Za pár hodin vláda představí daňovou reformu. Na obzoru jsou především změny sazeb daně z příjmů. Výše daně je už tradičně pro většinu politiků věcí, do které jsou ochotni vkládat svůj politický kapitál. Jsme však přesvědčeni, že v případě stanovování daňového prostředí pro fungování podniků by se zájem politiků měl soustředit spíše na strategii cíleného vlivu daňového systému na investice firem, spolupráci škol a podniků a vytvoření podmínek pro práci špičkových odborníků. Nazvěme takovýto přístup high-tech koncepcí. Její součástí by měly být prvky, které posilují motivaci k modernizaci fungování podniků.



Přednedávnem americká softwarová společnost Red Hat oznámila, že postaví v Brně technologické centrum. Naláká talenty a vychová desítky excelentních programátorů.
Centrum vyroste poblíž Fakulty informatiky brněnské Masarykovy univerzity. Bude to učebnicový příklad spojení školy a podniku, na kterém vydělají všichni. Je to jedna z mnoha ukázek, kdy existence vysoké školy s kvalitními studenty má na firmu daleko větší vliv než úroveň zdanění v zemi.

Ale už méně optimistické je třeba podívat se na nejnovější statistiky Eurostatu. Podle nich jen 53 procent z celkových investic do výzkumu financovaly v ČR podniky, zbytek šel přímo z našich daní. V Německu je to 67 procent, ve Finsku 69 a v Japonsku 75 procent. Voláme proto po high-tech koncepci, která nastartovala Japonsko v poválečných letech, z agrárního Irska udělala v devadesátých letech moderní zemi a z Finska nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa.

Jedna z nejlepších studií na toto téma je od Nicka Blooma ze Stanfordské univerzity. Bloom testoval účinek daňových motivací na investice do výzkumu v devíti nejvyspělejších zemích během devatenácti let. Krátkodobě podle něho desetiprocentní snížení nákladů na výzkum prostřednictvím daňových úlev zvýší investice o jedno procento. Ale v dlouhodobém pohledu již takový stimul vede k nárůstu investic do vývoje o 10 procent.

Je třeba ještě více takových stimulů. Fiskální politika pak dostane novou dimenzi. Je pro nás důležité vedle výzkumu a vývoje také motivovat školy a firmy ke vzájemné spolupráci. I zde je možné vydat se cestou administrativně nenáročné daňové podpory. Stejně tak je nutné zavést například stropy na odvody příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, které existují ve všech vyspělých státech. U nás jejich neexistence prodražuje podnikům zaměstnávání špičkových odborníků.

Během posledních dvou let u nás mezinárodní společnosti přesto otevřely více než čtyřicet technologických a vývojových center. V Praze u dálnice na Brno je sídlo počítačového Sun Microsystems. Softwarový gigant Microsoft, který je opodál, se u nás rozrostl o evropské Centrum pro podporu mobilních technologií. Americká firma Honeywell zde zase zdokonaluje globální centrum pro podporu své letecké výroby. Všechny tyto firmy zde nepodnikají primárně kvůli výši daňových sazeb.

Naše high-tech koncepce na to navazuje a říká: Důležitější než snížit daně je podnítit firmy dávat více peněz na výzkum a vývoj a spolupracovat se školami. Zaměstnávat a dobře odměňovat špičkové pracovníky. Od vlády chceme, aby přijala opatření, která zvýší motivaci k tomu, aby tyto subjekty realizovaly a rozvíjely tyto aktivity právě v České republice. Je jasné, že podpůrné nástroje nejsou spásné – bez vývoje žádná firma, která chce uspět v konkurenci, nepřežije. Musí ho realizovat tak jako tak. Spolupráce se školami je zase důležitým krokem ke kvalitnímu výzkumu a k získání co nejlepší pracovní síly. Nicméně prvek prémie za realizaci těchto aktivit zvýší ochotu podniků riskovat, a tím skutečně zkoumat a vyvíjet i prohloubit spolupráci se školami.

Snižování firemních daní tedy není na prvním místě high-tech koncepce. Konkurenční výhodu nám získá a k vyšší životní úrovni lidí přispěje systém motivující firmy investovat do výzkumu a vývoje, spolupracovat se školami a zaměstnávat špičkové odborníky. Podíváme-li se na problematiku okem politika, pak následkem těsné většiny koalice v Poslanecké sněmovně navíc připravovaná daňová reforma skrývá značné riziko, že vznikne paskvil. Nabízí se tak chytřejší postup: soustředit se na kompromisní témata, a tím by naše high-tech koncepce – začneme-li ji tak skutečně říkat – mohla být...?!

(Napsáno pro MF Dnes s mým kamarádem - Petrem Hájkem z Pricewaterhouse Coopers)