Trable s deregulací

29. 05. 2009 | 14:37
Přečteno 3936 krát
Původně jsem chtěl napsat svou reakci na další podnětný článek paní Brixi o bankovní a zdravotní deregulaci jen skromně pod čáru, do komentářů. Pak jsem však sebral odvahu pro jednou se rozhodl vstoupit na kolbiště názorů pod svou vlastní vlajkou. Diskuze o tzv. bankovní a finanční deregulaci/regulaci je totiž mimořádně zmatená, a to i ve vysoce intelektuálních kruzích, jak dokazují čerstvé názorové veletoče konzervativních a rádoby liberálních ekonomů jako Greenspan či Posner. Z úst mainstreamových expertů, kteří i podle vlastních slov utrpěli v posledním roce hned několik intelektuálních debaklů v řadě, jsem přitom ještě neslyšel to podstatné – proč vlastně bankovní deregulace totálně selhala?

Nejprve uděláme krátký proces s jistou zarputilou otázečkou, která by nás dál v diskuzi mohla obtěžovat nepříjemným bzikotem – ty takzvané tržní mechanismy, fungují vůbec, nebo ne? Odpověď zní ano. Kdyby totiž nefungovaly, neměli bychom pračky, ledničky, televizory, počítače, džusy, oříškové müsli nebo voňavé stromečky do auta. Ekonomiku by musela řídit centrální plánovací komise v Praze s předvídatelným průběhem i koncem. Princip tržní ekonomiky je jednoduchý – chcete, ziskuchtiví páni podnikatelé, naše peníze? Tak nám dejte něco, co chceme zase my. Kdo nám to dá v té nejlepší kvalitě a za nejpřijatelnější cenu, zbohatne. Kdo bude prodávat drahé šunty, brzy zavře krám.

A teď klíčová část – absolutně nutnou podmínkou fungování trhu je svobodné konkurenční prostředí. Proč by pan Lemřík, který by prodával drahé šunty, musel brzy zavřít krám? Inu protože by přišel pan Čilý, který by to začal dělat lépe a levněji a lidé nejsou hloupí. Mají-li na výběr mezi drahým šuntem a levnou kvalitou, kupují to druhé. Co když ale pan Čilý panu Lemříkovi konkurovat nemůže, protože mu v tom brání zákon? Inu v takovém případě lidé na vybranou nemají a musejí dál volky nevolky kupovat drahý šunt. Jsou pak naštvaní a mnohdy z neuspokojivé situace viní celý princip tržní ekonomiky. Bohužel.

Proč by ale stát ve vstupu do určitého odvětví někomu bránil? Důvody jsou dva – buď pan Lemřík s pomocí svých lobbistů „přesvědčil“ zákonodárce, že v zájmu všech občanů, veřejného blaha a národní suverenity je nezbytně nutné, aby nemusel čelit konkurenci. A zákonodárci, kteří prakticky na nic jiného než na veřejné blaho ani nemyslí, mu ochotně vyhověli. Anebo stát usoudí, že daný sektor je pro ekonomiku strategický, a on si nad ním musí udržet kontrolu. Takové rozhodnutí je někdy nezbytné. Ale pozor - pokud stát ten či onen sektor uzavře, musí nahradit přirozené regulační mechanismy volného trhu těmi svými, umělými. A právě tady je ten zakopaný pes s jablkem sváru v tlamě, kterého lidé typu Greenspana či Posnera tak zmateně hledají. Učebnicovým příkladem takového strategického sektoru je totiž bankovnictví.

Bankovnictví je podivný tvor. Pan docent Havel tady na Aktuální blogosféře kdysi napsal, že nic neudělá z ekonoma většího blázna než podrobné studium historie peněžnictví a bankovnictví. A má pravdu. Kontrola nad výrobou a distribucí penězi je už od úsvitu civilizace zdrojem vlády nad bližními, zázračným pramenem moci a bohatství, který vždy vábil to nejhorší z lidské povahy a kolem něhož se odjakživa točily nejrůznější mýty a legendy, ale také intriky, konspirace a manipulace. O tom ale snad někdy jindy. Podstatné je, že soukromé banky jsou dnes takzvanými emitenty národních měn, čili lidově – mohou vyrábět peníze. A to si stát pochopitelně musí pohlídat. Když se jednou rozhodl, že ekonomika bude nejlépe fungovat na dvojjediném principu čistě papírových peněz a zákona o legálním platidle, nesmí tento systém nechat na pospas trhu, to je evidentní. My už ale víme, co se v takovém případě stane s přirozenými regulačními mechanismy, a co musí nastoupit místo nich. A já vám teď povím, co se stane, když někdo slepě uctivá ideologii, které nerozumí.

V osmdesátých letech minulého století začalo v Americe a Velké Británii velkolepé tažení za liberalizaci ekonomiky. Bouraly se regulace, snižovaly daně, zeštíhlovala byrokracie a inflaci se lámal vaz. Proti liberalizaci jako takové se nedá nic moc namítat, experiment socialistického kapitalismu, jak si jej ve 30. letech vysnil John Maynard Keynes, skončil vcelku předvídatelně vysokou inflací, hospodářskou stagnací a masovými stávkami. Politici tedy museli začít něco dělat. Ve svatém nadšení se však jali oslabovat také regulační strukturu, která držela na uzdě nebezpečnou bestii jménem finanční sektor. Prvním varovným signálem byla krize amerických záložen, kterou vláda zažehnala jen za cenu záchranných balíčků v hodnotě 160 miliard dolarů (tehdy šokující číslo).

Finanční instituce si z této aféry odnesly jedno ponaučení – díky deregulaci mají volnější ruku v riskování a úvěrové ruletě, ale pokud jim sázka nevyjde, stát ztrátu ochotně zaplatí. Tento „morální hazard“ pak mohutně umocnila filozofie zvaná „Greenspan put“ neboli Greenspanova podlaha, podle tehdy čerstvého šéfa Federální rezervy, který velkým hráčům slavnostně slíbil, že je nenechá ve štychu, pokud se něco semele. Co slíbil, to dodržel. Podlahu pod padající ekonomiku podsunul při burzovním krachu v roce 1987, po první válce v Iráku, při mexické krizi, při asijské krizi, po pádu hedgeového superfondu LTCM, po prasknutí internetové bubliny i po zářijovém útoku na dvojčata. A s každou záchranou rostla i bezstarostnost, nezodpovědnost a pýcha velkých finančních hráčů. Mladí a draví bankéři vymýšleli stále nové a drzejší metody, jak obejít zesláblé regulační mechanismy a roztočit ještě riskantnější ruletu zisků a výnosů. Na konce 90. let přišla takzvaná „Morganova mafie“, zlatá mládež z banky J. P. Morgan, s největším trumfem této globální hry s názvem CDS, což je jakési mezibankovní pojištění proti špatným půjčkám. No a když si k tomu Greenspan před odchodem z funkce ještě naposledy zahazardoval s monetární politikou, bylo neštěstí o pár let později na světě.

Obyčejný člověk dnes viní současnou krizi z volného trhu a deregulací všeobecně. Jak jsme ale viděli, není to tak jednoduché. Kladivo na regulace je nástroj užitečný a potřebný, ale v rukou zaslepených ideologů či nepoctivých politiků může nadělat ohromnou paseku. Pokud stát označí některý sektor ekonomiky za strategický a omezí do něj vstup, odstraní z něj přirozené regulační mechanismy, které musí nahradit těmi úřednickými. Ty jsou sice podstatně těžkopádnější a méně účinné, ale bez nich to zkrátka nejde.

Chtějí-li politici deregulovat banky, pak musejí se vším všudy – zrušit zákon o legálním platidle, zrušit centrální banku, zrušit prakticky celý systém, jak ho dnes známe, a vydat jej napospas tržním silám. Chce-li si ovšem dál vydržovat finanční sektor v podobě přerostlé a krvelačné bestie, musí jej znovu spoutat vsadit zpátky do klece.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

neo napsal(a):

Bušina Lukáš Vám to vysvětlí jako na blogu paní Brixi:)

Ale můj názor tento článek jedině potvrzuje. Stát má na krizi vysoký podíl viny a jejím primárním strůjcem.
29. 05. 2009 | 15:04

Lukáš Bušina napsal(a):

neo: Ne.

Pokud stát řekne, že můžete jezdit na dálnici 160 a vy na ní 160 jedete v favoritu a rozsekáte se v zatáčce pak to není vina státu, ale vaše.
29. 05. 2009 | 15:19

Rumcajs napsal(a):

a.Drobek

Já bych to opět podepsal s menšíma výhradama. Myslíte si pane Drobku, že zde opravdu nelze nastavit skutečné tržní vztahy, tedy aby vlastníci šli s kůži na trh, jako je to i v jiných oborech ? Mám pocit, že některé lobistické skupiny, jako zemědělci nebo zdravotníci ze sebe dělají obor zvláštního strategického významu a že se díky ustupování těmto tlakům pomalu dostáváme do slepé uličky, tedy neufinancovatelnosti .

Nedávno běžel pořad o poválečném Německu , ordoliberálech a hosp. zázraku. Neměli bychom se vracet spíše tam ?
29. 05. 2009 | 15:22

neo napsal(a):

Lukáš Bušina: ten příklad je špatný!
Pokud stát řekne, že je povoleno 160 a že mi v případě nehody koupí nové auto, budu i s favoritem jezdit 160 a riskovat bouračku.

(vynechte prosím kecy o možném zabití... určitě by se našel lepší příklad pro ilustraci, ale když jste začal s autíčkama...)
29. 05. 2009 | 15:28

Alibernet napsal(a):

Souhlasím s posledním odstavcem. Odpovídá Soukromým penězům F.A.von Hayeka.
29. 05. 2009 | 15:29

Lukáš Bušina napsal(a):

neo: Vidíte a já nebudu, ale klidně favorita půjčím, aby ho někdo rozsekal, protože dostanu nového - tedy nic neztratím.

A opět se dostáváme k CRA, kde tento princip fungoval. A ovšem i k tomu, že to nebylo CRA, co krizi způsobilo, ale nenažranost investičních bankéřů, kteří prostě ignorovali riziko.

Jediná vina státu, co mu lze přišít je, že včas nezačal toto odvětví regulovat, aby se to nestalo.
29. 05. 2009 | 15:32

neo napsal(a):

Bušina:

ale proč by neriskovali, když nemuseli nést důsledky s vidinou, že jim někdo koupí to nové auto??? Proč by jeli do cíle pomaleji, když vyšší rychlost byla povolena a riziko pokryto tatínkem státem?
29. 05. 2009 | 15:41

karel matousek napsal(a):

Ales Drobek
Sorry minule s mym komentarem. Spatne jsem to precetl. :)
29. 05. 2009 | 15:42

JU napsal(a):

Výborně pane Drobku,

nebojte se ani příště.

Váš blog rozbíjí zažitá "pravolevá schémata"
Díky za něj.
29. 05. 2009 | 15:58

Béda napsal(a):

alesdrobek,

měl bych několik otázek:
1) někteří viní stát z toho, že krizi zapříčinila přílišná státní regulace (kupř. neo...). A vy tvrdíte, že chybou bylo, že krvelačná bestie se utrhla z řetězu a přestala být spoutána dozorem a regulací, což koresponuje s mým názorem. Neo s váma souhlasí také. Někde se asi musela stát chyba. Přece nemůže mít současně pravdu neo i já.

2) další otázkou je uzavřenost amerického bankovního systému státem. Co se tím vlastně myslí? Pokud vím bank je na americkém bankovním trhu tisíce - tedy konkurence největším bankám teoreticky existuje. Zřejmě máte na mysli, že největší banky jsou strategickým odvětvím, pilířem na kterém stojí ekonomika a proto vyžadují zvláštní péči státu.

3) Keynesův model tzv. socialistického kapitalismu dle vás v 80-ých letech vzal zasvé. A politici zvolili cestu liberalizace finančního sektoru, která svět postupně přivedla do ještě většího srabu jako Keynesův model. Příčinu vidíte v postojích šéfa FEDu, který oslabil státní regulaci a slíbil největším finančním institucím v případě průšvihu státní ochrannou ruku. Potud naprosto souzníme. Nevím co na to neo.

4) otázka: co jsou to v případě velkých bank přirozené regulační mechanismy? Co jiného nežli státní zásah znemožní nastolení monopolu pár (2-3) bank nad celým trhem? Jaká přirozená regulace?

5) Poslední odsek mě tak trochu mate: co by znamenala deregulace se vším všudy, tedy zrušení zákona o legálním platidle, zrušení centrální banky¨a vydání celého systému napospas tržním silám?
29. 05. 2009 | 16:04

neo napsal(a):

Béda:

trošku to upřesním
ad 1) ne přílišná nebo nedostatečná regulace, ale nesprávná regulace

ad 3) ochrannou ruku státu označuji za primárního viníka krize

ad 5) to by byl buď návrat k barteru a nebo by se někdo dopracoval k monopolu na vydávání peněz, možná třeba stravenek:)
29. 05. 2009 | 16:09

Béda napsal(a):

neo,

1) tedy nesprávná regulace. Takže připouštíte, že regulace být měla. Jaká tedy měla být ta správná regulace? Co mělo být "státem" tedy FEDem zakázáno a co povoleno?

3) bankéři tedy měli předem vědět, že jim "stát", tedy v podstatě bankéři ovládaný FED žádnou pomocnou ruku nepodá? V tom případě by asi stěží bankéři přistoupili na hru poskytovat hypotéky na obličej svých klientů, bankéřský FED by to nikdy neprohlasoval a hromada lidí by se nedostala k bydlení a k úvěrům.
29. 05. 2009 | 16:19

neo napsal(a):

1) to je dost na dlouho, byla by toho řada. základ je neregulovat všechno za každou cenu a na druhou stranu nezasahovat vůbec. Jistá kontrola je nutná : zůstal bych u legálního platidla a jednoho emitenta.

3) přesně.
29. 05. 2009 | 16:24

také kecal napsal(a):

Za všemi potížemi stojí ekonomové. To není věda, ale věštírna. Podle hesla urvi co můžeš, po nás potopa.
29. 05. 2009 | 17:05

jogín napsal(a):

Neo: Bankéři nemuseli nést riziko, protože si politiky jednak uplatili, jednak je za pomoci podmazaných medií ukecali.
29. 05. 2009 | 17:58

datel napsal(a):

Prapore zavlaj, zavlaj, zavlaj...Piste, piste... :o}
29. 05. 2009 | 18:20

Jirka H napsal(a):

To Aleš Drobek:
Je dobře, že jste to takhle zhrnul. Paní Brixi je bohužel zase dost vedle a zdá se, že není sama.
Dovolil bych si připojit jeden důležitý regulační mechanismus volného trhu, a tím je vlastnické právo. Tím, že Greenspan zaručil některým společnostem "nesmrtelnost" diskvalifikoval účinek vlastnického práva t.j., že firma za dobrou práci inkasuje zisk a za mizernou se dostává do ztráty a případně i zbankrotuje.
Snaha o administrativní regulaci se většinou míjí účinkem - hrozba bankrotu je však jiná káva...
29. 05. 2009 | 18:32

jogín napsal(a):

Pokud si naivkové myslí, že stát vládne byznismenům a ne naopak, ať se podívají na inzeráty na této stránce, právě nad diskusí. AD FOX... Už vídíte, jak fungují peníze?
29. 05. 2009 | 18:38

Charlie napsal(a):

pane Drobek

dobré, kdy bude další chod?
29. 05. 2009 | 19:51

Rumcajs napsal(a):

Jirka H

Uhodil jste hřebíček na hlavičku.
29. 05. 2009 | 20:33

Jirka H napsal(a):

To Rumcajs:
Díky. Trochu na mě padá chandra. Je neuvěřitelné kolik lidí skáče nejvyššímu "nafukovači bublin" Greenspanovi na špek, že on jako nic, že podstřelené úrokové sazby, které více ne dekádu prováděl na politickou objednávku, nemají na současném stavu žádný podíl. A nehorší na tom je, že jeho učeň Bernake nafukuje bublinu ještě větší... Bojím se, že nás ti zachraňovači ekonomiky utopí v hyperinflaci.
PS: Omlouvám se, že do vás tak hustím, ale musel jsem se někomu vyplakat na rameno.
29. 05. 2009 | 20:58

Béda napsal(a):

Ale pánové (Rumcajs, Jirka H...)

Bankéři ve FEDu se prostě pod citlivým vedením A.Greenspana dohodli, že prostě zkusí zariskovat a kdyby to náhodou prasklo, tak to stejně jako vždy zacáluje daňový poplatník.

Vždyť je to všude stejné. U nás to proběhlo v devadesátých letech pod citlivým vedením VK a sanovala to vláda Zemana a ČSSD, v USA to proběhlo malinko později a sanovat to bude vláda Obamy ...

Nechci vám kazit pohodu, ale domnívám se, že paní Brixi tvrdí jinými slovy o potřebě regulace finančního sektoru a zdravotnictví něco podobného jako Aleš Drobek.
29. 05. 2009 | 21:12

Jozef napsal(a):

neo: "Stat ma na krizi vysoky podil viny a je jejim primarnim strujcem".

Problem je len v tom,ze dominantnym a po r.1989 vylucnym majitelom statnej moci bola "prerostla krvilacna bestie".
Aby si to obcan prilis neuvedomoval,na to ma plutokracia masmedia,analytikov CIA......

Myslim,ze su dve moznosti vyvoja.
1. Klasicka ,se vsim vsudy,vratane dramatickeho upadku moci a vplyvu Zapadu
2. Uplne nova.Sputanie nielen "krvilacnej bestie", sputanie celej dzungle slobodneho trhu.Nahradenie dzungle zoologickou zahradou.Zdanovanie konzumu,nie produkcie.Tvorba noveho etosu pre novu ekonomiu/Sedlacek ap.,ai./
29. 05. 2009 | 21:36

Rumcajs napsal(a):

Béda:

Pan Drobek s paní Brixi ano. My ale tvrdíme, že k regulaci musí dojít jasnými vlastnickými vztahy.

Zhruba to tady naznačil Neo, když civilizoval Lukáška. Když někdo pojede autem a bude vědět, že když ho rozfláká , že dostane nový, tak pojede neopatrně, když bude vědět, že mu na nový auto nikdo nedá a pomaže pěšky, pojede opatrně.

To co navrhuje pan Drobek a paní Brixi, je jenom zavádění dalších bodovacích systémů, které stejně k žádnýmu výsledku nevedou, páč hošík zase dostane na nové auto a na pravidla dohlíží státní policajt.
29. 05. 2009 | 21:41

Rumcajs napsal(a):

Jirka H.

Klidně plačte. Příště budu plakat já. Nebo lépe řečeno, budeme plakat všichni, až tohle ty regulátoři dotáhnou k dokonalosti. I když Drobek a Brixi patří k těm rozumějším.
29. 05. 2009 | 21:44

Béda napsal(a):

Rumcajs,

trošku bych polemizoval. Když největší banky uzavřou s tichým souhlasem kolegů z FEDu (anebo bez něj)kartelovou dohodu, tak vědí, že státu stejně nakonec nezbyde nic jiného nežli nalít do nich peníze a v obavě z rozložení celého trhu je sanovat.
(Něco podobného proběhlo i u nás)

Šéfové BoA, CitiBank... si klidně pojedou nejenom 160 ale třeba 250.

A vůbec nikdo s tím nic neudělá. To je problém globálně působících megamolochů.
29. 05. 2009 | 21:59

Jirka H napsal(a):

To Béda:
Tady nejde jen o zacálování daňovými poplatníky. Podstřelené úrokové sazby, tj. takové, které neodpovídají vývoji hospodářství, vysílají špatné informace pro aktéry trhu - mají totiž dojem, že vzrostla míra úspor. Z toho dále usuzují, a že jsou lidé bohatší a vzroste jejich poptávka po zboží a službách - což je ale iluze. Pokračujme dále. Na základě tohoto fiktivního přírůstku bohatství přibude nabídka zboží a služeb (například hypotéky na bydlení), která by bez toho neexistovala. K těmto firmám se přesune část zdrojů z firem, které neuspokojují fiktivní poptávku, ale poptávku reálnou. Shrnu to takto: destruktivní politika centrální banky vede ke špatné alokaci zdrojů, k pokřivení trhu a vytváření falešné poptávky, která udržuje nad vodou firmy, které by za normálních okolností zanikly.
K paní Brixi mohu dodat jen to, že má problém s pochopením kauzality. Zaměňuje viníky za oběti. Její horování za administrativní regulace je zcestné. Americký bankovní a investiční sektor nedostatkem regulace rozhodně netrpěl, ba právě naopak.
29. 05. 2009 | 22:03

Béda napsal(a):

Jirka H.,

zajímal by mě ještě váš názor na dluhy z kreditních karet. To jenom tak na okraj, aby řeč nestála. Ke kreditkám snad nedonutil banky FED?
29. 05. 2009 | 22:11

Jirka H napsal(a):

To Béda:
Tady nemluvíme o nucení, ale o stimulování falešné poptávky. Prostě u lidí se pomocí politiky "levných peněz" vytvořila iluze, že jsou bohatší, něž ve skutečnosti byli. No a v takovém případě, proč by si nedopřáli nějakou tu kreditku navíc...
29. 05. 2009 | 22:22

Rumcajs napsal(a):

Jirka H

Mluvíte mi naprosto z duše.
29. 05. 2009 | 22:44

Důchodce68r napsal(a):

Pane Drobek.
Podle mého vidění věci výborně vystihujete podstatu. Ale zdá se mi, že ještě ne v plné šíři.
Chybí mi právě to, na co upozorňuje - viz výše - jogín.
Mám za to, že v té "vyspělejší" části světa už nemáme velký kapitál a politiky jakožto dvě samostatné entity. Mám za to, že kapitál již politiku zkorumpoval, a to v té míře, že převzal již převažující podíl politické moci. (Nezávidím prezidentu Obamovi být na této mizející hranici.) Jde o věci, pro které se budou jen pomalu prozrazovat konkrétní názorné a neprůstřelné důkazy. Takovou povahu korupce má. Jestli tedy "mezi řádky" čtu správně, tak když střelím odhad, z 50 % nejde o problém jen finanční, ale tento civilizační vůbec. Zajímavě o tom píše Celente.
Vám díky za výborný článek, a zdravím vespolek.
29. 05. 2009 | 22:50

Jan Svoboda napsal(a):

Problemy deregulace podle meho nazoru vznikaji predevsim ve chvili, kdy je regulace odstranena, ale intervence (statni penize, privilegium,...) zustava.
29. 05. 2009 | 23:13

Lukáš Bušina napsal(a):

Rumcajsek: Brm brm brm bagřík brm brm brm...

Tak a teď by bylo dobrý ještě znovu si přečíst, že i kdybych dostal nové auto tak pojedu pořád stejně opatrně, protože v sázce je i můj život.

K čemu mi bude výměna rozkřápaného auta za nové, když nebudu žít?(A to se s favoritem při 160 stane na 99% při nehodě).

Milý Rumcajsku s neo jsem se bavil o tom, že bankéřům bylo fuk, že půjčovali, protože nic svého vlastního nedávali všanc. Dávali všanc cizí peníze jim svěřené, za které ručil díky CRA stát.

A jako na potvoru to nebyly CRA, co krizi spustili, ale podcenění rizika ze strany managementu a chybějící regulační rámec, který by toto riziko eliminoval - tedy svobodný trh :-)

Hezké chrupkání do Řáholecké garáže :-)
30. 05. 2009 | 02:38

jogín napsal(a):

Když jen v hospodářství příliš mnoho peněz, vyrobených půjčkami, nedochází jen ke nadměrnému riskování. Je nedostatek ziskových investic, peníze tečou i do investic pochybných, ceny přestávají informovat o situaci na trhu a jsou určovány spekulanty. Viz ropa za 145 a za měsíc za 45. Dovolím si upozornit, že státní emise peněz banky úvěrovou expanzí zesilují běžně 10x a často i víc.
30. 05. 2009 | 10:10

Rumcajs napsal(a):

Lukášek:

Hele, to že bych se od Tebe dočkal nějaké logické reakce, to jsem už vzdal. Tudíž se nebudu v těch autíčkách dál pitvat.

A tak nám např. řekni, nějaký to opatřeníčko, co ti v tom ORDO chybělo a co si myslíš, že by tomu zabránilo.
30. 05. 2009 | 16:23

Stan napsal(a):

A nejsou vedle jak Brixi, tak Drobek v tom, že věci, které popisují jako chyby jednotlivých aktérů na trhu jsou vlastně systémovým znakem kapitalismu? Že kapitalismus je ve své podstatě nastaven na to, že ke krizím musí docházet, a že čím déle trvá období mezi krizemi, tím je ta následující krize ničivější?

Není v samé podstatě hospodářské soutěže zakódováno, že v ní někdo musí zákonitě vyhrát, a tedy ovládnout a zničit tuto soutěž? Vás nikoho neděsí ten skrývaný trend, že probíhající hospodářská krize jenom urychluje tento proces, že dochází k ještě rychlejším a rozsáhlejším fúzím kapitálu na všech stranách? Jak bude moci fungovat kapitalismus a demokracie v okamžiku, kdy bude všechno na této planetě patřit jednomu nebo několika málo vlastníkům?

Toto je především výzva pravici, protože ona by měla reprezentovat zájmy podnikatelů - opravdu je v jejich zájmu, aby byli převálcováni těmito globálními tendencemi? Ti nalevo by si mohli přece říci, že jim to může být v podstatě šumafuk, pro koho budou u těch pásů a v těch super-hyper marketech a velkoskladech pracovat, nebo ne?
31. 05. 2009 | 16:38

Jirka H napsal(a):

To Stan:
Nedomnívám se, že by hluboké a ničivé krize byly nevyhnutelně spjaty s hospodářstvím založeném na volném trhu - chcete-li kapitalismu. Z historie jsou známy velmi dlouhé období bez hluboké krize – například velmi dlouhá perioda poslední třetiny 19. století. (Jestli si dobře pamatuji údaje, tak to bylo zhruba třicetileté období bez hlubší krize).
Menší krize, které vedou ke korekci chybných investic, hospodářství rozhodně nerozvrátí, ale naopak mají očistný účinek. Prostě krize jsou jako odliv, kdy se pozná, kdo plaval nahý.
K hluboké a ničivé krizi vedou zásahy vlád, které znemožňují, aby menší krize průběžně očisťovali trh od špatných investic a ztrátových firem. Tak tomu v poslední dekádě několikrát bylo: například při Dotcom bublině..., hypoteční bublině apod. Poslední problémy se už pod koberec zamést nepodařilo.
Vznik velkých firem je doprovázen i vznikem obrovského množstvím firem malých. Rozdíl je v tom, že kolem malých firem není tolik humbuku.
Jistě jsou tu velké firmy známé pod heslem „příliš velké, aby padly“. Kdyby nebylo ingerencí vlády platilo by „příliš velké, aby žily“. Názorný případ hypoteční společnosti Fannie Mae a Freddie Mac, GM, AIG apod. Tyto kolosy americká vláda napájela ze státního rozpočtu už několikrát.
Komu má podkuřovat pravice nevím, nejsem ani politik, ani marketingový expert.
31. 05. 2009 | 19:43

Stan napsal(a):

Jirko H,
nevím, jestli jste nepochopil moji řečnickou otázku na to, jestli krize způsobené pokračující koncentrací kapitálu, a tuto koncentraci jenom prohlubující nejsou zakódovány v podstatě kapitalismu, nebo jestli to chcete někam odvést.

Všimněte si, že krize nastaly jak v období, kdy stát zasahoval nadměrně do ekonomiky (pak se to svedlo na něj), tak v obdobích, kdy stát dereguloval (svádět to v tomto případě pouze na stát, jak to děláte Vy, je nekorektní).

Řešením by byla důsledná demonopolizace, dekartelizace a ochrana hospodářské soutěže, ale obávám se, že jsme došli tak daleko, že stát je ovládán monopolními a oligopolními korporacemi, je to tak prorostlé a zkorumpované, že účinná ochrana je v podstatě nemožná.
31. 05. 2009 | 20:09

Aleš Drobek napsal(a):

Zdravím Bédo, odpovím na vašich pět otázek, a tím zároveň i ostatním, protože spousta otázek je podobných.

1. Deregulace/regulace - Tohle nejstručněji vystihl o kousek dolů Jan Svoboda. Proto můžu mít pravdu já i vy. To je vlastně pointa celého toho článku - pokud stát začne z nějakého důvodu v nějakém trhu intervenovat, naruší jeho přirozený regulační "ekosystém" a musí zavést regulace své, umělé, jinak se ten trh rozpadne. Hodně přibližný příklad - pokud v naších lesích vinou civilizační expanze vyhynou vlci, lišky a rysi, musí lidé provádět pravidelný odstřel zajíců a srnek, jinak se ty potvory přemnoží.

Obdoba té naší slavné finanční deregulace byla taková, že stát zrušil myslivce, dal ušákům volnou ruku a pak se strašně divil, že sežrali celý les.

Ale aby bylo jasno - myslivci jsou nutní, ale mnohem lepší by samozřejmě bylo znovunastolit původní ekosystém. Tzn. nejen zrušit myslivce, ale také vysadit zpátky vlky, lišky a rysy a vyklidit les. Neboli skutečná bankovní regulace by vypadala tak, že by se stát vzdal svého monopolu na peníze - tezn. zrušil by se zákon o legálním platidle a centrální banka a nechal by se chvíli působit trh. Odhaduju, že by se pak lidé po nějaké době vrátili zpátky k měně kryté zlatem (nebo jinou komoditou), zřejmě v moderní digitální podobě (typu současného eGold, eBullion atd.).

2. Uzavřenost - to je snadné, v bankovnictví dnes neexistuje volný vstup na trh, tzn. banku si narozdíl od pekárny nebo prodejny počítačů nemůže otevřít kdokoli kdykoli (proto jsou mimochodem služby a produkty související s pečivem a počítači mnohem kvalitnější než ty bankovní). Nevím, jak přesně je to v Americe, ale u nás musí zájemce o provozování nové banky nejen splnit všechny předepsané náležitosti, ale také získat licenci od ČNB. A tu mu nemusí ČNB vydat bez udání důvodů.

3. Liberalizace - opět to píšu přímo v článku. Liberalizace je nutná věc, jenže se s ní musí opatrně. Kde stát mohutně intervenuje, musí i mohutně regulovat. Do srabu nepřivedla svět deregulace a liberalizace obecně, ale ta neuvážená, ideologicky zaslepená. Týká se to vlastně především finančního sektoru.

4. Strach s z vytvoření monopolu nebo nadvlády dvou tří megakorporací v případě odstranění antimonopolních zákonů je NAPROSTO neopodstatněný. Ve zcela svobodném trhu a navíc v dnešní globální ekonomice je prakticky vyloučeno, aby nějaký superpodnik monopolně ovládl některý segment trhu. Jinými slovy - je to pověra. Možná namítnete - a co Google? A co Microsoft? Jenže Google je zdaleka největší, protože je zdaleka nejlepší. Buďte si naprosto jist, že jakmile jen na chvíli přestane dávat svým zákazníkům ty nejlepší možné služby, okamžitě o svou pozici přijde. A tak by měl také správný trh fungovat. Stejně tak s Microsoftem - jen jedinkrát vydal produkt, se kterým byli zákazníci lehce nespokojeni (Vista), a už se dostal do povážlivých finančních i jiných problémů. Přese všechny pošklebky a nadávky jsou totiž Windows stále systémem, který prostě většině lidí a podniků z nějakého důvodu vyhovuje.
A stejně tak by to bylo v bankovnictví - kdyby se zcela rozvolnil trh, bankovní služby by byly mnohem kvalitnější a rozmanitější. Netvrdím, že by po chvíli nezískala dominantní pozici třeba jedna velká banka - jenže znovu opakuji, že na svobodném trhu by se něco takového mohla stát jedině tehdy, kdyby tato banka poskytovala lepší služby než všechny ostatní. A tuto pozici by si udržela, jen dokud by to trvalo. Nevím jak vám, ale mně osobně je úplně fuk, že třeba Google nemá konkurenci, protože vím, že si to zaslouží.

5. Na to už jsem odpověděl výše. Jen pro objasnění toho legálního platidla, kdyby někdo nevěděl - zákon o legálním platidle je dnes už prakticky univerzální, všude na světě, a nařizuje všem lidem povinnost přijímat za platby jedinou legálně stanovenou měnu ve státě (korunu, euro, dolar atd.). To de facto znamená, že placení něčím jiným než státem vydávanými papírovými penězi je trestné. Stát tím uděluje sám sobě monopol na peníze. Osobně si myslím, že tento systém se velice pomalu, ale naprosto nevyhnutelně valí ke svému zániku v blízké budoucnosti. Jak už jsem napsal před rokem ve svém článku (http://navolnenoze.cz/blog/...), všechno směřuje k jediné celosvětové měně, která velice pravděpodobně skončí katastrofickým rozkladem a celosvětovou hyperinflací. Takhle totiž zatím skončily všechny čistě papírové, ničím nekryté měny, které lidé kdy zavedli. Dnešní systém trvá zhruba pětatřicet let, což je zatím nejdéle.
31. 05. 2009 | 21:06

Jirka H napsal(a):

to Stan:
Možná se míjíme. Přesto můžete mi napsat, kdy došlo ke krizi v období, kdy stát dereguloval?
PS: Nehledejte v tom ode mne žádnou jedovatost, skutečně mě to zajímá.
31. 05. 2009 | 21:34

Stan napsal(a):

Aleši, s tím ostatním máte možná pravdu, s těmi monopoly ne, a to z toho důvodu, že se soustřeďujete čistě na ekonomické aspekty. Každý monopolista či oligopolista má tendenci zamezit přístup na trhu konkurenci. Vámi kritizovaný finanční systém vznikl přesně tímto způsobem - několik bankéřských rodin zákulisními metodami prosadilo přesně ten systém, který kritizujete. Totéž se stalo v mediální sféře, totéž se děje v poslední době v energetice, telekomunikacích, vodárenství, odpadovém hospodářství, automobilovém průmyslu atd. Navíc systém akciových společností a holdingů neumožňuje dnes v podstatě ani zjistit, komu ty monopoly a oligopoly ve skutečnosti patří. Takže mnohdy jsou velcí konkurenti na trhu ve skutečnosti konkurenty jenom na oko, trhy si důsledně rozdělují tak, aby dosáhli co nejvyšších zisků s co nejmenší námahou.

Jirko H, my se opravdu naprosto míjíme. Už jenom když napíšu, že ne všechny zásahy státu musí být nutně škodlivé, a že dokonce většina z nich vychází z reálných potřeb trhu a sloužila by, pokud by byla důsledně vynucována, k jeho ochraně Vám určitě způsobí vyrážku.

Neregulované ekonomiky má většina rozvojového světa, a nevšiml jsem si, že by tam ekonomika nějak masivně vzkvétala. Desetiprocentní růsty HDP v centralizované "komunistické" Číně nejsou zrovna taky důkazem pro Vaše tvrzení.

Ostatně současná finanční krize nebyla způsobena zásahy státu ve smyslu tužší regulace, jak se tady někdo neustále snaží lživě podsouvat, ale ve smyslu zrušení a uvolnění regulačních pravidel.
01. 06. 2009 | 07:04

Jirka H napsal(a):

To Stan:
Z větší části s Vámi nesouhlasím, přesto děkuji za reakci. Vyrážku určitě nedostanu. Pokud máte pod pojmem zásahy státu na mysli jasná, obecná pravidla, tak bych s Vámi rovněž souhlasil.
01. 06. 2009 | 09:34

elira napsal(a):

to jogín
Dík za upozornění. Opravdu jsem si nevšimla odkazu, že si můžu za 790 kč stáhnout něco, co mi třeba k ničemu nebude. A bránit se budu asi na lampárně.
Dík
01. 06. 2009 | 09:41

omega watches napsal(a):

If you feel that too expensive Swiss watches, you can choose our rolex watches, replica watches . they are Swiss replica watches.
we have High-quality and Price not so expensive.if you buy one rolex watches or replica watches ,i believe onbody can found that is reproduction.
http://www.omegawatchessale...
02. 07. 2009 | 05:37

louie vuitton napsal(a):

bankovní a finanční deregulaci/regulaci je totiž mimořádně zmatená, a to i ve vysoce intelektuálních kruzích, jak dokazují čerstvé názorové veletoče konzervativních a rádoby liberálních ekonomů jako Greenspan či Posner
04. 07. 2009 | 05:05

tiffany jewelry napsal(a):

Já bych to opět podepsal s menšíma výhradama. Myslíte si pane Drobku, že zde opravdu nelze nastavit skutečné tržní vztahy, tedy aby vlastníci šli s kůži na trh, jako je to i v jiných oborech ? Mám pocit, že některé lobistické skupiny, jako zemědělci nebo zdravotníci ze sebe dělají obor zvláštního strategického významu a že se díky ustupování těmto tlakům pomalu dostáváme do slepé uličky, tedy neufinancovatelnosti .
31. 07. 2009 | 13:29

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy