Potřebujete politiky, počítač a program modelující důchodový systém ČR.
Zapněte počítač. Vezměte politiky a posaďte je před počítač.
Na počítači spusťte model a udělejte si základní graf: Na ose X ať je čas v letech. Od roku 2011 třeba až do roku 2060, ale i dále. Na ose Y pak namodelovaná bilance státního důchodového systému udávaná v procentech HDP.
Teď ta křivka začíná někde kolem minus 0,5 procenta HDP a postupně s výkyvy jde směrem k minus čtyřem procentům HDP v roce 2060.
Pokud neuděláme nic, ta čára se vzdaluje od nuly. Průběžný systém totiž nezvládne bez dluhů ufinancovat stárnoucí společnost – nízká porodnost znamená málo platičů a prodlužování věku dožití znamená hodně příjemců.
Pak řekněte politikům, ať střílejí ty své reformní a „reformní“ nápady; model ať je vyhodnocuje.
Na papír si poznačte jen ty, které tu křivku obrátí a nasměrují k nule.
K vyrovnanému systému státních penzí.
Pak si vyberte z těchto řešení. Uvidíte, že současný vládní návrh tak, jak je na stole, neprojde. Nemá na to, vyrovnat manko systému. Má šanci na to, zakonzervovat dluh systému kolem 1 procenta HDP za rok. Jenomže tak jsme stále na cestě do otroctví na dluh.
PS
Když neuděláme nic - bilance státního důchodového systému (cílem by mělo být dostat tu čáru na 0):

Zdroj dat: MPSV / II. Bezděkova komise