Vypadá to, že bude o dalšího zavřeného zloděje více. Zabývali jsme se v NERV, v týmu vedeném Pavlem Kohoutem, bojem proti zlodějině. Zjistili jsme, že nejenže se krade, ale ještě více peněz se ztrácí neefektivním rozdělováním peněz, plýtváním, laxním přerozdělováním. Vyšlo nám, že přes veřejné zakázky prochází zhruba 17,5 % HDP (v roce 2010 kolem 640 mld. Kč). Přes otevřenou soutěž prošlo méně než 50 procent. Z veřejných zakázek asi 7 % HDP připadá na centrální vládu. Na obce a kraje pak 7,3 % HDP. Sektoroví zadavatelé – plynárny, vodovody a kanalizace, dopravní podniky – pak přerozdělují asi 3,2 % HDP. Uvažme 10procentní zlepšení a ušetříme kolem 60 miliard. Pokud bychom míru předraženosti a zbytečnosti odhadovali na více než 10 %, došli bychom k částkám, které by mohly zlikvidovat deficit veřejných financí. Paradoxně takto zřejmě uniká více peněz, než kolik se rozkrade (tím nijak neomlouvám kriminální živly). Vedle kupy opatření (více zde www.bit.ly/PROTIkorupci) jsme dospěli k otázkám: Jak je možné, že takto vysoké částky nepředstavují ohnisko veřejného zájmu minimálně stejně velké jako korupce? A jak je možné, že namísto masivních úspor v této oblasti se zvyšují daně?