Návrh na sjednocení DPH na 20 procentech by měl podle politiků přinést státu asi 50 až 60 miliard korun. Část se dá na minusový systém státních důchodů, dojde ke snížení odvodů dohromady asi o 26 miliard, zbytek na přerozdělování. Stát peníze potřebuje. Vyrovnaný rozpočet není v plánu a penzijní reforma navíc deficit rozpočtu zvyšuje, nikoliv snižuje. Jsem pro jednotnou DPH, ale ve výši maximálně 16 procent – tak aby se daně celkově nezvyšovaly. Mám alternativu, jak to vládě vykompenzovat, když už tak nutně potřebuje utrácet a nedokáže rozpočet vyrovnat, aniž by zvyšovala daně. Martin Jareš z ministerstva financí napsal výbornou studii na daňové úlevy v ČR. U daní z příjmů a u daně z přidané hodnoty popsal 210 daňových úlev, výjimek, odpustků. Dohromady to dává 120,2 miliardy korun. Z toho, o 54 miliard stát přichází kvůli snížené DPH – což ponechme stranou, takové zvýšení daní nepodporuji. Zbývá 66,2 miliardy úlev, jako jsou stravenky, investiční pobídky, zvýhodnění veřejné dopravy, příjmy ze vsazených částek z loterií atd. Zákony se dají zjednodušit a rozpočet spolu se škrty výdajů vyrovnat drsnou politikou zrušení právě těchto výjimek a odpustků, bude-li vůle. Daňové sazby není třeba zvyšovat.
Jareš/Daňové úlevy v ČR, MF ČR, 2010.
Nejčastější otázka, kterou v poslední době dostávám, zní: „Co koruna, oslabí, nebo posílí?“ Když vám někdo tvrdí, že to ví, tak bych se mu nejdříve kouknul do garáže na auťák. Pokud tam nemá alespoň Lamborghini Gallardo koupené ze zisku spekulací na korunu, nevěřil bych mu. Kurzy měn lze podle mě jakž takž předpovídat pomocí scénářů budoucího vývoje. Tady je model: Vzal jsem si výsledky průzkumu společnosti Consensus Forecast. Tahle londýnská firma dělá anketu mezi 250 finančními institucemi po celém světě. Vždy se lidí s křišťálovou koulí zeptá: „Jaký čekáte vývoj kurzu dané měny v příštích 12 měsících?“ Z odpovědí jde vypočítat tyto scénáře a pravděpodobnosti pro kurz české koruny v roce 2011:
S pravděpodobností 0,5% oslabí proti EUR o více než 20%.
S pravděpodobností 17.5% oslabí proti EUR o 6 až 19%.
S pravděpodobností 50% bude vůči euru někde v intervalu +- 5%.
S pravděpodobností 27.5% posílí proti EUR o 6 až 19%.
S pravděpodobností 4,5% posílí proti EUR o více než 20%.
Jsou to sice „jen“ prognózy, ale ty scénáře vývoje a pravděpodobnosti zvyšují jejich důvěryhodnost. Na Lamborghini Gallardo to stačit nemusí, ale pro naplánování strategie exportéra mi přijde, že to má hlavu a patu.
Jaké křivky jsou pro vás už přespříliš sexy? Že už vás spíš zarážejí než vábí… Pro mě tyto: Růst HDP loni proti předloni +10,3 procenta. Investice do infrastruktury a rozvoje regionů za rok: +24,5 procenta. Maloobchodní tržby: +19,1 procenta. Průmyslová produkce: +13,5 procenta. Ano, je to Čína. HDP je tam nyní 100krát větší než v roce 1978, kdy Teng Siao-pching zavelel k tržní ekonomice.
Jenomže, 50 procent ročního HDP vytvoří v Číně fixní investice, peníze pumpované vládou do staveb, bytů a továren. Nejde to dělat pořád, protože skončíte s kupou nadbytečných kapacit a spoustou špatných úvěrů. Je to prostě stejný bankovní socialismus, který nefungoval v ČR v 90. letech a vybublal i v Americe. Postupně vede také ke ztrátě cenové konkurenceschopnosti – od roku 2005 do roku 2010 posílila čínská měna jüan proti dolaru nominálně o 19 procent. Reálný kurz zohledňující i náklady práce však za stejné období posílil podle výpočtu The Economist o 50 procent. V Americe vzrostly za dané období náklady práce o 4 procenta, zatímco v Číně o 25 procent. Nebezpečné sexy křivky z Číny!
V Davosu Světové ekonomické fórum pojmenovalo hlavní rizika pro 2011 a dále: 1. Chronická onemocnění. 2. Demografie. 3. Ekonomická nesourodost. 4. Dostatek potravin. 5. Infekční choroby. 6. Migrace. 7. Dostatek vody. 8. Korupce. 9. Křehké státy. 10. Velký konflikt. 11. Selhání chodu státu. 12. Ilegální obchod.13. Organizovaný zločin. 14. Bezpečnost v kosmu. 15. Terorismus. 16. Zbraně hromadného ničení. 17. Rozklad infrastruktury IT. 18. Zabezpečení dat a informací. 19. Hrozby z nových technologií. 20. Znečišťování ovzduší. 21. Úbytek biologické rozmanitosti. 22. Klima. 23. Zemětřesení, sopky. 24. Záplavy. 25. Správa oceánů. 26. Bouře a cyklony. 27. Kolaps cen aktiv. 28. Skoky cen komodit. 29. Skoky spotřebitelských cen. 30. Skoky cen energií. 31. Fiskální krize. 32. Volatilita měn. 33. Nedostatečná infrastruktura. 34. Zamrznutí úvěrů. 35. Selhání regulátorů. 36. Zpomalení globalizace. 37. Zpomalení růstu Číny. Nikdy nepředpovíme, kdo anebo co změní svět, takže možná nastane i osmatřicátá událost. Aspoň to nebude nuda.