V rozhovoru publikovaném na euro.cz zmínil poradce premiéra Nečase, náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš jako příklad přehnaného environmentálního opatření i navrhovanou stavbu dvou tunelů pro vedení rychlostní silnice R55 v rovinaté Bzenecké doubravě. Je určitě zajímavé podívat se blíže, jak toto zvláštní řešení vzniklo. Na vině totiž není přehnaný ohled na kvalitu životního prostředí, ale kombinace politického populismu, nerealistických finančních očekávání a ignorování legislativy EU.

Záměr vést rychlostní silnici R55 skrz Bzeneckou doubravu byl zakotven do územního plánu okresu Hodonín v roce 1998 a následně se dostal i do územních plánů jednotlivých obcí. Těžko říci, zda tehdy bylo či nebylo známo, že se jedná o významnou oblast výskytu mj. i dvou silně ohrožených druhů ptáků, a to skřivana lesního a lelka lesního, anebo byla tato skutečnost záměrně ignorována. K ochraně těchto dvou i dalších ptačích druhů každopádně byla už šest let poté, tedy v roce 2005, vymezena Ptačí oblast Bzenecká doubrava jako součást evropské sítě Natura 2000. To ovšem nezabránilo rodákovi z blízkého Hodonína a tehdejšímu ministrovi životního prostředí Liboru Ambrozkovi, aby v červnu 2006 převálcoval doslova několik dní před volbami stanovisko příslušné odborné sekce svého ministerstva (požadující posouzení směrového vedení R55 mimo Bzeneckou doubravu) a završil proces hodnocení vlivů stavby na životní prostředí vydáním souhlasného stanoviska k vedení skrz Bzeneckou doubravu.

Nevím, zda mu tehdy právě tenhle krok u voličů v Jihomoravském kraji pomohl, obcím ležícím na stávající silnici I/55 a toužícím po rychle realizaci R55 tím ale významně uškodil. Již v té době totiž bylo jasné, že se tím Česká republika střemhlav řítí do sporu s Evropskou komisí, který s ohledem na povahu věci nemůže vyhrát a který realizaci tohoto úseku R55 výrazně oddálí. První dopis od Evropské komise upozorňující na porušení komunitárního práva dorazil do České republiky již v následujícím roce 2007 a vytkl jí zejména fakt, že se nesnažila najít jinou trasu vedení rychlostní silnice R55, která by se Bzenecké doubravě vyhnula.

V té době se ale bohužel nemalá část politické reprezentace ČR nacházela ve stavu jakéhosi permanentního opojení z do té doby nevídaného objemu prostředků, které mohla Česká republika jako poměrně čerstvý člen EU poprvé na dopravní stavby čerpat. Výsledkem této euforie bylo i přijetí harmonogramu rozvoje dopravní infrastruktury, který předpokládal, že se do roku 2020 postaví nebo alespoň rozestaví dopravní infrastruktura o celkových realizačních nákladech ve výši bezmála bilionu korun (ano, to je takové to exoticky vyhlížející číslo, v němž za jedničkou následuje dvanáct nul). Namísto hledání trasy R55 mimo Ptačí oblast Bzenecká doubrava tedy bylo ministerstvu životního prostředí "z časových důvodů" uloženo, aby se pokusilo najít takové technické provedení R55 v úseku procházejícím Bzeneckou doubravou, aby byla ochrana skřivana a lelka zajištěna a spor s Evropskou komisí zažehnán.

Při takto určených mantinelech došli experti na ochranu zmíněných druhů k závěru, že jediným technicky schůdným řešením je částečné zahloubení silnice do písčitého podloží, její zakrytí svrchu (tedy vlastně shora hloubený tunel, resp. 2 tunely) a přesypání vzniklého tělesa vybagrovaným materiálem. Úhrnná délka obou tunelů by přesahovala 8 kilometrů a nejen z tohoto pohledu by se jednalo o unikát - ovšem vzniklý z důvodu nesmyslných výchozích podmínek zadání.

Následný propad veřejných příjmů v čase ekonomické krize odsunul takový záměr do říše snů. Podle pracovních podkladů k finanční kapitole právě vznikající nové koncepce rozvoje dopravních sítí to vypadá, že v optimistické variantě vývoje příjmů by ČR dokázala dokončit všechny nyní plánované dopravní stavby do roku 2050 a v pesimistické až začátkem 22. století. Podle všeho je tedy více než dost času na to, aby starostové v postiženém regionu přestali naslouchat dalším obchodníkům s iluzí rychlého dokončení celé R55, přiznali si pravý stav věci včetně příčin k němu vedoucích a začali tlačit stát a kraj do přípravy této rychlostní silnice v takové trase, která se Bzenecké doubravě vyhne.

A pokud vás třeba zajímá, jak je to u nás doopravdy s tzv. ekodukty, které údajně stavíme "kvůli těm ekologům" skoro všude, doporučuji vám výborný článek Miroslava Kutala na ekolist.cz.