I v komunální politice platí „já na bráchu, brácha na mě“
Na Českou republiku se valí jeden problém za druhým. Koronavirovou krizi řeší vláda naprosto katastrofálně, Babišovým firmám platíme dotace i přesto, že na ně nemají nárok, a do toho nám Putin odpaluje sklady. O Dědovi Vševědovi na Hradě radši ani nemluvím, ten bude brzo zapomenut. Nicméně někteří musí skákat radostí. A jsou to ti, kdo zneužívají politiku a veřejné peníze k sebeobohacování. Zájem médií i občanů je jinde a je ten správný klid na práci. Jedna ukázková kauza se vyvinula také u nás v Třebíči a hlavní roli hraje lidovecký zastupitel Klíma a staňácký starosta Pacal.
Historie úzké spolupráce města s firmami koaličního zastupitele Klímy sahá do roku 2003. Od tohoto roku společnost Elektro – Ing. Klíma provozuje v Třebíči bez výběrového řízení veřejné osvětlení a spravuje světelné křižovatky. Už osmnáct let tečou miliony ročně k firmám rodiny Klímových. Ale ani to jim nestačí. Chtějí víc. A vládnoucí koalice jim v tom vychází vstříc.
V létě loňského roku zadala radnice firmě Elektro – Ing. Klíma zpracovat projektovou dokumentaci na novou světelnou křižovatku, kterou si pochopitelně napsala tak, aby jí vyhovovala. Ovšem vyskytly se komplikace. Tedy komplikace z pohledu vedení města. Do výběrového řízení se přihlásila i jiná firma než se předpokládalo. Radní to vyřešili jednoduše. Nepohodlnou společnost vyřadili, soutěž zrušili a vyhlásili ji znovu. Podruhé už to klaplo a zastupitel Klíma se šesti milionů dočkal. Plus samozřejmě nějaké ty vícepráce, třeba za dopravní značení, o kterém se pochopitelně nevědělo, když se investice plánovala.
Že by to mohlo stačit? Ale kdeže. Aktuálně město vypsalo za stejných podmínek veřejnou zakázku za šedesát milionů korun. A diskriminační podmínky se znovu opakují. Tentokrát to koalice zkusila jinak. Možná už jim došlo, že je příliš okaté, aby zadávací dokumentaci dělala stejná firma, která zakázku následně vyhraje. Proto rada pověřila zpracováním projektové dokumentace ženu jménem Ivalu Macarena Ávila Herrera, o které následně vyšlo najevo, že podniká v oboru „Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků“ a pracuje na Katedře genetiky a biochemie Univerzity Karlovy na administrativní pozici.
Přímo na zastupitelstvu jsme s kolegy zjistili, že se jedná o snachu zastupitele Klímy, tedy manželku jeho mladšího syna, který je spolu s otcem a starším bratrem jednatelem firem Elektro – Ing. Klíma a 3K realizace. Sídlo živnosti paní Herrery je navíc ve stejném domě jako trvalé bydliště mladšího z bratrů Klímových a na kterém jsou pravidelně předvolební plachty KDU-ČSL. „Svět je malý a o náhody tu není nouze,“ napsal do jedné pohádky Zdeněk Svěrák. Ale těch náhod už začalo být podezřele moc. Na jednání jsme tedy požádali zastupitele Klímu o potvrzení či vyvrácení zveřejněných informací. Ovšem jediné, co jsme se dozvěděli, bylo, že je neetické o těchto věcech mluvit. A starosta Pacal k tomu dodal, že je vše v naprostém pořádku a žádný problém neexistuje.
Myslím, že takové vazby by se daly znázornit stejně krásně, jak už nám to předvedl poslanec Faltýnek ve svém deníku. Nedivil bych se, kdyby si něco podobného zapisovali i představitelé Třebíče. Kdo si to má furt pamatovat…
Inu a takhle my si žijeme v okresním městě.
Historie úzké spolupráce města s firmami koaličního zastupitele Klímy sahá do roku 2003. Od tohoto roku společnost Elektro – Ing. Klíma provozuje v Třebíči bez výběrového řízení veřejné osvětlení a spravuje světelné křižovatky. Už osmnáct let tečou miliony ročně k firmám rodiny Klímových. Ale ani to jim nestačí. Chtějí víc. A vládnoucí koalice jim v tom vychází vstříc.
V létě loňského roku zadala radnice firmě Elektro – Ing. Klíma zpracovat projektovou dokumentaci na novou světelnou křižovatku, kterou si pochopitelně napsala tak, aby jí vyhovovala. Ovšem vyskytly se komplikace. Tedy komplikace z pohledu vedení města. Do výběrového řízení se přihlásila i jiná firma než se předpokládalo. Radní to vyřešili jednoduše. Nepohodlnou společnost vyřadili, soutěž zrušili a vyhlásili ji znovu. Podruhé už to klaplo a zastupitel Klíma se šesti milionů dočkal. Plus samozřejmě nějaké ty vícepráce, třeba za dopravní značení, o kterém se pochopitelně nevědělo, když se investice plánovala.
Že by to mohlo stačit? Ale kdeže. Aktuálně město vypsalo za stejných podmínek veřejnou zakázku za šedesát milionů korun. A diskriminační podmínky se znovu opakují. Tentokrát to koalice zkusila jinak. Možná už jim došlo, že je příliš okaté, aby zadávací dokumentaci dělala stejná firma, která zakázku následně vyhraje. Proto rada pověřila zpracováním projektové dokumentace ženu jménem Ivalu Macarena Ávila Herrera, o které následně vyšlo najevo, že podniká v oboru „Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků“ a pracuje na Katedře genetiky a biochemie Univerzity Karlovy na administrativní pozici.
Přímo na zastupitelstvu jsme s kolegy zjistili, že se jedná o snachu zastupitele Klímy, tedy manželku jeho mladšího syna, který je spolu s otcem a starším bratrem jednatelem firem Elektro – Ing. Klíma a 3K realizace. Sídlo živnosti paní Herrery je navíc ve stejném domě jako trvalé bydliště mladšího z bratrů Klímových a na kterém jsou pravidelně předvolební plachty KDU-ČSL. „Svět je malý a o náhody tu není nouze,“ napsal do jedné pohádky Zdeněk Svěrák. Ale těch náhod už začalo být podezřele moc. Na jednání jsme tedy požádali zastupitele Klímu o potvrzení či vyvrácení zveřejněných informací. Ovšem jediné, co jsme se dozvěděli, bylo, že je neetické o těchto věcech mluvit. A starosta Pacal k tomu dodal, že je vše v naprostém pořádku a žádný problém neexistuje.
Myslím, že takové vazby by se daly znázornit stejně krásně, jak už nám to předvedl poslanec Faltýnek ve svém deníku. Nedivil bych se, kdyby si něco podobného zapisovali i představitelé Třebíče. Kdo si to má furt pamatovat…
Inu a takhle my si žijeme v okresním městě.