TOP 5 trendů 2008:
1. Směr východ (viz blog ze 7/1 - čtěte ZDE)
2. Naroste provázanost ekonomik
3. Trhy povedou suverénní fondy
4. Hyperkonkurenci rozhodnou mozky
5. Potřebujeme novou vizi

Trend 2. Naroste provázanost ekonomik
Světová ekonomika je pátým rokem v expanzi. Délka růstového cyklu je však stále oproti předchozím dvěma desetiletím poloviční. Pozorujeme ale nový trend: V čase roste vzájemná provázanost ekonomik. Ukazuje se, že hospodářské cykly jednotlivých zemí jsou navzájem více závislé. Je to tím, jak v posledních letech posílil mezinárodní obchod, rozšířily se kapitálové toky a migrace.

Světový obchod narostl od roku 1980, měřeno v reálných hodnotách, pětkrát. Jeho podíl na světovém HDP za tu dobu stoupl z 36 na 55 procent. Stojí za tím jednak rozšíření Evropské unie, ale i to, že Asie zmírnila protekcionalismus a více se otevřela světu. Přeshraniční finanční platby se zdvojnásobily. V roce 1990 činila finanční aktiva 58 procent světového HDP, v současnosti přesáhla hranici 130 procent. Podle analýzy historika a ekonoma Anguse Maddisona nejvíce rostl světový HDP v přepočtu na jednoho obyvatele v letech 1870 až 1913, pak 1950 až 1973 a ve "zlatých" letech ekonomických dějin 1973 až 1998. Všechny tři periody se rovněž vyznačovaly neobvykle velkým růstem mezinárodní výměny.

Jaké to má výhody? Komentátor Financial Times Martin Wolf to přesně vystihuje ve své knize Why Globalization Works? z roku 2004: "Když srovnáte ceny pepře a kávy do devatenáctého století od Amsterdamu až po východní Asii, zjistíte, že se vůbec nesbližovaly. Změnilo se to až od devatenáctého století, když začala kanonáda světového obchodu." Zvyšující míru závislosti cítíme třeba ve vztahu k našim obchodním partnerům. Výzkumy ukazují, že snížení růstu HDP v Německu o 1 procentní bod zapříčiní v Česku brzdu zhruba o 0,5 bodu, za jinak neměnných okolností. Celkovou provázanost světové ekonomiky pak můžeme poměřit korelačním koeficientem. Čím je jeho hodnota blíže jedničce, tím pozitivněji závislejší jsou na sobě zmíněné veličiny.

Srovnáme-li růst HDP zemí G7 v letech 1960 až 1972 s obdobím posledních sedmi let, zjistíme, že korelační koeficient vzrostl takřka z nulové hodnoty na 0,4. Podobný nárůst závislosti, respektive vzájemné provázanosti, pozorujeme i u investic nebo průmyslové výroby.

Případovou studií budiž hypoteční krize ve Spojených státech: Z malého epicentra v jižní Kalifornii, tedy z lokálního trhu, se problém začal rozpínat nejen na celou Ameriku, ale i na finanční trhy Evropy a Asie. Začal se rozrůstat rovněž z menšího segmentu rizikových hypoték na celý sektor nemovitostí. Tyto dvě dimenze dolehly i na region střední a východní Evropy. Mimo jiné i kvůli tomu popadaly v České republice akcie realitních firem.

Poučení: Nemůže nám být jedno, co se děje ve Spojených státech, Číně stejně tak jako v Německu, či na Slovensku. Potvrzení provázanosti nabízejí rovněž komoditní trhy. Ty totiž zdaleka nejsou jen o mediálně zajímavé ropě. Čína doslova vysává evropský trh s potravinami a stavebním materiálem. Například investice do vody jsou v dnešním světě perspektivnější než do ropy. Index Bloombergu měřící portfolio akcií světových společností zabývajících se ropou vzrostl od roku 2003 o 186 procent. Index měřící akcie firem obchodujících s vodou vyskočil za stejnou dobu o 225 procent. Asi také nikoho nepřekvapí, že jednu z nejvýnosnějších akcií světa měla v roce 2007 firma First Solar z Phoenixu navrhující a produkující solární moduly. Její roční zhodnocení je 887 procent.

Doporučení: Do centra pozornosti dejme spíše Pascala Lamyho, šéfa Světové obchodní organizace. Respektive jeho snahu o větší liberalizaci obchodu. Nežli počínání Bruselu.


Trend 3. bude následovat...

Hezký den!
Aleš Michl

(Článek je součástí globální strategie, kterou jsem napsal pro týdeník Ekonom)