Dluhová fata morgána

04. 12. 2009 | 14:52
Přečteno 4539 krát
John Browne - Dluhová fata morgána

Posledních pár dnů se pozornost celého světa upírá k potenciálnímu bankrotu společnosti Dubai World, největší státní korporace Dubajského emirátu. Transformaci zapadlého městského státečku na březích Perského zálivu v blyštivou světovou finanční metropoli zřejmě plně docení jen ti, kdo byli přímými, očitými svědky dubajského fenoménu za posledních 15 let. Ani oni si však většinou neuvědomovali, že umělé poloostrovy ve tvaru palmy či snové mrakodrapy jsou ve skutečnosti dokonalým symbolem ekonomiky 21. století – fatou morgánou založenou na dluhu.

Dubaj umístil na globální ekonomickou mapu šejk Rašíd al-Maktúm, otec současného vládce, přezdívaný „Liška“. Rašíd nedával najevo okázalou výstřednost a soustředil se na pilné budování svého malého království.

Poprvé jsem se s ním setkal v roce 1972, když jsem působil jako ředitel blízkovýchodní pobočky jedné londýnské banky. Tenkrát byla Dubaj jen pouštní osadou s přilehlým přístavem u krásného tmavomodrého zálivu. Šejk byl však opravdový pionýr, podobný prvním osadníkům amerického Divokého západu, nadaný obchodním důvtipem a zocelený tvrdou školou života. Obklopil se zkušenými poradci z Británie a zbytku západního světa a jal se budovat silnou tržní ekonomiku postavenou na obrovském ropném bohatství.

Záměr se mu podařil a jeho nástupci dospívali v období růstu, jaký tato část světa nikdy nepoznala. Chodili na nejlepší světové ekonomické školy a nakonec obsadili nejrůznější vlivné pozice. Tato generace však časem upustila od prozíravé a moudré vlády starého Lišky a nechala se okouzlit představou Dubaje coby jiskřivého pohádkového ráje Blízkého východu. Svůj sen postavili šejkovi dědici na dluhu čerpaném z obrovské zásobárny laciných amerických dolarů a zajištěném neustále rostoucími cenami nemovitostí. Za jejich života ceny domů a pozemků koneckonců nikdy nepoklesly, a tak noví vládci zcela přirozeně předpokládali, že se tak ani nikdy nestane.

Tento scénář je možná povědomý těm, kdo z prvních řad sledovali krach amerického trhu s nemovitostmi a jeho následný dopad na úvěrové trhy.Typickým rysem onoho debaklu bylo bezhlavé půjčování a lehkovážné ignorování rizik při obchodování s deriváty. Tytéž metody se rozmohly i v Dubaji.

Některé bankovní manažery dohnala chamtivost až k nebezpečné domněnce, že dluh společnosti Dubai World požívá samozřejmé státní záruky. Také proto poskytovali tak lehkomyslné půjčky hypotéčním obrům jako Freddie Mac nebo Fannie Mae. Zde však ono přirovnání končí.

Zdá se, že narozdíl od nekončících podpor a finančních injekcí, které svým společnostem poskytuje americká vláda, dávají dubajští šejkové od krachující korporace ruce pryč. Třebaže investoři brali jako samozřejmost, že dubajští představitelé přispěchají Dubai World na pomoc, pokud dojde k nejhoršímu, ti se k ničemu takovému nechystají. Správně poznamenali, že žádnou garanci nikdy nikomu neudělili a že veškeré ztráty musejí nést věřitelé. Americká vláda tolik odvahy nenašla a nenechala ty, kteří v minulých letech neuváženě riskovali, nést důsledky svých činů. Namísto toho se rozhodla jejich ztráty přehodit na daňové poplatníky, za cenu vážného ohrožení budoucí stability celého finančního sektoru.

Dubajská vláda tedy jedná zodpovědněji než ta americká, to však ještě neznamená, že krach společnosti Dubai World bude bez následků. Třebaže v absolutních číslech není její dluh nikterak tragický (odhaduje se na 25 – 60 miliard dolarů), dopad jejího bankrotu na velká světová finanční centra může být příslovečnou poslední kapkou.

Držiteli dubajských aktiv jsou velké západní banky už tak oslabené vlastními eskapádami na domácích trzích. A jelikož se dubajská vláda od kaše, kterou si Dubai World navařila, jednoznačně distancovala, bude prasknutí „dubajské bubliny“ znamenat další odpisování nedobytných pohledávek v anglo-amerických bankách.

Z toho se může vyklubat počátek nové vlny bankrotů a imploze komerčního realitního trhu. A co hůř, takováto kaskáda velkých krachů se může rychle rozšířit na trhy derivátů a vyústit v překotné vypovídání závazků a vzájemných vyrovnání. To by s největší pravděpodobností znamenalo devastující zhroucení celého mezinárodního finančního systému, kterému by možná nezabránila ani veškerá moc centrálních bank.

V takovém světě by se bohatství rapidně přesouvalo do tradičních bezpečných útočišť – zlata a stříbra. Vzhledem k tomu, že zlato je dnes za hranicí 1200 dolarů a stříbro za hranicí 19 dolarů, se zdá, že tento proces už běží na plné obrátky.

xxx


John Browne je bývalým poslancem britského parlamentu a poradcem britské vlády. V současnosti působí jako hlavní analytik brokerského fondu Euro Pacific Capital.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

vasja napsal(a):

Pěkné až na na to, že Dubaj naftu nemá.
04. 12. 2009 | 16:20

Rumcajs napsal(a):

Je třeba přizvat poradce ze zemí, kde neviditelné ruce trhu urazili všechny prsty až u lokte.
Taková Severní Korea, ta má takových odborníků plný pytel. I my se máme kým pochlubit.Třeba takový Vilém, či Badatel,i ti by se mohli stát onou kotvou v rozbouřeném moři liberálních financí.
04. 12. 2009 | 20:13

Gerd napsal(a):

Ale Rumcajsi,
nač tak krutá řešení? Nedá se nic dělat, po vyčerpání ropného bohatství se budou muset státy Perského zálivu vrátit ke své předchozí činnosti - chovu velbloudů, lovu perel, rybolovu a stavbě dhau.
Četl jsem už komentář p. Kohouta i p. Drobkem přeložený text, ale ani jeden z nich neříká, že původního arabského obyvatelstva se tento krach zase tolik nedotkne. Odnesou to všichni možní přistěhovalci, kterým ubudou pracovní příležitosti. Arabů zůstane pořád stejně a na živobytí to bude té malé části populace (10-20 %)pořád stačit. Jen si některé činnosti budou muset začít dělat sami, třeba hlídání dětí, řízení aut, atd.
Pro Araby je blbé, že plně vsadili na turistiku a na nic jiného. V době, kdy turisté moc nejezdí. Ale pokud i v této situaci nabídnou dostatečný luxus a bezpečnost, jejich arabští souvěrci si nakonec nemovitosti v Dubaji koupí jako investici. S tím, že budou čekat na opětovný růst cen.
Vyhlídky Dubaje nejsou tedy až tolik tragické, jak je nám často předkládáno. Na optimismus to taky ještě není. Celkově se holt lidé z Perského zálivu vrátí zpět na velbloudy.
04. 12. 2009 | 21:20

ping napsal(a):

co na to rebicek se svym barakem v dubaji? je v pohode? jestli ano, tak to znamena velky pr...ser
04. 12. 2009 | 21:31

martin napsal(a):

Účel článku je jenom přesvědčit posledni hejly aby nakoupili zlato...
04. 12. 2009 | 23:38

JŠ napsal(a):

Když se současná situace ve světě srovná např.se situací po 2.sv. válce,tak situace po druhé světové válce byla pro obyvatelstvo mnohem horší než současná. Byly zničeny domy,silnice,mosty,byla spousta mrtvých a podařilo se to zvládnout. A přitom ten princip je podobný v současnosti jako před půl stoletím. Prostě určitá část produkce ekonomik není velké části obyvatelstva užitečná,tedy jedná se v podstatě o zbytečnou výrobu. Za války se jednalo o výrobu zbraní (válečné lodě,letadla,bomby atd.),která ale obyvatelstvu byly k ničemu,akorát mnoha lidem uškodily, a podobně v současnosti nastala např. v Dubaji produkce umělých ostrovů,luxusních hotelů apod.,což je obyvatelstvu taky k ničemu.Jenže po druhé světové válce byla situace horší,ty vyrobené lodě se nedaly použít už vůbec,ani jako šrot,protože mnohé z nich byly potopeny na dně moře.Kdežto v Dubaji ty stavby stojí dál. Dá se spekulovat o tom, kolik stojí údržba umělých ostrovů a o kolik maximálně je možno snížit ceny nemovitostí na nich stojících,ale ten majetek zatím je,zatím nezanikl.Principem krize je nedostatečný odbyt.Dá se tedy diskutovat o tom,jakým způsobem zvýší odbyt snížení cen.

Co se týká zlata,tak zlata se nikdo nenají,zlato nikomu nepomůže v nemoci,zlato nikdo nemůže použít pro pohon auta atd. Prostě zlato je využíváno především jako ozdoba (prstýnky,řetízky apod.)tedy jako informační hodnota společenského o společenském postavení určitého jedince.Při zhroucení celého mezinárodního finančního systému by zřejmě nastalo vyhlášení vyjímečného stavu a přídělový systém na potraviny,pohonné hmotry atd.,aby se zamezilo chaosu,tedy situace poodobné situaci po druhé sv. válce.
05. 12. 2009 | 02:07

jozka napsal(a):

JS: nejvetsi spotreba zlata je dneska v prumyslu.
05. 12. 2009 | 08:23

Béda napsal(a):

"Dubaj: Jak se z blízkovýchodní Šangri-La stala peklem na Zemi"

viz
http://www.outsidermedia.cz...
05. 12. 2009 | 10:16

Kabal napsal(a):

JS: Je možné, že by v některých zemích byl přídělový systém, ale mimo tento systém by, jako vždy, existoval skutečný trh, na kterém by se platilo něčím se skutečnou hodnotou (tedy hodnotou vyvstalou ze subjektivního hodnocení tisíců jedinců), tedy zlatem, stříbrem, cigaretami, alkoholem... Tedy jako tomu bylo po 2.sv.v.
05. 12. 2009 | 16:12

jogín napsal(a):

Jako tvor málo vzdělaný v tak esoterickém oboru jako ekonomie mám dojem, že Tobinova daň a pořádné povinné rezervy bank zabránily většině krizí. Pročpak o tom ekonomové nemluví, aspoň jako o pitomosti?
05. 12. 2009 | 22:02

mbt shoes napsal(a):

V pátek jsem si koupil jeden z regionálních týdeníků a přečetl jsem si článek věnující se anketě o státním svátku. Co se slaví 28.října? To byla anketní otázka, kterou novináři kladli lidem na ulicích jednoho krajského města. Mezi respondenty byli lidé důchodového i aktivního věku. Ti všichni odpovídali správně. Samostatnou skupinou byli studenti. V novinách byly zveřejněny odpovědi tří z nich, všichni ve věku 18-22 let, to znamená okolo maturity nebo těsně po ní. Nevěděl ani jeden. Jeden „vtipně“ odvětil, že neví, protože nepochází z toho města, ostatní dva se shodli, že to je zřejmě něco z roku 1989.
07. 12. 2009 | 12:38

Martin Vanek napsal(a):

Jak se Dubaj muze zrict zaruk za dluh Dubai World, kdyz je ten vetsinove statni? Autor blaboli
08. 12. 2009 | 23:25

jezevec napsal(a):

Spekulace je sice zdravej základ obchodu,ale pokud všichni spekulují jenom na růst,selskej rozum říká,že z h.. bič neupleteš,čili nemůže z ničeho,pouze na základě spekulací,být trvalý růst reálné hodnoty.Může to nějakou dobu vycházet a růst,ale ne do nebe.Vysoké zisky obvykle jsou vyvážené vysokým rizikem,takže pokud jsou páni investoři odborníci,museli s tím počítat.Určitě měli minimálně MBA,že jo?
09. 12. 2009 | 07:38

andy napsal(a):

Are you looking for the Bose Headphones ,CHI Hair Straighteners or GHD Hair Straighteners,buy them immediately,and we'll give you a good discount.
21. 01. 2010 | 09:58

replica watches napsal(a):

Kohouta i p. Drobkem přeložený text, ale ani jeden z nich neříká, že původního arabského obyvatelstva se tento krach zase tolik nedotkne. Odnesou to všichni možní přistěhovalci, kterým ubudou pracovní příležitosti. Arabů zůstane pořád stejně a na živobytí to bude té malé části populace (10-20 %)pořád stačit. Jen si některé činnosti budou muset začít dělat sami, třeba hlídání dětí, řízení aut, atd.
27. 03. 2010 | 03:20

cheap watches napsal(a):

Pro Araby je blbé, že plně vsadili na turistiku a na nic jiného. V době, kdy turisté moc nejezdí. Ale pokud i v této situaci nabídnou dostatečný luxus a bezpečnost, jejich arabští souvěrci si nakonec nemovitosti v Dubaji koupí jako investici. S tím, že budou čekat na opětovný růst cen.
27. 03. 2010 | 04:00

http://www.kw61.com/replica-u-boat-watch napsal(a):

abc
30. 03. 2010 | 03:04

http://www.raincoat-supplier.com/ napsal(a):

06. 04. 2010 | 09:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy