TOP 5 trendů 2008:
1. Směr východ
2. Naroste provázanost ekonomik
3. Trhy povedou suverénní fondy
4. Hyperkonkurenci rozhodnou mozky
5. Potřebujeme novou vizi

Trend 1. Směr východ
Má benzinový motor Mitsubishi. Bude o pět až deset procent levnější než srovnatelná Škoda Octavia. I když se při nárazu povětšinou o hodně více prohne. Čínský automobil Brilliance bude možné si za pár týdnů poprvé v historii koupit i v Česku. Zvykli jsme si již na asijská trička, televize, hračky a kdejaké další zboží. Teď jsou na řadě auta.

Už víme, jak to vypadá poté, co asijské společnosti vtrhly s levnou produkcí na světové trhy. To ale není donekonečna udržitelná strategie. Jejich renomé a firemní kredit se v budoucnu výrazně zlepší. A svou pravou sílu projeví až když k tomu všemu přidají i kvalitu. Potenciál na to mají.

V ekonomickém dění se o slovo prostě stále silněji hlásí východ. Až do této doby to bylo hlavně o exportní kvantitě. Brzy ale vtrhne na americký a evropský trh i asijská kvalita. Čínský ekonomický růst za posledních 30 let nemá v rámci velkých ekonomik obdobu. Země se stala největším producentem a zároveň i spotřebitelem oceli na světě. V roce 2008 pravděpodobně předhoní Německo a získá titul největšího exportéra světa.

Čínský HDP poroste v roce 2008 podle prognózy Raiffeisenbank o 10,5 procenta. Indický o 8,5 procenta. Budou-li tamní vlády pokračovat v reformách, je možné růst v průměru za příští desetiletí ještě navýšit. Liberalizace finančního sektoru v Indii může zemi přidat 1 až 1,5 procentního bodu dodatečného ekonomického růstu. Volnější podmínky pro zahraniční investice rovná se v Číně nejméně 1 procentní bod navíc.

Není to ale jenom o Číně a Indii. Regionální štikou bude Vietnam. Ten již svou ekonomiku nestaví jen na rýži, kávě a levném textilu. Nejrychleji rostoucí vietnamskou exportní komoditou je nábytek. Vyrábí se tam s polovičními náklady na pracovníka proti Číně. Produktivita práce je přitom srovnatelná.

V Asii bude čím dál tím víc lidí jezdit například v Maserati. Ale pozor. Těch, co mají jen bicykly, také meziročně přibývá. Alespoň podle statistik Asian Development Bank. Kdybychom se dívali pouze na ekonomickou produkci v paritě kupní síly, pak by Číně při současném růstu HDP trvalo zhruba dvacet let k uzmutí americké pýchy jakožto největší ekonomiky světa. K životním standardům a k základům dlouhodobého růstu má ale region ještě hodně daleko.

Na špičkových světových univerzitách se to teď sice Indy či Vietnamci jen hemží. Pokud ale region podcení domácí problémy, bude většina obyvatel stále jezdit na kolech a nedosáhne ani na motorky, natož na Maserati. Svým dětem ale pro jistotu naordinujte jako druhý jazyk čínštinu.
Zásobárnu práceschopného obyvatelstva představuje v rozvíjející se Asii 1,7 miliardy lidí. Takřka 500 milionů je nezaměstnaných. Dalších 250 milionů jich doroste na trh práce do deseti let. Sečteno, podtrženo, Asie potřebuje během desetiletí vytvořit okolo 750 milionů pracovních míst. Tato výzva nemá v její historii srovnání. Navíc, třeba v Indii takřka 60 procent lidí pracuje na venkově. Vzdělanost je zde mizivá. Trh práce je tak pro asijské ekonomiky největší výzvou. Až jeho reforma postaví základy dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu.

Dynamika zemí je obrovská. Je to právem trend číslo jedna. Dnes však stále ještě platí, že Číňané a Indové nejsou se svou spotřebou pro světovou ekonomiku spásou. Tou zůstávají hlavně Američané a Evropané. Čínský a indický růst není založen na spotřebě obyvatelstva. Export a investice hrají větší roli. Podíl spotřeby na hrubém domácím produktu byl v Číně v osmdesátých letech 80 procent. Poté do roku 2000 klesl na 46 procent. A nyní je již jen 36 procent HDP. Asijské ekonomiky rovněž zápasí s velkou inflací...


Trend 2. bude následovat...

Díky moc za inspirující reakce!Šťastný nový rok!
Aleš Michl

(Článek je součástí globální strategie, kterou jsem napsal pro týdeník Ekonom)