Tady jsou trendy z ekonomiky ČR v rovnicích. Ne, ne, nebojte se jich... Tedy myslím těch rovnic. S trendy je to horší. Platí, růst HDP = ∆C + ∆G + ∆I + ∆NX. Kde ∆C je příspěvek spotřeby domácností k růstu HDP, ∆G je příspěvek vlády – rozuměj betonování dálnic, ∆I příspěvek podnikových investic a ∆NX je export minus import.
V číslech pak:
2007: 6,1% = 2,3 + 0,1 + 2,6 + 1,1
2008: 2,3% = 1,6 + 0,2 - 0,8 + 1,3
1Q 2009: -4,0% = 0,4 + 0,7 - 3,5 - 1,6
2Q 2009: -4,9% = 0,0 + 0,7 - 4,3 - 1,3
3Q 2009: -4,5% = -0,2 + 1,1 - 3,8 - 1,6
4Q 2009: -3,1% = -0,6 + 1,1 - 6,3 + 2,7
Koukněte, jak to nejdříve přes export odnesly firmy – čtvrtý člen rovnice. Pak lidé – první člen rovnice. Čtvrtý člen teď ožil. Ale stále ještě nevíme, zdali se té slavné německé vládní pobídky pro plechové miláčky export nenabumbal tak, že je vlastně našrot. Pokud by firmy cítily nějaké zlaté časy před sebou, musel by se zlepšovat třetí člen rovnice – podnikové investice. A tak si říkám, dokud neožije spotřeba lidí nebo dokud firmy nezačnou investovat, nemáme to nejhorší za sebou... Zvlášť tehdy, když k tomu všemu plánuje politik zvýšit daně?!