Nečtěte teď nic optimistického
Když jsem v březnu napsal pro HN článek "Nečtěte nic, kde je slovo krize" a pro Aktuálně "Březen 1933=krize, březen 2009=recese. Nezblbněme.", netušil jsem, že o pouhý půlrok později se již média budou předhánět v oslavných ódách na obrat ekonomiky. Nečtěte ani tyto euforické články. Platí stále, že nejsme v krizi. To nejhorší ale ještě není za námi.
V úterý statistický úřad zveřejnil, že HDP klesl meziročně o 5,5 %. Bylo to nejvíce v historii. Mezičtvrtletně ale vzrostl o desetinku. Mezi nejdůležitější proměnné nepatří ale toto jedno číslíčko u HDP. Je to vždy na prvním místě zaměstnanost, průmyslová produkce, obchodní tržby a příjem domácností. Plus indikátor padnoucí na ten který katalyzátor recese - teď to jsou ceny nemovitostí.
Nechť ∆HDP je ekonomický růst ČR. ∆C je příspěvek spotřeby domácností k HDP, ∆G je příspěvek vládních výdajů s přidanou hodnotou, ∆I příspěvek podnikových investic a ∆NX je export minus import. V ekonomice platí: ∆HDP = ∆C + ∆G + ∆I + ∆NX. Tu rovnici se učí ekonomové v prvním semestru (lajdáci až ve zkouškovém období). Předloni platilo: 6,1% = 2,3 + 0,2 + 2,5 + 1,1 Loni platilo: 2,6% = 1,6 + 0,3 - 0,7 + 1,4 V prvním čtvrletí 2009: -4,5% = 0,9 + 0,8 - 4,5 - 1,7 Ve druhém (zveřejněno v úterý): -5,5% = 0,8 + 0,5 - 6,1 - 0,7.
Co z toho plyne? Ekonomickou aktivitu v prvním pololetí přidusily investice a zahraniční obchod. Třetí a čtvrtá proměnná v rovnici je s minusem.
Koukněme na první proměnnou - spotřebu domácností. Ta jde krok za krokem dolů. Výbornou studii na toto téma obsahuje regionální výhled na Evropu Mezinárodního měnového fondu z května 2009. Spoluautorem je ekonom Martin Čihák. Výzkum ukázal, že spotřeba domácností je u nás nejvíce vázána na vývoj mezd a očekávání ohledně nezaměstnanosti. Nijak významněji ji neovlivňuje míra spotřebitelských úvěrů.
Jednodušeji, o tom, jestli budeme šetřit, anebo se trochu rozšoupneme, teď rozhoduje, zda nám naši zaměstnavatelé zvýší plat a zda se budeme bát o místo. Co čekáte? Budou se zvyšovat v ekonomice mzdy? Zastaví se nezaměstnanost? Pokud tvrdíte dvakrát „ne“, pak to nejhorší nemáme ještě za sebou. Pokud dvakrát „ano“, pak si zkontrolujte, jestli ještě nemáte kocovinu. První pololetí 2009 bylo rozcvičkou na zbytek roku a taky na ten příští.
PS1
Před čtvrtrokem tvrdili statistici, že spotřeba domácností roste o 3 %. Bylo to divné, neboť ve stejnou dobu se zadrhly mzdy a rostly vklady v bankách - viz "Utrácíme více, spoříme více. Kde na to bereme?". V úterý ale statistici údaj o spotřebě zpětně drasticky snížili a čísla tak již dávají ekonomicky smysl...
PS2
"Nečtěte nic, kde je slovo krize"
"Březen 1933=krize, březen 2009=recese. Nezblbněme."
"Regional Economic Outlook: Europe. IMF, May 2009 (Table 16.)"
"Utrácíme více, spoříme více. Kde na to bereme?"
V úterý statistický úřad zveřejnil, že HDP klesl meziročně o 5,5 %. Bylo to nejvíce v historii. Mezičtvrtletně ale vzrostl o desetinku. Mezi nejdůležitější proměnné nepatří ale toto jedno číslíčko u HDP. Je to vždy na prvním místě zaměstnanost, průmyslová produkce, obchodní tržby a příjem domácností. Plus indikátor padnoucí na ten který katalyzátor recese - teď to jsou ceny nemovitostí.
Nechť ∆HDP je ekonomický růst ČR. ∆C je příspěvek spotřeby domácností k HDP, ∆G je příspěvek vládních výdajů s přidanou hodnotou, ∆I příspěvek podnikových investic a ∆NX je export minus import. V ekonomice platí: ∆HDP = ∆C + ∆G + ∆I + ∆NX. Tu rovnici se učí ekonomové v prvním semestru (lajdáci až ve zkouškovém období). Předloni platilo: 6,1% = 2,3 + 0,2 + 2,5 + 1,1 Loni platilo: 2,6% = 1,6 + 0,3 - 0,7 + 1,4 V prvním čtvrletí 2009: -4,5% = 0,9 + 0,8 - 4,5 - 1,7 Ve druhém (zveřejněno v úterý): -5,5% = 0,8 + 0,5 - 6,1 - 0,7.
Co z toho plyne? Ekonomickou aktivitu v prvním pololetí přidusily investice a zahraniční obchod. Třetí a čtvrtá proměnná v rovnici je s minusem.
Koukněme na první proměnnou - spotřebu domácností. Ta jde krok za krokem dolů. Výbornou studii na toto téma obsahuje regionální výhled na Evropu Mezinárodního měnového fondu z května 2009. Spoluautorem je ekonom Martin Čihák. Výzkum ukázal, že spotřeba domácností je u nás nejvíce vázána na vývoj mezd a očekávání ohledně nezaměstnanosti. Nijak významněji ji neovlivňuje míra spotřebitelských úvěrů.
Jednodušeji, o tom, jestli budeme šetřit, anebo se trochu rozšoupneme, teď rozhoduje, zda nám naši zaměstnavatelé zvýší plat a zda se budeme bát o místo. Co čekáte? Budou se zvyšovat v ekonomice mzdy? Zastaví se nezaměstnanost? Pokud tvrdíte dvakrát „ne“, pak to nejhorší nemáme ještě za sebou. Pokud dvakrát „ano“, pak si zkontrolujte, jestli ještě nemáte kocovinu. První pololetí 2009 bylo rozcvičkou na zbytek roku a taky na ten příští.
PS1
Před čtvrtrokem tvrdili statistici, že spotřeba domácností roste o 3 %. Bylo to divné, neboť ve stejnou dobu se zadrhly mzdy a rostly vklady v bankách - viz "Utrácíme více, spoříme více. Kde na to bereme?". V úterý ale statistici údaj o spotřebě zpětně drasticky snížili a čísla tak již dávají ekonomicky smysl...
PS2
"Nečtěte nic, kde je slovo krize"
"Březen 1933=krize, březen 2009=recese. Nezblbněme."
"Regional Economic Outlook: Europe. IMF, May 2009 (Table 16.)"
"Utrácíme více, spoříme více. Kde na to bereme?"