Slovenské euro? Šance na úspěch je 50:50

Slovensko vymění v lednu koruny za eura. Máme závidět? Bude mít země rychlejší ekonomický růst? Stanou se tamní podniky konkurenceschopnějšími než české, maďarské nebo polské? A co životní úroveň lidí? Mám s těmito otázkami problém. Neexistuje na ně kredibilní odpověď. Není o co se opřít.

Modely simulující dopad eura na ekonomiku střední Evropy mají nyní velmi nízkou vypovídací schopnost. Spolehlivost jejich výsledků je srovnatelná s hozením korunové mince při sázce na to, zda padne panna, nebo orel. Existují krátké časové řady. Máme za sebou minimum fází hospodářského cyklu na to, abychom s přijatelnou pravděpodobností úspěšnosti vydali doporučení ve stylu euro ano, nebo ne.

Dívám-li se na porevoluční období našeho regionu občanským okem, ušli jsme strašně moc. Podívám-li se na něj ekonomicky, s tak málo daty modeluji s nelibostí. Natož vydávám tak zásadní závěry. Analýza sladěnosti střední Evropy s eurozónou nedá jasné doporučení, zda je ekonomika schopna dobře fungovat bez vlastní měnové politiky. Nevíme, zda se hospodářství země střední Evropy chová nějak systematicky v závislosti na rozdílných fází cyklu eurozóny a naopak. Jaká je míra symetrie dopadů ekonomických šoků v eurozóně a ve střední Evropě. A jaké jsou rozdíly mezi přizpůsobovacími mechanismy. Eurozóna sama o sobě je stále ještě projekt ve školce. A chtít od nováčků klubu, jako je Slovinsko, nějaké makroekonomické zkušenosti, je, jako kdybyste o pohled na svět oslovili novorozeně.

Pozorně sleduji českou diskusi o euru. Politická reprezentace napravo nemá (snad zatím) jasnou vizi. Levice, ta demokratická, po eurozóně naopak prahne. Co byznys? Svaz průmyslu ve své vizi o budoucnosti české ekonomiky má cíl eura jako národní měny na prvním místě. A pokud se zeptáte na ekonomy, tak ti jsou vesměs rozděleni.

Konkrétněji: "Zásadním úkolem pro příští období bude vytvoření podmínek pro rychlé přijetí společné měny," píše Svaz průmyslu v dokumentu Strategické potřeby průmyslu v letech 2008 - 2011 (říjen 2007). Ano, euro by domácímu exportu eliminovalo riziko z pohybu kurzu koruny. Ale že by to byla záruka vyšších tržeb anebo větší poptávky ze strany domácností, to tedy ne. A vůbec, bude koruna stále jenom posilovat?

Poradkyně prezidenta Klause Stanislava Janáčková zase naopak ve stati pro liberálně dýchající Newsletter CEP (duben 2008) nabádá: "Euro v nejbližších minimálně deseti letech nepřijímat." "Eurozóna zatím není ekonomicky úspěšným projektem," píše Janáčková. Hodnotit úspěšnost projektu po tak krátké době je ale věcí spíše subjektivní než objektivně podloženou. Nemohu jednoduše ukázat na to, že před eurozónou rostl HDP takto a poté o něco níže. Nejde zatím statisticky prokázat dopad eura na růst HDP.

Oldřich Dědek z Institutu ekonomických studií UK ve svém článku pro Politickou ekonomii Rizika a výzvy měnové strategie k převzetí eura (leden 2006) se vyjadřuje ve stylu: Lepší euro dříve než později. Vladimír Tomšík z České národní banky zase ve své přednášce Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace prezentované na semináři Vysoké školy Škody Auto (únor 2008) tvrdí: "Některé ekonomické ukazatele hovoří proti přijetí eura, ale u některých naopak přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho zavedení." Guvernér ČNB Zdeněk Tůma zase v článku pro Financial Times varoval před upjatostí na maastrichtská kritéria (leden 2007)...

Nejsem teď v pozici oponenta jednotlivých názorů a vizí. Říkám jen: Odlišnost názorů a nejistota má příčiny v tom, že proces měnové integrace nejde zatím kredibilně vyhodnotit. Slovensku nemusíme proto závidět. Euro je pro zemi risk. Může vyjít, anebo nemusí s pravděpodobností 50:50.

To klíčové, sladěnost trendů v zemích střední Evropy a eurozóny a připravenost na fungování bez na míru ušité vlastní měnové politiky, zatím není průkazné. Osobně bych si to na triko proto zatím nevzal.

Psáno pro HN, 5/5/2008

K diskusi:
1. Svaz průmyslu: Strategické potřeby v průmyslu v letech 2008 - 2011. Říjen 2007.
2. Newsletter CEP/2008-04. Duben 2008.
3. Dědek, O.: Rizika a výzvy měnové stragie k převzetí eura. Politická ekonomie , č. 1, str. 3-21. Leden 2006.
4. Tomšík, V.: Analýzy sladěnosti - přednosti a nedostatky. Prezentace pro Seminář České společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy. Únor 2008.
5. Tůma, Z.: Europe's club of nations needs a rule change, FT, Jan 03, 2007.