zárodečnou hmotu", něco investujete do elektřiny a zkopírujete si svůj orgán. To je sen, ne? Ale docela představitelný v době genetických manipulací, klonování atd.

Podobná technologie umožní "řízkovat" :-) třeba chleba. Super. Každý si to může dovolit, nikdo na vašem "klonování" orgánů nebo chleba netratí. Jednou si chleba koupíte a pak už jen "řízkujete" jako rostliny.

A teď přijde někdo, kdo řekne, že to dělat nesmíte, protože na tento proces má zaregistrována nějaká práva. Prý mu tím "kradete" jeho duševní vlastnictví. Prý si ten orgán i chleba musíte koupit přímo od něj. Prý jste prachobyčejní zloději. Prý přece kvůli vám - zlodějům nezkrachují. Ten někdo křičí, že mu stát musí zajistit ochranu. Stát přijme nějakou novou ACTA, začne dělat domovní prohlídky a všechny, kdo si vyrábí náhradní díly a chleba "na koleně", přísně potrestá.

Spravedlnosti bylo učiněno zadost. Všechno je v nejlepším pořádku. Lidstvo je díky zbavení se zlodějů o velký krok dál. Nebo ne?

P.S. Už jste zaplatili všem předchozím šlechtitelům za každé rozmnožení své oblíbené kytičky? Za semínka, která jste si sami vypěstovali z kdysi dávno koupených kytiček? Že ne? A víte, že kvůli vám krachují pěstitelé a zahradníci, kteří dali do šlechtění a pěstování spoustu své práce, energie, financí, času... atd?

Už jste si dělali domácí jogurt? Jste zloději. Nemůžete bez licence používat cizí jogurtové kultury. Kvůli vám... atd.

Víte, že každým řízkováním kytky se stáváte prachobyčejnými zloději? Co jiného to je? Říkali to ochránci kopírovacího monopolu.

A co kvasnice? Už jste si někdy nechali vykvasit těsto? A víte, že jste tím zkopírovali neuvěřitelná kvanta mikroorganismů, na něž má někdo licenci? Jste zloději!
03. 02. 2012 | 16:26

XY napsal(a):

"Sečteno a podtrženo, duševní vlastnictví je oxymóron" dí autor.

Tady si může přečíst, jak záhy narazí:
http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A091204_201541_brno_aja
03. 02. 2012 | 17:25

Petr napsal(a):

Tedy - když ukradnu něco hmotného, je to krádež. Když totéž udělám s výsledkem duševního úsilí, je to legrace.
V případě softwaru každý rozlišuje free a placený software a nediví se tomu, že firma různými způsoby blokuje zneužití (číselné heslo atp).
Jestliže autor něco vymyslí, nakladatelství vydá (vytiskne), každý ví, že to není zadarmo. Domyšleno do důsledku, nemuseli by za to dostat nic, neb by všichni měli právo si to stáhnout zadarmo. Autor ostatně nemusí mít zaručen, že jednorázovou odměnu vůbec dostane - může mít ve smlouvě jen provozovací honoráře.
Systém autorských odměn je založen na tom, že čím je dílo žádanější (doufejme i lepší, i když to nemusí být přímo úměrné), je odměna větší. Za blbost se nedostane nic.
Ostatně to platí mimo umění - proto je patentové právo atd.
(aspoň by neměl).
Takže svoboda stahování je komunismus v praxi.
03. 02. 2012 | 17:34

Almo G™ napsal(a):

Petr: Jedl jste někdy fazole? Nebo jste si je nedejbože vypěstoval?

Tak to bude nemalý poplateček dědicům J.G.Mendela. Nemůžete užívat výsledek celoživotní práce jiného člověka jen tak, protože se vám zachtělo. Víte, co mu dalo práce vymyslet základní principy šlechtění?

Co brambory, kukuřice, jakákoliv jiná šlechtěná plodina... Už máte zaplaceno?
03. 02. 2012 | 17:53

Tommy napsal(a):

Petr:

Zaprvé "free software" neznamená že je zdarma. Freeware možná, ale to není "free software" v dnes užívaném smyslu (např. tak jak ho chápe GNU).

Co se týká autorských odměn, uvědomte si prosím že se jedná o společenskou dohodu která hledá vhodný kompromis mezi ochranou díla a positivním efektem kterou na společnost jeho sdílení má. Nikdo soudný netvrdí že se autorská díla nemají chránit, ale vysvětlete mi například proč to bylo zvýšeno na 70 let od smrti autora. S tím jak se kominikace a svět vůbec zrychluje, mělo by se to naopak výrazně snižovat (ale to je můj názor).

Váš dojem že "systém autorských odměn je založen na tom ... že za blbost se nedostane nic" je ale bohužel nepochopení věci. Kdysi to tak možná bylo, ale dnes je systém autorských odměn konstruován tak aby distributorům (nikoliv autorům) přinášel maximální zisk. To by bylo fajn pokud by se to nedělo formou různých paušálních poplatků a (pseudo)daní, které jsou následně přerozdělovány na základě zcela pochybných vzorců.

Např. ve výpočtech OSA hraje zásadní roli statistika hranost skladeb v českých rádiích - skutečně si myslíte že je to hledisko kvality? Nebo si vemte jakým způsobem fungují tzv. softwarové patenty - firma získá patent na nějakou naprostou blbost (a to klidně i něco co již dávno existovalo, stačí jen vhodně zamlžit popis) a pak doslova vydírá ostatní firmy. Finta je v tom že jakmile je patent udělen, je velmi obtížné ho zrušit - důkazní břemeno je na straně firmy která patent údajně porušuje, čas je velmi omezený.

A netýká se to jen softwaru - nedávno českými technickými weby prošla prosba o pomoc s dohledáním "prior art" k čidlu na měření zrychlování/zpomalování otáčení elektromotoru. Řešení které se běžně používá již velmi dlouho, nicméně jakási pofidérní firma na toto získala patent a nyní vydírá německé zákazníky tohoto českého výrobce. Je toto podle vás přiměřená ochrana duševního vlastnictví?
03. 02. 2012 | 18:28

Karel (taky) napsal(a):

1) Stáhnu si film. Je parádní, po čase uvidím v obchodě DVD/BD s přidanou hodnotou, koupím ho.

2) Stáhnu si film, zalíbí se mi tam herec/herečka/režie, zjistím, že v kině s ním/ní dávají jiný film, jdu se na něj podívat. Sháním další, dál viz body 1) a 2).

3) Stáhnu si film, je to totální srágora, stáhnu si jiný a dál viz body 1) a 2)

4) Nestáhnu si film - čumím doma tupě na fotbal/hokej/golf/Ulici/reklamy a lemtám lahváče.

Ach, jak já tím stahováním strašně poškozuju filmový průmysl - on pak musí cpát těžce vydělané miliardy politikům, aby mi v tom zabránili...
03. 02. 2012 | 18:51

Petr napsal(a):

to Tommy:
Myslím, že nejsme moc ve sporu.
Jen drobnosti:
poplatky distributorům neupravuje autorský zákon;
chránění po dobu 70 let - jsou to dědická práva, jejich délka je věc diskuze;
četnost reprodukce v rádiích s autorským zákonem nemá co dělat, je to věc redaktorů - nemusí to být ovšem vždycky čistá záležitost, leč to je o jiném (jako Zlatí slavíci atd);
patenty jsou pak další problematika - asi nikdo neupíral prof. Wichterlemu patent na oční čočky (jen mu pak ty peníze sebrali...);
a např. patenty (či jak se to jmenuje) na léky si farmaceutické firmy zatraceně chrání...
No a Nick Almo to nechtěně trefil: "Nemůžete užívat výsledek celoživotní práce jiného člověka jen tak, protože se vám zachtělo".
03. 02. 2012 | 19:11

Kanalnik napsal(a):

"Je zajímavé, že k táboru ochránců duševního vlastnictví se hlásí i lidé, pro které je otázka svobody a soukromého vlastnictví základem životní a politické filozofie."

Co je na tom zajimaveho? Svoboda jde preci ruku v ruce s respektem k vlastnictvi kazdeho cloveka, tudiz (alespon pro mne) na tom neni vubec nic k diveni, prave naopak, nebot svoboda a vlastnictvi jsou spolu provazany.

Tak jako je zakonem osetreno vlastnictvi domu ci zbozi, ktere manualne vytvorim, tak je spravne, ze se zakonem osetri i vlastnictvi del a konceptu nematerialnich. Zase, co je na tom divneho? Pro mne nic.

Respekt k vlastnictvi je jednim ze zakladnich atributu svobody. V tom, jak se v clanku nad touto tematikou zamyslite, tuto zakladni vazbu spise prehlizite a znehodnocujete. Smer, ktery do budoucna crtate, znamena ve vasich ocich mozna vice svobody, ale ve skutecnosti se jedna o krok k anarachii a omezeni svobody jako takove. Lidove piratske masy to nepociti hned, ale nakonec se to obrati i proti nim.
03. 02. 2012 | 19:24

Kanalnik napsal(a):

Jak vlastnit neco, co nevazi?

No ono to nevazi jen diky usnadneni, tedy diky technologii. Drive byla nosicem gramofonova deska. Potom CD a ted je to treba pamet na serveru ci disku.

Nosic jako hmotnou vec by se vam odcizovat asi nechtelo, ale diky technologii je odcizovani via pamet na serveru ok? V cene gramofonove desky jste prece neplatil pouze za desku samotnou ci za kopirovaci proces, kdy se na jednotlive desky nahrala stejna pisen, ale take za onen intelektualni obsah.

Ted diky technologii cena za nosic a kopirovani defacto odpada, to ale neznamena, ze si ten obsah muzete klidopido privlastnit zkopirovanim, pokud s tim majitel nesouhlasi.

Jen si to pekne vratte do materialni roviny (gramofonova deska) a hnedle to nebude tak jednoduche. Vlastnictvi dila jako pojem samozrejme existuje stejne jako vlastnictvi konceptu, tedy chcete-li vlastnictvi dusevni. A fungovalo to uplne stejne v ere gramofonovych desek.

Prevest tento typ vlastnctvi do roviny "kdo bude chtit, tak za kopii dobrovolne zaplati, stejne i tak hudenici preziji" je krokem do anarchie potazmo komunismu.
03. 02. 2012 | 19:41

Almo G™ napsal(a):

Kanálník:

"Odcizit"= "od"-"cizit" = odejmout, odebrat, ukrást

"Kopírovat" = "rozmnožit", "zmnožit", "rozdvojit", "znásobit četnost" apod.

Můžete mi prosím vysvětlit, kde je významový překryv uvedených pojmů?
03. 02. 2012 | 19:49

Almo G™ napsal(a):

"Přivlastnit kopírováním" je bizarní konstrukt. Něco tak krkolomného vidím poprvé. :-)

Onehdy jsem si kopírováním přivlastnil kytku, kterou známému prodali v obchodě. DNA zcela shodná, tvar, barva a růst srovnatelné. Asi bych měl mít obrovské výčitky svědomí.

(Nebo, že by to nebyla ta stejná kytka?)

(Nebo, že to nebyl ten stejný soubor? :-))
03. 02. 2012 | 19:54

Kanalnik napsal(a):

zel, slova tady zcela nestaci... ale myslim, ze jsem to popsal jasne:

gramofonova deska:
vyroba desky (x Kc) + nakopirovani dila (y Kc) + dilo (zvuk instrumentu a zpevu) (z Kc) = finalni produkt

dnes:
vyroba nosice (0 Kc) + nakopirovani dila (0 Kc) + dilo (zvuk instrumentu a zpevu) (z Kc) = finalni produkt

Vidite nektere atributy, ktere se v techto rovnicich shoduji? Nebo jste neplatil za dilo (respektive za jeho kopii) pri koupi gramofonove desky? Jestli ano, proc by se dnes za kopii dila platit nemelo?
03. 02. 2012 | 19:56

Kanalnik napsal(a):

nebo jeste uplne polopate:

gramofonova deska:
vyroba desky (x Kc) + proces nakopirovani dila (y Kc) + kopie originalniho dila (zvuk instrumentu a zpevu) (z Kc) = finalni produkt

dnes:
vyroba nosice (0 Kc) + proces nakopirovani dila (0 Kc) + kopie originalniho dila (zvuk instrumentu a zpevu) (z Kc) = finalni produkt

Vidite nektere atributy, ktere se v techto rovnicich shoduji? Nebo jste neplatil za dilo (respektive za jeho kopii) pri koupi gramofonove desky? Jestli ano, proc by se dnes za kopii dila platit nemelo?
03. 02. 2012 | 19:59

Petronentir corrnice napsal(a):

to Almo:
Myslím, že kdo pracuje (a myslí) hlavou, tomu jsou tyhle věci jasné.
Pokud se Vám podaří z jednoho taktu nebo ulomeného kousku CD vypěstovat symfonii, tak si ji klidně nechte zadarmo (nebo jste ji vypěstoval v kopírce?).
03. 02. 2012 | 20:03

ex-nemo napsal(a):

n.č.
Taky máte svým způsobem pravdu. "Tatínek má nápad, zítra bude oběd".
Použil jsem jen definice, volně (nechce se mi to hledat) podle Karla Čapka. Určitá tenká hranice mezi kýčem a Uměním musí existovat, ale je zřejmě dost vágní. Jestli je ovšem činnost dnešních "umělců" zaměřena na zbohatnutí a blahobytný život a na nic jiného, tak tady je to překročení té hranice jasné.
03. 02. 2012 | 20:14

Almo G™ napsal(a):

Kanálník: Nevyhýbejte se odpovědi. S chutí do toho :-).

Jinak mi připadá velmi urážlivé, neslušné a nemorální označovat jako zloděje slušné lidi, kteří se chovají podle zákona. Vadí mi, že tyto urážky navíc pod každým blogem na toto téma opakujete. Posilujete tím i dezinformace, které zde šíří některé lobbistické organizace (některé už dokonce musely pro neetické postupy a prohry u českých soudů opustit ČR).

Tady nejde nějaké obcházení zákona nebo "šedou zónu", kličkování mezi paragrafy apod.

Tady je v zákoně V Ý S L O V N Ě uvedeno, že si každý může pro osobní potřebu multimediální soubory zkopírovat. Zakázáno je jen kopírování programů

Sice se neustále oháníte morálkou, ale sám se chováte vůči společnosti nezodpovědně a vůči lidem, kteří se chovají v souladu se zákonem neslušně / urážlivě.
03. 02. 2012 | 20:20

Almo G™ napsal(a):

PC: Pracuji mj. i hlavou a chápu věc dobře.

Jde prostě o licence. Někdo licenci ke kopírování má udělenu, někdo ji nemá.

Ale proč to, proboha halit do nějakých slov o morálce, proč znásilňovat jazyk a vytvářet bizarnosti typu "přisvojit zkopírováním", proč všichni ti "zloději" a "krádeže", když je v zákoně výslovně uveden opak?

Vždyť jde jen a pouze o byznys. Z jedné strany tlačí vydavatelé a různí překupníci "děl". Dejme tomu, že bychom jim vyšli vstříc a neudělovali žádné jiné licence pro proces kopírování. Dejme tomu, že se budeme pomocí ACTA důsledně hrabat lidem v mobilech, noteboocích, přehrávačích, atd. Dejme tomu, že do velké míry uspějeme. Co se stane? Zbankrotuje obrovská řada výrobců elektroniky (mp3 přehrávače, mobily, příslušenství), datových médií, vypalovaček... Významně se zpomalí vývoj techniky.

Takže z druhé strany tlačí tito výrobci. Výsledkem jsou gumové paragrafy, které umožní vzít nějakého nešťastníka jako exemplární případ k zastrašení ostatních bez kopírovací licence. Pár drastických trestů podle klíče, který si zvolíme. Jedna svobodná matka, jedna babička, jeden student a nesplatitelné pokuty. Ostatní kopírují dál. O něco méně, ale kopíruje se - již se strachem. Je zde ale jednoznačná nová výhoda pro nás. Máme obrovskou moc vybrat, na koho ten pešek padne. Cíle dosaženo.
03. 02. 2012 | 20:32

občanka napsal(a):

Filmy ani hudbu nestahuji, přesto jsem trestána jako zlodějka pokutou, kterou platím s každým CD nebo jiným nosičem, na který si ukládám vlastní fota nebo texty. Ještě že někdo nechce, abych platila za každou tužku, kterou něco napíši. Kdo ochrání mne?
03. 02. 2012 | 20:33

ex-nemo napsal(a):

Jinak ale, pane Drobku, to pojednání o vlastnictví, ten odstavec "Zkusme se nejprve pobavit o tom,... až po .. nutným pilířem každého společenského řádu.", tak to jste dost odfláknul.Já sice neznám Locke-a ,ale jiných definic vlastnictví jsem četl dost, od Aristotela přes Ayn Randovou a Marxe až po Tolstého. Ti všichni přesně definují co to je vlastnictví, jenomže každý docela jinak. Takže nevíme vlastně nic.
Jedna věc je jistá; není to otázka úvahy ani rozumu.Protože malé dítě, které neumí ani mluvit, natož rozumově uvažovat, už přesně chápe, která hračka je jeho a tu nedá, a která není.
Dokonce i zvířata mají jasnou představu o vlastnictví, vlastním lovišti i kořisti.Měl jste někdy psa ?
Takže si musíme přiznat, že otázka majetku a vlastnictví není vytýčena rozumem, nýbrž je to záležitost pudová. A tu se ocitáme ve velmi temné oblasti, plné záhad, které neumíme ani pojmenovat natož pak rozluštit.
Nebudu tu dlouho unavovat veřejnost řečmi o cizím tématu, pan Stejskal promine.
Jenom bych chtěl vyslovit názor, že tenhle slepý instinkt , jako všechny, se nedá sloučit s lidskou společností a pokud nebude nějakým způsobem zvládnut, nakonec ji zničí. Na instinktech je ale založena celá naše psychika, to víme od Freuda, je s nimi divno hrát a nelze je jen tak vymýtit nebo ignorovat (jak to udělal marxismus, pročež zkrachoval). Ale tak jako byl ukázněn pud sebezáchovy, velící zabít každého cizince, a to zřízením státu a společenské ochrany individua, mohl by být zvládnut i tento pud vlastnictví. Jenom je třeba si to uvědomit.
03. 02. 2012 | 20:50

Kanalnik napsal(a):

AlmoG - nechtel jsem vas urazit, to co jsem psal, nebylo mysleno urazlive

ok, sam si ty terminy ujasnuji a neni to jednoduche vybrat ty spravne a vyjadrit to, co chci rici... nicmene pokud nekdo zkopiruje neco bez dovoleni, co to je? jak byste to nazval?

terminem "pro osobni potrebu" chapu tak, ze kdyz si koupim CD, tak si je pro osobni potrebu mohu zkopirovat kolikrat chci, nikoliv ze si mohu bez nakupu stahnou CD z internetu pro svoji osobni potrebu a tak si to CD zkopirovat
03. 02. 2012 | 20:55

Almo G™ napsal(a):

kanalnik:

"AlmoG - nechtel jsem vas urazit, to co jsem psal, nebylo mysleno urazlive"

Přesto to tak může znít. Ale hlavně jsem tím chtěl zvýraznit tu relativitu morálních kategorií, které do tohoto tématu podle mě moc nepatří. Jakmile je do toho zakomponujeme, můžeme být podle nich sami hned posuzováni a to může bolet. Pravda je, že nemůže být zlodějnou akt, který je zákonem výslovně povolen.

"ok, sam si ty terminy ujasnuji"

Já také. Omlouvám se, jestli to vyznívá příkře. Jen to trochu kontrastuji. Pravda je, že mi ale zatím nikdo nebyl schopen racionálně a přesvědčivě zdůvodnit, proč by mělo jít o krádež, zlodějnu, atd. Ještě doufám.
"a neni to jednoduche vybrat ty spravne a vyjadrit to, co chci rici..."

Chápu, ale proto vnímám velký rozdíl mezi tím jednoznačným a ofenzivním morálním odsudkem "Je to zloděj! Odsoudit!" a defenzivním a nejednoznačným vysvětlováním, proč by vlastně tím zlodějem být měl. Ještě nedávno byl můj postoj podobný. Ale najednou jsem zjistil, že jsou ty argumenty pro tento postoj více než děravé a neudržitelné a že jej vlastně s čistým svědomím hájit nedokážu.

"nicmene pokud nekdo zkopiruje neco bez dovoleni, co to je? jak byste to nazval?"

Zkusil jsem to výše: Kopírování bez svolení neboli bez kopírovací licence. Je řada činností, které bychom třeba zvládli, ale na které nemáme licenci (výroba alkoholu, cigaret, bankovek :-), někdo zvládá daňové poradenství, jiný si dokáže sám svařit kvalitní plynové potrubí, další je výborný psycholog i bez oficiálního vzdělání...).

To by lépe odpovídalo podstatě věci. Jenže to nezní tak hezky morálně nadřazeně. To bychom pak museli začít odpovídat na všetečné otázky, proč má mít na tyto licence někdo monopol. A to je "ee" :-). "Jsi zloděj!" zní totiž mnohem lépe než "Mám na kopírování monopol. Zvládl bys to téměř beze ztrát pro nás sice stejně dobře také, ale nemáš licenci. Tak plať."

terminem "pro osobni potrebu" chapu tak, ze kdyz si koupim CD, tak si je pro osobni potrebu mohu zkopirovat kolikrat chci, nikoliv ze si mohu bez nakupu stahnou CD z internetu pro svoji osobni potrebu a tak si to CD zkopirovat
03. 02. 2012 | 21:23

Almo G™ napsal(a):

"terminem "pro osobni potrebu" chapu tak, ze kdyz si koupim CD, tak si je pro osobni potrebu mohu zkopirovat kolikrat chci, nikoliv ze si mohu bez nakupu stahnou CD z internetu pro svoji osobni potrebu a tak si to CD zkopirovat"

Důležité je jen to, že zákon to tak nechápe. :-)
03. 02. 2012 | 21:25

Skogen napsal(a):

Kanalnik,

problém je, že už si ty termíny ujasňujete pod třetím blogem a pořád je to stejné...

P.S.: Dle zákona je to přesně opačně. Koupíte-li si CD, rozhodně ho nesmíte kopírovat. Z internetu si ho naopak stáhnout zadarmo můžete (nesmíte ho ovšem "sdílet" - na internet ho uploadovat pro jiné).
03. 02. 2012 | 21:26

tomeek napsal(a):

Mili diskutujici --
Nebudu opakovat, co jsem uz vickrat zminil pod jinymi blogy na toto tema (a svuj nazor jsem ani diky Alesi Drobkovi nezmenil).
Jde mi vic o ten koncept, ze dusevni vlastnictvi je prezitek. Dejme tomu, ze jsem slechtitel osiva. Svuj zivot i uspory (at uz jako jedinec ci firma) venuji na vyslechteni psenice, co je odolna vuci vsem nastraham teploty, skudcu atd. nadto s maximalnimi vynosy. Zacnu prodavat osivo za vyssi cenu, jez vsak je stale nizka ve srovnanim s vynosem. Venca Novak koupi od mne prvni varku, od te doby vsak nejen ze zacne uzivat co by osivo to, co si sam vypestuje, ale navic jeste i on sam zacne zrno prodavat ne za mouku, ale jako osivo na vydelek.
Je DNA (ci jak lze charakterizovat to super osivo) dusevnim vlastnictvim ci ne?
Je jednani Vency Novaka legalni, moralni ci nikoliv?
(Podotykam, ze znam i prijimam namitky spojene s prikladem firmy Monsanto, jez v USA a i jinde de facto ma monopol na osivo, chraneny patenty a armadou pravniku pripravenych vrhnout se na temer kazdeho farmare, kdo se zprotivi...)
03. 02. 2012 | 21:51

159 napsal(a):

tomeek
Co na tom není k pochopení, pokud jste četl pozorně, tak ten kdy přijde s produktem na trh první má náskok, sám si musí určit cenu, za kterou je "jeho vlastní výtvor prodejný ". Dá-li ho levněji více prodá a nemusí ho nikdo napodobovat. Pokud si myslí, že jeho hodnota je bezmezná a nasadí cenu nadstandartní, pak se samozřejmě dočká, že se najdou koumáci co ho zničí. Nakonec i ti koumáci, kteří ho přečůrají by mohli mít taky nárok na "duševní vlastnictví vyčůranosti " :))
04. 02. 2012 | 02:01

tomeek napsal(a):

Mily/mila/mile 159 --
Ano cetl jsem pozorne. Vas bych pak prosil, abyste se po pozornem precteni meho komentare pokusil/-a/-o odpovedet na me dve otazky.
Zamyslete se vsak prosim take nad tim, zda v tomto pripade ma vase uvaha o cene a prodejnosti vyrobku smysl: rekneme, ze v mem priklade mam jedinou bezpecnou moznost realizovat zisk (a zaplatit si tak aspon naklady) behem prvniho cyklu prodeje osiva. Pokud prodam jen kilo osiva a nemam narok na zadnou ochranu pred - jak jste rekl/-a/-o - vycuranosti tech Vencu Novaku, tak nema zjevne smysl se do toho vubec poustet, ponevadz i kdybych mel prodat to kilo jen za milion, tak pripadneho kupce stejne nenajdu, ponevadz i on chce mit jiste zaruky o navratnosti investice...
04. 02. 2012 | 02:49

stehno napsal(a):

Bohužel v tzv. právním státě, jaký máme u nás, kde je největším problémem přebujelá korupce a vše toto jednání je beztrestně financováno z peněz daňových poplatníků. Kdyby vše fungovalo tak jak nám je neustále deklarováno, mořná by tento problém ani nevznikl.
04. 02. 2012 | 07:02

Jetvart napsal(a):

Já myslím, že to je obráceně. V ceně prázdných disků i tiskáren je již autorský poplatek započítán, pokud si za něco nechám zaplatit, nemohu tvrdit, že mi to bylo ukradeno. Naproti tomu většina lidí se už neobtěžuje CD a DVD kopírovat. Na druhou stranu, výrobci přestali dávat k novému počítači disky s programy a vyžadují, aby si uživatel udělal svou vlastní kopii programů, které jsou v novém počítači. U tiskáren je situace ještě horší. Ochránci autorských práv tedy s pomocí státu okrádají spotřebitele.
04. 02. 2012 | 07:47

n.č. napsal(a):

kanalnik: kopíruju: terminem "pro osobni potrebu" chapu tak, ze kdyz si koupim CD, tak si je pro osobni potrebu mohu zkopirovat kolikrat chci, nikoliv ze si mohu bez nakupu stahnou CD z internetu pro svoji osobni potrebu a tak si to CD zkopirovat

Chápete špatně: Z předražených CD nebo DVD se NESMÍ dělat kopie ani pro osobní potřebu. Myslím, že je tohleto uvedeno i na obalu.
04. 02. 2012 | 09:06

Monika napsal(a):

tomeek

Pokud by se jednalo vskutku o NOVOU odrůdu pšenice, která byla vyšlechtěna na základě určitého šlechtitelského procesu, může šlechtitel uplatňovat zákon č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin, na jehož základě se stává držitelem šlechtitelských práv k této nové odrůdě. To mu zajišťuje výlučné právo k využívání chráněné odrůdy, jak se o tom můžete přesvědčit ve znění platného zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin, osivu a sadbě pěstovaných rostlin:

http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00408&cd=76&typ=r

Vámi zmíněný Venca Novák tedy porušuje platný zákon o duševním vlastnictví, vy se můžete bránit právní cestou a žádat nejen náhradu ušlé škody, ale i uvalení nemalé sankce.
04. 02. 2012 | 10:02

Almo G™ napsal(a):

Monika: Každá dnešní odrůda pšenice byla někdy NOVÁ. Z toho by vyplývalo, co píšu výše. Platit, platit, platit. Za každé vypěstované i zaseté zrnko.
04. 02. 2012 | 10:35

Da.Rock napsal(a):

Velká pravda.
Taky mi rozum nebere, proč má být duševní práce chráněna v tom smyslu, že ji stačí odvézt jednorázově a nadosmrti (a to doslova) za ni pobírat peníze. Platí toto snad u fyzické práce? Platí majitel auta dělníkovi v automobilce za každý den, kdy nasedne do vozu jím vyrobeného?
Samozřejmě, že kdybych byl oním duševním tvůrcem, že bych rovněž bojoval za svůj finanční prospěch, ale ve skutečnosti bych bojoval za udržení svého privilegovaného postavení oproti jiným profesím. Vždyť být privilegovaným je tak příjemné. Vyžaduje to ze začátku určitou námahu, než se člověk privilegovaným stane (například tlak na instituce, aby mé privilegované postavení zajistily zákonem), ale pak už lze snadno sklízet úrodu. A dštít oheň pekelný na všechny, kdo se oprávněně ptají, proč zrovna ten můj "byznys" se stal tím zvýhodněným třeba oproti jejich.
Jak by se privilegovaným duševním tvůrcům líbilo, kdyby stát přijal zákon, že za dům, který si nechali navrhnout projektantem a postavit zedníkem, musí nadosmrti těmto dvěma odvádět poplatky za užívání jejich díla. To by bylo křiku!
04. 02. 2012 | 10:54

skeptický napsal(a):

Na film vám kašlu.Víte o nějaké peněžence?
04. 02. 2012 | 12:45

Doyl napsal(a):

Dobrý den pane Drobku, Vy tedy, když něco přeložíte z angličtiny, tak knihu si můžu koupit, vy za to máte nějaké peníze? A nebo překládáte ve volném čase, zadarmo, a pak to umístníte na internet? Abych tomu správně porozuměl.
04. 02. 2012 | 12:53

Kanalnik napsal(a):

diky za reakce...
04. 02. 2012 | 13:00

kocman napsal(a):

"Představa, že pokud člověk něco vytvoří, tak by za svou práci měl být také přiměřeně odměněn, je naprosto normální a intuitivní."

Normální a intuitivní je představa přiměřené odměny.
04. 02. 2012 | 15:20

Rmeno napsal(a):

Ľudia nemajú sťahovať filmy z internetu, vraj je to to isté ako krádež v obchode. Takže keď prídem do obchodu, kde mi predavač zadarmo ponúkne film, povie že nie je chránený autorskými právami a ja si ho zoberiem. DÁ SA TOTO OZNAČIŤ AKO KRÁDEŽ????
04. 02. 2012 | 15:57

Jetvart napsal(a):

n.č.
Nikdy jsem na obalu CD ani DVD neviděl zákaz dělání kopií pro vlastní potřebu, ale napsat se dá cokoli. Na mém například je: Kopírování zabíjí hudbu. Okopíroval jsem ho, a hudba žije dál:D Důležité jsou zákony a rozhodnutí soudu, ne výhružky vydavatelů.
04. 02. 2012 | 17:33

159 napsal(a):

tomeek
Takže jste pochopil velmi dobře. Ve státě tržním (tedy trni co nejvíc trhneš) je třeba se zamýšlet nad záměrem do čeho budu investovat. Tedy pokud to udělám jen pro peníze, musím mít zaručenou návratnost a popřípadě zisk. Tedy má myšlenka může být skvělá a pak se také stává,jako mé vlastní know-how. Pokud se rozhodnu jej (tedy to své know-how)zpeněžit najdu si firmu ( předpokladem je, že firma nebo více firem má o něj zájem)a sepíšu s ní velmi dobrou obchodní či licenční smlouvu.
Na druhé straně mi nemusí jít o peníze, ale o uznání a pak i investice do šlechtění například té vaší pšenice nejsou podstatou, ale to, že jsem, jako první vyšlechtil, že se o mě píše, jako o bezvadném šlechtiteli, může zcela naplnit to co jsem očekával. Myslíte si, že např. vyberu jen jednoho, Ivan Vladimirovič Mičurin šlechtil ovocné stromy pro zisk nebo pro posedlost něčeho co ho naplňovalo. Tak se tedy můžeme bavit o dvou rovinách, když se chce hrabat a doživotně žít z renty a o více se nesnažit a nebo být, tak trochu posedlým, pěstováním, muzikou, experimentováním a dělat něco jen tak z touhy chtít pomoci ostatním lidem a být jimi i oceněn.
Někteří objevitelé, vynálezci jsou pokládáni za blázny v lepším případě snílkové o muzikantech a hercích, by se také někdy dalo přemýšlet v této rovině. Záleží na tom, proč se někdo na dráhu spisovatele, komedianta či vynálezce dal, zda protože si představuje, že bude ze své slávy žít celý život a ještě další tři generace po něm a nebo protože ho to baví, uspokojuje, má radost z toho, že lidi se s ním chtějí osobně setkat a vzdát mu svůj holt.
V našem přetechnizovaném konzumním světě se to však špatně chápe, já vím.
BTW vymezení pojmu, váše pokusy a konečný poznatek, jak vyšlechtit zázračnou plodinu je v úrovni, vašeho poznání do doby, než si ho pokusíte dát patentovat :) nebo se s ním pochlubíte anebo vám někdo nevykrade vaše poznámky.
Ono zrno zušlechtěné pokud ho jednou uvedete na trh, tedy ho směníte za něco a nemusí to být jen peníze, stává se zbožím a nevztahuje se na něj,žádný zákaz ho množit či vyrábět pokud není patentováno (tady není uznáno jako petent) .
04. 02. 2012 | 17:53

159 napsal(a):

kocman
Otázkou je co si představujete pod pojmem přiměřeně odměněn a nezapomeňte na to, že ti odměnění většinou z těch poplatků např. pro OSU vidí zlomeček, neboť hlídači autorských práv chtějí být také nepřiměřeně oceněni. Je-li, např. OSA najmutá dobrovolně autorem jako hlídací agentura a je-li placena, jako služba onoho autora, tak s tím nemám až takový problém. Já se však domnívám, že to funguje úplně jinak. Kdo z autorů by měl zájem vytřořit jedno dílo. Autor či interpret vytvoří dílo a zisk má přímo od lidí, tedy dílo je na tolik zajímavé pro lidi, že jej chtějí dle svých finančních možností také užívat. Ne každý může mít předražený originál. Jenže originál je pro některé "alfou a omegou" jeji snobského života, tak ať si za něj platí. Jsou tu však lidé, kteří se zcela náhodou setkají i s kopii pro ně zatím neznámého díla a mohou ho tak šířit svým vyprávěním,či přehrávání, že se dostanou i neznámí tvůrci do většího povědoní lidí. Takže taková trochu reklama a tvůrce by měl být motivovat zájmem o jeho dílo natolik, že tvoří dál a stále lépe, nebo naopak už toho není schopen a musí si najít jinou obživu. Copak lékař, který fantasticky odoperuje srdce a předává dalším své poznatky, dostává pak celoživotně za to nějaké "tantiémy" od svých kolegů, kteří používají jeho metodu, zrovna tak i jiné profese.
04. 02. 2012 | 18:37

Monika napsal(a):

Nezlobte se, ale zdráhám se uvěřit tomu, že tento článek myslí autor vážně. Přesto několik poznámek:

1. "Co když představa, že i spisovatelé, programátoři či hudebníci si zaslouží odměnu, ještě automaticky neznamená, že jim tuto odměnu musí mermomocí obstarat stát prostřednictvím zákonů o duševním vlastnictví?"

Co kdybyste, pane Drobku, ponechal rozhodnutí na autorech? Co kdybyste jim namísto tohoto mudrování ponechal svobodu, aby si ONI SAMI rozhodli, jak své dílo budou šířit? Znám spisovatele, kteří některé své knihy poskytují zdarma k dispozici na internetu (např. E. Jelineková, S.King), jiní autoři volí pouze vydavatele. No a co? Je to jejich právo, ne? Stejně tak programátoři - někteří pracují pro komerční společnost a vyvíjejí programy např. pro Microsoft, jiní pracují na open-source projektech. Neřešte to, prosím, za ně. Oni jsou autoři a mají svobodnou vůli rozhodnout, jak se svým dílem naloží. Nepotřebují k tomu arbitra, který by jim radil, jak to mají udělat, věřte mi.

2. "Proč by měl mít někdo monopol na nehmotnou, neomezenou informaci, a co je ještě důležitější – proč by měl mít stát povinnost takovýto monopol vymáhat?"

Co je to "neomezená" informace? V jaké smyslu neomezená? To mi prosím objasněte. Za druhé: Zaměňujete pojmy informace a autorské dílo, což jsou dvě zcela rozdílné věci. Informace či myšlenka ještě zdaleka nejsou autorským dílem.(A pokud byste se např. seznámil s americkým Computer Software Copyright Act' z roku 1980, zjistil byste, že zákon se vztahuje na ochranu VYJÁDŘENÍ myšlenky v počítačovém programu spíše než myšlenku samotnou. Ale to už je detail.)

Za třetí: Proč by měl mít stát povinnost chránit duševní vlastnictví - inu, protože se tak vyvinul právní obyčej v civilizované západní společnosti, a to nikoli v poslední době, nýbrž zhruba od vynálezu knihtisku. O smyslu tohoto práva na duševní vlastnictví by se dalo dlouze hovořit, můžete si o tom ostatně něco přečíst v právnické literatuře, což jste dosud evidentně neučinil. Podotýkám jen, že tyto zákony na ochranu duševního vlastnictví nejsou v dnešní době svévolí, ale mají oporu v samotné "Všeobecné deklaraci lidských práv" (1948), která v článku 27 odstavci 2 uvádí:

"Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů vyplývajících z každé vědecké, literární nebo umělecké činnosti, jejímž autorem je."

Doporučuji vám tedy se s problematikou ochrany duševního vlastnictví alespoň zběžně seznámit. Bez elementární znalosti se není co divit, že je váš článek pouhou dojmologií, místy připomínající čiré blouznění.
04. 02. 2012 | 19:36

Monika napsal(a):

3. "...duševní vlastnictví je oxymóron. Výhradní, monopolní vlastnictví informací je nelogické, nereálné a nemá žádnou oporu ve filozofii ani ekonomii."

Žádné monopolní vlastnictví informací stát nemá, ani nikdy neměl. Opět nehovoříme o informacích, nýbrž o autorských dílech a ochranných práv na vynálezy či ochranných známkách. Ale ani zde není stát žádný monopolní vlastník, to zcela zkreslujete. Stát nevlastní práva např. na dílo spisovatele Bohumila Hrabala, ty vlastní zákonní dědicové, a protože Hrabal platil státu daně, stát je povinen tato vlastnická práva chránit. Co je na tom divného? - Pokud jde např. o patenty, je to také jinak, než uvádíte: kdyby nebylo patentů, obchodní společnosti by chránily své vynálezy jako obchodní tajemství, což by mohly činit po neomezenou dobu. Výměnou za patentovou ochranu musí firma svůj vynález ZVEŘEJNIT. Což znamená, že nový vynález musí být popsán natolik podrobně, aby člověk se znalostí daného oboru dokázal s přínosem seznámit. Každý zájemce může zveřejněný patent podrobně prostudovat a poučit se z něj. Vynález tak není utajen, ale právě naopak - lidské poznání rozšiřuje. Pochopitelně že druhé firmy či jednotlivci nesmějí bez licence vynálezu využít, a to po dobu trvání patentové ochrany. Ale mohou na základě takto zveřejněných informací zkusit vymyslit jiný postup či řešení. Poté, co patentová ochrana vyprší, popis vynálezu zůstává veřejný a vynález či inovaci může volně využívat kdokoli. - Jde-li o software, jsou zde určitá specifika, ale to neznamená, že lze autory počítačových programů zcela znevýhodnit tím, že se na ně nebude vztahovat ochrana duševního vlastnictví, spíše by bylo vhodné dobu trvání této ochrany zkrátit (ale to je zas dost problematické z několika jiných důvodů). Zároveň platí, co jsem uvedla výše: proč upíráte programátorům svobodu, aby si o tom, jak své dílo budou šířit, rozhodli sami? Nechte to na nich.

4. V článku je podle mého řada dalších nepřesností a polopravd, ale oproti výše zmíněným omylům jde už jen o drobnosti: např. design automobilů, nábytku či složení parfémů, to vše je přirozeně chráněno zákony o duševním vlastnictví, ostatně stejně jako značky těchto produktů.
04. 02. 2012 | 19:37

Almo G™ napsal(a):

Rmeno: 04. 02. 2012 | 15:57

Perfektní. :-)
04. 02. 2012 | 22:35

Almo G™ napsal(a):

Monika: I vaše příspěvky jsou plné rozporů, ale už se mi to nechce rozebírat.
04. 02. 2012 | 22:41

kuki napsal(a):

kocman napsal(a):
"Představa, že pokud člověk něco vytvoří, tak by za svou práci měl být také přiměřeně odměněn, je naprosto normální a intuitivní."

Normální a intuitivní je představa přiměřené odměny.

PŘIMĚŘENOST --- To je ten hledaný hřebík na hlavičku!
"BĚŽNÍ" lidé dostávají za produkty své práce (rohlík, návrh železničního mostu, šichta řidiče autobusu, ...) zaplaceno POUZE JEDNOU a to od svého zaměstnavatele či zadavatele práce (za kus díla nebo za čas prací odvedený). Jakým argumentem je umožněno aby "PRIVILEGOVANÍ" požadovali svou odměnu OPAKOVANĚ a měli tento příjem zajištěný dokonce na desítky let dopředu?
Již od dob kočovných divadelních spolků (vlastně ještě déle) je zvykem za umělecké produkce (a jiná podobná rozptýlení) platit a většina zájemců vždy platila poctivě (pomineme-li ty odvážné, kteří prošli na černo, a ty, kteří dostali volňásky). Měl-li umělec štěstí a dobré dílo, vydělal úspěšně na každé štaci, ale nikdo z obecenstva by mu tehdy nedal peníze způsobem, který se praktikuje dnes (a nesvádějme to na rozvoj médií). Pokud vedly společenské změny víceméně svobodné umělce pod křídla zaměstnavatelů (od manažerů po vydavatele) ať si své příjmy za práci řeší na své soukromé úrovni vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec a netahají do toho obecenstvo...

A podobně se lze zamyslet též nad ostatními obory spadajícími pod ochranu "autorských práv"...
04. 02. 2012 | 22:43

kuki napsal(a):

Jen tak mimochodem,

definici "Pouze pro vlastní potřebu" vyhovuje 99% čehokoli, co si člověk na internetu stáhne a nehodlá z toho mít jiný přímý zisk. Takže pokud mám na pracovní ploše svého PC jako pozadí obrázek Hvězdné noci od Van Gogha, ale netisknu ho na veliké formáty a neprodávám někde v podchodu - pak se nedopouštím ničeho... a svědomí mě teda rozhodně nehryže, přestože je to reprodukce zdarma stažená přes Google. Nastane-li příležitost navštívit příslušnou galerii, spatřit originální dílo na vlastní oči a přispět na provoz instituce zakoupením řádné velkoformátové reprodukce, nebudu mít problém s placením (doufám)... :-)
(p.s. ještě platí Van Goghova autorská práva?)

Totéž s ostatními stahovanými (v jejich případě je to často prevence) filmy (ztráta peněz a času v kině? dovolám se snad reklamace?), seriály (čekat na to, že se některá z našich televizí uráčí tyto vysílat?) a hudbou (předražené CD, na kterém se dají poslouchat dva kousky z patnácti? děkuji, nemám zájem). Narazím-li však prostřednictvím internetu na kvalitnější kousky, stávám se záhy spokojeným divákem v kině nebo na koncertě anebo majitelem oficiálního DVD či CD. Knihy pořizuji klasické tj. papírové a před jejich koupí (většinou v antikvariátech - novější díla mě "moc neberou") je většinou důkladně zkoumám prostřednictvím knihoven...

Nemám pocit, že by mě mohl někdo nařknout z krádeží, krácení potenciálního zisku nebo poškozování autorských práv... Při tom "blafu", jehož produkce je bohužel čím dál častější, by měli být spíš rádi, že se díky "ochutnávkám" prostřednictvím stahování čas od času někdo rozhodne investovat do oficiálního produktu - čím více lidí s různým vkusem takto "ochutnává" - tím větší šance pro ně, že udají své zboží :-)

p.s. nejlepšími úlovky na internetu byly v poslední době filmy Becket (1964) a Lev v zimě (1968) - nevíte někdo, kde by se dala sehnat oficiální dvd i s fenomenálním českým dabingem? :-)
04. 02. 2012 | 23:36

tomeek napsal(a):

Mili Moniko a 159 --

Takze se snad konecne shodneme na nasledujicim:
- dusevni vlastnictvi neni oxymoron, navdory tomu co ruzni deklamuji;
- trh sam mne pred svinstvem sveta neochrani (at uz k tomu pouziji pravni institut patentu ci prime zakonne upravy jako je ten cesky o ochrane odrud etc.), ba naopak stejne jako mam pravo cekavat od statu a jeho organu (policie, soudy) ochranu pred loupezi ve ztemnele ulicce, tak stejne tak mam pravo na ochranu toho, ze to, co jsem vymyslel, napsal ci nahral a nerozdavam z principu zadara (jako treba tohle me pisani) si lide koupi ne za pet prstu ale za pet penez;
- to, ze technologie (CD) anebo priroda (ta psenice) zcizovani nahrava, na veci legality nic nemeni;
- autorske pravo dle meho nazoru je zde proto, aby se textari, skladatele, interpreti, spisovatele, jejich vydavatele (zde vystupujici jako ti, kteri autorska prava za uplatu nabyli) etc. nemuseli s kazdou kapitolou ci pisnickou bezet na patentni urad. (Mimochodem, dle mych zkusenosti postup pri udelelni patentu trva podstatne dele, nez je efektivni zivotnost rady umeleckych del...)

Pozor: nemam sebemensi umysl hodnotit, zda 70 let ochrany je malo nebo moc, schvaluji bez vyhrady to, ze mam pravo na to udelat si kopii CD, ktere jsem koupil, na pocitadle a uzivat MP3 misto originalu. Prohlasuji, ze CD ci BR ci DVD se maji posuzovat stejne jako knihy: pokud legalne zakoupeny vytisk konzumuje (cte, posloucha...) v dany moment jedna osoba, je to v poradku, tj. mohu originalni nosice (ne vsak kopie!!!) pujcovat. Stejne tak vsak mam za lzivy a zcestny argument, ze je na me rozhodnout, zda uzit cizi dusevni vlastnicti bez vyslovneho souhlasu anebo bez radneho zaplaceni (a to v obou pripadech pred uzitim!)
04. 02. 2012 | 23:50

159 napsal(a):

Monika
Pokud chci, aby někdo chránil můj majetek, musím si zajistit ochranu sama. To buď, že si pořídím plot, psa nebo najmu hlídače nebo využiji další možnosti služeb ostrahy a to vše jde na moje náklady. Tedy zákon mi poskytuje mé bezpečí, pokud někdo vstoupí na můj vlastní pozemek a pokud někdo zcizí mé věci a bude dopaden, bude také podle práva odsouzen.
Pokud však já nezabezpečím svůj majetek, nezbuduji plot nebo jasně jej neoznačím a nedám najevo, že si nepřeji,aby jej nikdo jiný nepoužíval, nemůžu se divit, že tam bude chodit klidně i procesí. Mohu se i vztekat, ale nikdy si tam nebudu moci posadit výběrčího s kasičkou a vybírat drobné za použití mého pozemku, to by totiž bylo protozákonné obohacování. Další příklad, když si na frekventovaném místě odložím třeba i zlaté hodinky s vodotryskem nebo třeba i obyčejnou tužku, mohu předpokládat, že jsem je právě vystavěla k pozornosti lapkům a už se se svým vlastnictvím nesetkám. Zákon proti odcizení sice existuje, ale ne každý se jim chce řídit.Z toho mi vyplývá jen jedno, jsou věci, které si musí člověk uhlídat sám, tedy pokud mu na nich záleží. To samé platí i u duševního práva, tedy zákon máme, ale každý jeho autor nech si ho hlídá podle toho, jak mu osobně na něm záleží. Pokud je chce uchovat a nechce, aby se staly předmětem kopírování, tak si je může nechat ve své hlavě a nikdy nebudou moc být zneužity, ale k čemu mu to duševní vlastnictví bude to opravdu nevím.
05. 02. 2012 | 00:58

národní buditel napsal(a):

konec přednášení básniček na školních besídkách
05. 02. 2012 | 09:42

Bomberious napsal(a):

A vy nestahujete na netu, webu?
Neukládáte (DVD, CD, MP3, .pdf, .doc etc.), nevypalujete?

Ne? Máte úplně všechno košér, jó? Nevěřím Vám ani slovo!, jinak byste měl počítač naprosto prázdný, pak i legální! Již Vaše PC by Vás dostalo do hodně velkých problému, tak jako každého politika a jiného zde píšícího hnidopicha!

Laskavě pomlčte!

Na internetu JE A VŽDY I BYLO všechno VEŘEJNÉ!!
05. 02. 2012 | 11:29

Ing. N. napsal(a):

Ve včerejší rozhlasové besedě na Praze 6 byl vysloven zajímavý názor. Jeden posluchač přirovnal internet svou nebezpečností k jaderné zbrani. Považoval tedy za správné, aby byl každý příspěvek před umístěním na internet kontrolován, tzn. aby byla omezena svoboda internetu.

Souhlasím pouze s první částí tvrzení tohoto posluchače. Internet je skutečně velmi nebezpečný, rozdíl je pouze v tom, pro koho je nebezpečný. Jadernou zbraň ovládá malá skupina mocných lidí a používá ji k zastrašování občanů, zatímco internet je zbraní občanů, kteří ji mohou použít proti jakékoliv mocné skupině. To se pochopitelně nelíbí, protože občan má věřit oficielní propagandě a ne si zjišťovat fakta a pak se bouřit.
05. 02. 2012 | 13:45

Almo G™ napsal(a):

Půjčili jste někdy svou knihu někomu k přečtení? Jste zloději. Říkají to tazv. "ochránci autorských práv".

Prý není podstatný nosič. Prý je chráněna samotná myšlenka. Přečtením cizí knihy jste tedy autora připravili o potenciální zisk. Stydíte se? Styďte se!
05. 02. 2012 | 13:53

159 napsal(a):

Almo G™
Ironie a dobrá. Já přidám, co mi dá autor, když jeho knihu přečtu a doporučím svému známému, on si ji možná koupí a přečtě, ale jen možná, protože zrovna na tu předraženou knihu mít nebude a ani jistotu, že se mu bude také líbit. Pokud mu však knihu půjčím a on bude také stejně dílem nadnucht, jako já je pravděpodobné, že pokud si bude chtít příště koupit knihu sám, bude jeho další primární zájem o další titul nové knihy onoho autora. Nějak tak bude raději volit jistotu než nakupování zajíce v pytli. A co já, dostanu za propagaci nějaký bonus od autora, jistě ne a v podstatě bych ani nechtěla, dobré dílo se má řetězově šířit, má se o něm mluvit a nešetřit chválou, každý člověk v tom řetězu je potencionální odběratel všech dalších titulů, které autor vytvoří a pro dobré dílo je každý schopen obětovat nemalý peníz už jen proto, aby zdobil jeho sbírky umění nebo z pouhé nostalgie.
Osobně si myslím, že s ochranou autorských práv nemají žádný problém ti autoři, kteří něco umí, ale právě ti pseudoautoři, kteří chtějí žít z braku celý svůj život a to jen díky tomu, že si někdo omylem ten brak od něho koupí. U nich však nehrozí, že si jejich "díla" budou lidé nelegálně předávat či masívně stahovat :))
05. 02. 2012 | 16:08

n.č. napsal(a):

Jetvart : kopíruju:
Nikdy jsem na obalu CD ani DVD neviděl zákaz dělání kopií pro vlastní potřebu....

Podívejte se na zadní stranu obalu, tak je alespoň u DVD (kupoval jsem mzj před léty Evangelium sv. Matouše v Levných knihách jen za 90 Kč)napsáno mzj, že dělání KOPIÍ je zakázáno....
06. 02. 2012 | 07:22

n.č. napsal(a):

Onehdy dávali v tv Hitchockovo Vertigo. Film jsem nikdy neviděl a ani tentokrát kvůli službě v tuto dobu jsem se nemohl dívat. Film v českém znění jsem si stáhl, v klidu podíval, k některým scénám jsem se vrátil, pak jsem film z pc hodil do koše a koš vysypal, jsem spokojen a nemyslím si, že jsem někoho okradl.
06. 02. 2012 | 07:39

Standa napsal(a):

Chválabohu, že se najde pár lidí, kteří uznávají, že lidská práce má hodnotu a platí za software, který jsem vytvořil. V opačném případě bych musel, zřejmě, plést proutěné košíky, abych vytvářel něco „hmotného“, za co si zasloužím protihodnotu. Předpokládám, že ti, kteří považují za své morální právo vlastnit zdarma veškerý software, hudbu, filmy nebo e-knihy, odvádějí svou práci také zdarma.
07. 02. 2012 | 13:29

kulik napsal(a):

to Standa: "Předpokládám, že ti, kteří považují za své morální právo vlastnit zdarma veškerý software, hudbu, filmy nebo e-knihy, odvádějí svou práci také zdarma."

Hodnota lidské práce se zpochyňovat jistě nemá - ať už je jejím zakončením "hmota" či "nehmota", ale ať se všechny kategorie "výrobků" oceňují stejně = JEDNOU. Vadí spíše dlouhá požadovaná "doba hájení autorských práv", během které se opakované platby za konkrétní "výrobky" vyžadují.

Budu-li chtít Váš software - zaplatím Vám bez debat - jednou. :-)
07. 02. 2012 | 22:18

Lída napsal(a):

Možná byste se divili, kolik lidí je ochotno zaplatit za album, které je nabízeno zdarma ke stažení...
http://www.t-music.cz/special/vypsana-fixa-detaily/
13. 02. 2012 | 13:56

Lída napsal(a):

možná byste se divili, kolik lidí je ochotno zaplatit za album, které je nabízeno zdarma ke stažení...
http://www.t-music.cz/special/vypsana-fixa-detaily/
13. 02. 2012 | 13:56

Pavel napsal(a):

Moje stránky http://office.lasakovi.com se kopírují bez skrupulí. Viděl jsem už i *.pdf, kde byl uveden úplně jiný autor, ale obrazovky v dokumentu odkazovali na office.lasakovi.com . Ale co alespoň bezplatnou reklamu, když se někdo začte, zjistí odkud je originál a přijde na oficiální stránky :)
18. 02. 2012 | 11:22

Petr napsal(a):

Cože to bylo za útoky 9. září? Neměl jste na mysli 11. září 2001?
24. 02. 2012 | 02:50

Si napsal(a):

Současné tažení proti pirátství chápu spíš jako snahu o zachování tučných zisků vydavatelských firem, než o práva autorů. Bohužel se tak děje poměrně neštěstným způsobem, který není v dnešní době příliš efektivní. Divím se, že se trendů nechytá více progresivnějších a inovativnějších firem. Staří mamuti by to už dávno zabalili.
24. 02. 2012 | 13:57

malíček napsal(a):

Je nějaká strana, která chce zrušit ochranu tzv. duševního vlastnictví? Poraďte! Tu bych volil.
24. 02. 2012 | 19:12

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy